CZ EN

Nároky resortů nejsou peníze na účtech

"Rozhovor s ekonomem Luďkem Niedermayerem"
Lidové noviny | Datum 14.4.2012 | Rubrika: Peníze & byznys - rozhovor | Strana: 16 | Autor: František Bouc

* LN Razance ministerstva financí se ale rovná méně penězům pro učitele, policisty, lékaře...

Je nutné mít na paměti, že na ministerstvech existuje systém rezerv, které jsou tvořeny nevyčerpanými rozpočtovými výdaji. Jenže kdyby se rozpouštěly peníze z minulých let do běžného roku, rozpočet by se zcela rozklížil. Kvůli rozpočtovým pravidlům proto není většina rezerv v běžném roce využitelná. Zaráží mě, že se o tom zatím nediskutuje.

* LN Kolik peněz takto v podstatě „spí“ na účtech ministerstev?

Celkové nevyčerpané výdaje v rezervách ministerstev se počítají v řádu desítek miliard korun. Podle mých informací loni dosáhla celková suma v rezervních fondech přes sto miliard korun. Rozpočty jsou nadsazené na výdajové straně. Aby se udržely plánované deficity, nadsazují se i odhady příjmů, které se pak nenaplňují. Přitom deficity končí mysteriózně lépe, než se čekalo. Inteligentní vládní škrty by měly zohlednit nadsazenost výdajů ministerstev. Plošné škrty jsou nespravedlivé vůči těm, kteří byli ve svých výdajích efektivní, a zvýhodňují ty, kteří si ve svých položkách vytvářely „vatu“.

Reakce MF

Zde patrně došlo k záměně „rezervních fondů“ a „nároků z nespotřebovaných výdajů“. Částka přesahující 100 mld. Kč se týká nároků, tedy rozdílu mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 31. prosince minulého roku. Nejedná se tedy o žádné prostředky, které by zůstávaly „ležet“ na účtech ministerstev jako tajemné „spící peníze“, ale 85,5 % tvoří nároky na jejichž provedení dostává ČR peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu EU a z finančních mechanismů. Jsou to účelově určené prostředky, které organizační složka státu používá pouze na tytéž programy a projekty z nichž nároky vznikly, a nelze je použít jinak.

Nároky často vznikají právě kvůli časovému nesouladu při kofinancování projektů z EU, které přesahují rámec jednoho rozpočtového roku. Nejde ale o žádné volné prostředky, které by bylo možno zapojit do státního rozpočtu, a snížit tak jeho deficit.

Zbývající část nároků může být podle usnesení vlády čerpána pouze se souhlasem předsedy vlády.

 

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.