Ministři financí zemí Visegrádu jednali o plánech obnovy, digitálním zdanění i taxonomii
Setkání navazuje na společnou deklaraci o finanční a hospodářské spolupráci ze září 2020, kde ministři financí V4 potvrdili zájem společně diskutovat důležité evropské otázky. Hlavními tématy jednání byla podpora hospodářství, investic a reforem po pandemii Covid-19, mezinárodní zdanění digitální ekonomiky, včetně návrhu zemí G7 na globální minimální daň i další společné kroky v oblasti taxonomie.
Představitelé zemí Visegrádské čtyřky (Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika) z řad ministrů financí dnes ve Varšavě diskutovali nejprve aktuální ekonomické výzvy, kterým Evropa čelí v důsledku pandemie Covid-19 a hospodářskou obnovu Evropy prostřednictvím Nástroje na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – RRF). Alena Schillerová informovala své protějšky, že Česká republika předložila svůj Národní plán obnovy k 1. červnu 2021. „V rámci českého plánu obnovy bychom rádi čerpali evropské finanční prostředky v hodnotě přes 7 miliard EUR, což odpovídá zhruba 180 miliardám korun. Ty budou směřovat zejména na investiční projekty v oblasti digitální a zelené transformace, vzdělávání, vývoje či inovací. Nezapomínáme ale také na ryze reformní projekty, jako je posilování kapacit v oblasti péče o onkologicky nemocné pacienty budováním onkologických center,“ uvedla Alena Schillerová s tím, že schválení českého Národního plánu obnovy ze strany Evropské komise předpokládá do konce července.
V daňové oblasti bylo tématem číslo jedna mezinárodní zdanění digitální ekonomiky a aktuální návrh zemí G7 na zavedení globální minimální daně. Ministři financí V4 se shodli na přetrvávající podpoře mezinárodního řešení na půdě OECD, neboť jedině široká globální dohoda umožní efektivní a funkční zdaňování firem právě tam, kde reálně dosahují svých zisků. „Přestože iniciativu zemí G7 jednoznačně vítám a dlouhodobě preferuji právě řešení na úrovni OECD, návrh globální minimální daně se už poněkud vzdaluje od původního záměru férově danit rostoucí digitální ekonomiku. Globální minimální daň proto vnímám spíše jako částečné řešení zaměřené především na boj s daňovými ráji. A vzhledem k tomu, že praktická realizace globálního přístupu ke zdaňování digitální ekonomiky je spíše otázkou několika let než měsíců, jako dočasné řešení i nadále prosazuji zavedení digitální daně na národní úrovni. Samozřejmě do té doby, dokud nezačne být v praxi aplikováno celosvětové řešení,“ uvedla Alena Schillerová.
Tématem diskuse byla také oblast taxonomie, kde česká vláda spolu s ostatními zeměmi V4 velmi aktivně prosazuje zahrnutí jaderné energetiky mezi udržitelné zdroje energie a zavedení reálných podmínek pro využití zemního plynu. Česká republika proto iniciovala spolu s ostatními státy V4 společný dopis Evropské komisi, ve kterém apelovala na nutnost stanovení realistických podmínek pro využití jádra a plynu při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. „V žádném případě nerozporujeme evropskou zelenou dohodu a zavádění principu nefinancovat škodlivé oblasti pro životní prostředí. Tato opatření však nesmí být přijímána jako plošná a univerzální řešení současných problémů pro všechny a měly by proto být lépe zohledněny výchozí podmínky a dočasné individuální potřeby členských států,“ doplnila Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová závěrem ocenila další z řady osobních setkání ministrů financí, která jsou podle ní potřebná k efektivnímu posilování vazeb mezi visegrádskými zeměmi. „Silná Visegrádská čtyřka dokáže v řadě otázek daleko lépe a efektivněji formulovat a prosazovat naše společné zájmy v rámci Evropské unie než každá naše země zvlášť,“ uzavřela Alena Schillerová. Příští setkání proběhne již pod předsednictvím Maďarska.