Reforma penzijního systému ČR 2013-2015
Od ledna 2013 měli lidé možnost vstupovat do tzv. II. penzijního pilíře – důchodového spoření a také reformovaného tzv. III. penzijního pilíře – doplňkového penzijního spoření.
Od ledna 2016 dochází k zahájení procesu ukončení tzv. II. pilíře, do kterého již nelze od července 2015 vstoupit. Zrušením systému důchodového spoření (tzv. II. penzijního pilíře) se doplňkové penzijní spoření stává v podstatě jediným systémem individuálního spoření na stáří. Z tohoto důvodu byla současně se zákonem o ukončení důchodového spoření přijata opatření, která povedou k zatraktivnění stávajícího penzijního systému, a to jak z hlediska nabízení doplňkového penzijního spoření penzijními společnostmi, tak z hlediska účastníka a zájemce.
Níže naleznete stručný popis základních aspektů důchodové reformy z roku 2013.
I. pilíř – státní průběžně financovaný systém, který je financován zejména z odvodů sociálního pojistného. Účast je povinná pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Z tohoto pilíře jsou vypláceny státní důchody. Průběžně financovaný pilíř není nadále plně financován pouze z odvodů na sociální pojistné, dostává se do deficitu. Roste také demografické riziko spojené se stárnutím populace.
II. pilíř – ukončený fondový pilíř – důchodové spoření, do kterého bylo možné dobrovolně vstoupit, ovšem poté již je povinnost setrvat v něm až do okamžiku vzniku nároku na dávky, tj. do okamžiku přiznání důchodu z I. pilíře. Důchodové fondy jsou obhospodařovány penzijními společnostmi. Každá penzijní společnost nabízí 4 fondy (dynamický, vyvážený, konzervativní a státních dluhopisů), lišící se investičními limity, strukturou spravovaného portfolia a s tím spojeným investičním rizikem. Účastník si vždy volí svou strategii spoření, kterou může kdykoliv měnit (jednou ročně bezplatně).
Účast vzniká na základě registrace smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv, který vede Specializovaný finanční úřad. Účastník důchodového spoření je povinen platit pojistné na důchodové spoření (úhradu za zaměstnance provádí zaměstnavatel, kterému je nutné účast na důchodovém spoření nahlásit). Sazba pojistného na důchodové spoření je 5 % z vyměřovacího základu, který je stejný jako pro důchodové pojištění. Celkově účastník důchodového spoření odvádí na své důchodové zabezpečení o 2 % více, přičemž při účasti na důchodovém spoření je o 3 % sníženo pojistné na důchodové pojištění. Vzhledem k tomu, že se tak sníží odvod do I. pilíře, bude mu krácena procentní výměra státního důchodu z I. pilíře. Účastníci si po vzniku nároku v důchodovém spoření budou moci zvolit mezi doživotním starobním důchodem s možností sjednání výplaty pozůstalostního důchodu na 3 roky, anebo starobním důchodem na dobu 20 let. Důchod z důchodového spoření vyplácí životní pojišťovna na základě uzavřené pojistné smlouvy.
III. pilíř – penzijní připojištění pro účastníky transformovaných fondů a doplňkové penzijní spoření pro zájemce od 18 let. Účast je také dobrovolná. Ze systému lze předčasně vystoupit, ovšem nárok na státní příspěvek a daňové úlevy je podmíněn setrváním do stanovené doby. Stát k měsíčním příspěvkům účastníků vyplácí státní příspěvek a umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů.
Transformované fondy vznikly na základě reformy penzijních fondů, která byla součástí důchodové reformy, a spočívala v oddělení majetku účastníků a správců fondů. Účastníkům penzijního připojištění byly zachovány jejich dosavadní podmínky s tím, že změny v poskytování státního příspěvku platí pro všechny účastníky III. pilíře, tj. i pro účastníky penzijního připojištění. U transformovaných fondů je tak zachována tzv. garance nezáporného zhodnocení, kterou garantuje penzijní společnost. V praxi to znamená, že i při nepříznivém vývoji na finančních trzích nesmí připsat roční zhodnocení příspěvků účastníků na nižší než nulové úrovni. To s sebou ovšem nese i negativa v podobě omezení možnosti investovat do takových cenných papírů, které mohou přinést vyšší výnosy.
Penzijní společnosti obhospodařují kromě transformovaných fondů i účastnické fondy, do kterých shromažďují příspěvky účastníků doplňkového penzijního spoření. Povinně musí nabídnout konzervativní účastnický fond a dále podle uvážení i dynamičtější investiční strategie. Účastník si vždy volí svou strategii spoření, kterou může kdykoliv měnit (jednou ročně bezplatně).
Po dovršení nároku na dávku si v případě penze může účastník zvolit, zda chce penzi pobírat od penzijní společnosti nebo uzavřít pojistnou smlouvu s pojišťovnou, která by mu vyplácela buď doživotní penzi nebo penzi s garantovanou výší splátky na určitou dobu.
Tzv. předdůchod je penze vyplácená z doplňkového penzijního spoření, jejíž vyplácení musí splňovat podmínky zákona (zejména upozorňujeme na ustanovení § 19 až 23 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění).
V případě, že má účastník doplňkového penzijního spoření zájem čerpat prostředky z doplňkového penzijního spoření formou tzv. předdůchodu, musí mít dosaženou spořící dobu nejméně 60 kalendářních měsíců a musí dosáhnout alespoň věku, který je o pět let nižší, než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod ze státního důchodového pojištění a mít naspořenou dostatečnou částku tak, aby měsíční splátka penze činila alespoň 30 % průměrné mzdy a penze byla vyplácena nepřerušovaně alespoň pod dobu dvou let. Pro posouzení nároku na penzi z doplňkového penzijního spoření se u žen při stanovení důchodového věku postupuje jako u mužů stejného data narození.
Tzv. předdůchod je rovněž možné čerpat u pojišťovny, k níž lze převést prostředky účastníka doplňkového penzijního spoření jako jednorázové pojistné na výplatu doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V tomto případě musí účastník nejdříve žádat penzijní společnost o úhradu jednorázového pojistného, které penzijní společnost vyplatí na základě předložení uzavřené pojistné smlouvy.