Čistá pozice vůči EU dosáhla v pololetí 33,7 mld. Kč
Vzhledem k očekávanému útlumu plateb z minulého programového období 2014-2020, kde se postupně dočerpává alokace jednotlivých programů, klesly příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Pokud by se započítaly pouze příjmy z rozpočtu EU, tedy bez NGEU, pak ČR v tomto pololetí obdržela o 1,2 mld. Kč méně, než do rozpočtu EU odvedla. Ve druhém pololetí lze nicméně očekávat až téměř čtyřnásobný nárůst plateb oproti první polovině tohoto roku u programů na období 2021-2027. Půjde zejména o důsledek úspěšného náběhu čerpání tohoto programového období a rostoucí trend by měl pokračovat i v roce 2025.
Vývoj čisté pozice ČR vždy za první pololetí roku ukazuje následující graf:
Pozn.: V roce 2022 byly součástí čisté pozice i příjmy z NGEU ve výši 7,7 mld. Kč,v roce 2023 24,8 mld. Kč a vroce 2024 34,9 mld. Kč.
Výsledná bilance ČR vůči rozpočtu EU, která je poprvé v pololetí záporná, je paradoxně důsledkem posilování naší ekonomiky. Díky dlouhodobému sbližování naší hospodářské úrovně s unijním průměrem se postupně z čistých příjemců staneme spíše čistými plátci.
Zbyněk Stanjura
ministr financí„Výsledná bilance ČR vůči rozpočtu EU, která je poprvé v pololetí záporná, je paradoxně důsledkem posilování naší ekonomiky. Díky dlouhodobému sbližování naší hospodářské úrovně s unijním průměrem se postupně z čistých příjemců staneme spíše čistými plátci. Právě proto musíme hledat cesty, jak postupně nahrazovat evropské dotace větším využíváním finančních nástrojů, k čemuž pomůže vládou schválený zákon o Národní rozvojové bance. Stejně tak pracujeme na větším využití PPP projektů a úvěrů od Evropské investiční banky,“ uvedl k pololetní čisté pozici ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příjmy z rozpočtu EU jsou tvořeny především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, které jsou z důvodu cyklického výkyvu daného ukončováním období 2014-2020 a postupným rozbíháním období 2021-2027 nižší, dosáhly výše 10,8 mld. Kč, a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 17,7 mld. Kč.
ČR v prvním pololetí 2024 obdržela rovněž dodatečné prostředky z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) v celkové výši 34,9 mld. Kč na kohezi (React-EU) a z Národního plánu obnovy.
Do výsledné pozice se promítly rovněž postupně narůstající odvody, které jsou dány postupným přibližováním hospodářské úrovně ČR průměru EU, ale rovněž postupným nárůstem objemu evropského rozpočtu.
Podrobnější rozpis příjmů a výdajů za první pololetí roku 2024 shrnuje následující tabulka:
| mil Kč | |
|---|---|
| Příjmy z rozpočtu EU | |
| Strukturální akce | 10 817,53 |
| Strukturální fondy | 10 305,00 |
| Fond soudržnosti | 512,53 |
| Zemědělství | 17 660,92 |
| I. pilíř* | 15 744,28 |
| II. pilíř** | 1 916,64 |
| Programy EU*** | n/a |
| Příjmy z NGEU | 34 912,80 |
| Celkové příjmy z rozpočtu EU | 28 478,45 |
| Celkové příjmy z rozpočtu EU vč. NGEU | 63 391,25 |
| Celkové platby do rozpočtu EU | 29 703,71 |
| Čistá pozice vůči rozpočtu EU | -1 225,27 |
| Čistá pozice vůči rozpočtu EU vč. NGEU | 33 687,53 |
* první pilíř zahrnuje prostředky na přímé platby, tržní opatření a veterinární opatření
** druhý pilíř zahrnuje prostředky na rozvoj venkova a rybářství
*** zahrnují programy přímo řízené Komisí (Horizont 2020, Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+, atd.).
**** zahrnují zdroje z Nástroje pro obnovu a oživení (RRF - v rámci Národního plánu obnovy), část prostředků na rozvoj venkova, Fond pro spravedlivou transformaci a ReactEU.
Pro přepočet mezi EUR a CZK použit průměrný kurz za první pololetí roku 2024 ve výši 25,014 (údaj ČNB).
Vývoj čisté pozice od roku 2004
Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 30. června 2024 zaplatila do rozpočtu EU 906,3 mld. Kč a získala téměř 1,97 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,06 bil. Kč.
Při započítání příjmů z NGEU činí celkové příjmy téměř 2,08 bil. Kč a celkové kladné saldo za dobu členství České republiky v EU více než 1,17 bil. Kč.
Za pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu stojí dlouhodobě příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU.