Každých šest měsíců se jednotlivé členské země Evropské unie střídají v předsednictví v Radě Evropské unie (tzv. rotační princip). To s sebou přináší řadu povinností, kterých se země musí ujmout. Institut předsednictví se opírá o obecný princip nestrannosti. Právě ten má představovat záruku, že členská země bude vykonávat předsednictví ku prospěchu celé Unie. Naplnit tento cíl jí pomáhají další instituce EU, s nimiž spolupracuje.

Funkce předsednictví v Radě EU lze rozdělit do čtyř základních kategorií:

• administrace a řízení práce Rady (včetně všech jejích pracovních orgánů),
• vytyčení politických priorit,
• vyjednávání,
• reprezentace Rady.

Každá předsedající země na začátku svého funkčního období předloží Radě EU a Evropskému parlamentu program hlavních cílů, takzvaných priorit, kterých hodlá v průběhu svého předsednictví dosáhnout. Tyto cíle zpravidla vycházejí z aktuální situace a problémů, kterým EU v daném období čelí.

Od 1. ledna 2026 se Kypr ujal po čtrnácti letech předsednictví v Radě EU, a to v době pokračující geopolitické nejistoty, rostoucích bezpečnostních výzev a potřeby posilovat soudržnost a strategickou autonomii Unie. Pod heslem „An Autonomous Union. Open to the World.” bude kyperské předsednictví usilovat o posílení finanční autonomie EU a jejího globálního ekonomického postavení.

Přiložený průvodce zahrnuje jak bližší informace k prioritám a programu stávajícího předsednického tria a kyperského předsednictví, tak přehled vybraných jednání v první polovině roku 2026.