Vyšší ochrana před závislostmi a méně daňových výjimek. Parlament schválil daňový balíček na rok 2020

Hlavním cílem balíčku je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a omezit tak škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené. Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně a představuje vyslyšení dlouhodobého volání ze strany Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku.

Součástí balíčku je také dlouhodobě avizovaná změna metody tvorby technických rezerv pojišťoven za účelem nastavení objektivnějšího kritéria pro daňové účely. Návrh ruší také nesystémovou výjimku ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 a ukončuje nejasnosti při placení daně z nemovitých věcí. Remízky, meze a jiné krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, nebudou dále daňově znevýhodňovány. Poslanci schválili předlohu v původním znění a odmítli tak pozměňovací návrhy Senátu. Zákon nyní míří k podpisu prezidentem republiky a následně bude vyhlášen ve sbírce zákonů.

„Poslanci dnešním rozhodnutím podpořili naši snahu zvýšit ochranu občanů před závislostmi na návykových látkách a hazardních hrách a zároveň vytvořit podmínky pro lepší životní úroveň v České republice,“ vyzdvihuje ministryně financí Alena Schillerová zásadní přínos novely. „Balíčkem také naplňujeme naši prioritu na postupné omezování nesystémových daňových výjimek. Daňový balíček jich totiž ruší hned několik, a to v oblasti daňového osvobození u příjmů z hazardu, tvorby rezerv pojišťoven nebo zdanění úrokových příjmů z korunových dluhopisů,“ dodává ministryně.

Vyslyšení apelu odborníků na závislosti

Konzumace návykových látek má podle odborníků na závislosti nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty i samotné konzumenty a jejich rodiny. Podle odborných studií se celospolečenské náklady konzumace alkoholu vyšplhají ročně na 59 mld. Kč, v případě kouření dokonce přesahují 100 mld. Kč. Rostou náklady na protidrogovou politiku. Zatímco v roce 2014 se na ni vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně tato částka představuje více než 1,6 mld. Kč a každoročně roste.

Právě zvýšení spotřebních daní umožňuje získávat prostředky na podporu projektů prevence. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol proto vedle Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku dlouhodobě doporučují i WHO a OECD. Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké, přičemž jejich zvýšení představuje účinnou motivaci ke snížení spotřeby a souvisejícímu omezení zdravotních problémů.

Součástí balíčku je také úprava sazeb daně z hazardních her. V důsledku přijatého pozměňovacího návrhu dochází u loterií k navýšení sazby z 23 % na 35 %, zatímco v případě ostatních hazardních zůstává sazba daně zachována. Původní návrh přitom obsahoval zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro daň z loterií, bing a živých her.

Jako logický doplněk úpravy směřující k omezení poptávky po hazardních hrách ze strany hráčů a zároveň i jako součást eliminace daňových výjimek obsahuje balíček také návrh na zdanění příjmů z hazardních her nad 1 milion Kč. Daň z příjmů ve výši 15 % bude dopadat na čisté výhry z hazardu převyšující uvedený limit. Za čistou výhru je přitom považován kladný rozdíl výher (bez vrácených vkladů) a sázek.

„Tímto opatřením odstraňujeme další nesystémovou výjimku. Neexistuje totiž žádný důvod proto to, aby byly příjmy z hazardu osvobozeny od daně, zatímco třeba příjmy za zaměstnání nikoliv,“ doplňuje ministryně.

Objektivnější pravidla daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven

V souladu s programovým prohlášením vlády z června 2018 upravuje balíček také uznatelnost rezerv pojišťoven. Programové prohlášení vlády jasně uvádí, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II. Tento systém je odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, neboť výši takto stanovených technických rezerv může pojišťovna ovlivňovat výrazně méně než u stávajícího postupu, který vychází ze zákona o účetnictví. Jedná se tedy o dlouhodobě avizovaný, jasně zdůvodněný a s pojišťovnami konzultovaný krok.

Cílem je kalkulovat výši technických rezerv pojišťoven pro účely zákona o daních z příjmů podle objektivnějších pravidel. Nová metoda dle směrnice Solventnost II, resp. podle zákona o pojišťovnictví využívá propracovaný objektivní systém, jenž plně respektuje specifičnost pojistného trhu. Současná metoda na základě zákona o účetnictví je subjektivnější, neboť reflektuje účetní zásadu opatrnosti a poplatník tak může tvorbu rezerv z různých důvodů nadhodnocovat. Nová úprava tedy nastavuje objektivnější prostředí mezi poplatníky.

„Dáváme tím do pořádku jedno vylobbované privilegium. Dnes mají pojišťovny určitou volnost v tom, jakou metodu si zvolí při vytváření daňově uznatelných rezerv a o kolik si tak sníží základ daně v určitém období. To jim dává prostor k daňové optimalizaci skrze odkládání zdanění, který nemá žádný jiný sektor. Odstraněním této nesystémové ‚sektorové daňové výjimky‘ pojišťovny přiblížíme podmínkám, ve kterých podnikají ostatní korporace z jiných odvětví naší ekonomiky,“ vysvětluje Alena Schillerová.

V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že Ministerstvo financí neurčuje, v jaké výši mají pojišťovny účetní technické rezervy tvořit. Pouze vybírá ze dvou způsobů výpočtu ten, který bude vhodnější a objektivnější pro daňové účely.

Nejedná se o nové zdanění technických rezerv pojišťoven, ale pouze o změnu metody stanovení výše jejich daňové uznatelnosti, a to objektivnějším způsobem. Podstatou tvorby a daňové uznatelnosti rezerv je časový posun vykázání a daňové uznatelnosti nákladů, resp. daňových výdajů, a to k dřívějšímu okamžiku, než ve kterém takový náklad skutečně vznikne. Změna daňové uznatelnosti rezerv je tedy neutrální z hlediska celkové výše daně za všechna období, pro která je daná rezerva tvořena, protože daňově uznatelné jsou ve výsledku pouze skutečně vzniklé výdaje.

Vzhledem k tomu, že je tento záměr veřejně znám už od června 2018, předpokládaná účinnost by měla nastat v roce 2020 a související fiskální efekt se poprvé projeví až v roce 2021, přičemž návrh počítá s rozložením dopadu této změny až do roku 2022, jedná se téměř o 4 roky, které měly pojišťovny na přípravu. „V této souvislosti bych také ráda připomněla, že už v dnešní době pojišťovny počítají výši rezerv podle způsobu Solvency II, a to pro regulatorní účely. Takže o novou administrativní zátěž se skutečně nejedná,“ podotýká ministryně financí.

Konec nejasností při placení daně z nemovitých věcí

Daňový balíček přináší také upřesnění podmínek osvobození pozemků s vybranými krajinnými prvky formou změny v oblasti daně z nemovitých věcí. Změna spočívá v přesnějším vymezení krajinných prvků, které budou podléhat osvobození od daně z nemovitých věcí.

Osvobozeny tak budou skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopy, mokřady, pokud bude tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků. Bude stanovena přechodná doba do konce roku 2021, ve které bude aplikován i stávající rozsah osvobození dle zákona o dani z nemovitých věcí. Poplatníci tak budou mít dva roky na to, aby si nechali krajinné prvky, které se nacházejí na jejich pozemcích, zapsat do evidence ekologicky významných prvků.

Dále budou osvobozeny příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud jsou na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce a nejsou užívány k podnikání.¨

Zachováno bude rovněž osvobození pozemků, na nichž nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Jednoznačným cílem je, aby krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, nemohly být za žádných okolností daňově znevýhodňovány.

Zdanění příjmů korunových dluhopisů emitovaných i před rokem 2013

Další změna se týká zákona o daních z příjmů, který se doplňuje o přechodné ustanovení, jímž se odstraňuje nekoncepční výjimka ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013.