Věříme, že vybereme dost na existujících daních

Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí
Zdroj: Mladá fronta DNES | 30.4.2014 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 10 | Autor: Jitka Vlková

PRAHA Simona Hornochová, náměstkyně ministra financí, dostala těžký úkol – přenastavit daně podle přání členů vládní koalice, nezvyšovat je, a přitom vybrat víc.

* Od příštího roku počítáte se zavedením třetí sazby DPH ve výši 10 procent na léky, knihy a dětskou výživu. Od plen už couváte, neprošly by v EU. Bude nějaký problém s dětskou výživou?

U ní řešíme definici. Zboží a služby spadající do určité sazby DPH se řídí podle celního sazebníku. Různá mléka jsou v něm však v různých položkách, chceme se vyvarovat toho, aby do té kategorie nespadlo například sušené sójové mléko do kávy. Budou to různá mléka nahrazující mateřské mléko.

* Má tedy třetí sazba význam?

Je to otázka politiky. Z technického hlediska jde o systémově velkou chybu.

* Kolik je vláda ochotna oželet na dani?

To je otázka na vládu, teď to vychází kolem čtyř miliard. Snažíme se udržet rozumnou definici položek. Když si uděláte nějaký reklamní leták na křídovém papíře, tak je otázka, jestli to je, nebo není kniha. Záměr je pochopitelně podpora tradičních kulturních hodnot.

* A jakým způsobem zajistíte, aby se snížení DPH na zmíněné položky přeneslo i do cen? Například u léků, kde má být dopad objemově největší a má především ulevit výdajům na zdravotnictví?

Jsem nešťastná, že cenotvorba Státního úřadu pro kontrolu léčiv není na Ministerstvu financí. Můžeme na ně jen apelovat. Byli jsme ujištěni, že se to do cen léků promítne.

* Chystáte se zavést progresivní zdanění fyzických osob. Už máte propočítané ohlašované dvě sazby daně? Podle konvergenčního programu by to mělo být rozpočtově neutrální, ale není zaručeno, že se někomu daň mírně nezvýší a jinému mírně nesníží.

Sazby budou odpovídat dnešnímu zdanění. Snažíme se to nastavit tak, aby zavedení progrese na všechny dopadlo stejně. Je otázka, jestli se nám to povede. Důvodem jsou složité konstrukce – superhrubá mzda v kombinaci se solidární daní, navíc na živnostníky to má jiný dopad než na zaměstnance. K tomu se vrací sleva pro důchodce, budou se navyšovat úlevy na děti. Je v tom zmatek.

* Minimální daň pro živnostníky do programu pro Brusel vůbec neuvádíte. Chystáte ji?

Toto je čistě politická otázka, je potřeba se o tom bavit na vládě. Jsme přesvědčeni, že opatření, která chystáme, například elektronická evidence tržeb, mohou zajistit něco podobného. Vykazované tržby se u většiny podnikatelů zreální a nebudeme muset sahat k něčemu plošnému, jako je minimální daň, která je z povahy věci špatně.

* Sama jste však v březnu na tiskové konferenci vyjádřila pochybnost, zda zavedení evidence tržeb stihne tato vláda.

Začínám být optimista, myslím, že to stihneme. Mezitím jsme se seznámili s chorvatským modelem. Oni to dokázali zavést během devíti měsíců, od počáteční ideje po zákon. Tady to bude podstatně delší, už proto, že narážíme na výběrové řízení na poskytovatele systému, který nám bude sbírat a vyhodnocovat data. Na to bude třeba minimálně rok i víc, kdy se v rámci klasické české praxe budou všichni odvolávat. Pokud by to šlo hodně dobře, tak začátek roku 2017 je hodně reálný.

* Uvažujete stále o zavedení sektorové daně pro telekomunikační, bankovní a energetické firmy?

V tuto chvíli není na stole. Pořád doufáme, že dokážeme miliardy vybrat na daních, které už máme, že není potřeba víc zatěžovat poplatníky a deformovat trh. Až se ukáže, že selhaly všechny ostatní mechanismy, tak se k myšlence vrátíme.