Veřejné finance zůstávají v dobré kondici
Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky pro období 2020 až 2022, jejíž součástí je i Konvergenční program České republiky, projednala vláda na svém zasedání v pondělí 29. dubna 2019. Z dokumentu vyplývá, že hospodaření vládního sektoru zůstane i v následujících letech v dobré kondici.
„Díky tomu, že by měl růst ekonomiky i v následujících letech zůstat na svém dlouhodobém průměru, a také díky lepšímu výběru daní se plánovaný růst důchodů, sociálních výdajů a investic nepromítá do výraznějšího salda. Fiskální politika těmito opatření naopak vyvažuje dočasné méně příznivé vnější prostředí, ať již jde o německou ekonomiku či odcházení Spojeného království z EU. Zároveň je třeba přiznat, že predikce neobsahuje některá diskutovaná opatření na podporu příjmové strany. Přesto však předpokládané výsledky hospodaření by měly vést k poklesu zadlužení veřejných financí pod 30 % HDP,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
V loňském roce hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem ve výši 0,9 % HDP, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Na přebytku se podílely všechny složky sektoru vládních institucí, tedy nejen ústřední vládní instituce, kde dominantní podíl zaujímá státní rozpočet, ale i obce, kraje a zdravotní pojišťovny. „Velkou zásluhu na tom má efektivnější výběr daní, který je přímým důsledkem námi zavedených opatření v boji proti daňovým únikům, zejména kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb,“ podotýká Alena Schillerová.
Letos by měly veřejné finance dosáhnout přebytku 0,3 % HDP a zaznamenají tak kladný výsledek už čtvrtý rok po sobě. V dalších letech by mělo saldo hospodaření sektoru vládních institucí klesnout na -0,5 % HDP v roce 2022. Strukturální saldo by mělo být v roce 2019 téměř vyrovnané, v letech následujících by se saldo očištěné o vliv ekonomického cyklu mělo pohybovat na úrovni -0,5 % HDP.
„I nadále tak budeme plnit střednědobý rozpočtový cíl. Ten jsme přitom kvůli budoucím rizikům plynoucím ze stárnutí populace zpřísnili a nyní jím je strukturální deficit 0,75 % HDP,“ zdůrazňuje ministryně Schillerová, a dodává: „Zároveň se ale ukazuje, že je potřeba pokračovat v hledání úspor na provozu státu, což ostatně v debatách o státním rozpočtu na příští rok prosazuji.“
Dluh sektoru vládních institucí v posledních letech setrvale klesá a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Od roku 2013 klesl dluh vládních institucí o 12,2 p. b., což dnes řadí veřejné finance ČR mezi nejméně zadlužené v EU. V letošním roce by měl dluh klesnout na 31,5 % a v letech následujících by se měl dále snižovat až těsně pod úroveň 30 % HDP v roce 2022.
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019
predikce |
2020
predikce |
2021
výhled |
2022
výhled |
||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Saldo | mld. Kč | -28 | 34 | 79 | 47 | 18 | -11 | -21 | -32 |
| % HDP | -0,6 | 0,7 | 1,6 | 0,9 | 0,3 | -0,2 | -0,3 | -0,5 | |
| Dluh | mld. Kč | 1 836 | 1 755 | 1 750 | 1 735 | 1 763 | 1 798 | 1 840 | 1 885 |
| % HDP | 40,0 | 36,8 | 34,7 | 32,7 | 31,5 | 30,8 | 30,2 | 29,7 | |
Zdroj: Rok 2015 až 2018 Český statistický úřad. Rok 2019 až 2022 Ministerstvo financí.
Strategie obsahuje rovněž transparentní a vnitřně konzistentní výpočet výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů. Jejich výši stanovuje na 1 598 mld. Kč pro rok 2020, na 1 661 mld. Kč pro rok 2021 a na 1 730 mld. Kč pro rok 2022. „Výdajové rámce na léta 2020 a 2021 jsme tak oproti Střednědobému výhledu státního rozpočtu snížili o 6 mld. Kč v obou letech, a to právě kvůli zpřísněnému střednědobému rozpočtovému cíli,“ dodává Alena Schillerová.
Výdajové rámce jsou závazné pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Tyto částky se mohou změnit pouze v případě odlišné makroekonomické predikce a z ní odvozené prognózy příjmů, dále v případě změny v příjmech z EU a finančních mechanismů anebo v krajních případech, jako je stav ohrožení nebo rozsáhlá živelní pohroma.
„Výdajové rámce jsou nejzazší hranicí pro výdaje státního rozpočtu a státních fondů, nikoliv cílové částky. I ve světle zpomalujícího růstu ekonomiky budeme pokračovat ve snižování zadlužení země a udržovat strukturální saldo na stabilní úrovni. Ratingové agentury ve svých hodnoceních opakovaně řadí naše veřejné finance mezi absolutní evropskou špičku a naše rozpočtová strategie přispívá k tomu, aby tomu tak bylo i do budoucna,“ uzavírá ministryně financí.
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Výdajový rámec duben 2019 | (1) | - | 1 598 | 1 661 | 1 730 |
| Výdajový rámec v dokumentaci u SR 2019 a střednědobého výhledu na 2020 a 2021 | (2) | 1 583 | 1 604 | 1 667 | - |
| Schválené konsolidované výdaje SR a SF a střednědobý výhled | (3) | 1 540 | 1 511 | 1 575 | - |
| Rozdíl nového a původního výdajového rámce | (4) = (1) - (2) | - | -6 | -6 | - |
| Rozdíl nového rámce a schválených konsolidovaných výdajů SR a SF | (5) = (1) - (3) | - | 87 | 86 | - |
Pozn.: Uvedené hodnoty jsou včetně výdajů na programy Evropské unie a z finančních mechanismů.
SR = státní rozpočet, SF = státní fondy.
Zdroj: Státní rozpočet České republiky na rok 2019. Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2020 a 2021. Výpočty a predikce Ministerstvo financí.