Možná vás zklamu: krize nám nehrozí

Česku nehrozí nic horšího, než že bude bohatnout pomaleji, říká ministr financí Miroslav Kalousek. Americká krize ale může ovlivnit privatizaci Letiště Praha: »Zda je dobrá doba na prodej, to poznáme až z výše nabídek.«

* HN: Nazval byste současnou situaci ve světě krizí?

V případě amerických trhů to skutečně krize je. Na začátku stála politická objednávka - snaha poskytnout lepší bydlení i chudším vrstvám obyvatelstva. Hypotéky byly poskytovány takřka každému, kdo přišel. Bez ohledu na riziko.

* HN: Dorazila tato krize do Česka?

Americký trh je obrovský, takže se ta infekce šíří do celého světa. Hovořit o krizi u nás je naprostý nesmysl: žádná tu není.

* HN: Není to ale jen otázkou času?

To mohu vyloučit. Neznamená to ale, že to nebude mít žádný dopad na českou ekonomiku. Už na jaře jsme počítali s ochlazením ekonomiky z předchozího růstu 6,5 procenta na tehdy ještě konzervativních 4,8 procenta.

* HN: Ani to už neplatí.

Je zřejmé, že kvůli finanční krizi bude to ochlazení větší. Nicméně česká ekonomika je ve velmi slušné kondici. A český bankovní sektor je absolutně zdravý. Pro Česko to tedy neznamená, že nebude bohatnout. Nestane se nám nic horšího, než že budeme bohatnout o něco pomaleji, než jsme zvyklí. Ale stále budeme bohatnout.

Regulace českých bank musí zůstat v Česku

* HN: Snížili jste odhad růstu v příštím roce na čtyři procenta. Kde berete jistotu, že se odhady nebudou dál snižovat, až nakonec zjistíme, že jsme na nule?

Čtyři procenta je odhad z konce září. Třeba to na konci listopadu bude 3,5 procenta, třeba víc. Poctivě vám řeknu, že ani na začátku příštího roku nebude možné přesně stanovit, jak ekonomika poroste. Jsou teď mimořádné turbulence. A nejde jen o vývoj ekonomiky, ale i o chování podniků a spotřebitelů. To my prostě nedokážeme odhadnout. Lidé, ovlivnění tučnými titulky o krizi, mohou omezovat spotřebu iracionálně. Ale záporný růst a následná recese Česku rozhodně nehrozí. A pořád porosteme rychleji než eurozóna.

* HN: Potíže ovšem mají nejen americké banky, ale i evropské. A všechny velké banky v Česku mají své »matky« v zahraničí. Jak si můžete být jist, že se to českých bank nemůže dotknout?

Přestože jde o dceřiné společnosti zahraničních bank, jsou pod dohledem českého regulátora a podléhají českému právnímu řádu. Takže představa, že by si matky českých bank mohly sanovat potíže z peněz svých dcer, neplatí.

* HN: Naprosto to vylučujete?

Byl by to kriminální čin.

* HN: Evropská komise přišla s návrhem směrnice, jak bankovnictví víc regulovat. Mohla by dokonce znamenat, že naše banky by přešly do regulace v zemích svých centrál. Podpoříte tuto směrnici?

Jsou země, které na této změně kompetencí mají zájem. Já jsem -z logických důvodů - proti takovému přesunu. Nedoporučuji ho a bráním se mu. A nejsem sám.

* HN: Myslíte si, že by Evropa měla nyní nějak zpřísnit regulaci?

Velkou výhodou českého trhu je fakt, že máme regulaci už integrovanou, propojenou. Nejsem proti větší koordinaci se zahraničními institucemi. Jsem pro evoluci, pro stálé vylepšování systému. Ale velmi se bráním přílišnému přitvrzení. Takové revoluční názory jsou vyvolány politickou poptávkou. Politici chtějí ukázat lidem, že »mají nástroj« na zvládnutí situace. A historie ukazuje, že to následně situaci spíš zhoršilo. Návrhů na silnou regulaci teď přijde zřejmě dost, zejména když Evropské unii předsedá Francie.

* HN: Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dokonce navrhl, aby Evropa měla společný »krizový fond«, do něhož by každá země vyčlenila procento ze svého HDP. Jste pro?

To je přesně návrh, jaký v žádném případě nemohu podpořit.

* HN: České banky považujete za bezpečné. Potíže ale mají některé podniky: rozpadající se sklářský Crystalex se odvolává na důsledky krize a žádá pomoc po státu, který v něm má vlastnický vliv. Odmítnete všechny tak, jako jste odmítl oddlužit skláře?

Dobře řízené a konkurenceschopné firmy současnou situaci vydrží. Těm hůře řízeným stačí jen malý závan krize, aby skončily. To je přesně případ Crystalexu. Je naprosto nefér svádět potíže této společnosti na finanční krizi. Konkurence Crystalexu, která žije, má přece stejné podmínky. Crystalex měl potíže už od počátku dekády.

* HN: Stojí za pádem tak výrazného exportéra spíš posilování koruny?

Ani to není hlavní příčina. Jeho majitelé se zaměřili na finanční restrukturalizaci, ale nevěnovali se té výrobní.

* HN: Věřitelem Crystalexu je také ČSOB, s níž má vaše ministerstvo velké spory. Nemělo i to vliv na vaši nechuť pomáhat?

To naprosto odmítám, vylučuji. Je to nesmyslné, vždyť ČSOB pro nás spravuje právě náš nepřímý podíl v Crystalexu.

Jako ministr jsem rád, jako Kalousek nesouhlasím

* HN: Můžete vyloučit, že by se do podobných potíží jako Crystalex dostaly i jiné firmy, kde má stát vliv?

Vyloučit to nemohu, ale žádné takové signály nemám. Jen zdůrazňuji: v Crystalexu jsme ani žádná přímá vlastnická práva neměli. Majitelé ani odboráři nám je poskytnout nechtěli. A i kdybychom je měli, nepomůžeme mu. Stát tu je od toho, aby určoval a hlídal pravidla hospodářské soutěže. Nemůžeme si dovolit jednu firmu podpořit na úkor jiných.

* HN: To platí pro všechny firmy se státní účastí? Pokud by se odvolávaly na dopady krize, nepomůžete?

Ne. Samozřejmě: při nějaké nezaviněné katastrofě typu živelní pohromy, povodní, to můžeme zvážit. Ale kvůli údajným dopadům americké krize pomáhat nebudeme.

* HN: Americký ministr financí Paulson také říkal, že pomáhat nebude, a dnes je z toho balík za 700 miliard dolarů. Nehrozí něco podobného v malém?

Opakuji - nehrozí. České republice nehrozí krize. Možná vaše kolegy z jiných deníků zklamu, třeba by rádi psali o pádech našich bank a sebevraždách byznysmenů. Ale z titulních stránek nepoteče krev kvůli ekonomice.

* HN: Váš názor: Je dobře, že Amerika řeší krizi sedmisetmiliardovou injekcí?

Jsem rád, že nejsem v jejich kůži, že nemusím rozhodovat mezi špatným a ještě horším řešením.

* HN: A kdybyste v jejich kůži byl?

Jestli chcete naprosto osobní pocity: jako Miroslav Kalousek s tím zásadně nesouhlasím. Je to obrovský morální hazard. Podkopává víru ve férovou soutěž, nahrává všem marxistům a rovnostářům na celém světě. Poté, co se vědomě ignorovala rizika, došlo v USA k mimořádným privátním ziskům. A to se napravuje tím, že se teď znárodňují následné obrovské ztráty.

* HN: A váš názor jako ministra financí?

Jako ministru financí evropské země se mi americký záchranný plán samozřejmě líbí. Stabilizuje situaci, dojde k měkkému přistání, nikoliv k tvrdému pádu. Mohu počítat s větší jistotou, že se sem ta »infekce« nerozšíří.

Pozastavit prodej Letiště? To je relevantní otázka

* HN: Vláda připravuje privatizaci Letiště Praha. Nemá se spíš pozastavit? Třeba bude kvůli krizi nižší zájem a dostali byste lepší cenu, až krize poleví.

To je velmi relevantní otázka. Vláda žádné pozastavení příprav nechystá - ale zda je dobrá doba na prodej, to poznáme až z výše nabídek. Je možné, že investoři nebudou mít takový apetit. Na druhou stranu: ubude investičních projektů a podnikatelé se soustředí na ty stoprocentně bonitní a jisté. A to právě ruzyňské letiště je.

* HN: Kdy nabídky za letiště budou na stole? Trváte na odhadu hodnoty letiště kolem sta miliard korun?

V podstatě ano, rádi bychom stále počítali zhruba se čtyřmi miliardami eur. Půjde-li vše, jak má, asi za rok bychom otvírali obálky s nabídkami. K prodeji by mohlo dojít na přelomu let 2009 a 2010, což je přesně podle harmonogramu.

* HN: Budete pokračovat v prodeji části akcií ČEZ?

To je vlastně dosud největší privatizační akce, prodalo se akcií za 34 miliard. Zbývá ještě prodat dvě procenta akcií. Ale kvůli situaci na burzách teď samozřejmě ČEZ neprodáváme.

* HN: Privatizaci jiných firem přes burzu jste v zásadě vyloučili?

Upřímně řečeno, u ČSA jsem si hrál s myšlenkou prodeje přes kapitálový trh. Kdyby tehdy zvítězil můj názor, musel bych teď vládu poprosit, abychom se vrátili k variantě strategického partnera. Strategický partner nyní platí jak pro aerolinie, tak pro letiště.

* HN: Vraťme se ještě k zpomalení ekonomiky. Jak vysoký výpadek rozpočtových příjmů odhadujete na příští rok?

Stále ještě není vyloučeno, že příjmy nižší nebudou. Ale to neví nikdo. Vláda má dvě možnosti. Buď rozpočet přehodnotit ještě teď, snížit příjmy o těch odhadovaných deset dvanáct miliard. Snížit i výdaje a fixovat deficit 38,1 miliardy korun jako posvátnou krávu. Ale s největší pravděpodobností pak bude muset zanedlouho vše spočítat znova. Proto necháváme konečný propočet až na poslední termín.

* HN: Jak to vypadá s letošním rozpočtem? Oznámili jste přebytek 10,5 miliardy, loni to bylo ve stejné období přes 36 miliard. Vejdete se nakonec do schváleného deficitu?

To v každém případě. Deficit je plánován na 70,8 miliardy a stále se domnívám, že skončí o 15 až dvacet miliard lépe. Rozhodně nebude překročen.

***

Miroslav Kalousek

• Ministr financí za KDU-ČSL. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. V letech 1993 - 1998 byl vlivným a často kritizovaným náměstkem ministra obrany, zodpovědným za hospodaření. Po volbách 1998 se stal poslancem. Od voleb 2002 do roku 2005 byl předsedou nejdůležitějšího - rozpočtového -výboru sněmovny. V letech 2003 - 2006 byl předsedou KDU-ČSL.

Zdroj: 6.10.2008, Hospodářské noviny, Rozhovor, autor: Jan Sochor, Martin Mařík