Senát dal zelenou půlročnímu odkladu splátek

Dlužníci musejí před odložením splátek oznámit věřiteli, že byli postižení epidemií COVID-19. Návrh zákona nyní míří k podpisu prezidentem republiky a následně bude publikován ve Sbírce zákonů.

„Řadě domácností kvůli nouzovému stavu rapidně poklesly příjmy a bez nich se spotřebitelský úvěr nebo hypotéka splácí velice těžko. Na současnou krizovou situaci byl připraven asi málokdo. Proto lidem umožňujeme odložit splátky a vzít si oddechový čas, než se zase dají finančně dohromady. Odložení splátek bude pro klienty dobrovolné a nebudou s ním spojeny žádné poplatky,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Odklad splátek bude umožněn běžným spotřebitelům, OSVČ i firmám. Splácení budou moci podle své volby odložit buď do 31. července nebo do 31. října letošního roku. Splátky se odloží od prvního dne měsíce následujícího poté, co dlužník oznámí tento záměr svému věřiteli, a prohlásí, že k tomuto kroku přistupuje z důvodů negativního ekonomického dopadu pandemie koronaviru. Tyto důvody však nebude muset nijak prokazovat a věřitel je nebude zkoumat.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských a podnikatelských úvěrů, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem 2020. U hypoték je také možné splácení odložit pouze u smluv sjednaných před 26. březnem, ale čerpány mohou být i po tomto datu. Moratorium se týká úvěrů a hypoték u jakékoliv banky a nebankovního poskytovatele.

Úvěrové moratorium se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých byl splácející k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů.

Pokud klient odložení splátky využije, délka splácení úvěru se adekvátně prodlouží. Splátky zůstanou ve stejné výši. Odklad splátek je bez poplatků a nepovede k negativnímu zápisu do registrů dlužníků. „Na to jsme samozřejmě mysleli a zákon to jednoznačně říká. Nikdo se tedy nemusí bát, že by se mu kvůli tomu do budoucna zkomplikovaly případné další žádosti o úvěry,“ doplňuje ministryně financí.

Během doby odkladu i nadále poběží úrok podle uzavřené smlouvy. Firmy budou tento úrok platit průběžně i během odložení splátky jistiny. Naopak spotřebitel a OSVČ jej zaplatí později, a to až po splacení celé jistiny. „Tím se zajistí, že po skončení moratoria půjde větší část splátek na jistinu, díky čemuž bude klient hradit nižší úrok a v konečném důsledku tak zaplatí méně,“ dodává ministryně.

V případě spotřebitelů je však jeho výše omezena a může dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby navýšené o 8 procentních bodů, což by k dnešnímu dni bylo celkem 9 %. „Díky tomuto stropu na úroky se předejde situaci, že by po skončení odkladu musel spotřebitel zaplatit úroky v takové výši, která by pro něj byla likvidační,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Klient bude moci odkladu v režimu zákonného moratoria využít i tehdy, pokud už předtím uzavřel s bankou dohodu o odložení splátek. V takovém případě si bude moci vybrat variantu, která je pro něj výhodnější. Buď se může rozhodnout zachovat původní dohodu s bankou po celou dobu, na kterou byla uzavřena, nebo může tuto dohodu zachovat jen po část sjednané doby a následně vstoupit do režimu zákonného moratoria.

„Pokud už se klient se svojí bankou dohodnul na odložení splátek, ale chce využít i moratoria, určitě bych mu doporučila, aby si podmínky obou variant porovnal. Je klidně možné, že odložení splátky provedené bankou pro něj může vycházet výhodněji, ale třeba nebude tak dlouhé, jak by potřeboval. Pak by mohl u dohody s bankou zůstat a po jejím uplynutí pak může přejít na odklad podle zákonného moratoria,“ uzavírá ministryně financí.