Ekonomika loni propadla o 6,1%, letos poroste o 3,1%
Ministerstvo financí zpracovalo Makroekonomickou predikci České republiky a Fiskální výhled České republiky, které budou sloužit jako východiska pro návrh novely zákona o státním rozpočtu na rok 2021. K tomuto účelu budou posouzeny dne 28. ledna 2021 Výborem pro rozpočtové prognózy.
Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila propad ekonomiky, který za celý rok 2020 odhadujeme na 6,1 %. K poklesu velmi pravděpodobně došlo ve všech oblastech poptávky s výjimkou veřejných výdajů.
„Díky robustní vládní pomoci domácnostem, firmám, municipalitám nebo zdravotnímu systému, která v loňském roce činila 5% HDP, se nám podařilo snížit propad ekonomiky. Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvouciferné propady, se nenaplnily. Konzervativní přístup Ministerstva financí, které citlivě pracuje s daty a pečlivě vyhodnocuje dostupné informace, se potvrzuje jako správný“, říká ministryně financí Alena Schillerová. „Mohu ujistit, že Ministerstvo financí bude i nadále institucí, která se při hodnocení složitých ekonomických jevů nebude uchylovat k mediálně atraktivním módním vlnám,“ dodává Alena Schillerová.
Díky předpokládanému zlepšení epidemické situace ve spojitosti s procesem očkování a očekávanému obnovenému růstu v zahraničí by se česká ekonomika měla od 2. čtvrtletí 2021 pozvolna oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky. Hospodářský růst by v roce 2021 mohl dosáhnout 3,1 %.
Přestože průměrná míra inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 %, meziroční růst spotřebitelských cen se v posledních měsících viditelně zpomalil. Pokles spotřebitelské poptávky začal pozvolna převažovat nad vlivy na nabídkové straně ekonomiky a současně viditelně zpomalil růst cen potravin. V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.
Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními, která jsou zaměřena na maximálně udržení vysoké zaměstnanosti. „Nezaměstnanost se i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současnému propadu ekonomiky. Vystavěli jsme most, po kterém přejdeme krizi bez sociálních otřesů a snáze nastoupíme cestu ekonomického oživení“, reaguje Alena Schillerová. Podle našich výpočtů dosáhla mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti v loňském roce 2,6 %. Zpožděné efekty ekonomického propadu a postupné omezování opatření udržujících zaměstnanost by měly v roce 2021 míru nezaměstnanosti zvýšit na 3,3 %.
Veřejné finance na sebe velkou měrou převzaly náklady spojené s epidemií. Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů. Odhadujeme, že v roce 2020 dosáhlo saldo hospodaření sektoru vládních institucí deficitu ve výši 5,8 % HDP a zadlužení vzrostlo na 38,3 % HDP. Pokračující epidemie a masivní stimulační opatření zvýší deficit v roce 2021 na 6,6 % HDP, což prohloubí úroveň zadlužení 43,3 % HDP.
„Očekávané zadlužení bude stále nižší, než činil dluh veřejných financí v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce mezi zeměmi s vůbec nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová.
Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním faktorem pro ČR i ostatní ekonomiky je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2020 | 2021 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 4 625 | 4 797 | 5 111 | 5 410 | 5 749 | 5 613 | 5 874 | 5 561 | 5 860 |
| růst v %, b.c. | 6,4 | 3,7 | 6,5 | 5,8 | 6,3 | -2,4 | 4,7 | -3,3 | 5,4 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 5,4 | 2,5 | 5,2 | 3,2 | 2,3 | -6,1 | 3,1 | -6,6 | 3,9 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,9 | 3,8 | 4,0 | 3,5 | 3,0 | -5,1 | 3,3 | -5,0 | 2,2 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,8 | 2,5 | 1,8 | 3,8 | 2,2 | 2,1 | 2,9 | 3,8 | 2,9 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 9,7 | -3,0 | 4,9 | 10,0 | 2,3 | -8,2 | 3,8 | -7,5 | 3,0 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,2 | 1,4 | 1,2 | -1,2 | 0,0 | -0,6 | -0,1 | -1,7 | 0,9 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 0,9 | -0,3 | 0,5 | -0,5 | -0,2 | -1,4 | 0,0 | -1,3 | 0,6 |
| Deflátor HDP | růst v % | 1,0 | 1,1 | 1,3 | 2,6 | 3,9 | 4,0 | 1,5 | 3,6 | 1,4 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 0,3 | 0,7 | 2,5 | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 1,9 | 3,2 | 1,9 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,4 | 1,9 | 1,6 | 1,4 | 0,2 | -1,1 | -0,6 | -1,2 | -0,7 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 5,1 | 4,0 | 2,9 | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 3,3 | 2,6 | 3,4 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 5,0 | 5,7 | 9,2 | 9,6 | 6,7 | 0,2 | 1,2 | -1,9 | 0,8 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,4 | 1,8 | 1,5 | 0,4 | -0,3 | 3,6 | 1,4 | 0,3 | 0,4 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -0,6 | 0,7 | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -6,6 | -6,4 | -4,9 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 27,3 | 27,0 | 26,3 | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 26,1 | 26,3 | 25,8 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 0,6 | 0,4 | 1,0 | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,2 | 1,1 | 0,9 |
| Ropa Brent | USD/barel | 52 | 44 | 54 | 71 | 64 | 42 | 51 | 42 | 48 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,9 | 1,8 | 2,7 | 1,9 | 1,3 | -7,3 | 3,6 | -9,0 | 5,4 |
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze září 2020.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.