Zdanění příjmů rodin s dětmi v roce 2005 výrazně pokleslo

OECD každoročně zveřejňuje mezinárodní statistiku Taxing Wages (Zdanění mezd), ve které srovnává zdanění mezd a poskytování některých sociálních dávek pro zaměstnance. Na modelových situacích (pro několik typových domácností, které se mezi sebou liší jak velikostí příjmů tak strukturou domácností (výděleční/nevýděleční rodiče; počty dětí) se v této publikaci vypočítá, jak velkou část nákladů práce (mzdy a pojistné placené zaměstnavatelem) vláda odebírá ve formě daní a pojistného. Dále jsou do výpočtu zahrnovány i údaje o obdržených sociálních peněžních dávkách, což umožňuje zjistit tzv. čistou pozici domácností po zaplacení daní a obdržení peněžních dávek.

ZÁKLADNÍ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ

Rychlý růst nominálních mezd (situace ČR) působí v systému, kdy nejsou valorizována pásma progresivních osobních důchodových daní tak, že se příjmy poplatníků posouvají do vyšších daňových pásem a tím dochází samovolně k růstu jejich daňového zatížení. Vzhledem k tomu, že v několika posledních letech valorizace pásem daně z příjmu fyzických osob (DPFO) v ČR neproběhla, došlo v letech 2000 - 2005 k mírnému nárůstu podílu DPFO a pojistného na celkových mzdových nákladech na zaměstnance. Toto je hlavní důvod růstu sazby uváděné ve zprávě OECD pro osamělého zaměstnance s příjmem ve výši 100 % průměrné mzdy.

U osamělého zaměstnance s příjmem do 67 % průměrné mzdy navíc v určitých případech může hrát roli i postupná reforma (zpřísnění) sociálních dávek, protože ukazatel publikovaný OECD poměřuje podíl DPFO + pojistného mínus dávek vyplacených zaměstnanci k celkovým nákladům zaměstnavatele na pracovní sílu.
U rodin s dětmi se již v roce 2005 projevil vliv provedených opatření u DPFO a ukazatel vykazovaný OECD výrazně poklesl (podrobněji viz dále).

KONKRÉTNÍ PŘÍPADY

Čistá pozice u osamělého zaměstnance s příjmem na úrovni 100 % průměrné mzdy je od roku 2000 v podstatě stabilizována - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a celkové pojistné mínus obdržené dávky v tomto případě činí z celkových mzdových nákladů v roce 2005 43,8 %.

Tabulka 1:
Čistá pozice osamělého zaměstnance s příjmem na 100% průměrné mzdy jako % celkových nákladů zaměstnavatele

	2000	2001	2002	2003	2004	2005
ČR	42,7	42,6	42,9	43,2	43,5	43,8
OECD	37,9	37,5	37,5	37,2	37,4	37,3
EU-15	43,7	43,1	42,7	42,5	42,8	42,5

 

V důsledku opatření prováděných v posledních letech, která preferovala spíše rodiny s dětmi a nevalorizovala daňová pásma, se čistá pozice osamělých zaměstnanců s průměrnou mzdou mírně zhoršila a v roce 2005 je míra jeho zdanění po započtení obdržených soc. dávek devátá nejvyšší v zemích OECD. Po zohlednění daňových změn pro rok 2006 dojde k poklesu ukazatele o 1,6 procentního bodu.

U osamělého zaměstnance s příjmem na 67 % průměrné mzdy je čistá od roku 2000 pozice rovněž v podstatě stabilní- daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a celkové pojistné mínus obdržené dávky v tomto případě činí z celkových mzdových nákladů v roce 2005 42,1 %.

Tabulka 2:
Čistá pozice osamělého zaměstnance s příjmem na 67% průměrné mzdy jako % celkových nákladů zaměstnavatele

	2000	2001	2002	2003	2004	2005
ČR	41,4	41,3	41,5	41,7	41,9	42,1
OECD	34,4	34,1	34,2	33,8	33,9	33,7
EU-15	39,4	38,6	38,3	37,8	38,1	38

 

V roce 2006 v důsledku změny sazby DPFO a rozšíření nejnižšího pásma dojde ke zlepšení ukazatele (o 2,6 procentního bodu). Na druhou stranu budou reformy dávkových systémů, které postupně probíhají, působit pro některé případy na zvýšení tohoto ukazatele. V roce 2005 je míra zdanění tohoto zaměstnance po započtení obdržených soc. dávek šestá nejvyšší v zemích OECD.

Čistá pozice domácnosti se dvěma dětmi, kdy jen jeden rodič je výdělečně činný a jeho výdělek dosahuje 100 % průměrného příjmu, se meziročně výrazně snížila.

Tabulka 3:
Čistá pozice domácnosti s jedním výdělečně činným rodičem (100% průměrného příjmu) a dvěma dětmi jako % celkových nákladů zaměstnavatele

	2000	2001	2002	2003	2004	2005
ČR	22,7	24,5	24,5	27,1	29	27,1
OECD	28,4	28	28,2	27,9	28,1	27,7
EU-15	33,2	32,5	32,4	32	32,5	31,9

 

V důsledku opatření prováděných v posledních letech se čistá pozice této domácnosti v posledním roce výrazně zlepšila (pokles sazby o 1,9 %, tj. čtvrtý největší pokles v OECD (po Belgii, Novém Zélandu a Slovensku)). V roce 2006 dojde k dalšímu podstatnému snížení ukazatele o 3,3 procentní body v důsledku prováděných úprav DPFO. V roce 2005 byla ČR v tomto ukazateli na 13. místě v OECD a oproti roku 2004 si polepšila o 3 místa (posun z 16 místa na 13).

 

---

Pramen pro tabulky 1-3: OECD, Taxing Wages, 2006.