Daňový balíček reflektující poznatky odborníků na závislosti míří do třetího čtení
Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného čtení Vládou schválený sazbový balíček Ministerstva financí. Návrh zákona s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu, čímž reaguje na zvyšování dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v České republice a představuje vyslyšení dlouhodobého volání ze strany Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku. Součástí balíčku je také dlouhodobě avizovaná změna metody tvorby technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob na systém, který je odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, a který na rozdíl od současného stavu odpovídá pravidlům evropské směrnice Solvency II. Návrh ruší také nesystémovou výjimku ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 a ukončuje nejasnosti při placení daně z nemovitých věcí. Remízky, meze a jiné krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, nebudou dále daňově znevýhodňovány.
Vyslyšení apelu odborníků na závislosti
Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010. Česká republika se přitom dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu, kdy v dospělé populaci vykazuje rizikovou konzumaci alkoholu 17-20 % populace, tedy 1,5 – 1,7 mil. dospělých osob. V případě dětí a mladistvých lze 66 % chlapců a 50 % dívek považovat za pravidelné konzumenty alkoholu. Česká republika má také přes 20 procent denních kuřáků a potýká se s rozrůstajícím online hazardem.
Konzumace návykových látek má podle odborníků na závislosti nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty i samotné konzumenty a jejich rodiny. Podle odborných studií představují celospolečenské náklady konzumace alkoholu 59 miliard korun ročně, v případě kouření dokonce více než 100 mld. Kč. Rostou náklady na protidrogovou politiku. Zatímco v roce 2014 se na ni vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně tato částka představuje více než 1,6 mld. Kč a každoročně roste. Právě zvýšení spotřebních daní umožňuje získávat prostředky na podporu projektů prevence. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol proto dlouhodobě doporučuje i WHO a OECD. Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké, přičemž jejich zvýšení představuje účinnou motivaci ke snížení spotřeby a souvisejícímu omezení zdravotních problémů.
Součástí balíčku je také úprava sazeb daně z hazardních her. Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jak původně činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015, tj. zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro daň z loterií, bing a živých her.
Zvýšení sazeb povede k lepší diferenciaci hazardních her podle jejich škodlivosti, která byla původně navržena ve vládním návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Zároveň byly využity poznatky o Lafferově křivce k maximalizaci daňového výnosu. V současné době se navíc rozvíjí trh s internetovými loteriemi, v rámci kterých vznikají hry velmi podobné technickým hrám, např. internetové stírací losy nebo internetová číselná loterie, u kterých probíhá slosování každých pár minut, jejichž nebezpečnost je řádově vyšší než u loterií, kde probíhá slosování jednou za týden.
Jako logický doplněk úpravy směřující k omezení poptávky po hazardních hrách ze strany hráčů a zároveň i jako součást eliminace daňových výjimek obsahuje balíček také návrh na zdanění příjmů z hazardních her nad stanovený limit. Daň z příjmů bude dopadat na čisté výhry z hazardu převyšující uvedený limit. Za čistou výhru je přitom považován kladný rozdíl výher (bez vrácených vkladů) a sázek. Neexistuje žádný důvod, aby příjmy plynoucí z hazardu byly, na rozdíl od ostatních příjmů, osvobozeny od daně.
Objektivnější pravidla daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven
Na základě programového prohlášení vlády z června 2018, kterým se vláda zavázala k provedení revize daňové uznatelnosti technických rezerv v oblasti pojišťovnictví, obsahuje balíček také změnu metody tvorby technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob. Programové prohlášení vlády jasně uvádí, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II. Tento systém je odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, neboť výši takto stanovených technických rezerv může pojišťovna ovlivňovat výrazně méně než u stávajícího postupu, který vychází ze zákona o účetnictví. Jedná se tedy o dlouhodobě avizovaný, jasně zdůvodněný a s pojišťovnami konzultovaný krok.
Vzhledem k tomu, že tento záměr je veřejně znám již od června 2018, předpokládaná účinnost by měla nastat v roce 2020 a související fiskální efekt se poprvé projeví až v roce 2021, přičemž návrh počítá s rozložením dopadu této změny až do roku 2022, jedná se téměř o 4 roky, které měly pojišťovny na přípravu. V této souvislosti je na místě připomenout, že už nyní pojišťovny počítají výši rezerv podle způsobu Solvency II, a to pro regulatorní účely, takže administrativně nejde o novou zátěž.
Nejedná se o nové zdanění technických rezerv pojišťoven, ale pouze o změnu metody stanovení výše jejich daňové uznatelnosti, a to objektivnějším způsobem. Podstatou tvorby a daňové uznatelnosti rezerv je časový posun vykázání a daňové uznatelnosti nákladů, resp. daňových výdajů, a to k dřívějšímu okamžiku, než ve kterém takový náklad skutečně vznikne. Změna daňové uznatelnosti rezerv je tedy neutrální z hlediska celkové výše daně za všechna období, pro která je daná rezerva tvořena, protože daňově uznatelné jsou ve výsledku pouze skutečně vzniklé výdaje.
Cílem je kalkulovat výši technických rezerv pojišťoven pro účely zákona o daních z příjmů podle objektivnějších pravidel. Nová metoda dle směrnice Solventnost II, resp. podle zákona o pojišťovnictví využívá propracovaný objektivní systém, jenž plně respektuje specifičnost pojistného trhu. Současná metoda na základě zákona o účetnictví je subjektivnější, neboť reflektuje účetní zásadu opatrnosti a poplatník tak může tvorbu rezerv z různých důvodů nadhodnocovat. Nová úprava tedy nastavuje objektivnější prostředí mezi poplatníky.
V této souvislosti je tedy nutné zdůraznit, že MF neurčuje, v jaké výši mají pojišťovny účetní technické rezervy tvořit. Pouze vybírá ze dvou způsobů výpočtu ten, který bude vhodnější a objektivnější pro daňové účely.
„Dáváme pouze do pořádku jedno vylobované privilegium. Privilegium pojišťoven, které je vzhledem k ostatním daňovým poplatníkům mimořádně nespravedlivé. Opozice před lety dala pojišťovnám možnost agresivní daňové optimalizace a nyní, když to naše vláda napravuje, tak pochopitelně brojí proti. Chtěla bych zdůraznit, že se nejedná o žádné nové zdanění, ale pouze úpravu, kdy se tato daň má platit. Kroutím hlavou nad argumentem, že úprava daňové uznatelnosti rezerv bude odrazovat pojišťovny od jejich tvorby. Nepřímo tím vlastně opozice i pojišťovny přiznávají, že motivátorem pro vytváření rezerv nebyla stabilita, ale získání daňové výhody. To je samozřejmě nepřijatelné. Proto nastavujeme jasná a objektivní pravidla. Nejde tedy o žádný výmysl této vlády a nebo snahu získat dodatečné prostředky“, komentuje návrh nových pravidel ministryně financí Alena Schillerová.
Konec nejasností při placení daně z nemovitých věcí
Daňový balíček přináší také upřesnění podmínek osvobození pozemků s vybranými krajinnými prvky formou změny v oblasti daně z nemovitých věcí. Změna spočívá v přesnějším vymezení krajinných prvků, které budou podléhat osvobození od daně z nemovitých věcí.
Osvobozeny tak budou skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopy, mokřady, pokud bude tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků. Bude stanovena přechodná doba do konce roku 2021, ve které bude aplikován i stávající rozsah osvobození dle zákona o dani z nemovitých věcí. Poplatníci tak budou mít dva roky na to, aby si nechali krajinné prvky, které se nacházejí na jejich pozemcích, zapsat do evidence ekologicky významných prvků.
Dále budou osvobozeny příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud jsou na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce a nejsou užívány k podnikání.
Zachováno bude rovněž osvobození pozemků, na nichž nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Jednoznačným cílem je, aby krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, nemohly být za žádných okolností daňově znevýhodňovány.
Zdanění příjmů korunových dluhopisů emitovaných i před rokem 2013
Další změna se týká zákona o daních z příjmů, který se doplňuje o přechodné ustanovení, jímž se odstraňuje nekoncepční výjimka ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013.
Více informací k sazbovému balíčku, včetně např. výše navrhovaných sazeb, v tiskové zprávě a prezentaci z tiskové konference k danému tématu z 13.5.2019.