Simona Hornochová v Otázkách Václava Moravce
Datum vysílání: 21. 5. 2023 | Česká televize
Václav MORAVEC, moderátor
Existují jen dvě jistoty - smrt a daně. Berního úřadu se na jaře ujala nová generální ředitelka, bývalá náměstkyně z éry ministra financí Andreje Babiše z let 2014 a 2015 Simona Hornochová. Z ministerstva odešla podle svých slov proto, že nesouhlasila se stylem nátlakové metody, kterou finanční správa začala používat. Tehdejší postupy výběrčích daní, především zajišťovací příkazy, vešly do historie.
Jaromír KRYŠTOF, tehdejší majitel firmy Autotrans Petrol /24. 4. 2017/
Bylo 9 hodin, když zazvonil telefon, pracovníci finanční správy nám oznámili, že máme v datové schránce 19 zajišťovacích příkazů a do půl hodiny vlastně se dostavili k nám na firmu, byli jsme vyzváni, jestli zaplatíme domnělou daň 89 000 000, teď hned, my jsme řekli, že nezaplatíme a oni teda, že nám okamžitě zajistí náš veškerý majetek, peníze na účtech, techniku.
Martin JANEČEK, tehdejší generální ředitel Generálního finančního ředitelství /12. 10. 2015/
Podařilo se zachránit na zajišťovacích příkazech 160 000 000, to znamená, že ty finanční prostředky se pohybovaly ještě na těch bankovních účtech těch dotyčných daňových subjektů.
Václav MORAVEC, moderátor
Drsnější metody berních úředníků se staly předmětem kritiky především po zveřejnění tajně pořízené nahrávky, na které Andrej Babiš mluví o zásahu proti firmě FAU. Společnost skladovala pohonné hmoty v areálu firmy z koncernu Agrofert.
Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ /28. 5. 2017/
A ti naši klienti na FAU Přerov, takže to je v insolvenci, obstavený účty.
Miroslav KALOUSEK, tehdejší předseda strany /TOP 09/ /31. 8. 2017/
Finanční správa se má chovat k daňovým poplatníkům jako k partnerům. Ona se k nim chová jako biřic. Máš zaplacený daně dobytku? Když my si budeme myslet, že nemáš, tak tě zabijeme.
Václav MORAVEC, moderátor
Zakleknutí daňoví poplatníci se bouřili, žalob přibývalo a přibývalo i rozsudků ve prospěch firem.
Jaromír KRYŠTOF, tehdejší majitel firmy Autotrans Petrol /24. 4. 2017/
Po 2 letech zákroků Finanční správy máme v rukou rozsudek Nejvyššího správního soudu, že zajišťovací příkazy, který nám byly doručeny 20. května 2015, jsou neplatné a byly vráceny Finančnímu úřadu k dalšímu jednání. Ztratil jsem úplný iluze o podnikání v této republice, protože to, co se stalo nám, se může prakticky stát úplně každýmu, jenom, na koho ukážou prstem.
Michal KUBAL, moderátor /Události ČT, 22. 9. 2017/
Zajišťovací příkazy Celní správy na 340 000 000 Kč vůči opavské firmě FAU jsou neplatné. Rozhodnutí zrušil Krajský soud v Ostravě. Podle něj nebyl důvod, aby celníci postupovali tak přísně. Už před více než měsícem zrušil stejný soud zajišťovací příkaz vůči firmě FAU v hodnotě 217 000 000 Kč.
Václav MORAVEC, moderátor
Kvůli prohraným soudním sporům finanční správa změnila metodiku pro vyjednávání zajišťovacích příkazů poprvé v říjnu roku 2017 a podruhé v roce 2019. Vstřícnější berní úřad tehdy slibovala nástupkyně Martina Janečka Taťána Richterová, na funkci rezignovala loni v březnu. Od letošního března ji nahradila, jak už bylo řečeno, někdejší náměstkyně ministra financí Andreje Babiše, kdysi zodpovědná mimo jiné za projekt elektronické evidence tržeb Simona Hornochová, která je dalším hostem dnešních Otázek. Vítejte, hezký dobrý den.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
Ty zajišťovací příkazy, ono je to dvousečné, protože na straně jedné se zaklekávalo na firmy, a když se podívám na statistiku, tak za Andreje Babiše jako ministra financí, tak finanční úřady vydávaly nějakých 1 400 zajišťovacích příkazů. V současnosti se pohybujeme někde u čísla 950, zvláště po těch rozhodnutích kupříkladu soudů, včetně Nejvyššího správního soudu v letošním roce, když jsem se díval na stránky Finanční správy, tak dva rozsudky Nejvyššího správního soudu, respektive rozhodnutí v kasačních stížnostech, kde nebylo vyhověno finančním úřadům. Není to dvousečná zbraň, že se teď finanční úřady bojí používat zajišťovací příkazy?
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
No, já si myslím, že ta statistika poměrně jasně ukazuje, že po tom razantním zásahu Nejvyššího správního soudu skutečně finanční úřady intenzivně zacouvaly z využívání toho nástroje, ale já myslím, že teď už se zase ta situace posouvá do normálu, protože, upřímně řečeno, v oblasti DPH my tenhle ten nástroj skutečně potřebujeme, protože ty podvody v oblasti DPH nevymizely a vždycky tam budou, protože jsou dané těmi strukturálními parametry té daně, takže finanční úřady je používají. Důležité je, aby je používaly tam, kde je používat mají. To znamená tam, kde opravdu jsme také na hraně podvodů, to znamená, už míříme do nějaké až trestněprávní roviny z té daňové oblasti.
Václav MORAVEC, moderátor
Jako nová generální ředitelka Finanční správy jste tedy spokojená s tím číslem, jinými slovy, není to druhý extrém, na straně jedné Babiš, respektive Finanční správa pod vedením Andreje Babiše, kdy vy jste byla na ministerstvu financí jako náměstkyně. A to vysoké číslo a v uvozovkách zaklekávání na straně druhé teď po těch prohraných soudech možná obava finančních úřadů.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Upřímně řečeno, ono to číslo samo o sobě asi úplně vypovídací schopnost nemá, protože koneckonců je to organizace o 15 000 lidech, takže těžko jako dohlédnout na ty konkrétní kauzy, za mě je důležité teď celou tu organizaci uklidnit, protože přece jenom ta mediální kampaň a ty výpady vůči obecně Finanční správy jako takové donutily ty finanční úřady a úředníky zejména, protože jsou taky jenom lidé, jako velmi zacouvat z těch metod používání těch silových nástrojů v těch kontrolách. Ono na jednu stranu je to dobře, ale přesně, jak říkáte, já si myslím, že musíme jim dát tu stabilitu a tu jistotu, aby věděli, že pokud tam bude důvod, který potom jsou schopni jako sdělit na dotaz, i kdyby ta kauza nedopadla, tak aby měli tu odvahu to použít tam, kde je to opravdu důležité, tak aby to použili, takže já si myslím, že v tuto chvíli už se to vrací do normálu.
Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme na vyplacené náhrady škod z důvodu nezákonného rozhodnutí, nesprávného úředního postupu, celkem 91 000 000, v průměru 7,5 milionu korun ročně. Částka obsahuje jistinu, úroky z prodlení a nevyplacené náklady, náklady řízení. To jsou data od roku 2011 do roku 2020, kdy ministerstvo vyplácelo náhrady škod z důvodu toho nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Má už Finanční správa i s vaším nástupem nějakou metodiku, kdy je jasné, že se bude přistupovat uměřeně k těm zajišťovacím příkazům a zároveň je možné tento institut využívat, aby ty firmy nešidily na daních.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
No, je potřeba si říct, že Finanční správa tu metodiku měla vždycky a v jednu chvíli vybočila v takové té asi mediálně známé taktické metodice, jak zahánět bílé koně do ohrady, nebo jak to tam znělo, to byl skutečně exces. Tady je opravdu důležité, aby po té linii všech finančních úřadů až dolů se ta matrika aplikovala tak, jak se aplikovat má. Ono vedle toho, co jste říkal, to jsou vlastně náhrady škod v civilním řízení podle toho zákona 82/98. Ale vedle toho máme ještě v té oblasti DPH speciálně úroky z takových těch zadržovaných nadměrných odpočtů a já jsem si je nechala aspoň řádově spočítat, protože tam se měnil zákon, takže je trošku těžké ta čísla v tom najít. Ale upřímně mě překvapilo, že to zase není tak vysoká částka, protože mi to vyšlo asi na 380 000 000 Kč dohromady. Jedna věc je ten zákon, druhá věc je judikatura Nejvyššího správního soudu, která to zvyšuje do jisté míry, kolegové začali tyhle částky evidovat, takže pečlivě to sledujeme tak, aby to fungování opravdu dávalo smysl. A tím, jak tam máte ten úrok, tak ono prostřednictvím toho se dá dobře kontrolovat, jestli ta kauza v té konkrétní dané skutkové situaci, jestli ten postup toho správce daně byl důvodný, nebo případně ne. Takže přes tyhle nástroje se celkem dá individuálně samozřejmě sledovat, kam se ta činnost posunula, jaké nástroje jsou využívány.
Václav MORAVEC, moderátor
Když jste byla hostem Otázek jako náměstkyně ministra financí, jak jsme byli v čase, kdy se bojovalo proti daňovým únikům, vznikalo kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb a také se používaly, jak dnes ukazuje, ukazují i ty rozsudky Nejvyššího správního soudu, tak poměrně extrémně právě zajišťovací příkazy. Současná vláda, kdy vy jste přijala angažmá, stala jste se vítězem výběrového řízení na pozici generální ředitelky Finanční správy, tak je kritizována opozicí, především bývalým vládním hnutím ANO, za neschopnost efektivnějšího výběru daní a snahám bojovat proti daňovým únikům. Vraťme se v čase.
Alena SCHILLEROVÁ, tehdejší ministryně financí /ANO/ /7. 3. 2018/
EET je zcela legitimní nástroj pro prověřování daňových úniků.
Jakub MICHÁLEK, poslanec /Piráti/ /21. 3. 2018/
Je potřeba mít efektivní úpravu proti praní špinavých peněz a proti daňovým únikům velkých společností, protože ta se dneska odhaduje na 50 miliard korun.
Mikuláš FERJENČÍK, tehdejší poslanec a tehdejší místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /Piráti/ /12. 9. 2018/
Finanční správa si nedokáže posvítit na ty velké daňové úniky.
Jan SKOPEČEK, poslanec /ODS/ /13. 2. 2019/
Pokud chceme odstranit daňové úniky, tak to musíme dělat prostřednictvím úplně jiné cesty, a to je cesty zjednodušování daňového prostředí.
Alena SCHILLEROVÁ, tehdejší ministryně financí /ANO/ /7. 3. 2018/
Tato vláda bude hledat každou korunu. Na jedné straně dá do programového prohlášení vlády, že bude bojovat s daňovými úniky, proti tomu nic, ale první krok udělá, zruší EET, to je špatně.
Václav MORAVEC, moderátor
Stínová vláda hnutí ANO minulou neděli vydala 90stránkové prohlášení, ve kterém místo zvyšování daní navrhuje důsledně bránit daňovým únikům či zahájit diskusi o trvalém návratu k elektronické evidenci tržeb. Pokud by bylo na vás z toho věcného hlediska, protože elektronická evidence tržeb byla zrušena jako taková, vy jste přitom byla u jejího zrodu, tak existují nějaké živnosti, kde by bylo vhodné, aby ta elektronická evidence tržeb dál fungovala, protože umožňuje finančním úřadům zabránit daňovým únikům.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Já si myslím, že teď skutečně není doba na diskusi o elektronické evidenci tržeb, pokud chceme hledat opravdové daňové úniky, tak musíme skutečně cílit na DPH, ty mezinárodní daňové struktury, které jsou sofistikované, kontrolní hlášení extrémně umožnilo zlikvidovat ty klasické řetězce, které v té době byly a dosahovaly ty škody až miliardových hodnot na jeden řetězec. Dneska tenhle jednotný, řekněme, modus operandi v zásadě vymizel, případně se přesunul do nějakých jiných odvětví, kdy ale už to není tak jednoduché na základě kontrolního hlášení odchytat. Elektronická evidence tržeb, já si myslím, že prokázala důvod své existence. Zase na druhou stranu skutečně míří do segmentu těch menších živností, dejme tomu, typicky, kde to máme i různě po Evropě, je to ten sektor restaurace, ubytovací služby a podobně, tam to jako skutečně zafungovalo, to tam není o tom sporu, ale...
Václav MORAVEC, moderátor
Zalitovala jste v této oblasti v tomto segmentu zrušení EET z odborného hlediska?
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Ono je to politické rozhodnutí. Mně se to tady skutečně těžko komentuje, ale vždycky, když jdu tady v Praze do vyhlášených restaurací některých mých oblíbených a vidím tam ty plné stoly, tak občas zamáčknu slzu, že potom všude cash only, karty nebereme, musím nacvičovat aspoň teda takový ten QR kód placení, ten efekt je tam vidět, zase na druhou stranu zrovna tenhle segment, ten státní rozpočet skutečně nespasí, ty částky nejsou takové, aby to stálo za to.
Václav MORAVEC, moderátor
Jako nová generální ředitelka Finanční správy, počítáte s tím, že se zaměříte výrazněji na některou oblast, kde podle vás stát není schopen vybrat efektivně daně, a přitom tam unikají důležité příjmy do státního rozpočtu.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
No, já jsem zjistila, když jsem se po těch 8 letech vrátila do státní správy, kam se vlastně ta organizace posunula z hlediska nikoliv výběru daní, toho výkonu té správy daní jako navenek, ale spíš vevnitř té organizace, že to, kde já vidím tu budoucnost a kam skutečně musíme napnout síly, je vnitřní systém, procesy, ten informační systém, na kterém Finanční správa funguje, protože ten nás extrémně limituje v tom, abychom mohli pracovat s daty a bez toho nemáme sebemenší šanci v tom mezinárodním prostředí, koneckonců i v tom DPH skutečně v reálném čase na základě těch dat, které máme k dispozici, vyhodnocovat, kam ty kontroly zacílit.
Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy, Finanční správa v současnosti není schopna kvůli informačním systému vyhodnocování dat být efektivnější v boji s daňovými úniky?
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Ano, ona je stejně efektivní, jako byla v té době, kdy jsem přišla na ministerstvo financí. Já si myslím, že ten stávající informační systém už před nějakou dobu narazil na svůj strop, je to systém devadesátých let, je velmi robustní, ale jakýkoliv rozvoj v tomhle ohledu je v zásadě nemožný a je to vidět na tom, že Finanční správa sama zevnitř, bez ohledu na to, že tam neexistují v podstatě procesní řízení a neexistují tam jako ty vnitřní procesy takové, jaké by tam měly být, aby to bylo efektivní, přes celou republiku si sama tvoří aplikace, ve kterých vyhodnocuje fungování vlastně toho prostředí daňového. Teď jsem se dívala už jenom, když si vezmete, není to jenom to vyměřování, je to i to vymáhání daní. Máme krásnou aplikaci na to, že když je platební rovina a vymáhací rovina, jakmile začali systematicky v podstatě dávat do jednotné aplikace naše daňové dlužníky, tak třeba v roce 2022 jsme měli, vymáhali jsme asi 13 miliard daňových dluhů, z toho 9 miliard se vymohlo takovou to přátelskou cestou typu SMS, telefon a podobně, jenom proto, že se s tím pracuje, že se vlastně kategorizují ty daňové dluhy, že se pracuje zejména s těmi, kde ten potenciál je a podobně. A opravdu vidíte na těch křivkách, že jakmile začnete pracovat s daty, jakmile to máte v jednotné aplikaci, máte tam různé funkcionality, které umožní to manažerské řízení, tak ta křivka začíná neskutečně stoupat, to je otázka efektivity, což nedokážeme udělat ve všech oblastech.
Václav MORAVEC, moderátor
A za těch uplynulých 8 let se zaspalo, chápu-li správně.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Já, když se dívám, na co vlastně Finanční správa dostávala rozpočet v rámci rozvoje těch informačních technologií, tak to v zásadě bylo prosté udržování toho systému v chodu, to znamená zapracování legislativních změn, my se potřebujeme rozvíjet a ideálně se potřebujeme rozvíjet v rámci nového systému, kde teď intenzivně pracujeme na finalizaci zadávací dokumentace, abychom se skutečně posunuli v té digitalizaci do toho 21. století, protože tam si myslím, že ty křivky budou stoupat neskutečně strmě v okamžiku, kdy, kdy tohle to vybudujeme.
Václav MORAVEC, moderátor
Kde byste chtěla mít první zásadní krok v rámci digitalizace a lepšího propojení dat, abyste byli snáze schopni odhalovat daňové úniky?
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
My máme takový ambiciózní plán, že ta první etapa toho systému by měla být dokončená někdy na přelomu roku 2025/26, protože my potřebujeme dostat ta data na jedno místo a na to ten systém má být komponentní, říkají kolegové, že se jmenuje, to znamená, na tom dokážeme potom stavět ty jednotlivé komponenty nebo moduly, které budou zpracovávat ty jednotlivé daňové oblasti tak, abychom to vystavěli postupně, protože, upřímně řečeno, je to kritická informační infrastruktura státu, takže si nemůžeme dovolit riziko, že něco postupně nedomyslíme a je to příliš obrovské, je to nejsložitější systém v České republice. Takže vybudovat ho naráz by byla utopie. Takže já věřím tomu, že se nám ta data podaří dostávat do nějaké té integrační vrstvy někdy na tom přelomu roku 25/26 a dál bude s tím možné pracovat a postupně na tom ty agendy začít řešit.
Václav MORAVEC, moderátor
Vy jste do pozice generální ředitelky Finanční správy nastoupila v okamžicích, kdy ministerstvo financí ohlásilo, že od července ruší 77 z 201 územního pracoviště finančních úřadů, z toho 56 budou pracoviště, která už teď fungovala v omezeném režimu. Vidíme mapu České republiky. Nejvíc pracovišť finančních úřadů bude zrušeno v Jihočeském kraji, dotkne se 10 lokalit, 9 územních pracovišť zruší Finanční správa v Královéhradeckém kraji, po 8 v Plzeňském a na Vysočině. Chtěla jste ještě do toho zasáhnout, do těch změn, nebo mají vaši podporu jako nové generální ředitelky.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Ne, já jsem do toho rozhodně zasáhnout nechtěla, protože tenhle ten plán už tady existoval v době, kdy jsem byla na ministerstvu financí v roce 2015, a já tady musím říct, že velmi kvituji to, jakým způsobem přistupuje stávající ministr financí k řešení problémů, protože se prostě rozhodl, že tohle je dobrá cesta.
Václav MORAVEC, moderátor
I když to kritizuje opozice a část starostů, část starostů říká, že to nepovede k větší efektivitě Finanční správy a že se to rozhodování finanční správy vzdálí od občanů.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Upřímně řečeno, nevím, kde berou ty informace, že to nepovede k větší efektivitě Finanční správy, já jsem o tom přesvědčená, teď představila vláda konsolidační balíček, kdy Finanční správa bude mít zase méně prostředků na svůj vnitřní provoz a my prostě potřebujeme zefektivňovat ty činnosti, jak jsem říkala, Finanční správa si buduje jednotlivé aplikace, sama si je buduje, aniž by na to dostávala nějaké speciální peníze v té oblasti IT, protože ví, že musí centralizovat, musí prostě zefektivňovat ty svoje činnosti. A já chápu starosty těch obcí, že v zásadě rozsah veřejných služeb v těch obcích tak nějak psychologicky dává důležitost těm regionům, ale na druhou stranu, když potom slyšíte ty ohlasy, když kolegové z Finanční správy jezdí v těch daňových kampaních, v uvozovkách, kdy se platí daň z nemovitých věcí a daň z příjmů fyzických osob, jezdí do těch obcí, pomáhá tam lidem, má tam plné technické vybavení, takže za vás vyplní to přiznání, vytiskne vám ho, vy ho jenom podepíšete, oni si to zase odvezou. Tak já si myslím, že ten komfort těch občanů v těch obcích je skutečně v tomhle ohledu zachovaný, možná i větší, než když tam máme jenom kvalifikovanou podatelnu, ale vyplnit si to musíte sám.
Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme na aktuální data, tak vy jste k 8. květnu jako Finanční správa evidovali 2 662 935 podaných přiznání k dani z příjmů, jde o 94 % celkového počtu daňových přiznání, která mají občané a právnické subjekty finančnímu úřadu doručit. Fyzické osoby podaly přes 2 247 000 daňových přiznání. Stát zřídil povinné datové schránky pro firmy a podnikající fyzické osoby k 1. lednu. Ke včerejšku, a to jsou aktuální data, které mají Otázky k dispozici, si podle Digitální informační agentury schránku aktivoval asi 1 200 000 subjektů, neaktivních ale stále zůstává zhruba 760 000 povinných schránek. Máte už odhad, kolik daňových subjektů vám vlastně kvůli tomu, že si neaktivovali tu povinnou datovou schránku, nepodá správně zákonně daňové přiznání?
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
My jsme ta čísla publikovali, tak, jak finanční úřady se snažily v průběhu podávání daňových přiznání odhalovat ty chyby, vesměs to bylo buďto, že je nám podali v listinné podobě na papíře, nebo sice elektronicky, ale nedodrželi tu formu, to znamená, podaly nám to třeba v Pdf, dohromady to bylo, máme tam na stránkách, myslím, 30 000 daňových subjektů napříč celou republikou a byla tam poměrně velká úspěšnost té neformální komunikace finančních úřadů, kteří posílali esemesky, telefonovali, měli jsme takový přehledný návod, jak vlastně využít ty, třeba ten portál Moje daně a dokázat v tom vyplnit to přiznání, zároveň jsme informovali ty subjekty, že to nemusí podepisovat těmi přístupovými údaji, které se často nevyzvedli na poště do té datové schránky, že to mohou podepsat prostřednictvím elektronického bankovnictví, tou bankovní identitou, takže tam byla poměrně velká úspěšnost a tam je potřeba říct, že ti, kteří nám deklarovali ty příjmy za rok 2022 z té samostatné činnosti u fyzických osob, případně u těch neziskových organizací, ty my jsme podchytili, protože Finanční správa skutečně s nimi komunikovala, buďto si to opravili nebo my jsme vyměřovali na základě, v uvozovkách, toho papíru tak, aby jim běžela lhůta pro vrácení přeplatků, dočkali se svých peněz včas, ale ono to bylo zřízeno řadě institucí, které ty daňové přiznání nepodávají, i fyzických osob, které mají třeba přerušené ty živnosti, tak tam Finanční správa nemohla žádným způsobem jako dohledat ty subjekty, protože my je nevidíme.
Václav MORAVEC, moderátor
A vy už máte odhad, kolika subjektům tedy prominete pokutu za nedodržení elektronického způsobu podání daňového přiznání, protože jste avizovali, že u poplatníků, kterým byla datová schránka podle zákona zřízena, tak neuplatníte pokuty za nedodržení zákona.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
No, bude to plus minus do toho čísla těch 30 000. My nevíme přesně, kdo to opravil ještě ve lhůtě pro podání daňového přiznání, kdo by to stihnul, ale ten mechanismus v tom daňovém řádu je takový, že Finanční správa je musela formálně vyzvat, poslat jim tu výzvu paradoxně do té datové schránky, o které jako...
Václav MORAVEC, moderátor
Kterou nemají zřízenou.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Nebo mají někde v šuplíku ty údaje, dokonce jsme se setkali s takovým názorem, že dokud to neotevřou tu obálku, tak ona se vlastně jako nezprovoznila ta datová schránka, takže jsme jim vysvětlovali, že tam jsou nějaké lhůty, že ona se skutečně zaktivní. Takže dokud nepodali ty, nevydali ty výzvy, tak se nevydávají pokuty. A tím, že jsme vyměřili, tak máme právní názor, že tím jsme zhojily ty vady, takže, takže vlastně ty pokuty letos v zásadě nebudou.
Václav MORAVEC, moderátor
Za rok a půl Finanční správa nijak nepokročila ve vývoji portálu Moje daně, to říká Alena Schillerová, bývalá ministryně financí, dnes předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO. A právě v souvislosti s tím rušením některých územních pracovišť, tak právě zmiňuje, že kdyby bylo rušení doprovázeno krokem v digitalizaci, byl by to správný krok, takto je to krok slona v porcelánu, právě v narážce na to, že nepokračuje ten vývoj portálu Moje daně. Je tohle věc, kterou chcete změnit, včetně právě předložení nějaké koncepce dalšího fungování Finanční správy v rámci té digitalizace.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
No, to už se možná budu pouštět do trošku politických komentářů, ale my ladíme ten portál Moje daně maximálně tak, aby byl uživatelsky přívětivý, nicméně je potřeba si říct, že ten portál nás drží stále v pasti toho stávajícího systému, protože jaksi z důvodů, aby vznikl v nějakém jako reálném čase, je zase navázaný na ten původní informační systém, kdo to kdy viděl, ono je to skutečně programované v MS-DOSu, je to to, co já jsem viděla na gymplu, jak vypadaly tehdejší informační systémy. Samozřejmě, že to chceme vylepšit a chceme tomu dodat mnohem víc těch funkcionalit, chceme, aby ten informační systém daňové správy si bral data, která má stát k dispozici, předvyplňoval, dával těm lidem, vlastně už jako nabízel vyplněné ty formuláře, ale na to potřebujeme vybudovat ten nový systém. A tady zase musím kvitovat, v uvozovkách, odvahu pana ministra a upřímně řečeno i trošku moji, že se pustíme do toho nového systému, porada vedení ministerstva financí nám schválila finanční prostředky na tu první etapu, což je, upřímně, poměrně revoluční krok, vzbudili jsme jisté překvapení i v rozpočtové sekci ministerstva financí, protože k tomu se zatím žádný z těch minulých ministrů neodhodlal, že skutečně uděláme ten krok té skutečné digitalizaci.
Václav MORAVEC, moderátor
Což nahradí ten automatizovaný daňový informační systém ADIS, který funguje v současnosti a na který je navázán ten portál Moje daně. Chápu to správně.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Přesně tak. My tomu novému říkáme ENDIS.
Václav MORAVEC, moderátor
ENDIS. Budu se těšit na další rozhovory s generální ředitelkou Finanční správy Simonou Hornochovou, která přijala mé pozvání. Děkuji vám mnohokrát za váš čas a těším se na další rozhovory.
Simona HORNOCHOVÁ, generální ředitelka Finanční správy, bývalá náměstkyně ministra financí
Já děkuji za pozvání. Na shledanou.