Plnění státního rozpočtu ČR za červen 2023

Za meziročním zhoršením salda o 32,4 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+69,2 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+44,4 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+14,5 mld. Kč) či vyšší investice (+11,0 mld. Kč). Růst daňového inkasa byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 12,8 mld. Kč z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

„Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Na příjmové straně se pozitivně projevily především platby daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 miliardy a příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy. Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy, který dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů. Potvrdil se tak předpoklad z předchozích měsíců, že vývoj plnění rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové platby, jako bude v srpnu mimořádně vysoká dividenda ČEZu a v září splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí. S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ uvedl k hospodaření za první polovinu roku ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci června růstu 16,5 % (+130,2 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly příjmy o z Evropské unie a finančních mechanismů (+44,6 mld. Kč) navýšené červnovým zapojením prostředků Národního plánu obnovy v objemu 44,5 mld. Kč. Za růstem stál i výběr pojistného (+29,1 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+20,9 mld. Kč) i fyzických (+13,3 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+9,8 mld. Kč) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+12,8 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+24,5 %, +10,0 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci června 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+23,8 %, +20,9 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-18,8 %, -0,6 mld. Kč) měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2022 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky negativně ovlivněna zvýšením slevy na poplatníka. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a navýšeny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,4 % (+29,1 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,1 %, +9,8 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani na 2 mil. Kč, zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-7,6 %, -5,6 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-7,2 %, -2,5 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty a inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-8,3 %, -2,3 mld. Kč), kde se projevuje odklon spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků. V případě inkasa spotřební daně z lihu, piva a vína je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 12,8 mld. Kč. 

Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy). Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně, například v případě předpokládaného nižšího zisku v roce 2023. 

Příjmy státního rozpočtu za leden až červen 

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 162,6 mld. Kč (+16,8 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+16,8 %, +151,7 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Kapitálové výdaje (+16,1 %, +11,0 mld. Kč) zvýšily především transfery státním fondům.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+16,8 %, +62,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+19,8 %, +56,5 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+4,4 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, přídavek na dítě (+1,3 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima a výsluhový příspěvek (+0,9 mld. Kč). Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění (-1,2 mld. Kč) a rodičovský příspěvek (-0,9 mld. Kč).

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+128,2 %, +43,7 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (32,6 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (7,2 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 44,4 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (29,7 mld. Kč). Dotace na obnovitelné zdroje energie (10,5 mld. Kč) navyšovaly transfery o 1,8 mld. Kč. Naopak o 2,6 mld. Kč klesly výdaje státu na řešení dopadů epidemie covidu-19.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 37,5 mld. Kč (+14,5 mld. Kč). Meziroční nárůst o 63,2 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 25,4 mld. Kč (+16,5 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+9,2 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovalo také zálohové financování sociálních služeb (+5,6 mld. Kč), realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,6 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,0 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni v dubnu ve výši 1,2 mld. Kč. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-3,2 %, -2,3 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-5,5 mld. Kč) meziročně snižovaly především nákupy vakcín (-5,0 mld. Kč) a pořizování státních hmotných rezerv (-5,6 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+16,1 %, +11,0 mld. Kč) byly navýšeny v prvé řadě transfery státním fondům, které zatím tvoří téměř polovinu podpory investic vyplacené ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 25,5 mld. Kč (-1,1 mld. Kč) a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 8,9 mld. Kč (+4,6 mld. Kč). Podpora investic realizovaná prostřednictvím Státního zemdělského intervenčního fondu vzrostla z 1,9 mld. Kč na 3,5 mld. Kč. Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (92,7 % rozpočtu) je dána především úspěšnou realizací projektů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.

Výdaje státního rozpočtu za leden až červen 

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}