Novinky

Rozhovor Zbyňka Stanjury pro e15.cz

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • E15
  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Ekonomika
  • Státní rozpočet

Datum vydání: 27.07.2022 | Zdroj: e15.cz | Autor: Jan Novotný

Díky inflaci stát vydělá na daních 40 miliard navíc, říká ministr financí Stanjura

Válka na Ukrajině, vysoká inflace i energetická krize ovlivňují český státní rozpočet. Česko se nezadržitelně zadlužuje, aby svým občanům zajistilo alespoň část té životní úrovně, na jakou byli zvyklí. Fialova vláda přitom nechce zvedat daně až na jednu výjimku – daň z neočekávaných zisků. „Pokud má stát mimořádné výdaje, jednou ze zvažovaných variant je zajištění mimořádných příjmů,“ říká Stanjura.

 

* Nový schodek letošního státního rozpočtu, který navrhujete, dosahuje výše až 330 miliard korun. Výdaje se zvýšily o více než 110 miliard. Je to konečné číslo?

Je to konečné číslo. Během několika dnů to pošleme do Poslanecké sněmovny. Ta to samozřejmě může změnit, ale předpokládám, že to číslo je konečné, co se týče schodku.

* Ministři ale požadovali pro své rezorty ještě o více než sto miliard vyšší částku. Kde jste museli nejvíce škrtat?

My jsme neškrtali, ale přidávali výdaje. To je třeba říct. Je to kolektivní dílo celé vlády, všichni budou přiměřeně stejně spokojeni. Je jasné, že vzhledem k charakteru mimořádných výdajů jsme posílili nějaká ministerstva. Budeme mít druhou valorizaci důchodů, se kterou jsme nepočítali v původním státním rozpočtu, to je přibližně osm miliard korun. Dalších osm miliard půjde na pětitisícový příspěvek na dítě. Na kompenzace vysokých cen energií použijeme celkem 66 miliard. Tato podpora je plánovaná od 1. října letošního roku do 30. listopadu příštího roku, takže zhruba čtvrtina této částky připadne ještě na letošní rozpočet. Nakoupili jsme vůbec poprvé v historii plyn do státních hmotných rezerv, to je dalších osm miliard. Pokud sečtu jen tyto čtyři položky, tak to dělá asi 42 miliard. Dále jsou tam nové výdaje související s válkou na Ukrajině.

* Co tedy navrhovali vaši kolegové z kabinetu? O jaké další výdaje vlády jsme přišli?

Já myslím, že to není důležité. Je třeba připomenout, že minulá vláda navrhovala schodek 377 miliard, a to bez první valorizace důchodů. Pokud bychom hospodařili jako minulá vláda, tak se dneska bavíme o schodku 500 až 550 miliard. Bohužel už teď musíme platit více peněz za úroky z dluhů. Je to zhruba jedna miliarda měsíčně navíc. V minulých letech jsme na dluhovou službu vydali asi 40 miliard ročně, letos už to bude kolem padesáti. A za tři roky to může být až kolem osmdesáti miliard.

* Co příjmová stránka rozpočtu? Počítáte s vyššími příjmy z daní díky inflaci?

Ano, není to trojčlenka. Jestliže je inflace 17 procent, daňové příjmy určitě nenarostou o 18 procent. Poctivě jsme analyzovali daňové příjmy za první pololetí a dělali jsme projekci daňových příjmů za druhé pololetí a je tam asi 40 miliard navíc.

* Popisujete, kolik nás bude stát obsluha dluhu, která bude stále dražší tím, jak se budeme stále více zadlužovat. Proč jste nepřistoupili ke zvýšení daní? V situaci války na Ukrajině je to přece v Evropě úplně normální, dělá to řada zemí.

Ne, my jsme naopak snížili spotřební daň na pohonné hmoty na evropské minimum a nebyli jsme v tom zdaleka sami. Z našich sousedů k tomu přikročilo Německo i Polsko. Zrušili jsme podstatnou část silniční daně. Jen tyto dvě položky ušetřily lidem osm a půl miliardy korun. Řada zemí snižuje DPH, my touto cestou jít nechceme, protože si myslíme, že není správná. Ano, některé země zavádějí mimořádné daně, ale zatím to není nijak masové.

* Vláda zvažuje daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax. Už víte, jak bude vypadat?

Základní podkladový materiál zpracovala Národní rozpočtová rada. Minulý týden jsme měli pracovní skupiny NERVu, poradního orgánu vlády, kde jsme probírali technické parametry. To rozhodnutí ještě nepadlo. Já bych to připodobnil k něčemu, co známe z první republiky, tedy válečná daň. Tuto daň v roce 1981 zavedla také Margaret Thatcherová a zdanila mimořádné zisky energetických společností. Ty zisky rostou ne díky tomu, že firmy mají nové zákazníky, nové produkty či lepší služby, ale rostou díky externím vlivům, a tam je na místě tu debatu vést. Pokud se pro to skutečně rozhodneme, tak by ty příjmy neměly skončit anonymně v rozpočtu, ale mohly by se použít na mimořádný výdaj, jako je například oněch 66 miliard jako pomoc lidem se zvládáním vysokých cen energií.

* Je pro vás přijatelné, že zatížíte nějaký sektor jako celek? Například ten, který se podílí na těžbě uhlí?

Windfall tax není sektorová daň. Kdybychom se rozhodli, že ji v nějakém odvětví použijeme, tak ji nebudou platit všechny firmy.

* Takže zatížíte firmy nad určitý obrat nebo určité velikosti?

Určitě nezatížíme ty nejmenší, to nemá žádný rozpočtový smysl a systém by to jen komplikovalo. Jde o to, jak jsme schopni definovat mimořádný zisk, který nemusí mít každá firma v daném odvětví.

* Jak to tedy definujete?

Například si vezmeme průměrný zisk za poslední čtyři nebo pět let. Získáme nějakou hladinu a tu srovnáme se ziskem v novém zdaňovacím období. Tento rozdíl je možné zdanit nějakou sazbou.

* Jak budete vědět, že neočekávaný zisk vznikl právě díky válce?

Je to úplně zřejmé. Když se podíváte na ceny elektrických energií, zhruba 90 procent navýšení těchto cen tvoří vysoká cena plynu, která evidentně roste z obav z nedostatku plynu v Evropě. Tyto zisky jsou neočekávané i pro firmy samotné. Pokud má stát mimořádné výdaje, tak jednou ze zvažovaných variant je zajištění mimořádných příjmů.

* Není to tak, že dané firmy prostě měly štěstí, které k podnikání patří? Tomáš Baťa měl také štěstí během první světové války.

Jestli tomu říkáte štěstí, nebo neočekávaný zisk, je jedno. Jde o popis stejné skutečnosti jinými slovy.

* Ekonomický expert ODS Jan Skopeček daň z neočekávaných zisků odmítá a navrhuje místo toho zavést vyšší spoluúčast ve zdravotnictví. Co vy na to?

To je úplně nerealistická alternativa. Jsem si jistý, že tou cestou určitě nepůjdeme. Zaprvé máme negativní zkušenost s aplikací tohoto opatření a zadruhé to vůbec není rozpočtově zajímavé. Já tomu nebudu věnovat žádnou politickou energii. Nezakrývám, že o dani z neočekávaných zisků bude největší debata v ODS. Zbylé čtyři strany v koalici s tím žádný problém nemají.

* Ta daň by byla jednorázová, nebo dočasná?

Pravděpodobně by byla dočasná s tím, že když pominou externí vlivy, nebo po několik let budou zisky firem stejně vysoké, tak žádné mimořádné zisky nebudou a ta daň se neuplatní. Tím se to liší od sektorové daně, která platí napořád.

* Nepomohlo by Česku v boji s vysokou inflací euro? Většina zemí platících eurem má přece nižší inflaci než Česko.

Většina ano. Ale představme si, že máme euro, sedmnáctiprocentní inflaci a úrokovou míru 0,5 procenta. Naše inflace je způsobená také domácími vlivy. Myslím, že s eurem bychom měli vyšší inflaci. Byli bychom někde na úrovni pobaltských zemí nebo ještě před nimi.

Mimořádná daň by byla dočasná do té doby, než pominou externí vlivy, které firmám neočekávaně zvýšily zisky.

Určitě nezatížíme mimořádnou daní ty nejmenší firmy. To nemá žádný rozpočtový smysl.

Doporučované

Nejčtenější