Plnění státního rozpočtu ČR za říjen 2022

Saldo se v průběhu října zhoršilo o 15,9 mld. Kč a za 10 měsíců roku tak bylo o 48,2 mld. Kč lepší než v loňském roce. Příjmové straně pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 14,0 %, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie (tzv. úsporný tarif), navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Meziroční srovnání také nadále zkreslují prostředky z Evropské unie (-25,2 mld. Kč), které byly rozpočtovány s neutrálním dopadem.  

„Schodek 287 miliard odpovídá očekávanému plnění v kontextu výplat mimořádných důchodů, jednorázových příspěvků na děti a jiných sociálních dávek, včetně předplacení celé alokace na úsporný tarif. V říjnu se do rozpočtu tradičně pozitivně promítlo inkaso DPH od čtvrtletních plátců, naopak oproti loňskému říjnu jsme zaplatili o 6 miliard navíc na splátkách státního dluhu," komentuje ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Ve zbývajících dvou měsících porostou hlavně výdaje na pomoc s cenami energií a očekávat lze také další růst státních investic, které tradičně vrcholí právě v závěru roku. Dosud je investiční aktivita státu o 13 % silnější než loni, což mě velmi těší. Byť v tuto chvíli existuje stále mnoho neznámých, troufnu si říci, že na konci roku dodržíme schodek novelizovaného rozpočtu," dodává Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu vzrostly v období od ledna do konce října o 7,8 % (+94,0 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy pojistného a daňových příjmů (+10,6 %, +111,4 mld. Kč), konkrétně především daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 15,4 mld. Kč (-15,3 %) poklesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+8,2 %, +5,6 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021, jako např. snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka s dopadem až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 snížilo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak příjmy pozitivně ovlivnil růst mezd a platů. Výplata kompenzačního bonusu, určená na pomoc drobným podnikatelům, redukovala výnos i v roce 2022, dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu byl ale meziročně nižší o 9,5 mld. Kč.

Inkaso daní z příjmů právnických osob (+15,0 %, +15,6 mld. Kč), podobně jako daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+71,6 %, +2,7 mld. Kč) bylo taženo meziročně vyšším vyrovnáním daně za zdaňovací období 2021 splatným v roce 2022 a následně vyššími zálohami. Meziroční růst inkasa na dani z příjmů právnických osob se projevil zejména v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče, energetickém sektoru a dále v sektoru pojišťovnictví v souvislosti se změnou ve zdanění rezerv pojišťoven. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,6 % (+32,4 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+18,5 %, +44,7 mld. Kč) se promítá oživení ekonomiky, růst cen a také vyšší počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), jejíž celoroční dopad odhadujeme na necelých 2,5 mld. Kč. Inkaso daně v samotném říjnu bylo pozitivně ovlivněno faktickým posunem splatnosti DPH u vybraných plátců za zdaňovací období únor až srpen 2022, popř. za 1. čtvrtletí nebo 2. čtvrtletí 2022, na 31. říjen 2022¹.

V meziročním vývoji inkasa spotřebních daní (+4,9 %, +6,0 mld. Kč) se rovněž promítá ekonomický růst, ale i oživení cestovního ruchu. Ve výnosu spotřební daně z minerálních olejů (-1,3 %, -0,8 mld. Kč) se negativně projevuje dočasné snížení sazby spotřební daně z motorového benzínu, účinné od června do září, a z nafty, u které bylo nižší zdanění prodlouženo do konce roku 2023. Rostoucí trend vykazuje inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+8,1 %, +3,7 mld. Kč), z piva (+7,6 %, +0,3 mld. Kč), z lihu (+2,2 %, +0,2 mld. Kč) i z vína (+16,8 %, + 0,1 mld. Kč). Naopak klesá inkaso daně ze zemního plynu (-7,7 %, -0,1 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu za leden až říjen

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 45,7 mld. Kč (+3,0 %). Běžné výdaje byly vyšší o 31,2 mld. Kč (+2,2 %), přestože byly vyplaceny prostředky na tzv. úsporný tarif, navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidarní pomocí uprchlíkům. Důvodem je především nižší objem prostředků souvisejících s protiepidemickou pomocí. Kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 14,5 mld. Kč (+12,7 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+10,0 %, +58,0 mld. Kč) se nejvíce podílely důchody (+9,7 %, +42,9 mld. Kč) navýšené lednovou valorizací o 5,2 %, mimořádnou červnovou valorizací o 6,3 % a zářijovou o 4,0 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+7,6 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále přídavek na dítě (+7,3 mld. Kč) posílený jednorázovým příspěvkem 5 000 Kč na dítě, příspěvek na péči (+3,0 mld. Kč), výsluhový příspěvek (+1,1 mld. Kč) a příspěvek na bydlení (+1,1 mld. Kč). Snížení počtu nakažených nemocí COVID-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-2,7 mld. Kč) a nemocenského (-0,7 mld. Kč). Nižších výdajů dosáhl i rodičovský příspěvek (-2,0 mld. Kč) a podpora v nezaměstnanosti (-0,2 mld. Kč).

Platby veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce vzrostly lednovou valorizací vyměřovacího základu a vyšším počtem pojištěnců o 5,8 mld. Kč (+5,5 %). Pokles tempa růstu proti stavu na konci srpna odpovídá změně legislativy, kterou došlo ke snížení měsíčních plateb z 1 967 Kč na 1 487 Kč za jednoho pojištěnce.

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelům (-40,3 %, -43,9 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, AGRICOVID, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem cca 60 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-1,4 mld. Kč). K růstu naopak přispěly 17,4 mld. Kč vyplacené v průběhu září operátorovi trhu s elektřinou a určené na úhradu části nákladů domácností za vysoké ceny energií (úsporný tarif).  

Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-8,0 %, -6,3 mld. Kč) ovlivněné nejvíce loňským mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče s dopadem 4,8 mld. Kč a transfery neziskovým a podobným osobám (-11,1 %, -2,4 mld. Kč) s nižší protiepidemickou pomocí (-3,0 mld. Kč).

Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (-0,7 %, -1,4 mld. Kč) jsou především prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 5,0 mld. Kč. Do rozpočtů municipalit naopak směřovalo zatím méně prostředků určených na financování sociálních služeb (-2,0 mld. Kč). Meziroční srovnání také ovlivňují loňské transfery spojené s mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč) a příspěvkem na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu (4,3 mld. Kč proti letošním 1,2 mld. Kč). Kompenzace vyplacená na základě žádostí územních samospráv za ubytování uprchlíků zatím dosáhla 1,2 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu představuje aktuálně pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 3,3 mld. Kč (+9,0 %). Objem ostatních neinvestičních nákupů (+12,3 mld. Kč) byl v posledních měsících výrazně navýšen pořizováním státních hmotných rezerv. Oproti předchozímu roku navíc došlo k úhradě čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž držiteli poštovní licence, tedy České poště s. p., v objemu 6,0 mld. Kč (zpětně za roky 2018 až 2022). Vzrostly i výdaje na nákup vakcín (+2,3 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+12,7 %, +14,5 mld. Kč) v průběhu posledních měsíců výrazně vzrostly, když většina prostředků směřovala státním fondům (67,7 mld. Kč z celku 128,8 mld. Kč). Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce investičních dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 12,7 mld. Kč více (na straně běžných transferů to bylo o 7,2 mld. Kč méně). Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí (+5,3 mld. Kč), který na rozdíl od minulého roku obdržel 4,3 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy. Navýšení je patrné jak u investic financovaných z národních prostředků (+11,3 %), tak ze zahraničních zdrojů (+14,1 %). Výdaje prozatím mírně zaostávající za alikvotou plánovaného objemu nejsou překvapující, neboť investiční aktivita státu tradičně roste až v závěru roku.

Výdaje státního rozpočtu za leden až říjen

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}