Ministerstvo financí reaguje na tvrzení ve výroční zprávě NKÚ
Ministerstvo financí se neztotožňuje s tvrzením NKÚ, podle kterého nárůst asi poloviny výdajů státu v roce 2020 nesouvisí s šířením pandemie. Je nutné si uvědomit, že kromě pomoci podnikatelskému sektoru a ekonomice, která jen ze státního rozpočtu v roce 2020 dosáhla 217 mld. Kč, s pandemií nerozlučně souvisely i další výdaje. Jedná se například o vyšší sociální dávky (+36 mld. Kč oproti původnímu rozpočtu), nebo kapitálové výdaje (+ 26 mld. Kč oproti původnímu rozpočtu). I tyto vyšší výdaje měly za cíl stabilizovat tuzemskou ekonomiku, podpořit její růst a snížit související sociální tlaky.
Ke konci března 2021 dosáhla pomoc ekonomice 382,5 mld. Kč. Co se týče metodiky, na jejímž základě Ministerstvo financí tuto celkovou sumu kvantifikovalo, využili jsme stejnou strukturu, kterou k tomuto vykazování aktuálně aplikují i ostatní země a odborná pracoviště. Jedná se o členění do třech základních kategorií: (1) přímá podpora, (2) odklady daní a odvodů a (3) záruční schémata. Celkové číslo naopak nezahrnuje některá další opatření a výdaje, které je obtížné vyčíslit, jako je úvěrové moratorium nebo vyšší částky směřované na vyplácenou sociální podporu. Díky tomu je možné vládou schválenou pomoc jednoduše srovnat s ostatními zeměmi. I toto srovnání jasně ukazuje, že Česká republika patří mezi země, které na podporu své ekonomiky uvolňují (v poměru k HDP) nejen ve srovnání se zeměmi EU, rozhodně nejvíce.
Není pravdou, že by vláda rezignovala na úsporná opatření. Již v roce 2020 došlo ke krácení počtu míst, které bylo navíc doprovázeno snížením tzv. užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o 10 %. Jedná se zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb.
Zároveň MF na podzim roku 2020 předložilo Poslanecké sněmovně plán postupné konsolidace, který předpokládá návrat do standardních podmínek bez vyvolání recese. V konsolidační strategii konkrétně počítáme s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou reálně klesat. Počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů. Připomínáme, že ze poslední 2 roky došlo k redukci počtu míst ve státní správě o 4 300, což přineslo úsporu více než 3,5 mld. Kč a byly prosazeny systémové změny, jako je novela zákona o rozpočtových pravidlech, které zastavila růst státního aparátu a problém tzv. černých duší. Důležitým faktorem jsou také evropské peníze, konkrétně 287 miliard z končícího programového období 2014-2020 a 962 miliard z nového programového období 2021-2027.
Co se týče počtu zaměstnanců státu, je nutné si uvědomit, že přírůstek státních zaměstnanců mezi lety 2013 a 2021 je dominantně ze 73 % zapříčiněn nárůstem pracovních míst v oblasti pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství a z dalších 16 % nárůstem pracovníků bezpečnostních složek a vojáků z povolání. Tento trend vnímáme jako správnou investici do budoucnosti České republiky z hlediska vzdělávání a bezpečnosti.
V této souvislosti je nezbytně nutné připomenout konsenzuální doporučení mezinárodních makroekonomických pracovišť, aby vlády neustupovaly od prorůstových impulsů a vyvarovaly se nežádoucím restriktivním krokům s negativními dopady do očekávání ekonomických subjektů a dalšího ekonomického vývoje. Takový postup by představoval opakování chyby z období ekonomické krize před 10 lety, kdy stát příliš restriktivní politikou tuto krizi nežádoucím způsobem prohloubil.