Víceleté rozpočtování - jeden z léků na výdajovou stranu rozpočtu
Poslaneckou sněmovnou včera prošla novela zákona o rozpočtových pravidlech vycházející z koncepce reformy veřejných financí. Hlavní novinkou je zavedení závazných střednědobých výdajových rámců, neboli výdajových stropů, které podpoří snižování schodku státního rozpočtu. Ministerstvo financí a vláda budou při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu povinny dodržet celkové výdaje státního rozpočtu ve výši střednědobého výdajového rámce, který bude vždy schvalován Poslaneckou sněmovnou. Již letos na podzim tedy Poslanecká sněmovna schválí nejen zákon o státním rozpočtu na rok 2005, ale zároveň i střednědobý výdajový rámec na léta 2006 a 2007. Výdajové rámce budou vedle celkových výdajů státního rozpočtu zahrnovat i celkové výdaje státních fondů. Přítomnost mandatorních výdajů v závazných rozpočtových rámcích donutí jednotlivé resorty k tomu, aby nenavrhovaly zákony, které by vedly k výdajům překračujícím výdajové rámce. Výdajové stropy také zaručí to, že případné vyšší daňové příjmy například z titulu vyššího tempa růstu HDP budou použity na další snížení deficitu a nerozpustí se ve výdajích.
Novela rozpočtových pravidel přináší i některé další nové principy. Organizačním složkám státu bude stanovován rozpočet výdajů již ne jako nejvyšší použitelná částka, ale jako částka, na niž mají za všech okolností nárok. Na konci roku budou moci rozdíl mezi rozpočtem výdajů a skutečnými výdaji převést do roku dalšího. Budou tak zainteresovány na tom, aby ke konci roku bezhlavě neutrácely.
Část novely se týká peněžních prostředků plynoucích z Evropské unie. Zpřesňují se ustanovení o těchto prostředcích tak, aby bylo možné bez potíží sledovat peněžní prostředky obdržené od Evropské unie na jejich cestě ke konečnému použití přes státní rozpočet, a to kvůli jejich případnému neoprávněnému použití.
Významnou změnou je zřízení zvláštního účtu pro úhradu ztrát České konsolidační agentury, která se dosud hradí ze státního rozpočtu. Nyní se budou peněžní prostředky utržené za prodej státních dluhopisů vydaných za účelem pokrytí těchto ztrát přijímat na tento účet a z něj se bude hradit ztráta konsolidační agentury. Financování ztráty ČKA přes státní rozpočet může svádět vládu nebo Poslaneckou sněmovnu ke snížení úhrad ztráty a použití „ušetřené“ částky jinde. Tato částka však ve skutečnosti ušetřená není, jelikož se dříve nebo později vydat musí, takže se o ni jen zvýší schodek státního rozpočtu. Úhrada ztráty ČKA pomocí zvláštního účtu nebude mít žádný vliv na vykazovaný schodek v evropské metodice ESA 95, která je relevantní pro maastrichtská fiskální kritéria.
Současně s novelou zákona o rozpočtových pravidlech se novelizuje i zákon o České konsolidační agentuře, podle něhož se lhůta pro ukončení činnosti agentury zkracuje z původně navrhovaného roku 2011 na konec roku 2007. Zároveň se omezuje doba, po niž může agentura úplatně nabývat nová aktiva, a to do konce roku 2005. Úplatné nabytí aktiv musí schválit vláda nebo, půjde-li o více než miliardu korun, Poslanecká sněmovna.
Novela obsahuje také změny rozpočtových pravidel, které povedou k lepší informovanosti veřejnosti o hospodaření s peněžními prostředky státu. Jedná se jednak o zavedení ročních zpráv organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních fondů, které se budou uveřejňovat na internetu, a jednak o povinnost ministerstva financí a správců kapitol uveřejňovat na internetu státní závěrečný účet, čtvrtletní a pololetní zprávy a závěrečné účty kapitol. Pokud zákon projde Senátem a Prezident jej podepíše, nabude novela účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce zákonů.