Novinky

Ministr financí v rozhovoru pro Blesk

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Blesk
  • Veřejný sektor
  • Státní rozpočet
  • Veřejné finance
  • Daně a cla

Datum vydání: 22. 11. 2022 | Blesk.cz | Pořad: Epicentrum

Ministr financí Zbyněk Stanjura byl hostem pořadu Epicentrum. Strážce státní kasy okomentoval nejen to, jak se dívá na prezidentské veto státního rozpočtu, ale také na to, zdali by si uměl představit zavést superhrubou mzdu. Některá slova hlavy státu Miloše Zemana si ale vzal k srdci a pozorně se podíval na daňové výjimky a myslí si, že je schopen získat jejich zrušením či předěláním i 70 miliard korun. Okomentoval i nápad na zkrácení rodičovské dovolené či to, proč nechce danit další neřesti, jako je tiché víno. Ministr Stanjura dále nastínil, kde bude v nejbližší době rozdávat a kde zase škrtat. Velkou reformu chystá hlavně pro rodiny s dětmi.

Aktuálně jste naznačil, že cenový strop na energie bude kromě menších podniků a domácností platit i pro velké firmy. Od kdy?

„Velmi to zvažujeme. V této chvíli se ještě snažíme o celoevropské zastropování cen. Pokud jednání selžou, máme připravené národní řešení, které by platilo stejně jako pro domácnosti a malé a střední podniky. Tedy od ledna příštího roku.“

A na jaké částce se to bude stropovat?

„Na stejné ceně, jako mají domácnosti a malé a střední podniky.“

Tedy 6 tisíc za megawatthodinu silové elektřiny, 3 tisíce korun za megawatthodinu plynu. A na to budou stačit výnosy z daně z mimořádného zisku? Se vším všudy jsou odhadovány za zhruba 100 miliard.

„Předpokládám, že ano. Mimořádné příjmy použijeme pouze na tyto výdaje. A vezmeme je z mimořádných zisků firem.“

Jen podpora velkých podniků z toho ukousne kolik?

„Náklady se odhadují komplikovaně, to bychom museli znát stamiliony smluv, které mají jak domácnosti, tak firmy. Odhady se pohybují mezi 30 a 50 miliardami ročně.“

Prezident vám vetoval letošní rozpočet s deficitem 375 miliard a zřejmě vetuje i ten na příští rok. Jako důvod uvádí, že jste ve lhůtě přislíbené předchozí vládou opět nezavedli superhrubou mzdu. Proč to neuděláte? Pokladna zeje prázdnotou…

„To ne, to by byla špatná zpráva pro asi 5 milionů zaměstnanců zrovna v těchto těžkých ekonomických dobách. Sice bychom dostali o 80 miliard korun více do státního rozpočtu, o 80 miliard méně by ale měly rodiny. Mnohé z nich by musely požádat o dávky a my bychom zase »moudře« rozdělovali.“

Vy jste řekl, že lidé vědí lépe, jak s penězi naložit, než ví kterákoliv vláda. Nedá se to vztáhnout na jakékoliv zdanění?

„To ne. Daně mají být nízké a jednoduché. Jsou funkce, které pomocí nich stát musí zabezpečit: Obrana, bezpečnost, sociální systém, zdravotní systém. Ale čím více přerozdělujeme, tím je to komplikovanější.“

Stát daní vybírá celou řadu. Není to tak, že trváte na superhrubé mzdě z důvodů ideologických, historických?

„Ano, z ideových. Já si za tím stojím. Proti tomu stojí levicoví politici, kteří by vám nejradši vzali úplně všechno a pak to dál rozdělovali.“

Prezident vám radil, abyste si posvítil na daňové výjimky, ty jsou za 400 miliard korun ročně. Už jste si jejich seznam prošel?

„Ano. Naprostou většinu navrhnu zrušit. Teď mě k tomu čekají politická jednání.“

A které to jsou?

„Nechci to říkat, abych si nezužoval vyjednávací prostor. Jsou věci, na které nesáhneme, například na základní slevu pro poplatníka. To je největší položka, skoro 130 miliard ročně, ale kdybychom ji zrušili, vezmeme každému, kdo platí daně, přes 30 tisíc ročně. Stejně tak daňová výjimka pro důchodce. Copak někdo myslí vážně, že by zdanil důchody, že by se snížily o 15 procent? Takové věci navrhovat nebudu.“

Dali bychom sbohem třeba odpočtu na vyživovaného manžela či manželku?

„Je to jedna z těch diskutabilních slev. Máme podporovat ty, kteří pomoc potřebují, ale tady jde mnohokrát lidem, kteří ji nepotřebují.“

Chcete i zkrácení rodičovské dovolené, kterou lze pobírat do čtyř let dítěte. Jak to bude?

„My máme problém, že se mladé ženy ve srovnání s vyspělou Evropou vrací pozdě do práce. Máme tady slevu na nepracujícího manžela či manželku, nejdelší rodičovskou na světě a současně podporujeme zkrácené úvazky, což je samozřejmě správně. Musíme upravit všechna tahle tři opatření a k tomu vytvořit podmínky, aby vznikala zařízení pro děti.“

V jakém časovém horizontu bychom měli znát obrysy této reformy?

„Do konce dubna či května příštího roku. Podstatnou součástí jejího naplnění je výstavba školek i zařízení pro ještě mladší děti, a ty se určitě nepostaví příští rok.“

Jak dlouhá má pak být ideálně rodičovská dovolená?

„To vám nepovím, to je parametr, o němž jednáme na základě srovnání všech evropských zemí.“

Máte nějakou analýzu, jak by pak dřívější návrat z rodičovské pozvedl HDP?

„Bezesporu by to mělo pozitivní efekt na HDP i příjmy státního rozpočtu, protože každý zaměstnanec platí sociální a zdravotní. Také by to mělo pozitivní efekt na budoucí výši důchodů.“

A záměr v programovém prohlášení, že se bude rodičovský příspěvek, který je 300 tisíc korun, pravidelně valorizovat? S tím se to celé vylučuje?

„O valorizaci se vedou debaty, ale já jsem teď proti. A my jsme to programové prohlášení psali v prosinci roku 2020 a v lednu 2021. Situace se změnila.“

Situace se mění vždy, programové prohlášení má být na celé funkční období vlády.

„Já si nepamatuji, kdy naposledy byla válka na evropském kontinentu. My kvůli Putinově manipulaci s cenami energií musíme přijímat mnohá opatření na podporu domácností i firem. To je prostě fakt.“

Jste ochoten hýbat se sazbami DPH?

„Budeme o tom jednat, procházíme položky v druhé snížené sazbě (10 procent - pozn. red.) a chceme tam nechat jen ty, které mají kladný sociální dopad.“

Umíte garantovat, že v té desetiprocentní sazbě zůstanou léky?

„Ano.“

A třeba knihy?

„Také. Tam je naplněn sociální efekt.“

A přesunout potraviny z patnáctiprocentní do desetiprocentní sazby? Podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy je perverzní, že je DPH na točené pivo nižší než na ovoce…

„Pan Prouza je placený lobbista, v dobrém slova smyslu. Jeho zájmem je, aby DPH bylo nižší, ale nevím, jestli je schopen garantovat, že když snížíme tu daň o 5 procent, že se to plně promítne do koncových cen. Máte jen jistotu, že o ty daňové příjmy přijdete a pak máte vyšší dluh, případně omezujete veřejné služby, které platíte ze státního rozpočtu. Naopak když DPH zvýším, je úplně jisté, že se to do ceny promítne plně.“

Co příjmová stránka věcí? Diskutuje o tzv. tichém, tedy nešumivém vínu, na které není žádná spotřební daň. Jen tohle by přineslo 2 miliardy ročně.

„Nechci ztížit postavení českým a moravským vinařům. To už bychom si mohli vymyslet daň z čehokoliv, z tučného jídla…“

No, ale když je daň na šumivé víno a na tiché víno není, ale daní se dodatečně celá řada alkoholů, kde vidíte ten rozdíl?

„Mně za tu konkurenční nevýhodu pro naše vinaře ty 2 miliardy nestojí. Když už mám zvyšovat daně, má to přinést desítky, ne jednotky miliard.“

Opravte mě, prosím, ale jaký byl výnos z omezení slev na jízdném, které jste prosadil?

„Skoro 2 miliardy.“

A tyhle 2 miliardy za to stály, protože…

„…protože nebyly tou slevou zacílené na sociálně potřebné. Já zpochybňuji dlouhodobě plošná opatření, ta sleva navíc neměla kontrolní mechanismy.“

Celý rozhovor najdete na Blesk.cz

Doporučované

Nejčtenější