Daň z nabytí nemovitých věcí zrušena se zpětným účinkem k prosinci 2019
Vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, komu byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, nebo kdo nabyl vlastnické právo k nemovité věci neevidované v katastru, v prosinci 2019 nebo později. Návrh dále upravuje prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z 5 na 10 let. Prodloužení časového testu bude účinné pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021. U vlastního bydlení pak zůstává časový test 2 roky. Cílem balíčku opatření je z dlouhodobého hlediska zvýšit dostupnost bydlení, povzbudit ochlazený realitní trh a omezit prostor pro spekulanty.
„Zrušením nabývací daně především podáváme pomocnou ruku mladým rodinám, které tím povzbudíme k pořízení si vlastního bydlení. Čtyři procenta z kupní ceny bytu dnes v Praze znamenalo klidně 200 – 300 tisíc korun navíc. Ty jim teď zůstanou v kapse, třeba na vybavení nového bydlení. Podpoříme tím i spotřebu domácností, čímž pomůžeme znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Zpětné účinky a žádost o vrácení přeplatku
Ze zrušení daně z nabytí nemovitých věcí mají zpětně prospěch všichni kupující, kterým katastrální úřad provedl vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později. „Jedná se o množinu lidí, kterým jsme v rámci liberačního balíčku odsunuli úhradu daně z nabytí nejprve do konce srpna a poté až do konce tohoto roku tak, aby tuto daň případně nemuseli platit vůbec. A těm, kteří ji už v předstihu zaplatili, vznikne přeplatek, o jehož vrácení mohou nyní požádat,“ vysvětluje ministryně Schillerová. O vrácení přeplatku lze žádat na místně příslušném finančním úřadě, který se bude žádostmi zabývat od úterý 29. září 2020. Ke vrácení přeplatku následně podle daňového řádu dojde do 30 dnů od podání žádosti. Přeplatek lze také použít k úhradě jiné vzniklé daňové povinnosti.
Rušíme nespravedlivou daň a snižujeme byrokracii
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí odstraní celou řadu daňových výjimek, se kterými se Ministerstvo financí zavázalo bojovat. „Nabývací daň navíc generuje výrazné nespravedlnosti a je nákladná na správu. Nelíbí se mi také, že právnické osoby ji dokáží efektivně obcházet prodejem podílu v obchodní společnosti,“ uzavírá Alena Schillerová.
Se samotnou daní navíc zanikne i povinnost podávat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Díky méně papírování bude možné výrazně snížit počty úředníků, což ušetří řádově stamiliony korun. Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by naopak státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 mld. Kč a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld. Kč ročně.
Návrh schválený vládou dále počítal se zrušením možnosti uplatňovat si po roce 2021 odpočty úroků pro nově uzavřené smlouvy o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Poslaneckým pozměňovacím návrhem ale zůstává tato možnost ponechána, pouze se pro nové úvěry na bydlení obstarané od 1. ledna 2021 snižuje limit odpočtů z původních 300 000 Kč na 150 000 Kč. Na bytové potřeby obstarané před tímto datem se bude nadále aplikovat limit 300 000 Kč, a to včetně pozdějšího refinancování.
