Plnění státního rozpočtu ČR za únor 2023

Za meziročním zhoršením salda o 74,4 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+32,8 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+18,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+11,4 mld. Kč), ale i specifika loňského rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním. Růst daňových příjmů, doposud nenavýšený výnosy mimořádného zdanění z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nedokáže pokrýt zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů. V pozitivním smyslu pak deficit rozpočtu navýšily meziročně více než dvojnásobné investice do dopravní infrastruktury a programu Nová zelená úsporám,“ komentuje pokladní plnění ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Ačkoliv rozpočet již pokrývá celou řadu mimořádných výdajů a zatím čeká na první mimořádné příjmy, je zřejmé, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních a ne matení veřejnosti o nekonečných inflačních příjmech, o které se lakomá vláda nechce s lidmi podělit. Proto v průběhu jara představíme konsolidační balíček, kterým snížíme strukturální deficit nejméně o 70 mld. Kč,“ dodává Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci února růstu 9,5 % (+21,4 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispěl výběr pojistného (+10,0 mld. Kč), inkaso daně z přidané hodnoty (+6,3 mld. Kč) a daní z příjmů fyzických osob (+5,1 mld. Kč). Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly na stejné úrovni jako loni.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+24,9 %, +3,7 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci února  2022 měla negativní dopad 1,8 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

U daně z příjmů právnických osob (+0,4 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,1 mld. Kč) je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce přijde v březnu). 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení budou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a navýšeny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 10,0 % (+10,0 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+12,5 %, +6,3 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Jen za únor (+25,7 %) bylo inkaso pozitivně ovlivněno vyšším počtem pracovních dní.

Inkaso spotřebních daní (-8,3 %, -2,0 mld. Kč) zaznamenalo meziroční pokles v případě všech komodit kromě spotřební daně z piva. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-13,1 %, -1,1 mld. Kč), kde je patrný přesun preferencí spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům. Pokles inkasa spotřební daně z minerálních olejů (-6,5 %, -0,8 mld. Kč) je způsoben prodloužením platnosti snížené sazby daně z nafty. V případě inkasa spotřební daně z lihu a vína je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku vysoké inflace, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií.

Příjmy státního rozpočtu bude v tomto roce navyšovat také odvod z nadměrných příjmů. Na účty finanční správy, která pro Energetický regulační úřad jako konečného příjemce odvodu zajišťuje evidenci této mimořádné daně, bylo doposud odvedeno 5,7 mld. Kč. Do příjmů státního rozpočtu bude odvod započítán v březnu. 

Příjmy státního rozpočtu za únor 

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 95,8 mld. Kč (+35,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+31,1 %, +81,9 mld. Kč) navýšených zejména realizací opatření zaměřených na řešení energetické krize, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Dočasně, přesto významně, k růstu přispělo i rychlejší předfinancování sociálních služeb a výzkumu, vývoje a inovací. Kapitálové výdaje (+202,8 %, +13,9 mld. Kč) byly navýšeny především transfery státním fondům.

Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+17,7 %, +21,7 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+19,0 %, +18,0 mld. Kč), do jejichž výše se promítá řádná valorizace o 4,7 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+1,6 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, příspěvek na bydlení (+1,3 mld. Kč) navýšený počtem žádostí v době vysokých cen energií a přídavek na dítě (+0,5 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+155,4 %, +18,8 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (15,1 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (3,0 mld. Kč). 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 16,3 mld. Kč. Meziroční nárůst o 11,4 mld. Kč souvisel především s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021. 

Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+113,2 %, +12,4 mld. Kč) ovlivnilo vyšší předfinancování oproti době loňského provizoria. Navýšení o více než 10 mld. Kč představovalo rychlejší uvolnění prostředků na projekty výzkumu, vývoje a inovací realizované prostřednictvím vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím stejné výše jako loni z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 16,6 mld. Kč (+44,5 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+3,4 mld. Kč). Za vysokým tempem stálo především předfinancování podpory sociálních služeb (+11,1 mld. Kč) na úrovni téměř 60 % rozpočtu. Svou roli sehrály i vyšší zálohy soukromému školství (+1,4 mld. Kč), prezidentské volby (+0,6 mld. Kč) a kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+0,6 mld. Kč).

Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat také u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-6,6 mld. Kč) a odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU (-1,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+202,8 %, +13,9 mld. Kč) byly navýšeny především transfery státním fondům, které zatím tvoří více než tři čtvrtiny všech investic ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 11,2 mld. Kč a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 4,0 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu za únor 

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}