Kontrola v OZP ukázala nedostatky v revizním systému i veřejných zakázkách
Kontrola Ministerstva financí se zaměřila na zadávání veřejných zakázek a funkčnost revizního systému pojišťovny.
Kontrolní skupina prověřila 31 veřejných zakázek v období 2011-2014. Přestože většina z nich proběhla v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, kontrolní skupina odhalila i několik pochybení.
Jedno z pochybení bylo zjištěno v případě, kdy OZP zadala konkrétnímu dodavateli v jednacím řízení bez uveřejnění veřejnou zakázku v částce 80 mil. Kč na nábor pojištěnců za období 2013-2016. Svůj postup OZP zdůvodnila zrušením předchozího zadávacího řízení, které vyústilo ve zpoždění náboru pojištěnců a tím také v krajně naléhavý případ, který pojišťovna svým jednáním nezpůsobila. Toto zdůvodnění však kontrolní skupina vyhodnotila jako nedostatečné, OZP v tomto případě nepostupovala v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
U dalšího případu v rámci akvizice nových pojištěnců OZP uskutečnila pilotní projekt náboru 3000 pojištěnců v roce 2012 cestou externích agentur (v celkové částce 4,5 mil. Kč), kdy oslovila bez výběru přímo dva konkrétní dodavatele na uskutečnění náboru v regionech s nízkými průměrnými náklady na poskytovanou péči. Oba oslovení dodavatelé měli shodného jednatele. Jeden z těchto dodavatelů získal již uváděnou veřejnou zakázku na nábor pojištěnců v jednacím řízení bez uveřejnění a druhý dodavatel byl zapsán do obchodního rejstříku měsíc před podpisem smlouvy na nábor pojištěnců. OZP pilotní projekt následně rozdělila na zakázky malého rozsahu. Vzhledem k podezření z dělení předmětu veřejné zakázky, čímž mohlo dojít k porušení pravidel hospodářské soutěže, byl zaslán podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Při kontrole zakázek malého rozsahu bylo u několika případů konstatováno porušování zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. A to zejména z důvodu neprůkazného hodnocení nabídek, například tím že byl využit nesprávný typ zadávacího řízení. Dále v zadávací dokumentaci nebylo stanoveno, jakým způsobem budou nabídky hodnoceny. Kromě toho bodové vyhodnocení nabídek nebylo zdůvodněno a dokumentace k výběrovému řízení nebyla kompletní. Zdravotní pojišťovna nedodržovala povinnost uveřejnění informací na profilu zadavatele, zejména u smluv a výše skutečně uhrazené ceny za veřejnou zakázku, ve lhůtách stanovených zákonem.
Kontrolní skupina se dále zaměřila na fungování revizního systému zdravotní pojišťovny. Revizní systém by měl minimalizovat riziko, že zdravotní pojišťovna proplatí takovou zdravotní péči, která nebyla provedena či nebyla provedena účelně. Kontrolní skupina prověřila oblast tzv. prerevizí – automatických počítačových kontrol, které probíhají ihned po přijetí vykázané péče do informačního systému zdravotní pojišťovny. Zde kontrolní skupina konstatovala nedostatky, například nedostatečnou vazbu mezi nálezy z fyzických revizí (kdy revizní lékaři osobně kontrolují chorobopisy pojištěnců) a automatickými prerevizemi. Kontrolní skupina konstatovala, že některé chyby, odhalené revizními lékaři, by mohly být převedeny již do automatických prerevizí, což by ušetřilo práci revizním lékařům a zvýšilo kvalitu a efektivitu vykazované péče. Nízká kapacita revizních lékařů by tak mohla být využita mnohem účelněji.
Kontrolní skupina se v neposlední řadě v rámci kontroly revizního systému zaměřila na úhrady laboratoři Omnilab s.r.o., která vykazovala fiktivní péči VZP ČR. Kontrolní skupina konstatovala, že potenciálně fiktivně vykazovaná péče vůči OZP nedosahovala takových objemů jako vůči VZP ČR, nicméně velké objemy vykázané péče naznačují, že i zde k fiktivnímu vykazování docházelo. Revizní systém OZP v tomto případě nezafungoval optimálně, neboť pojišťovna se nestandardním chováním laboratoře začala zabývat až o několik let později, kdy měla tomuto poskytovateli prodloužit smlouvu. Dobře nastavený revizní systém by však pojišťovnu na nestandardní chování poskytovatele upozornil dříve.