Novinky

Plnění státního rozpočtu ČR za červen 2022

Ing. Mgr. Tomáš Weiss
Ing. Mgr. Tomáš Weiss Vedoucí oddělení Komunikace s médii

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva
  • Veřejný sektor
  • Pokladní plnění
  • Příjmy státního rozpočtu
  • Výdaje státního rozpočtu
  • Saldo státního rozpočtu
  • Schodek státního rozpočtu
  • Hospodaření vládního sektoru

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 183,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 183,4 mld. Kč.

Za meziročním zlepšením salda o 82,1 mld. Kč stály na výdajové straně především menší restrikce související s průběhem letošní a loňské epidemie a tomu odpovídající kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 19,3 %. I přes relativně pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu naplňující představy o rychlém snižování deficitu lze však pod vlivem důsledků invaze ruských vojsk na Ukrajině ve zbývající části roku očekávat spíše pesimističtější vývoj. 

„Po tradičně slabším květnu přinesl červen pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu a již druhý letošní přebytkový výsledek ve výši 6,3 mld. Kč. Nad očekávání dobře se v červnu vyvíjelo inkaso daně z příjmů právnických osob, což svědčí o dobré kondici především velkých firem v ČR. Pozitivní vývoj vidíme také u inflací posíleného inkasa DPH, které spolu s dalšími sdílenými daněmi přispívá nejen do státního rozpočtu, ale i do rozpočtů obcí a krajů. Vyšší daňové příjmy samozřejmě zapojíme do připravované novely rozpočtu, což vládě umožní ochránit ohrožené domácnosti před drtivými dopady zdražování,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Na výdajové straně mě těší hlavně meziročně o 14 % vyšší investice, na které jen v květnu a červnu směřovalo ze státního rozpočtu téměř 40 miliard korun.“

Při bližším pohledu na vývoj hospodaření státního rozpočtu byla v červnu na výdajové straně tradičně významnou položkou dvouměsíční záloha na prázdninové platy učitelů ve výši 28,3 mld. Kč a mimořádně valorizované důchody, na kterých se vyplatilo 51,5 mld. Kč. Na příjmové straně evidujeme výrazně pozitivní dopad splatnosti především daně z příjmů právnických osob (DPPO). Inkaso DPPO v červnu posílilo nad očekávání o 54,2 mld. Kč, což je meziročně o 10,1 mld. Kč více.

Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 57 kB).

Graf - Saldo státního rozpočtu za červen
Saldo státního rozpočtu za leden až červen (mld. Kč)
2017 2018 2019 2020 2021 2022
Saldo celkem 4,6 -5,9 -20,7 -195,2 -265,1 -183
Saldo bez vlivu EU/FM -13,2 -28,4 -22,8 -195,8 -269,6 -183,4

Graf - Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu
Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu (mld. Kč)
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
2021 -31,5 -54,6 -39,1 -66,8 -63 -10,1 0 0 0 0 0 0
2022 3,9 -49,2 -13,9 -41 -89,2 6,3 0 0 0 0 0 0

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci června o 10,4 % (+74,2 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+9,7 %, +59,4 mld. Kč) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného, daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak poklesly o 4,5 mld. Kč (-6,7 %) příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+11,7 %, +4,3 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021. Efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 dále snížilo opětovné zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak je inkaso pozitivně ovlivněno růstem zaměstnanosti a mezd v soukromém sektoru. Výplata kompenzačního bonusu, určená na pomoc drobným podnikatelům, snížila výnos i v roce 2022, dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 2,6 mld. Kč byl ale meziročně nižší o 9,2 mld. Kč.

Na inkaso daní z příjmů právnických osob (+16,8 %, +12,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+128,0 %, +1,8 mld. Kč) měla v červnu pozitivní dopad úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2021 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Inkaso daní z příjmů právnických osob je v roce 2022 rovněž pozitivně ovlivněno změnou ve zdanění rezerv pojišťoven.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,3 % (+18,3 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+23,0 %, +30,4 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory).

V meziročním růstu inkasa spotřebních daní (+16,1 %, +10,2 mld. Kč) se začal rovněž promítat ekonomický růst, stejně jako absence opatření zavedených k omezení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně výrazněji vzrostlo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+12,0 %, +3,8 mld. Kč), dále spotřební daně z tabákových výrobků (+20,0 %, +4,6 mld. Kč), z piva (+22,1 %, +0,4 mld. Kč) a z lihu (+3,2 %, +0,1 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z energetických daní zůstává na přibližně stejné úrovni jako v loňském roce.

Příjmy státního rozpočtu za leden až červen

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 30. červnu 2022 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2021 132,18 63,47 75,09 45,15 291,45 67,03 38,41
2022 162,6 73,71 87,67 52,98 309,72 62,54 37,8

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 30. červnu 2022 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2021 45,9 38,6 89,6 51,4 51,8 47,9 57
2022 49,8 45,4 71,7 48,8 49,4 32,3 50,9

DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně klesly o 7,9 mld. Kč (-0,8 %), z toho běžné o 16,2 mld. Kč(-1,8 %). Běžné výdaje, i přes navýšení životního a existencniho minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů, či jiných sociálních dávek, a výdaje související se solidarní pomocí uprchlíkům, snížily především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,3 mld. Kč (+13,9 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+6,1 %, +21,3 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,8 %, +18,3 mld. Kč) navýšené lednovou valorizací o 5,2 % a mimořádnou červnovou o 6,3 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+4,3 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále příspěvek na péči (+1,7 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,6 mld. Kč) a výsluhový příspěvek (+0,6 mld. Kč). Snížení počtu nakažených nemocí COVID-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-2,7 mld. Kč) a nemocenského (-0,7 mld. Kč). Nižší zátěž pro rozpočet představoval i rodičovský příspěvek (-1,3 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,4 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 8,2 mld. Kč (+13,0 %). 

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům (-60,0 %, -51,1 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem téměř 49 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-0,9 mld. Kč).

Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-7,8 %, -4,5 mld. Kč), ovlivněné nejvíce mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v loňském roce s dopadem 4,8 mld. Kč.

Transfery neziskovým a podobným organizacím (-21,5 %, -3,7 mld. Kč) ovlivnila klesající protiepidemická pomoc (-1,9 mld. Kč) a doposud nižší podpora sportu vyplácená Národní sportovní agenturou (-1,5 mld. Kč).

Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (-0,1 %, +0,1 mld. Kč) jsou především prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 4,3 mld. Kč. Do rozpočtů municipalit naopak směřovalo zatím méně prostředků určených na financování sociálních služeb (-3,4 mld. Kč). Naopak meziroční srovnání ovlivňují loňské transfery spojené s mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče a příspěvkem na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu (celkový dopad 2,8 mld. Kč).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 4,4 mld. Kč (+23,6 %). Objem ostatních neinvestičních nákupů byl (+7,3 mld. Kč) v posledních dvou měsících výrazně navýšen pořizováním státních hmotných rezerv.

Kapitálové výdaje (+13,9 %, +8,3 mld. Kč) v průběhu května a června výrazně vzrostly (+39,4 mld. Kč), když většina prostředků směřovala státním fondům (23,3 mld. Kč). Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 5,8 mld. Kč více. Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí, který na rozdíl od minulého roku obdržel 4,3 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy. Výdaje zaostávající za polovinou plánovaného objemu nejsou překvapující, investiční aktivita státu tradičně roste až v druhé polovině roku.

Výdaje státního rozpočtu za leden až červen

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 30. červnu 2022 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Jiné NV Investice
2021 60,73 102,49 92,49 153,72 57,66 351,66 99,38 59,71
2022 60,9 47,64 100,37 153,61 53,14 372,96 113,35 68

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 30. červnu 2022 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Jiné NV Investice
2021 40 82,1 48,3 68,4 66,3 51 40,8 33,1
2022 39,8 59,7 58,5 65,9 63,2 50,4 49,4 33,5

Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.

Dokumenty ke stažení

Doporučované

Nejčtenější