CZ EN

Otázky - účetní metody a postupy

Často kladené dotazy k účetní reformě v oblasti veřejných financí - účetní metody a postupy

1.1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
číslo/rok otázka odpověď
 1/2022 Co je to obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost?

Zákon o účetnictví v § 33a odst. 4 vymezuje, co se rozumí podpisovým záznamem pro účely tohoto zákona, který se připojuje k účetnímu záznamu za účelem podpisu. Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je:

-    vlastnoruční podpis,
-    uznávaný elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu a
-    obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost.

Vlastnoruční podpis lze jako identifikační prostředek aplikovat pouze v případě účetního záznamu v listinné formě.

Uznávaný elektronický podpis lze jako identifikační prostředek aplikovat pouze na účetní záznamy v technické formě a je vymezen v § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

Dalším podpisovým záznamem (identifikačním prostředkem v technické formě) je obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Tento identifikační prostředek není zákonem o účetnictví ani jiným právním předpisem blíže vymezen. S ohledem na neustálý technický a technologický pokrok není ani žádoucí, aby byl zákonem o účetnictví zafixován uzavřený okruh identifikačních prostředků v technické formě, které lze jako podpisový záznam připojit k účetnímu záznamu za účelem identifikace (autentizace) „podepisující“ osoby. Zákon o účetnictví tak umožňuje pro připojování podpisových záznamů využít identifikační prostředky (technické nástroje), které jsou pro účetní jednotky, resp. pro podepisující osoby, aktuálně dostupné.

Pro úplnost je nezbytné dodat, že u dokumentů zaslaných datovou schránkou je zajištěna identifikace osoby, provádějící elektronický úkon, a proto se na takový úkon hledí, jako by byl učiněn písemně a vlastnoručně podepsán (blíže § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). Jinými slovy, na dokument zaslaný prostřednictvím datových schránek se hledí, jako na průkazně podepsaný.

Obecně platí, že základním identifikačním prostředkem v digitálním světě, tzn. ve formátu účetních záznamů v technické formě, je elektronická identita. Pomocí elektronické identity dochází k jednoznačné identifikaci určité fyzické či právnické osoby, a to postupem používání osobních identifikačních údajů v elektronické podobě (blíže např. čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014). Pro potřeby podpisového záznamu je nezbytné, aby elektronická identita osoby byla ověřena prostřednictvím identifikačních prostředků podle zákona č. 250/2017 Sb., zákon o elektronické identifikaci.

Elektronická identita primárně slouží ke kvalifikovanému přihlašování se k on-line elektronickým službám, a to jak k veřejnoprávním službám, zejm. ke službám e-Governmentu, tak k soukromoprávním službám. Jako příklad identifikačních prostředků lze například uvést produkty: datové schránky, eObčanka, MojeID, NIA ID, mobilní klíč eGovernmentu, čipová karta STARCOS 3.5 nebo evropská peněženka digitální identity.

Jedním z významných a dynamicky se rozvíjejících identifikačních prostředků elektronické identity je též bankovní identita a zejména BankID, která slouží k ověřování totožnosti a k přihlašování se ke službám veřejné správy a komerčních subjektů. Tuto službu poskytuje korporace Bankovní identita a.s.

Jinými slovy, v případě BankID se jedná o průkazné ověření totožnosti uživatele (fyzické osoby), která on-line přistupuje k nabízeným službám. V rámci BankID je též nabízena služba elektronického podepisování smluv a dokumentů ve formátu PDF. Služba BankID SIGN představuje elektronický podpis na úrovni zabezpečeného elektronického podpisu bez kvalifikovaného certifikátu, a je proto určena k písemnému jednání a podepisování dokumentů s komerčními subjekty, nikoliv pro komunikaci a podepisování dokumentů určených orgánům veřejné moci (úřady, soudy), které vyžadují podpis založený na tzv. kvalifikovaném certifikátu (uznávaný elektronický podpis). V případě BankID SIGN se tudíž nejedná o uznávaný elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu, protože se nejedná o zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. BankID SIGN však lze nepochybně považovat za obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost, protože jako zaručený elektronický podpis umožňuje průkaznou autentizaci „podepisující“ osoby.

Poněkud rozdílná je situace při případném využití prostého průkazného ověření totožnosti uživatele například ve formátu BankID, pro účely autentizace „podepisující“ osoby, tzn. pro účely vytvoření podpisového záznamu podle zákona o účetnictví; nikoli tedy podepisování prostřednictvím BankID SIGN. Pro účely vytvoření podpisového záznamu - připojování obdobného průkazného účetního záznamu v elektronické podobě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost - je podstatný způsob zajištění připojování obdobného průkazného účetního záznamu v elektronické podobě k samotnému účetnímu záznamu, a to včetně autentizace „podepisující“ osoby. Rozhodné je proto vždy celkové technické řešení zvolené účetní jednotkou, které případné průkazné ověření totožnosti uživatele využívá; průkazným ověřením totožnosti může být např. BankID nebo jiný identifikační prostředek. Jinými slovy, ačkoli BankID SIGN lze považovat za dostatečně průkazný způsob připojení podpisového záznamu k účetnímu záznamu v souladu se zákonem o účetnictví, tak prosté průkazné ověření totožnosti uživatele ve formátu BankID, např. při přihlášení pro práci v ekonomickém systému účetní jednotky, nelze bez dalšího automaticky považovat za průkazný způsob připojení obdobného průkazného účetního záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost.
S ohledem na výše uvedené proto nelze předjímat, jaké technické řešení má být pro připojování podpisového záznamu zvoleno, pokud účetní jednotka při vedení účetnictví, resp. pro účely připojování podpisového záznamu k účetnímu záznamu, využije identifikační prostředek v elektronické podobě, například BankID nebo jinou elektronickou identitu podle zákona o elektronické identifikaci. Samotný zákon o účetnictví neobsahuje žádné legislativní překážky pro používání elektronických účetních záznamů, a to ani v případě připojování podpisu, resp. podpisových záznamů.

 2/2020 Účetní jednotka má v oblasti výdajů zavedený elektronický oběh dokumentů včetně finanční kontroly. Nyní se fyzicky tiskne pouze doklad o zaúčtování. Dle našeho názoru se nám tisk účetního dokladu jeví jako nadbytečný. Historie dokladu (předběžná řídící kontrola, obraz faktury a příloh, úkony prováděné v rámci oběhu dokumentů, osoby a jejich podpisy v rámci finanční kontroly) je zaznamenávána do transakčního protokolu, to znamená, že všechny kroky procesu jsou zaznamenávány a vytvářejí tzv. auditní stopu, kterou nelze antedatovat. Je nutné tisknout účetní doklad o zaúčtování, nebo stačí proúčtovat účetní doklad v systému a již netisknout? Elektronické doklady jsou opatřeny spisovou značkou a je s nimi nakládáno v souladu se spisovým řádem organizace. 

Podstatou uvedeného dotazu k případné nutnosti tisknutí účetních dokladů je otázka naplnění průkaznosti souvisejících účetních záznamů podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., resp. splnění všech náležitostí účetních dokladů podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. prostřednictvím transakčních protokolů databáze účetních zápisů. Při tomto způsobu je však otázkou naplnění především ustanovení § 8 odst. 1, které dává povinnost účetním jednotkám „… vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.“.

Domníváme se, že využití transakčních protokolů bez dalšího nelze považovat za dostačující z hlediska naplnění především zásady srozumitelnosti a přehlednosti (zajištění čitelnosti pro fyzickou osobu) a zásady trvalosti účetních záznamů (neměnnost účetního záznamu). Pravděpodobně půjde také o způsob organizačně velmi náročný a nákladný, neboť nezbytný vnitřní předpis pro takový způsob by musel zajistit odpovídající způsob nakládání s transakčními protokoly (vznik, archivace, přístupy k nim, obnova a zejména doložení tvrzení o neměnnosti a „neantedatovatelnosti“ auditní stopy příslušné k účetnímu dokladu), jakož i pravomoci a odpovědnosti konkrétních zaměstnanců účetní jednotky. Navíc ani to účetní jednotce nezajistí možnost nevyhotovování účetních dokladů v listinné nebo technické formě.

Z těchto důvodů doporučujeme zvážit způsob naplnění výše uvedených požadavků zákona č. 563/1991 Sb. (a tím také možnosti nevyužívání tisknutí účetních dokladů, tj. účetních záznamů v listinné formě) a zajištění neměnnosti auditní stopy s využitím řešení, které zajistí srozumitelnost, neměnnost a čitelnost pro fyzickou osobu, například s využitím mezinárodně uznávaného formátu PDF/A s připojením podpisového záznamu podle ustanovení § 33a odst. 5 písm. b) (připojením uznávaného elektronického podpisu nebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě), resp. identifikačního záznamu, vždy však s oporou ve svém vnitřním předpisu, jak stanoví ustanovení § 33a odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb.

Takovéto řešení však vždy musí vyhovět požadavkům také dalších relevantních právních předpisů, zejm. zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů a jedná-li se současně o daňové doklady také zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 

 1/2020 Je nutné uchovávat papírové originály paragonů a různých účtenek a stvrzenek za drobné nákupy, když jsou v rámci elektronického oběhu dokladů v organizaci vždy skenovány? 

V uvedeném dotazu je klíčové především vyhovění požadavku ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., tj. zajištění průkaznosti účetních záznamů, a splnění všech náležitostí účetních dokladů podle ustanovení § 11 předmětného zákona. V souladu s ustanovením § 4 odst. 8 písm. m) a n) zákona č. 563/1991 Sb. jsou pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek a požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů, včetně požadavků na jejich průkaznost, přenos a úschovu, upraveny prováděcí vyhláškou č. 383/2009 Sb. Z ustanovení § 26 a následující vyhlášky č. 383/2009 Sb. vyplývají tyto přípustné technické způsoby provedení převodu z listinné do technické formy účetního záznamu:

  1. účetní jednotka bude uchovávat účetní záznam v původní listinné formě a zároveň také nově vzniklý účetní záznam v převedené technické formě, kdy obsah obou účetních záznamů bude shodný,
  2. účetní jednotka provede autorizovanou konverzi, která zajistí, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě,
  3. v rámci nastavení oběhu účetních záznamů, včetně jejich elektronického oběhu, lze v případě vybrané účetní jednotky využít požadavků zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, jimiž lze naplnit povinnosti připojování podpisových záznamů podle ustanovení § 33a zákona č. 563/1991 Sb. Účetní jednotka nastavuje pravidla vnitřním předpisem podle ustanovení § 33a odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb., a tudíž lze nastavit proces zajišťující vytváření účetního dokladu v účetní jednotce, vč. průkaznosti převodu účetního záznamu z listinné formy do technické formy například způsobem, kdy jsou pověřeny osoby, které odpovídají za provedení tohoto převodu, způsob a technické prostředky, jimiž tento převod provádějí, určena autorizace osob, které tento převod provedly, a zároveň určena osoba, která ověří nebo která ověřuje shodu obsahu účetního záznamu v technické formě s obsahem původního účetního záznamu v listinné formě, a také určena autorizace osob, které převod provedly, jakož i další případné náležitosti. Dále je nezbytné technicky zajistit, aby účetní záznamy v technické nebo smíšené formě se skartačními znaky „A“ nebo „V“ vzniklé z činnosti účetní jednotky byly ve formátu, který zaručí jejich neměnnost a umožní jejich následnou čitelnost pro fyzickou osobu, jakož i vyhovění požadavkům také dalších relevantních právních předpisů, jedná-li se současně o daňové doklady také zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Je nezbytné upozornit, že účetní jednotka v rámci naplňování povinností dle zákona č. 563/1991 Sb. zohledňuje též významnost účetních případů, případně další možná rizika (například potenciální reklamační řízení).

Jednoznačná úprava oběhu účetních záznamů vnitřním předpisem účetní jednotky tak, aby byly stanoveny odpovědnosti jednotlivých osob a stanoveny konkrétní úkony související s nakládáním s účetními záznamy, a to po celou dobu „života“ účetního záznamu, včetně nastavení vnitřního kontrolního systému pro tuto oblast, je nezbytná ve všech uvedených bodech. Při splnění podmínek uvedených v bodech b) a c) pak z pohledu naplnění povinností dle zákona č. 563/1991 Sb. není podmínkou úschova původního účetního záznamu v listinné formě.

 2/2019 Musí územní samosprávný celek předat k hospodaření jím zřízené příspěvkové organizaci technické zhodnocení provedené na dlouhodobém majetku již předaném k hospodaření (svěřený majetek)?

Technické zhodnocení dlouhodobého majetku provedené zřizovatelem na majetku již předaném k hospodaření příspěvkové organizaci je součástí svěřeného majetku, a to s ohledem na ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., kdy institut svěření majetku k hospodaření ve zřizovací listině je právním aktem, který se vztahuje na majetek jako celek, tj. včetně technických zhodnocení provedených na předmětném majetku po okamžiku jeho svěření.

V uvedeném případě se neprovádí změna zřizovací listiny z titulu svěření majetku (provedeného technického zhodnocení). Obsahuje-li však zřizovací listina ocenění svěřeného majetku, upraví účetní jednotka toto ocenění o provedené technické zhodnocení.

Z výše uvedeného vyplývá, že územní samosprávný celek nepředává k hospodaření uvedené technické zhodnocení a že o předmětném majetku včetně technického zhodnocení účtuje a odpisuje jej příspěvková organizace. K okamžiku uvedení technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání je proto nezbytné aktualizovat zůstatkovou cenu předmětného majetku a aktualizovat jeho odpisový plán. 

 1/2019 Může příspěvková organizace uplatnit při vedení účetnictví hospodářský rok? 

Přestože v ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb. nejsou příspěvkové organizace explicitně uvedeny mezi účetními jednotkami, které nemohou uplatnit hospodářský rok, tak s ohledem na ustanovení jiných právních předpisů nemohou příspěvkové organizace uplatnit hospodářský rok při vedení účetnictví.

Podle Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 383/2009 Sb. předávají vybrané účetní jednotky řádnou účetní závěrku ve stavu k 31. 12., a to v termínu do 20. 2. následujícího roku, resp. do 25. 2. následujícího roku v případě účetních jednotek předávajících Pomocný analytický přehled. Řádnou účetní závěrkou se podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. rozumí účetní závěrka sestavená k poslednímu dni účetního období. Pokud tedy má příspěvková organizace povinnost předávat řádnou účetní závěrku ve stavu k 31. 12., lze dovodit, že má povinnost stanovit účetní období shodně s kalendářním rokem. 

 3/2018 Jakým způsobem se oceňují cenné papíry představující účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem? Podíly a cenné papíry se oceňují v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 563/1991 Sb. pořizovacími cenami. Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, může účetní jednotka také využít postup podle ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. a ocenit předmětný podíl ekvivalencí (protihodnotou), kdy zvolený způsob ocenění pak musí použít pro ocenění všech podílů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem. 
 2/2018 Který majetek musí vybrané účetní jednotky přeceňovat na reálnou hodnotu ke konci rozvahového dne?  Povinnost přeceňovat některý majetek a závazky ke konci rozvahového dne, nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, stanoví účetním jednotkám ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. Zejména se jedná o cenné papíry a dluhopisy určené účetní jednotkou k obchodování, realizovatelné cenné papíry, pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování a majetek určený k prodeji s výjimkou zásob. 
1/2018 Jakým způsobem se oceňují dlouhodobé podmíněné pohledávky a dlouhodobé podmíněné závazky, a to v souvislosti s vyhláškou č. 397/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb.?

V souladu s ustanovením § 25 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. a § 72 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se dlouhodobé podmíněné pohledávky a dlouhodobé podmíněné závazky oceňují v předpokládané výši pohledávek a závazků.

Vyhláškou č. 397/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., byla z výše uvedených ustanovení odstraněna věta: „Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období.“. Toto již dříve zavedené zjednodušení při použití účetní metody oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv vybranými účetními jednotkami způsobovalo, že v účetní závěrce nebyly vykazovány podmíněné pohledávky a podmíněné závazky v předpokládané výši, což zcela neodpovídalo věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Z tohoto důvodu byla věta odstraněna, aby při stanovení výše ocenění dlouhodobých podmíněných aktiv a dlouhodobých podmíněných pasiv nebyla účetní jednotka omezena 3 následujícími účetními obdobími, ale stanovila si výši ocenění podle předpokládané výše plnění, případně aby postup upravila vnitřním předpisem (např. stanovení výše ocenění v případě smluv uzavřených na dobu neurčitou). Nový způsob ocenění dlouhodobých podmíněných aktiv a dlouhodobých podmíněných pasiv vyplývající ze změny ustanovení § 72 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. mohou účetní jednotky použít pro dlouhodobá podmíněná aktiva a dlouhodobá podmíněná pasiva vykázaná k 31. 12. 2017, nejpozději však pro dlouhodobá podmíněná aktiva a dlouhodobá podmíněná pasiva vykázaná k 31. 12. 2018, ledaže by takový postup byl neefektivní nebo by se jednalo o položky dlouhodobých podmíněných aktiv a dlouhodobých podmíněných pasiv, které jsou nevýznamné. 

4/2017 Co je cílem inventarizace?  V souladu s ustanoveními § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb. je cílem inventarizace zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů a ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.
Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví. 
3/2017 Jakým způsobem se postupuje v případě, kdy dochází ke změnám výměry pozemků při zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků (digitalizace pozemků), které jsou předmětem účetnictví?  Vybraná účetní jednotka v případě, že při digitalizaci pozemků došlo ke změně výměry pozemků v souvislosti „s novým katastrálním operátem“, postupuje tak, že upraví (promítne) změny výměry v majetkové evidenci příslušného pozemku a ocenění, např. pořizovací (historická) cena, v účetnictví zůstává nezměněno
2/2017 Jakým způsobem se oceňují nově zjištěné pozemky v účetnictví?  Vybraná účetní jednotka postupuje při oceňování nově zjištěných pozemků, které u účetní jednotky nebyly předmětem účetnictví, v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb., to znamená, že příslušné pozemky ocení reprodukční pořizovací cenou, kterou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. 
1/2017 Použije vybraná účetní jednotka při pořízení movitých a nemovitých věcí nabytých za účelem bezúplatného předání s výjimkou bezúplatného předání podle ustanovení § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. syntetický účet 111 – Pořízení materiálu a syntetický účet 131 – Pořízení zboží? V případě pořízení movitých a nemovitých věcí nabytých za účelem bezúplatného předání s výjimkou bezúplatného předání podle ustanovení § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. není účtováno prostřednictvím syntetického účtu 111 – Pořízení materiálu a syntetického účtu 131 – Pořízení zboží, ale je účtováno prostřednictvím syntetického účtu 139 – Ostatní zásoby. 
1/2012 Jak naložit s částkami odpisu (odpisovým plánem), pokud jsou u majetku stanovené opravné položky?Snížit cenu majetku o opravné položky a oprávky a odpisy nově počítat z tohoto rozdílu, nebo pokračovat s odpisy v původní výši (tj. před ponížením o opravnou položku)? A s tímto dotazem souvisí otázka, jak postupovat v případě, že by opravná položka byla stanovena větší než zůstatková cena? Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující:
K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit (při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).
V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot. Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.
3/2011 V případě, že dochází v průběhu účetního období ke změně hmotně odpovědného pracovníka v pokladně účetní jednotky je provedena inventura pokladny (tzv. „předávací inventura“).
Jedná se v tomto případě o inventuru prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podle ustanovení § 6 odst. 3, § 8 odst. 4, § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ?
Z ustanovení § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) mimo jiné vyplývá, že inventarizaci majetku a závazků provádějí účetní jednotky k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. V této souvislosti je nutné zdůraznit ustanovení § 17 zákona o účetnictví, které mimo jiné stanoví, že účetní jednotky uzavírají účetní knihy:
a.k poslednímu dni účetního období,
b.ke dni zániku povinnosti vést účetnictví.
V návaznosti na výše uvedené ustanovení je nutné zmínit též ustanovení § 19 tj., že řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dní účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě provedení inventury pokladny, která souvisí se změnou hmotně odpovědného pracovníka, ke které dochází v průběhu účetního období, se nejedná o inventuru pokladny prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podle výše uvedených ustanovení zákona o účetnictví a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků (dále jen „vyhláška o inventarizaci“).
2/2011 Ze kterého právního předpisu vyplývá „co je předmětem inventarizace“ v účetní jednotce tedy tzv. „rozsah inventarizace“? Tímto právním předpisem je v prvé řadě zákon o účetnictví.
Ustanovení § 29 odst. 1 mimo jiné vymezuje, že účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a
ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví.

Následně pak § 30 zákona o účetnictví v odstavci 8 stanoví, že ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
Vyhláška o inventarizaci v § 2 písm. h) dále stanoví, že pro účely této vyhlášky se inventarizační položkou rozumí:
majetek,
závazky,
jiná aktiva a
jiná pasiva,
na základě kterých může být vyhotovován inventurní soupis nebo dodatečný inventurní soupis. Jejich označování je podle směrné
účtové osnovy a účtového rozvrhu syntetickými, analytickými nebo podrozvahovými účty.
Z ustanovení § 2 písm. i) vyplývá, že částí inventarizační položky se pro účely vyhlášky o inventarizaci rozumí:
jednotlivé věci,
jednotlivé pohledávky,
opravné položky k jednotlivým pohledávkám,
jednotlivé závazky a
další skutečnosti, které lze samostatně zjišťovat v rámci inventarizační položky.
Z výše uvedeného vyplývá, že „předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech.
Z uvedeného lze dovodit, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
1/2011 Jakým způsobem může „předmět inventarizace“ definovat příslušná účetní jednotka a z čeho by při tomto určení měla vycházet? Předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech. Pro úplnost je třeba konstatovat, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
Při určení „předmětu inventarizace“ by příslušná vybraná účetní jednotka měla v prvé řadě vycházet ze dvou částí účetní závěrky tj. z rozvahy a přílohy. Dalším neméně důležitým „dokumentem“ pro jednoznačné určení „předmětu inventarizace“ je účtový rozvrh příslušné vybrané účetní jednotky.
Podle ustanovení § 4 odst. 8 zákona o účetnictví jsou i vybrané účetní jednotky při vedení účetnictví povinny dodržovat mimo jiné i uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů.
Dále § 4 odst. 8 v písm. f) zákona o účetnictví stanoví, že účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví též směrnou účtovou osnovu.
Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů a směrnou účtovou osnovu pro vybrané účetní jednotky vymezuje vyhláška č. 410/2009 Sb. (viz Hlava II, VII a Příloha č. 7).
V případě stanovení účtového rozvrhu je nutné postupovat podle ustanovení § 14 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá:
a.na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
b.účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období;v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat.
Z uvedeného vyplývá, že příslušná vybraná účetní jednotka při stanovení „předmětu inventarizace“ by měla vycházet
a.z „obsahu“ rozvahy,
b.z „obsahu“ přílohy - části označené A.4.,
c.z účtového rozvrhu.
2/2010 Vysvětlete ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví: „souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně, nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize.“ Ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví se nechápe jako požadavek na průběžné denní zúčtovávání jednotlivých účetních případů (například proúčtování výdejů ze skladu, předpisů pohledávek za stravu, úroky z prodlení, rozúčtování denních pohybů pokladny,…).
Je dále možné provádět ve frekvencích odpovídajících potřebám a možnostem účetních jednotek (zpravidla nejméně 1x měsíčně). Při tomto účtování se samozřejmě zdůrazňuje, že tyto „souhrnné“ účetní záznamy musí být doložitelné prostřednictvím průkazných prvotních dokladů.
Výše uvedené ustanovení se chápe jako požadavek na „programátorské nastavení“ hlavní knihy tak, aby bylo možno provádět generování obratů na jednotlivých účtech denně.
Velmi zjednodušeně řečeno: „Denní obraty hlavní knihy a povinnost denního účtování jsou rozdílné věci.“
1/2010 Kde jsou definovány vybrané účetní jednotky? Okruh vybraných účetních jednotek stanoví § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění účinném od 1. 1. 2010. Vybranými účetními jednotkami jsou:
organizační složky státu,
státní fondy podle rozpočtových pravidel,
Pozemkový fond České republiky,
územní samosprávné celky,
dobrovolné svazky obcí,
Regionální rady regionů soudržnosti,
příspěvkové organizace a
zdravotní pojišťovny.

nahoru

1.2. Vyhláška č. 410/2009 Sb.
číslo/rok otázka odpověď
 6/2022 Může vybraná účetní jednotka vykázat položku výkazu zisku a ztráty „A.I.33. Tvorba a zúčtování opravných položek“ (SÚ 556) se záporným znaménkem z důvodu účtování o zrušení opravné položky? Z ustanovení § 5 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka výkazu zisku a ztráty "A.I.33. Tvorba a zúčtování opravných položek" může být vykázána se záporným znaménkem. Tato situace u vybrané účetní jednotky nastane právě v případě zrušení (snížení) opravné položky, pokud žádné jiné účetní případy na SÚ 556 nenastaly.
 5/2022 Na jaké syntetické účty účtuje vybraná účetní jednotka o vzniku závazku vůči soukromému subjektu v případě, že se jedná o náhradu škody dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů? Vybraná účetní jednotka účtuje o vzniku závazku z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 549 – Ostatní náklady z činnosti se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 378 – Ostatní krátkodobé závazky. 
 4/2022 Lze na syntetickém účtu 067 – Dlouhodobé půjčky evidovat jak úročené, tak neúročené půjčky a úvěry? Na položce rozvahy „A.III.4. Dlouhodobé půjčky“ vykazují vybrané účetní jednotky poskytnuté dlouhodobé půjčky, resp. zápůjčky dle terminologie zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, které mohou a nemusí být úročené.
Dále se na této položce vykazují poskytnuté dlouhodobé úvěry.
Na této položce se nevykazují návratné finanční výpomoci, které se vykazují na položkách rozvahy „A.IV.1. Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“ a „B.II.6. Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“.
 3/2022 Na jaké položce rozvahy vykáže vybraná účetní jednotka závazky z titulu platů, víceúčelových paušálních náhrad, případně z titulu náhrady platu v době nemoci podle zákona č. 236/1995 Sb. (např. plat člena vlády, poslance, soudce atd.)? Vybraná účetní jednotka vykáže tyto závazky na položce rozvahy „D.III.10. Zaměstnanci“ (SÚ 331), která podle § 32 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. obsahuje částky dluhů z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám.
 2/2022 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o úhradě poskytnuté náhrady mzdy nebo platu od ČSSZ z titulu účasti jejího zaměstnance na dětském táboře v souladu s ustanoveními § 203 a § 203a zákoníku práce? Účtováno bude v souladu s ustanovením bodu 3.1. písm. a) ČÚS č. 703 – Transfery. Jelikož se v tomto případě jedná o transfer, vybraná účetní jednotka  předmětnou skutečnost vykáže prostřednictvím položky výkazu zisku a ztráty „B.IV.1. Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů“ (SÚ 671) nebo položky výkazu zisku a ztráty „B.IV.2. Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů“ (SÚ 672) v souladu s ustanovením § 40 písm. a), resp. ustanovením § 40 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
 1/2022 Novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů došlo ke změně ve vymezení hmotného majetku a nehmotného majetku. Má tato skutečnost vliv na vykazování dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého nehmotného majetku v účetnictví vybrané účetní jednotky? Vybraná účetní jednotka se při vedení účetnictví řídí právními předpisy v oblasti účetnictví veřejného sektoru, přičemž vyhláška č. 410/2009 Sb. závazně vymezuje obsah jednotlivých položek dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku v rozvaze, jejichž součástí je i stanovení hranice ocenění pro zařazení majetku na příslušnou položku. Vybraná účetní jednotka se tedy při vykazování dlouhodobého majetku na příslušnou položku rozvahy řídí tímto obsahovým vymezením. 
 1/2021 Jak bude vykázaný mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě podle zákona č. 121/2021 Sb. o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě? 

Předpis nároku zaměstnance na mimořádný příspěvek od zaměstnavatele, který je VÚJ, bude vykázán v souladu s ustanovením § 33 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. na položce výkazu zisku a ztráty „A.I.13. Mzdové náklady“ (zaúčtován na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 521) a snížení povinného odvodu zaměstnavatele bude vykázáno v souladu s ustanovením § 33 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. na položce výkazu zisku a ztráty „A.I.14. Zákonné sociální pojištění“ (zaúčtováno na stranu DAL syntetického účtu 524). Účetní jednotka vykáže v PAP na položce 52103 Mzdové náklady – náhrady mezd za dočasnou pracovní neschopnost hrazené zaměstnavatelem.

V případě postupu podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 121/2021 Sb. (snížení povinného pojistného zaměstnavatele o zúčtovaný příspěvek) se z rozpočtového hlediska nejedná o příspěvek ani jiný transfer, ale o započtení. Zaměstnavatel zaplatí pojistné, které bude o příspěvek při nařízené karanténě sníženo. Nejde tedy o jeho příjem, nýbrž sníženou platbu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na rozpočtové položce 5031.

Výdaj z titulu výplaty příspěvku zaměstnavatelem zaměstnanci podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 121/2021 Sb. bude dále rozpočtově vykázán u zaměstnavatele, který používá rozpočtovou skladbu, zařazen na rozpočtovou položku 5424. 

 2/2020 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o odvodu do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce v případě plnění povinnosti zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti? 

Odvod do státního rozpočtu účtuje vybraná účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 538 – Jiné daně a poplatky se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 342 – Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění.

Podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 435/2004, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) jsou zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, kdy povinný podíl činí 4 %.

V souladu s ustanovením § 81 odst. 2 zákona o zaměstnanosti je tato povinnost zaměstnavatele plněna mimo jiné odvodem do státního rozpočtu, a to prostřednictvím Úřadu práce. Plnění této povinnosti odvodem do státního rozpočtu je dáno naroveň ostatním způsobům plnění této povinnosti, a tedy nejedná se o odvod sankčního charakteru.

Přestože předmětný odvod do státního rozpočtu není formálně poplatkem, tak věcný obsah dané transakce poplatku nejvíce odpovídá.

V případě, že zaměstnavatel nesplní povinnost podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a krajská pobočka Úřadu práce zaměstnavateli stanoví povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu, účtuje vybraná účetní jednotka o odvodu sankčního charakteru prostřednictvím syntetického účtu 542 – Jiné pokuty a penále. 

 1/2020 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o peněžní náhradě vyplácené některým studentům v denní formě studia středních, vyšších odborných a vysokých škol ve vyjmenovaných oborech, a to na základě pracovního příkazu vydaného hejtmanem kraje za účelem zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb dle usnesení vlády č. 207 ze dne 13. března 2020 vyhlášeného pod č. 79/2020 Sb. (o zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu)? 

Uvedenou peněžní náhradu účtuje vybraná účetní jednotka prostřednictvím syntetického účtu 521 – Mzdové náklady. Důvodem je především skutečnost, že výše této peněžní náhrady má být přednostně určena dohodou s danou osobou, východiskem pro její určení byla průměrná hodinová odměna pracovníků v sociálních službách, resp. sociálních pracovníků zaměstnaných na základě dohod o provedení práce u poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují sociální služby na území konkrétního kraje.

Příslušný související rozpočtový výdaj zatřídí vybraná účetní jednotka do rozpočtové položky 5051 – Mzdové náhrady.

 5/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o poskytnutých dlouhodobých zápůjčkách a úvěrech? 

Poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry se účtují prostřednictvím syntetického účtu 067 – Dlouhodobé půjčky a jsou vykazovány na položce rozvahy „A.III.4. Dlouhodobé půjčky“.

Pro úplnost uvádíme, že přijaté dlouhodobé zápůjčky a úvěry se účtují prostřednictvím syntetického účtu 451 – Dlouhodobé úvěry a jsou vykazovány na položce rozvahy „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“. Poskytnuté krátkodobé zápůjčky a úvěry se účtují prostřednictvím syntetického účtu 377 – Ostatní krátkodobé pohledávky a jsou vykazovány na položce rozvahy „A.II.33. Ostatní krátkodobé pohledávky“. Přijaté krátkodobé zápůjčky a úvěry se účtují prostřednictvím syntetického účtu 281 – Krátkodobé úvěry a jsou vykazovány na položce rozvahy „D.III.1. Krátkodobé úvěry“. 

 4/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o nákladech na vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovněprávním vztahu? Účetní jednotka účtuje o nákladech na vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím syntetického účtu 527 – Zákonné sociální náklady, kdy v souladu s ustanovením § 33 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb. se na položce výkazu zisku a ztráty „A.I.16. Zákonné sociální náklady“ vykazují náklady podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Z hlediska vykázání na položce „A.I.16. Zákonné sociální náklady“ se nerozlišuje, zda se jedná o náklady na vzdělávání státních zaměstnanců nebo zaměstnanců v pracovněprávním vztahu. 
 3/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o „přefakturaci“ služeb, kdy obdrží vyúčtování služeb a část vyúčtované částky přefakturuje nájemci? Pokud vybraná účetní jednotka obdrží vyúčtování služeb, jehož součástí jsou částky, které nepatří do nákladů této vybrané účetní jednotky, může postupovat analogicky s ustanovením bodu 3.1.3. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy. V souladu s předmětným ustanovením se v případě, že účetní jednotka zjistí před zaúčtováním příslušného vyúčtování nároky, které mají jiné účetní jednotky uhradit, zaúčtují částky těchto nároků na příslušný účet účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy. Pokud účetní jednotka nezjistí tyto částky před zaúčtováním příslušného vyúčtování, zaúčtují se částky nároků na příslušné účty účtové třídy 5 – Náklady a o dodatečně přijaté náhrady nebo vyúčtované nároky na ně na účtech v účtové třídě 3 – Zúčtovací vztahy se sníží náklady v účtové třídě 5 – Náklady.
 2/2019 Prostřednictvím kterých syntetických účtů účtuje vybraná účetní jednotka o předpisu pohledávky z titulu přijatého pojistného plnění z povinného ručení v případě, že vybraná účetní jednotka byla v rámci pojistné události stranou poškozenou? Vybraná účetní jednotka účtuje na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 377 – Ostatní krátkodobé pohledávky se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 649 – Ostatní výnosy z činnosti, a to v souladu s obsahovým vymezením položky výkazu zisku a ztráty „B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti“ (syntetický účet 649) uvedeným v ustanovení § 37 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 410/2009 Sb., které uvádí, že tato položka obsahuje mimo jiné náhrady za manka a škody 
 1/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o pozbytí pozemku z důvodu vydržení podle ustanovení § 1089 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů?  V případě bezúplatného pozbytí pozemku z důvodu vydržení, kdy nabyvatelem je subjekt, který není vybranou účetní jednotkou, účtuje vybraná účetní jednotka prostřednictvím syntetického účtu 543 – Dary a jiná bezúplatná předání a vykáže jej na položce výkazu zisku a ztráty „A.I.24. Dary a jiná bezúplatná předání“ v souladu s obsahovým vymezením uvedeným v § 33 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb. 
 19/2018 Může vybraná účetní jednotka v případě zúčtování poskytnuté krátkodobé zálohy na energie, pokud je skutečná výše závazku nižší, než výše poskytnuté zálohy, přeúčtovat vzniklý přeplatek na syntetický účet 311 - Odběratelé? 

Ano, v případě, že skutečná výše závazku je nižší, než výše poskytnuté zálohy, může účetní jednotka o zúčtování zálohy účtovat na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 321 – Dodavatelé a současně na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 311 – Odběratelé se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 314 – Krátkodobé poskytnuté zálohy.
Příklad:
- MD 314//DAL 241 - poskytnutá záloha dodavateli (100 tis. Kč)
- MD 502//DAL 321 – předpis závazku z titulu spotřeby energie (80 tis. Kč)
- MD 321 (80 tis. Kč) a MD 311 (20 tis. Kč)//DAL 314 – zúčtování zálohy (100 tis. Kč)
- MD 241//DAL 311 - inkaso přeplatku od dodavatele (20 tis. Kč)

Analogicky může účetní jednotka postupovat i v případě zúčtování záloh z jiných titulů, pokud vyhláška č. 410/2009 Sb. nebo ČÚS nestanoví jinak. 

 18/2018 Může vybraná účetní jednotka v případě zúčtování poskytnuté krátkodobé zálohy na energie, pokud je skutečná výše závazku vyšší, než výše poskytnuté zálohy, účtovat účetním zápisem MD 321//DAL 314 pouze ve výši skutečně poskytnuté zálohy?

Ano, v případě, že skutečná výše závazku je vyšší, než výše poskytnuté zálohy, může účetní jednotka o zúčtování zálohy a předpisu závazku z titulu účtovat na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 321 – Dodavatelé se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 314 – Krátkodobé poskytnuté zálohy pouze ve výši skutečně poskytnuté zálohy. Úhradu doplatku následně účetní jednotka účtuje na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 321 – Dodavatelé se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 22, 23 nebo 24.
Příklad:
- MD 314//DAL 241 - poskytnutá záloha dodavateli (100 tis. Kč)
- MD 502//DAL 321 – předpis závazku z titulu spotřeby energie (120 tis. Kč)
- MD 321//DAL 314 – zúčtování zálohy (100 tis. Kč)
- MD 321//DAL 241 - doplatek závazku dodavateli (20 tis. Kč)

Analogicky může účetní jednotka postupovat i v případě zúčtování záloh z jiných titulů, pokud vyhláška č. 410/2009 Sb. nebo ČÚS nestanoví jinak. 

 17/2018 Prostřednictvím kterého syntetického účtu účtuje organizační složka státu o přijetí peněžních prostředků z titulu prodeje majetku získaného z majetkových trestních sankcí podle zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů? 

Organizační složka státu účtuje o přijetí peněžních prostředků z titulu prodeje majetku jí propadlého nebo zabraného v trestním řízení prostřednictvím syntetického účtu 245 – Jiné běžné účty.

Peněžní prostředky vynaložené organizační složkou státu při hospodaření s předmětným majetkem nebo v souvislosti s ním do doby jeho prodeje a ve výši výdajů na prodej majetku přeúčtuje organizační složka státu na syntetický účet 222 – Příjmový účet organizačních složek státu. 

 16/2018 Jakým způsobem organizační složka státu účtuje o zpeněžení věcí, které jí propadly nebo byly zabrány v trestním řízení podle zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů? 

V případě prodeje majetku podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 59/2017 Sb., který organizační složka státu vede v operativní evidenci v souladu s ustanovením § 15 odst. 4) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů bude prodávající organizační složka státu účtovat o vzniku pohledávky za kupujícím, tj. na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 315 – Jiné pohledávky z hlavní činnosti se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 347 – Závazky k vybraným ústředním vládním institucím a na stranu DAL syntetického účtu 649 – Ostatní výnosy z činnosti ve výši odpovídající hodnotě plnění vynaložených organizační složkou státu při hospodaření s tímto majetkem nebo v souvislosti s ním do doby jeho prodeje a ve výši plnění vynaložených na prodej majetku.

Uvedenou skutečnost může organizační složka státu účtovat též pomocí nesložených zápisů použitím příslušných stran syntetického účtu 315 – Jiné pohledávky z hlavní činnosti, pokud tím zajistí shodné zobrazení v účetní závěrce. 

 15/2018 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka oceňuje úplatně nabytý sbírkový předmět, který rozšiřuje sbírku muzejní povahy oceněnou 1 Kč? 

V případě úplatného nabytí sbírkového předmětu postupuje účetní jednotka v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb. a s ustanovením § 71 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Úplatně nabytý sbírkový předmět nemění ocenění rozšiřované sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč a bude vykázán na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“ v ocenění pořizovací cenou.

Sbírka muzejní povahy oceněná 1 Kč a sbírkové předměty rozšiřující tuto sbírku, u nichž je známé jejich ocenění, vykazované na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“ tedy tvoří jednu sbírku muzejní povahy podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 

 14/2018 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka oceňuje bezúplatně nabytý sbírkový předmět, který rozšiřuje sbírku muzejní povahy oceněnou 1 Kč, od jiné vybrané účetní jednotky?

V případě bezúplatného nabytí sbírkového předmětu postupuje účetní jednotka v souladu s ustanovením § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. a s ustanovením § 71 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Bezúplatně nabytý sbírkový předmět, jehož ocenění bylo u pozbývající vybrané účetní jednotky známé, nemění ocenění rozšiřované sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč a tento sbírkový předmět bude vykázán na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“ v ocenění navazujícím na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala.

Sbírka muzejní povahy oceněná 1 Kč a sbírkové předměty rozšiřující tuto sbírku, u nichž je známé jejich ocenění, vykazované na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“ tvoří jednu sbírku muzejní povahy podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Bezúplatně nabytý sbírkový předmět, jehož pořizovací cena u pozbývající vybrané účetní jednotky nebyla známa, a proto byl u pozbývající vybrané účetní jednotky oceněn 1 Kč podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., nemění ocenění rozšiřované sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč a předmětná sbírka se pouze „evidenčně“ rozšíří. 

 13/2018 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka oceňuje bezúplatně nabytý sbírkový předmět, který rozšiřuje sbírku muzejní povahy oceněnou 1 Kč, od fyzické osoby nebo právnické osoby, která není vybranou účetní jednotkou? 

V případě bezúplatného nabytí sbírkového předmětu od jiné než vybrané účetní jednotky postupuje účetní jednotka v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb. a s ustanovením § 71 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Bezúplatně nabytý sbírkový předmět od fyzické osoby nebo právnické osoby, která není vybranou účetní jednotkou, nemění ocenění rozšiřované sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč a tento sbírkový předmět bude vykázán na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“ v ocenění reprodukční pořizovací cenou, a to i v případě, že pořizovací cena u pozbývající účetní jednotky nebyla známa, a proto byl předmětný majetek u pozbývající účetní jednotky oceněn 1 Kč podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb.

Sbírka muzejní povahy oceněná 1 Kč a sbírkové předměty rozšiřující tuto sbírku, u nichž je známé jejich ocenění, vykazované na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“ tedy tvoří jednu sbírku muzejní povahy podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 

 12/2018  Může vybraná účetní jednotka účtovat o přijatém „dobropisu“, v němž jí dodavatel poskytuje zpětně slevu z poskytnutých služeb účetním zápisem MÁ DÁTI 311//DAL 51x? Ano, v uvedeném případě se jedná o slevu z ceny nakoupených služeb, kdy účetní jednotka může účtovat na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 311 – Odběratelé se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 51 – Služby. Použití syntetického účtu 311 – Odběratelé je v souladu s obsahovým vymezením položky rozvahy „B.II.1. Odběratelé“ uvedeném v ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. 
 11/2018 Jak se stanoví rozdíl z přecenění majetku na reálnou hodnotu při přeceňování majetku určeného k prodeji na reálnou hodnou? 

Rozdíl z přecenění majetku na reálnou hodnotu vymezuje bod 3.4.2. ČÚS č. 709 – Vlastní zdroje jako rozdíl mezi oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou a jeho oceněním v účetnictví při zohlednění případných oprávek a opravných položek (ocenění netto). Při výpočtu rozdílu se použije ocenění majetku v účetnictví k okamžiku bezprostředně předcházejícímu přecenění na reálnou hodnotu, tzn. včetně oprávek a opravných položek zaúčtovaných v běžném účetním období až do okamžiku přecenění majetku na reálnou hodnotu. Výpočet rozdílu z přecenění majetku na reálnou hodnotu je tedy následující:

Rozdíl z přecenění majetku na reálnou hodnotu = reálná hodnota majetku – ocenění netto 

 10/2018 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu, pokud je reálná hodnota majetku nižší, než ocenění netto předmětného majetku v účetnictví? 

V okamžiku uskutečnění účetního případu, který bezprostředně souvisí s rozhodnutím o prodeji předmětného majetku, účtuje účetní jednotka o zrušení případných oprávek a opravných položek k tomuto majetku na stranu MÁ DÁTI příslušných syntetických účtů ve výši vytvořených oprávek a opravných položek vztahujících se k předmětnému majetku a dále na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 407 – Jiné oceňovací rozdíly ve výši rozdílu z přecenění majetku na reálnou hodnotu (viz otázka č. 11/2018) a současně o snížení ocenění předmětného majetku (ocenění brutto) na stranu DAL příslušného majetkového účtu.

V případě záporného rozdílu z přecenění majetku na reálnou hodnotu tedy dojde ke snížení stavu syntetického účtu 407 – Jiné oceňovací rozdíly ve výši tohoto rozdílu, ke zrušení oprávek a opravných položek k příslušnému majetku a ke snížení ocenění brutto majetku na příslušném syntetickém účtu tak, aby bylo rovno reálné hodnotě.

K okamžiku přecenění na reálnou hodnotu dále účetní jednotka přeúčtuje předmětný majetek z příslušného syntetického účtu na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 035 – Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji, nebo syntetického účtu 036 – Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji. 

 9/2018 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu, pokud je reálná hodnota majetku vyšší, než ocenění netto předmětného majetku v účetnictví? 

V okamžiku uskutečnění účetního případu, který bezprostředně souvisí s rozhodnutím o prodeji předmětného majetku, účtuje účetní jednotka o zrušení případných oprávek a opravných položek k tomuto majetku na stranu MÁ DÁTI příslušných syntetických účtů ve výši vytvořených oprávek a opravných položek vztahujících se k předmětnému majetku a dále na stranu DAL syntetického účtu 407 – Jiné oceňovací rozdíly ve výši rozdílu z přecenění majetku na reálnou hodnotu (viz otázka č. 11/2018) a současně zvýší či sníží ocenění předmětného majetku (ocenění brutto) na příslušném majetkovém účtu.

V případě kladného rozdílu z přecenění majetku na reálnou hodnotu tedy dojde ke zvýšení stavu syntetického účtu 407 – Jiné oceňovací rozdíly ve výši tohoto rozdílu, ke zrušení oprávek a opravných položek k příslušnému majetku a ke snížení nebo zvýšení ocenění brutto majetku na příslušném syntetickém účtu tak, aby bylo rovno reálné hodnotě.

K okamžiku přecenění na reálnou hodnotu dále účetní jednotka přeúčtuje předmětný majetek z příslušného syntetického účtu na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 035 – Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji, nebo syntetického účtu 036 – Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji. 

 8/2018 Vykazuje se na položce přehledu o peněžních tocích „A.I.3. Změna stavu rezerv“ veškerá tvorba rezerv v průběhu běžného účetního období, tedy rozdíl konečného a počátečního stavu syntetického účtu 441 - Rezervy? 

Položka přehledu o peněžních tocích „A.I.3. Změna stavu rezerv“ obsahuje zvýšení či snížení stavu rezerv, kdy na předmětné položce je vykázáno pouze takové zvýšení či snížení rezerv, které v běžném účetním období ovlivnilo výsledek hospodaření (viz ustanovení § 43 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.).

V případě, že jsou rezervy tvořeny nebo zúčtovávány se souvztažným zápisem na syntetickém účtu 408 – Opravy předcházejících účetních období, a jejich tvorba nebo zúčtování tedy neovlivňuje výsledek hospodaření běžného účetního období, nebude tato skutečnost vykázaná na položce přehledu o peněžních tocích „A.I.3. Změna stavu rezerv“.

7/2018  Na jakých položkách rozvahy se vykazují přijaté zápůjčky?  Přijaté zápůjčky se vykazují na položkách rozvahy „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“ a „D.III.1. Krátkodobé úvěry“ v souladu s obsahovým vymezením těchto položek uvedeném v ustanovení § 31 písm. a) a § 32 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. a dále v souladu s ustanovením § 19 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb. 
6/2018 Jak má postupovat účetní jednotka v případě, že vlastní sbírkový předmět, který doposud nevykazovala na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“? Jedná se zejména o situaci, kdy došlo v minulosti k rozšiřování sbírek muzejní povahy oceněných 1 Kč (nebyla známa pořizovací cena) o sbírkové předměty, u nichž je známé jejich ocenění, přičemž o těchto sbírkových předmětech nebylo účtováno vůbec anebo pouze v rámci knihy podrozvahových účtů.  V případě předmětných sbírkových předmětů je vhodné zajistit jejich vykázání na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“ (syntetický účet 032 – Kulturní předměty) v rámci činností souvisejících s inventarizací majetku a závazků za rok 2017. 
5/2018  Jakým způsobem se vykáže sbírkový předmět, který rozšiřuje sbírku muzejní povahy, která je oceněna jinak než 1 Kč?  Ocenění sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, která rozšiřuje uvedenou sbírku, a sbírkový předmět se vykáže v rámci sbírky muzejní povahy na položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“. 
4/2018  Jakým způsobem má být vykázán sbírkový předmět, který rozšiřuje sbírku muzejní povahy oceněnou 1 Kč a jehož ocenění je známé?  Pořizuje-li účetní jednotka sbírkový předmět, jehož ocenění je známé, a rozšiřuje-li zároveň o tento předmět sbírku muzejní povahy oceněnou 1 Kč, vykáže tento sbírkový předmět na položce rozvahy „A.I.2. Kulturní předměty“. 
3/2018  Na jaké položce rozvahy se vykazují dluhy vůči odběratelům, a to například dluhy ze smluvních pokut a sankcí? 

V souladu s ustanovením § 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018, se krátkodobé dluhy ze soukromoprávních vztahů mezi odběrateli a dodavateli, jako jsou například smluvní pokuty a sankce, vykazují na položce rozvahy „D.III.5. Dodavatelé“ (syntetický účet 321 – Dodavatelé).

Tento způsob vykazování, na rozdíl od původní úpravy, kdy tyto dluhy byly vykazovány na položce rozvahy „D.III.38. Ostatní krátkodobé závazky“ (syntetický účet 378 – Ostatní krátkodobé závazky), informuje uživatele účetní závěrky o tom, že se jedná o dluh ze soukromoprávního vztahu, a zároveň tímto bude dosaženo vyšší vypovídací schopnosti účetní závěrky pro uživatele. 

2/2018  Jak postupují účetní jednotky v případě tzv. „vyvolaných investic“, kdy investor (např. ŘSD) v rámci své investice zhodnotí i cizí majetek (např. ve vlastnictví kraje)? 

Problematika tzv. „vyvolaných investic“ není v účetních předpisech explicitně řešena. Je-li pro uvedení investice do stavu způsobilého k užívání nezbytné vynaložit náklady na zásah na cizím majetku, lze postupovat obdobně, jako v případě ostatních nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku podle ustanovení § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., a zahrnout náklady na zásah na cizím majetku do pořizovací ceny investice.

Vlastník příslušného majetku, na kterém byl proveden předmětný zásah, účtuje při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. o technickém zhodnocení, a to v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. 

1/2018  Na jaké položce výkazu zisku a ztráty vykáže organizační složka státu náklady na peněžité vyrovnání na základě zákazu konkurence, které na dobu určitou počínající dnem skončení služebního poměru přísluší bývalému státnímu zaměstnanci ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval na služebním místě?  Náklady z titulu peněžitého vyrovnání na základě zákazu konkurence, které přísluší bývalému státnímu zaměstnanci, budou vykázány na položce výkazu zisku a ztráty „A.I.13. Mzdové náklady“ a s tím spojené povinné sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění budou vykázány na položce výkazu zisku a ztráty „A.I.14. Zákonné sociální pojištění“. 
12/2017 Které skutečnosti vykazuje účetní jednotka na položce rozvahy „D.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky“ (syntetický účet 459)?  Jak vyplývá z ustanovení § 19 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb. dlouhodobým závazkem se rozumí takový závazek, kde sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok.
V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se na položce rozvahy „D.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky“ (syntetický účet 459) nevykazují dlouhodobé úvěry, přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé, dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů, dlouhodobé přijaté zálohy, dlouhodobé závazky z ručení, dlouhodobé směnky k úhradě, dlouhodobé přijaté zálohy na transfery a dlouhodobé zprostředkování transferů.
Na položce rozvahy „D.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky“ se vykazují dlouhodobé dluhy jiné než výše uvedené, například se zde mohou vykazovat dlouhodobé závazky z dodavatelsko-odběratelských vztahů (např. EPC projekty). 
 11/2017 Na jaké položce výkazu zisku a ztráty budou vykázány náklady z titulu pořízení technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku v případě, že ocenění technického zhodnocení nesplňuje podmínky stanovené v ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb.?  V případě, že vybraná účetní jednotka pořizuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku a ocenění technického zhodnocení nesplňuje podmínky stanovené v ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., je nezbytné, aby v uvedeném případě účetní jednotka dodržela obsahové vymezení položek nákladů a pro vykázání předmětných nákladů zvolila příslušnou položku ze skupiny položek A.I. výkazu zisku a ztráty, která je svým obsahovým vymezením odpovídající, resp. nejbližší. 
10/2017  Jaký je okamžik uskutečnění účetního případu pro účtování na podrozvahovém účtu 939 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní, popř. 941 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní?  Okamžikem uskutečnění účetního případu pro účtování na podrozvahovém účtu 939 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní, popř. 941 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní je podle našeho názoru okamžik schválení rozpočtu. Podkladem pro vyhotovení průkazného účetního záznamu je pak samotný schválený rozpočet.
9/2017 

Účtuje vybraná účetní jednotka o pořízení územního plánu, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč, prostřednictvím syntetického účtu 518 – Ostatní služby, nebo syntetického účtu 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek?

Územní plán je vydávaný na základě poměrně složitého procesu, který se řídí stavebním zákonem. Územní plán je součástí územně plánovací dokumentace a vydává se pro území určité obce. Musí být v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, tedy se zásadami územního rozvoje, které se vydávají na úrovni kraje, a s politikou územního rozvoje, která se vydává pro území celé republiky.

Podle našeho názoru se v tomto případě jedná o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (územní plán dle našeho názoru splňuje i definici aktiva podle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor), kdy pořízení územního plánu s ohledem na výši ocenění by mělo být účtováno prostřednictvím syntetického účtu 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek a po zařazení územního plánu do užívání by měl být územní plán vykázán na položce rozvahy „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ (syntetický účet 019). V této souvislosti však také upozorňujeme na ocenění vlastními náklady. 

8/2017  Jakým způsobem mají kraje, obce a příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem vyplnit položku přílohy v účetní závěrce „B.3. Informace podle § 68 odst. 3“?  Kraje, obce a příspěvkové organizace vyplňují položku „B.3. Informace podle § 68 odst. 3“ přílohy v účetní závěrce, kde uvádějí vysvětlení k vzájemně zúčtovaným částkám jednotlivě, pokud v případě vzájemně zúčtovaných částek se jedná o významnou informaci.
Např. 1 000 000 Kč - vzájemné zúčtování pohledávky a dluhu s účetní jednotkou XY podle § 68 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb. 
7/2017  Jakým způsobem mají kraje, obce a příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem vyplnit položku přílohy v účetní závěrce „A.5. Informace podle § 18 odst. 3 písm. b). zákona“, která obsahuje informace o zápisu do veřejného rejstříku? 

Příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem se zapisují do obchodního rejstříku v souladu s ustanovením § 27 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb.

V případě územních samosprávných celků nestanoví žádný právní předpis povinnost zápisu do veřejného rejstříku. Z tohoto důvodu územní samosprávný celek v uvedené položce přílohy v účetní závěrce žádnou informaci neuvádí.

V položce „A.5. Informace podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona“ přílohy v účetní závěrce uvedou účetní jednotky:
a) nezapsané ve veřejném rejstříku: účetní jednotka v této položce přílohy v účetní závěrce žádnou informaci neuvádí,
b) zapsané ve veřejném rejstříku: např. účetní jednotka byla dne xx. xx. xxxx zapsána do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v X, spisová značka: XX.

6/2017  Jakým způsobem účtuje státní fond o poskytnutých dlouhodobých úročených půjčkách nebo o poskytnutých dlouhodobých úvěrech? Prostřednictvím syntetického účtu 462 – Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé, nebo syntetického účtu 469 – Ostatní dlouhodobé pohledávky?  Dlouhodobé pohledávky z titulu poskytnutých půjček by měly být účtovány prostřednictvím syntetického účtu 469 – Ostatní dlouhodobé pohledávky, a tedy vykazovány na položce rozvahy „A.IV.5. Ostatní dlouhodobé pohledávky“, protože návratné finanční výpomoci jsou v souladu s ustanovením § 3 písm. b) rozpočtových pravidel poskytovány bezúročně. 
5/2017  Jakým způsobem účtuje příspěvková organizace a zřizovatel příspěvkové organizace o odvodu z fondu investic příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele, který takový odvod uložil? 

V případě odvodu peněžních prostředků z fondu investic příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele, s výjimkou odvodu peněžních prostředků poskytnutých zřizovatelem a určených na pořízení dlouhodobého majetku, se jedná o transfer.

Postup účtování u příspěvkové organizace, pokud příspěvková organizace je schopna tyto peněžní prostředky na základě průkazného účetního záznamu oddělit od peněžních prostředků poskytnutých zřizovatelem a určených na pořízení dlouhodobého majetku:
- MD 572//DAL 349 – předpis závazku z titulu odvodu do rozpočtu zřizovatele
- MD 349//DAL 241 – úhrada závazku
- MD 416//DAL 401 – současně s úhradou závazku použití fondu investic k odvodu do rozpočtu zřizovatele

Postup účtování u zřizovatele:
- MD 348//DAL 672 – předpis pohledávky z titulu odvodu do rozpočtu zřizovatele
- MD účtová skupina 23//DAL 348 – inkaso pohledávky 

4/2017  Na jaké položce výkazu zisku a ztráty budou vykázány náklady na financování sociálních služeb?  V případě financování sociálních služeb se jedná o transfer (viz bod 3.1. písm. a) ČÚS č. 703 – Transfery), a tudíž financování sociálních služeb bude vykázáno na položce výkazu zisku a ztráty „A.III.2. Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery“ (syntetický účet 572). 
3/2017  Na jaké položce výkazu zisku a ztráty budou vykázány náklady na zabezpečení veřejné služby – dopravní obslužnost?  Náklady na dopravní obslužnost budou vykázány na položce výkazu zisku a ztráty „A.III.2. Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery“ (syntetický účet 572), a to z důvodu, že se jedná o transfer (viz bod 3.1. písm. a) ČÚS č. 703 – Transfery a ustanovení § 35 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb.). 
2/2017  Při pořizování dlouhodobého hmotného majetku (stavba) je součástí jeho ocenění bezúplatně nabyté věcné břemeno k pozemku? 

V případě bezúplatně nabytého věcného břemene k pozemku, kdy je vybraná účetní jednotka na straně oprávněného z tohoto věcného břemene, bez kterého by pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek (stavba) nebyl způsobilý k užívání, se jedná o náklad související s pořízením dlouhodobého majetku podle ustanovení § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. V ostatních případech bude věcné břemeno k pozemku, pokud se nejedná o zboží, vykázáno jako samostatný dlouhodobý hmotný majetek na položce rozvahy „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ (ocenění nepřevyšuje částku 40 000,- Kč) nebo na položce rozvahy „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ (ocenění převyšuje částku 40 000 Kč).

Věcné břemeno k pozemku se ocení v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb. reprodukční pořizovací cenou, a to v případě, že věcné břemeno bylo bezúplatně nabyto od jiné než vybrané účetní jednotky, nebo v souladu s ustanovením § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. 

1/2017 Může použít příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu při účtování o přijetí transferu syntetický účet 672 – Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů?  Příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu při účtování o přijetí transferu nepoužije syntetický účet 672 – Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů s ohledem na ustanovení § 40 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. Příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu při účtování o přijetí transferu použije syntetický účet 671 – Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů (viz ustanovení § 40 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.). 
8/2013 Účtuje vybraná účetní jednotka o závazku vůči dodavatelům splatném za 18 měsíců na účet 321 – Dodavatelé, když je tato položka zařazena v rámci krátkodobých závazků rozvahy ? V souladu s obsahovým vymezením položky „D.III.5. Dodavatelé“ rozvahy stanoveném v § 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje tato položka stav a pohyby krátkodobých závazků vůči dodavatelům, vyplývající ze soukromoprávních vztahů. Z ustanovení § 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že za krátkodobý se považuje závazek splatný do 1 roku. Z výše uvedeného vyplývá, že o závazku vůči dodavatelům, který je splatný za 18 měsíců, by mělo být účtováno prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny 45 – Dlouhodobé závazky.
7/2013 Jakým způsobem vykáže vybraná účetní jednotka zůstatek frankovacího stroje v účetní závěrce sestavené k rozvahovému dni? Vybraná účetní jednotka vede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Zůstatek kreditu ve frankovacím stroji vykáže vybraná účetní jednotka v účetní závěrce (rozvaze) sestavené k rozvahovému dni podle § 22 odst. 6 písm. a) vyhlášky. Jedná se o předplacenou poštovní službu.
6/2013 Má ustanovení § 49 odst. 7 až 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“), vliv na možnost provádění vzájemného započtení závazků a pohledávek u vybrané účetní jednotky, kterou je organizační složka státu? Ustanovení týkající se možnosti kompenzace příjmů a výdajů v zákonu č. 218/2000 Sb. u organizačních složek státu nelze porovnávat s ustanovením, které se týká vzájemného zúčtování (viz § 68 vyhlášky č. 410/2009 Sb.) ani rozhodovat o vzájemném vlivu těchto ustanovení, neboť předmětná ustanovení vymezují rozdílné skutečnosti.
5/2013 Který syntetický účet použije účetní jednotka pro účtování o softwaru, který má pořizovací cenu nižší než 7.000,- Kč, ale dobu použitelnosti delší než jeden rok? Vybraná účetní jednotka, která v souladu s § 11 odst. 6 písm. a) vyhlášky nevyužila možnost snížit si vnitřním předpisem dolní hranici ocenění drobného dlouhodobého nehmotného majetku pro účely vykazování v položce rozvahy „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“, vykáže drobný dlouhodobý nehmotný majetek, který splňuje podmínku doby použitelnosti delší než jeden rok, ale zároveň jeho ocenění nedosahuje dolní hranice uvedené v § 11 odst. 6 písm. a) vyhlášky, prostřednictvím položky výkazu zisku a ztráty „A.I.12. Ostatní služby“. Vybraná účetní jednotka tento majetek současně vykáže na podrozvahové položce „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ (podrozvahový účet 901) přílohy účetní závěrky.
4/2013 Prostřednictvím které položky rozvahy vykáže obec, která je členem společenství vlastníků bytových jednotek, poskytnutou zálohovou platbu do „fondu oprav“, který společenství vlastníků bytových jednotek tvoří na základě svých stanov, a je určen na případné budoucí opravy a rekonstrukce domu? Obec, která se stala členem společenství vlastníků bytových jednotek a hradí mimo pravidelné zálohy na energie a služby také platby do „fondu oprav“ společenství, vykazuje platbu těchto záloh prostřednictvím položky rozvahy „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, která je obsahově vymezena v § 19 písmenu c) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (syntetický účet 465). Na základě společenstvím vlastníků bytových jednotek zaslaného přehledu čerpání fondu oprav sníží obec zůstatek výše uvedené zálohy ve výši příslušného podílu připadajícího na obec a zároveň účtuje o nákladu prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové třídy 5.
3/2013 Jakým způsobem účtuje účetní jednotka v případě, kdy pořádá veřejnou sbírku na veřejně prospěšný účel?

 

Vymezení pojmů, povolení a způsoby konání veřejné sbírky se řídí zákonem č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), v platném znění. V případě veřejné sbírky lze peníze vybírat např. prostřednictvím bankovního účtu (pro účely sbírky zřízeného) nebo složením hotovosti do pokladny (zřízené pro účely sbírky).
Podle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky a v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky vykáže závazky z titulu příspěvků a připsaných úroků z příspěvků prostřednictvím položky „D.III.34. Ostatní krátkodobé závazky“ (syntetický účet 378). Případné poplatky za vedení bankovního účtu vykazuje účetní jednotka jako snížení tohoto závazku prostřednictvím uvedené položky rozvahy. Vybrané peněžní prostředky účetní jednotka vykazuje v položce „B.III.5. Jiné běžné účty“ rozvahy (syntetický účet 245).

 

2/2013 Na které položce rozvahy vykazuje vybraná účetní jednotka závazek zaměstnavatele z titulu srážky ze mzdy zaměstnance na pojistné na důchodové spoření (tzv. II. pilíře českého důchodového systému)? Pro naplnění věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví (viz ustanovení § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) vykazuje vybraná účetní jednotka závazek zaměstnavatele z titulu srážky ze mzdy zaměstnance na důchodové spoření prostřednictvím položky rozvahy „D.III.15. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ (syntetický účet 336).
1/2013 Na kterých účtech rozvahy vykáže k 31. 12. příspěvková organizace (škola) v rámci své hlavní činnosti vzniklé pohledávky z titulu neuhrazeného stravného žáků a závazky z titulu uhrazeného stravného žáků na následující účetní období (přeplatky)? Podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) vyhlášky vykazuje tyto pohledávky z hlavní činnosti účetní jednotka prostřednictvím položky „B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“ (syntetický účet 315). Uvedené závazky (přeplatky) vykáže účetní jednotka v souladu s ustanovením § 32 odst. 2 písm. c) vyhlášky na položce „D.III.7. Krátkodobé přijaté zálohy“ (syntetický účet 324).
7/2012 Z ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu se sestavují v rámci řádné účetní závěrky tzn. k 31. 12. příslušného účetního období. Jsou tyto uvedené „Přehledy“ součástí mezitímní účetní závěrky nebo řádné účetní závěrky? Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu jsou přehledy za běžné účetní období (roční přehledy) a sestavují se zpravidla k 31. prosinci kalendářního roku. Z tohoto důvodu se nesestavují v rámci mezitímní účetní závěrky.
6/2012 Účtují příspěvkové organizace o časovém rozlišení přijatého investičního transferu(tzn. na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 671 nebo 672) ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku? V prvé řadě je nutné zdůraznit, že z ustanovení čl. II bodu 3. (přechodná ustanovení) vyhlášky č. 435/2010 Sb., kterou se novelizovala vyhláška č. 410/2009 Sb., vyplývá, že příspěvkové organizace provedou změnu metody odpisování v souladu s § 66 uvedené vyhlášky nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.
Podle našeho názoru by měly příspěvkové organizace v účetním období 2012 účtovat o časovém rozlišení přijatého investičního transferu ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku za rok 2012 na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 401.
5/2012 Mění se vydáním vyhlášky č. 410/2009 Sb. rozsah použití některých účetních metod(zejména tvorba opravných položek a rezerv) či používání analytických a podrozvahových účtů pro příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu? Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující:
K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit (při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).
V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot. Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.
4/2012 Je možné účtovat o čerpání kontokorentního úvěru obdrženého naší obcí od banky s kladným znaménkem na stranu DAL účtu 231 – Základní běžný účet, případně se záporným znaménkem na stranu MÁ DÁTI účtu 231 – Základní běžný účet? O uvedené skutečnosti doporučujeme účtovat v souladu s obsahovým vymezením položky rozvahy D.III.1. Krátkodobé úvěry“ (SÚ 281) uvedeným v § 32 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Současně upozorňujeme na ustanovení § 4 odst. 8 vyhlášky, které stanoví, že k rozvahovému dni není možné se záporným znaménkem vykazovat v příslušné položce rozvahy zůstatek syntetického účtu 231 – Základní běžný účet.
3/2012 V naší příspěvkové organizaci byla k 31. 12. 2010 vytvořena opravná položka k pohledávce na účtu 311 – Odběratelé v souladu s ustanovením § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném k danému okamžiku, za období od splatnosti této pohledávky do 31. 12. 2009, a to účetním zápisem MÁ DÁTI 406 / DAL 194. Jak zaúčtovat zrušení této opravné položky v účetním období roku 2012? Zrušení opravné položky k dané pohledávce je účetním případem účetního období roku 2012, a proto je nezbytné o této skutečnosti účtovat v souladu s ustanovením bodu 4.2. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek, tedy se zápisem na stranu DAL účtu 556 – Tvorba a zúčtování opravných položek.
2/2012 Z jakých zdrojů získat informace pro vyplnění části „K.“ Přílohy účetní závěrky? V souladu s ustanovením § 45 odst. 1 písm. k) v této části přílohy účetní závěrky vykazují vybrané účetní jednotky informaci o ocenění dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku určeného k prodeji a oceněného reálnou hodnotou v souladu s § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Jestliže například vybraná účetní jednotka o žádném takovém majetku neúčtuje, vykáže k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému sestavuje účetní závěrku, v této části přílohy nulové stavy. V opačném případě vykáže informaci o souhrnné výši ocenění reálnou hodnotou všech takových majetků. Pro úplnost doplňujeme, že pro účtování o ocenění předmětného majetku reálnou hodnotou je nutné, aby v souladu např. s vnitřním předpisem, byl k příslušnému dokumentu připojen i podpisový záznam příslušného pracovníka, který rozhodl, že zjištěná reálná hodnota, respektive způsob jejího zjištění, odpovídá ceně, za kterou lze tento majetek prodat.
1/2012 Jedná se v případě bankovních poplatků za používání internetového bankovnictví,zasílání výpisů z běžného účtu nebo výběry z bankomatů o bankovní služby účtované na syntetickém účtu 518 – Ostatní služby, nebo o finanční náklady účtované na syntetických účtech účtové skupiny 56? Dle našeho názoru se v žádném z uvedených příkladů bankovních poplatků nejedná o náklady finančního charakteru, a proto by o nich mělo být účtováno prostřednictvím účtu 518 – Ostatní služby.
18/2011 Z jakého důvodu neobsahuje závazný vzor rozvahy pro OSS syntetický účet 499? Bod 2.2. ČÚS č. 702 stanovuje postupy pro UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH, nikoliv pro účetní ZÁVĚRKU. Postupy obsažené v bodu 2.2. se uskutečňují až po sestavení účetní závěrky, a to včetně převodů syntetického účtu 222 a syntetického účtu 223 na syntetický účet 499.
17/2011 Jakým způsobem by měl být vykázán výsledek hospodaření za účetní období 2009 (syntetický účet 963 Účet výsledku hospodaření) v rozvaze v účetním období 2010? Jak vyplývá z přílohy Českého účetního standardu č. 702, byl konečný zůstatek syntetického účtu 963 – Účet výsledku hospodaření vykázaný v pasivech rozvahy k 31.12.2009 převeden jako počáteční stav syntetického účtu 493 – Výsledek hospodaření běžného účetního období k 1. 1. 2010.
Následně (tzn. v průběhu prvního čtvrtletí roku 2010) by měl být zůstatek syntetického účtu 493 převeden (zaúčtován) na syntetický účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení v návaznosti na jiné právní předpisy např. zákon č. 218/2000 Sb. nebo zákon č. 250/2000 Sb.
V souladu s výše uvedeným by měla rozvaha vykázaná k 31. 3. 2010 obsahovat ve druhém sloupci pasiv rozvahy v návaznosti na ustanovení § 79 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. položku „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ (zůstatek syntetického účtu 493 k 1.1.2010) a současně by byla v prvním sloupci pasiv rozvahy vykázána položka „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ (tj. převedený zůstatek v průběhu prvního čtvrtletí 2010 ze syntetického účtu 493 na syntetický účet 431).
16/2011 Jakým způsobem je v účetním období 2010 vykazován organizačními složkami státu v účetních závěrkách (mezitímních a řádné) zůstatek účtu 223? Položka „D.I.1. Zvláštní výdajový účet“ se vykazuje v kladné hodnotě.
15/2011 Jaké skutečnosti obsahuje položka „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ vykázaná organizační složkou státu v Přehledu o peněžních tocích. Účetní jednotky včetně organizačních složek státu postupují při sestavení Přehledu o peněžních tocích podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Pro účetní jednotky, které jsou organizační složkou státu (s výjimkou Ministerstva financí) z tohoto ustanovení vyplývá, že položka „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ může obsahovat položky:
„B.IV.5. Jiné běžné účty“ (syntetický účet 245),
„B.IV.9. Běžný účet“ (syntetický účet 241),
„B.IV.10. Běžný účet FKSP“ (syntetický účet 243),
„B.IV.14. Běžné účty fondů organizačních složek státu“ (syntetický účet 225) a
„B.IV.15. Ceniny“ (syntetický účet 263).
14/2011 Jaký je postup účetních jednotek při účtování drobného dlouhodobého majetku v účetním období 2010? Při řešení této problematiky v účetním období 2010 je nutno vycházet především z obsahového vymezení položky rozvahy „A.I.1. Spotřeba materiálu“ v § 33 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Při pořízení drobného dlouhodobého majetku nebo jeho vytvoření vlastní činností účetní jednotka účtuje o nákladu daného účetního období. Pro úplnost lze konstatovat, že rozpočtová skladba předpokládá, že pořízení drobného dlouhodobého majetku se považuje za „provozní“ výdaj daného roku.
13/2011 Vykazují územní samosprávné celky ve výkazu zisku a ztráty za účetní období 2010 odpisy ve sloupci týkajícím se hospodářské činnosti? V účetním období 2009 územní samosprávné celky (ÚSC) v hospodářské činnosti vykazovaly ve výkazu zisku a ztráty odpisy dlouhodobého majetku účtované v souvislosti s touto činností tzn., že metodu odpisování dlouhodobého majetku používaly při účtování hospodářské činnosti.
S ohledem na ustanovení § 79 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.. ve znění platném v roce 2010 měly ÚSC provést změnu účetní metody odpisování až v účetním období započatém 1. ledna 2011, v případě ÚSC se tedy tato změna netýkala roku 2010.
ÚSC ve výkazu zisku a ztráty za rok 2010 vykážou náklady související s odpisováním dlouhodobého majetku za hospodářskou činnost na položce A.I.25. Odpisy dlouhodobého majetku ve sloupci hospodářská činnost ve výkazu zisku a ztráty.
12/2011 Jakým způsobem budou ve třetím sloupci minulé období výkazu zisku a ztráty vykazovány v účetním období 2011 stavy položek A.III.3., A.III.4., B.IV.3. a B.IV.4., které byly vykázány ve výkazu zisku a ztráty k 31. 12. 2010 v prvním sloupci běžného období? Vzhledem k tomu, že jednotlivé závazné vzory Výkazu zisku a ztráty v účetním období 2011 již neobsahují položky A.III.3., A.III.4., B.IV.3. a B.IV.4 (zrušené syntetické účty 573, 574, 673 a 674), budou stavy uvedených jednotlivých položek vykázané ve výkazu zisku a ztráty k 31. 12. 2010 vykázány v účetním období 2011 (ve třetím sloupci minulé účetní období) pouze v položkách A.III. a B.IV. (součtové položky) výkazu zisku a ztráty.
V tomto případě nebude dodržen stanovený součtový vzorec v položce A.III. „Náklady na transfery“ a B. IV. „Výnosy z transferů“.
Tato skutečnost neovlivní ostatní součtové položky výkazu zisku a ztráty včetně položky B.VI. „Výsledek hospodaření“.
11/2011 Od 1.1.2011 došlo ke změně vykazování položek v účetní závěrce z tis. Kč na Kč s přesností na dvě desetinná místa. Jakým způsobem mají být v roce 2011 ve sloupcích Minulé období vykazovány položky v účetní závěrce (včetně přílohy účetní závěrky)? S ohledem na potřeby účetních jednotek a softwarového zajištění je systém CSÚIS schopen převzít účetní záznamy (účetní závěrku) ve dvou tvarech. Stavy položek vykázané v účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2010 (například v případě rozvahy Netto aktiv) se v účetním období roku 2011 ve sloupci minulé období:
a.buď rozšíří o „000,00“ tak, aby bylo naplněno ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb.,
b.anebo se v účetním období roku 2011 ve sloupci minulé období vykáží v jednotkách Kč s přesností na dvě desetinná místa.
Základní bilanční pravidla (rovnost aktiv celkem a pasiv celkem apod.) tímto postupem nejsou dotčena.
10/2011 Jakým způsobem bude účtováno na syntetickém účtu (SÚ) 401 – Jmění účetní jednotky o oběžných aktivech zaúčtovaných v minulých létech, ponechají se na tomto účtu? Zůstatek syntetického účtu 902 - Fond oběžných aktiv vykázaný k 31. 12. 2009 byl v rámci převodového můstku (viz příloha ČÚS č. 702) převeden na syntetický účet 401 – Jmění účetní jednotky k 1. lednu 2010.
Postupy účtování o „oběžných aktivech“ jsou předmětem například ČÚS č. 707 – Zásoby.
Z uvedeného účetního standardu nevyplývá účtování prostřednictvím tzv. majetkových okruhů, jako tomu bylo do konce roku 2009.
9/2011 Účtuje se od 1.1.2011 na syntetickém účtu 401 – Jmění účetní jednotky pouze o přírůstku a úbytku dlouhodobého majetku? Podle ustanovení § 26 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje položka rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ zejména:
bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek, s výjimkou úbytků darovaného dlouhodobého majetku, (viz § 33 odst. 4 písm. c) obsahové vymezení položky výkazu zisku a ztráty „A.I.21. Dary“ t.j. SÚ 543 – Dary) a
přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření podle jiných právních předpisů, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu, a
v případě organizačních složek státu přijaté dotace určené na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů.
8/2011 Co znamená ujednání označené tučně v dotazu 1.2.15., cituji: „s výjimkou úbytků darovaného dlouhodobého majetku“?
Jak se bude účtovat při úbytku darovaného dlouhodobého majetku, který nebude odepsaný?
V případě úbytku darovaného majetku, který nebude odepsán, se zaúčtuje zůstatková cena Dlouhodobého Majetku do nákladů prostřednictvím syntetického účtu 543 – Dary.
7/2011 Na který nákladový účet doporučujete účtovat náklady na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které se platí z položky RS 5038 – Povinné pojistné na úrazové pojištění? Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které je zaměstnavatel povinen za své zaměstnance odvádět spolu s pojistným na sociálním zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, je možné účtovat na syntetický účet 525 – Jiné sociální pojištění.
6/2011 Na který nákladový účet doporučujete účtovat úhradu prokazatelné ztráty provozovatelům hromadné dopravy v důsledku plnění veřejné služby (zajištění dopravní obslužnosti), která se platí z položky RS 5193 – Výdaje na dopravní územní obslužnost? Prokazatelná ztráta provozovatelů hromadné dopravy je pro účetní jednotku nákladem, který je možné účtovat prostřednictvím syntetický účet 518 – Ostatní služby.
5/2011 Jsme příspěvková organizace a v roce 2003 jsme zakoupili počítačový program za 119.700,- Kč, který je k dnešnímu dni již odepsán. V prosinci roku 2010 jsme tento počítačový program technicky zhodnotili o 113.400,- Kč.
Je nezbytné odpisovat uvedené technické zhodnocení podle původního odpisového plánu, nebo začít odpisovat podle ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku?
Podle bodu 3 Přechodných ustanovení vyhlášky č. 435/2010 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 410/2009 Sb. „Příspěvková organizace, která metodu odpisování dlouhodobého majetku k okamžiku účinnosti této vyhlášky již používá pro některý druh majetku, ustanovení § 66 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, na tento druh majetku nepoužije; změnu účetní metody odpisování dlouhodobého majetku provede v souladu s příslušným Českým účetním standardem nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.“
4/2011 Jaký by měl být použit účet pro naskladnění materiálu získaného rozebráním vyřazeného dlouhodobého majetku? Český účetní standard ani vyhláška problém neřeší.
Je správné účtovat v OSS na syntetický účet 401 – Jmění účetní jednotky, nebo jde o výnos, např. syntetický účet 649 – Ostatní výnosy z činnosti?
Lze materiál získaný rozebráním majetku vyřazeného v důsledku škody účtovat jako snížení syntetického účtu 547 – Manka a škody?
Mají být výše uvedené případy účtovány prostřednictvím syntetického účtu 111 – Pořízení materiálu? Například přebytky nebo aktivace se totiž podle ČÚS 707 účtují přímo na příslušný syntetický účet zásob, bez mezikroku se syntetickým účtem 111 – Pořízení materiálu.
a) Pokud byl majetek vyřazen a rozebrán na díly, které byly aktivovány jako materiál, tj. převzaty na sklad materiálu, účtuje o tomto materiálu účetní jednotka jako o pořízení zásob vytvořených vlastní činností podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.8. a 5.1.9.
b) Tento případ je analogický s výše uvedeným. Materiál získaný rozebráním vyřazeného majetku bude taktéž účtován podle bodu 5.1.8. ČÚS č. 707 – Zásoby. Nikoliv jako snížení nákladu z titulu škody.
c) V tomto případě se postupuje podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.9. Z uvedeného bodu nevyplývá závaznost použití syntetického účtu 111.
3/2011 Jakým způsobem by mělo být postupováno u dlouhodobého majetku, který byl pořizován podle v minulosti platných předpisů v oblasti účetnictví a v současné době nesplňuje podmínky stanovené obsahovým vymezením položek dlouhodobého majetku v platném prováděcím právním předpisu?
Neznamená tato skutečnost pro účetní jednotku povinnost přeúčtování na příslušné položky podle aktuálně účinného znění vyhlášky č. 410/2009 Sb.?
Uvedený předmět dotazu není výslovně předmětem právní úpravy v oblasti účetnictví, zejména vyhlášky č. 410/2009 Sb., v aktuálním znění (dále jen „vyhláška“).
Současně tuto otázku neřeší ani žádný z platných Českých účetních standardů. V případě obsahového vymezení položek účetní závěrky účetní jednotka postupuje v aktuálním účetním období podle právních předpisů účinných v tomto účetním období. Není proto v rozporu s právními předpisy, pokud účetní jednotka z důvodu významnosti vykáže tento majetek v příslušných položkách rozvahy (drobného dlouhodobého majetku). Jinými slovy, pokud účetní jednotka posoudí jako významné provedení změny způsobu vykazování uvedeného majetku v položkách účetní závěrky, doporučujeme v takovém případě jako jeden z příkladných postupů:
a.Účetní jednotka na základě průkazného účetního dokladu provede zápis na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 018 – Drobný dlouhodobý nehmotný majetek se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 013 – Software,
b.nebo zápis na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí.
c.Postupem v souladu s vyhláškou je též současné provedení zápisu na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 406 – Oceňovací rozdíly při změně metody se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 078 – Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku nebo syntetického účtu 088 – Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku, a to ve výši netto ocenění tohoto majetku k danému okamžiku, pakliže toto netto ocenění není ve výši 0 Kč.
2/2011 Jaký je rozdíl mezi prekluzí a promlčením pohledávky? Tato skutečnost může mít vliv na účetní zachycení podle ČÚS 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek. V případě prekluze dochází k zániku práva na uspokojení věřitele dlužníkem. Oproti promlčení, při kterém nezaniká právo, ale pouze je snížena možnost uplatnit nárok na uspokojení před soudem (dlužník může namítnout promlčení nároku).
Pro účely účetního zachycení lze konstatovat, že nastanou-li účinky prekluze, dochází k zániku pohledávky a pro účetní jednotku nadále neexistuje účetní případ. Uvedená skutečnost nadále není předmětem zachycení na rozvahových ani podrozvahových účtech.
V případě promlčení pohledávky účetní jednotka posoudí, zda je předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo částečně splní nebo je předpoklad, že bude plněno jinou osobu.
Pokud ano, účtuje o takové pohledávce na příslušném podrozvahovém účtu. Obdobně se postupuje také v případě, pokud z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá nezbytnost zachycení této pohledávky na příslušném podrozvahovém účtu.
1/2011 Jakým způsobem by měla postupovat vybraná účetní jednotka (například organizační složka státu nebo územní samosprávný celek) k 31. 12. 2011, která při účtování o drobném dlouhodobém majetku nepoužívala syntetický účet 078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku a syntetický účet 088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku? Účetní jednotky, které při účtování o drobném dlouhodobém majetku nepoužívaly syntetický účet 078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku a syntetický účet 088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku by měly postupovat tak, aby v řádné účetní závěrce za účetní období 2011 vykázaly v korekci předmětné oprávky tzn. promítnou do účetnictví k 31. 12. 2011 hodnotu oprávek jako oceňovací rozdíl při změně metody. Na základě účetních dokladů provedou dotčené účetní jednotky účetní zápisy v hlavní knize:
a.MÁ DÁTI 406 DAL 078,
b.MÁ DÁTI 406 DAL 088.
Z výše uvedeného vyplývá, že v řádné účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2011 budou vykázány oprávky u drobného dlouhodobého majetku ve druhém sloupci rozvahy (korekce) a takto vykázané oprávky se budou rovnat hodnotě vykázané v prvním sloupci rozvahy (brutto) v položce drobný dlouhodobý nehmotný majetek a drobný dlouhodobý hmotný majetek.
5/2010 Mění se vydáním vyhlášky č. 410/2009 Sb. rozsah použití některých účetních metod(zejména tvorba opravných položek a rezerv) či používání analytických a podrozvahových účtů pro příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu? Obecně lze říci, že u příspěvkových organizací, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo k žádné výrazné změně ve vztahu k „zákonným úlevám“ stanoveným v § 13a zákona o účetnictví. Nadále tedy od 1. ledna 2010 platí, že:
sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější (např. zákon č. 218/2000 Sb.),
mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,
nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,
nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů)
nepoužijí ustanovení § 27 (oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,- sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem (viz závazné vzory částí účetní závěrky podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.),
nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d)
účtování v knihách analytických a podrozvahových účtů a- postup podle § 13a odst. 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2 zákona.
4/2010 Mají příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí, nějaká další zjednodušení? Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí (podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.), nesestavují:
přehled o peněžních tocích a
přehled o změnách vlastního kapitálu.
3/2010 Vztahují se některé účetní metody popsané ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. pouze na hospodářskou činnost účetních jednotek? Ustanovení nové vyhlášky č. 410/2009 Sb. se obecně vztahují na veškerou činnost účetní jednotky, tzn. jak na hlavní tak hospodářskou činnost.
Pouze u nákladů a výnosů (výkaz zisku a ztráty) je povinnost členění na hlavní činnost a hospodářskou činnost.
2/2010 S jakým znaménkem se uvádějí korekce ve druhém sloupci Rozvahy? Za účelem sjednocení výkladu používání znamének plus/minus ve druhém sloupci aktiv u jednotlivých položek rozvahy MF informuje, že informace o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (Korekce), se uvádějí s kladným znaménkem.
1/2010 Jakým způsobem účtovat založení a pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické využití. Účetní jednotka bude postupovat podle ustanovení § 19 odst. 7 zákona o účetnictví, tzn. v návaznosti na jiné právní předpisy rozhodne, zda se v tomto případě jedná o dlouhodobý nebo krátkodobý majetek.
V případě, že účetní jednotka rozhodne, že se jedná o dlouhodobý majetek, měla by postupovat podle ustanovení § 14 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Pokud účetní jednotka rozhodne, že se jedná o krátkodobý majetek, měla by postupovat podle ustanovení § 20 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb..

nahoru

1.3. Vyhláška č. 270/2010 Sb. (inventarizační vyhláška)
číslo/rok otázka odpověď
 1/2019 Může příspěvková organizace jmenovat do funkce předsedy hlavní inventarizační komise ředitele této příspěvkové organizace, pokud je tato komise zřízena? 

Ano, může. V zákoně č. 563/1991 Sb. ani ve vyhlášce č. 270/2010 Sb. není tato skutečnost závazně upravena.

Na základě ustanovení § 3 odst. 1 písm. vyhlášky č. 270/2010 Sb. je jmenování členů inventarizačních komisí plně v pravomoci a odpovědnosti příslušné účetní jednotky. Vzhledem ke skutečnosti, že záměrem zřízení hlavní inventarizační komise je řízení a kontrola činnosti inventarizačních komisí a sestavení inventarizační zprávy, měl by být při jmenování členů inventarizační komise kladen důraz na věcné posuzování skutečné odborné způsobilosti, nikoli na formální posuzování funkčního postavení příslušných osob v rámci organizace.

Pokud je to však možné, doporučujeme, aby předsedou hlavní inventarizační komise byl jmenován např. zaměstnanec s věcnou odbornou způsobilostí, nikoliv ředitel příspěvkové organizace.

5/2017  Je nutné provádět inventuru v případě položek oprávek a opravných položek?  Obecně lze konstatovat, že oprávky a opravné položky jsou vykazovány ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky majetku v aktivech rozvahy. Z výše uvedeného lze dovodit, že oprávky a opravné položky podléhají inventuře v rámci inventarizace majetku a závazků. Také pro zvýšení spolehlivosti informací o ocenění některých aktiv v rozvaze účetní jednotky může být vhodné v rámci zjišťování skutečného stavu majetku (kromě ověření jeho fyzické existence) ověřit také aktuálnost odpisových plánů odpisovaných dlouhodobých majetků. Pokud k tomu vybraná účetní jednotka přistoupí, je vhodné to provádět efektivním způsobem, např. na vzorku položek dlouhodobých majetků, jehož výběr může vybraná účetní jednotka upravit svým vnitřním předpisem nebo jej může uvést v rámci příslušného inventurního soupisu. Ve svém vnitřním předpise může vybraná účetní jednotka také popsat okamžiky či události, které pokud v průběhu účetního období nastanou, budou znamenat nezbytnost přepočtu a aktualizace odpisového plánu konkrétního dlouhodobého majetku nebo změnu výše opravné položky ke konkrétnímu dlouhodobému majetku. To pak vybraná účetní jednotka provede například v rámci inventarizace majetku a závazků. Inventuru oprávek, popř. opravných položek lze provést například v rámci jednoho inventurního soupisu, který by pak obsahoval zjištěný majetek, oprávky i opravné položky a informaci o výběru vzorku či způsobu stanovení výše opravné položky (viz výše). 
4/2017  Jsou „předmětem inventarizace“ i položky rozvahy, které vykazují k rozvahovému dni nulový zůstatek? 

Při určení „předmětu inventarizace“ by příslušná vybraná účetní jednotka měla v prvé řadě vycházet ze dvou částí účetní závěrky, tj. z rozvahy a přílohy v účetní závěrce. Dalším neméně důležitým účetním záznamem pro jednoznačné určení „předmětu inventarizace“ je účtový rozvrh příslušné vybrané účetní jednotky.

V případě stanovení účtového rozvrhu je nutné postupovat podle ustanovení § 14 zákona č. 563/1991 Sb., ze kterého vyplývá, že na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky.

Pokud se určité účetní případy v účetní jednotce neuskutečňují a účtový rozvrh z uvedeného důvodu neobsahuje některé syntetické nebo podrozvahové účty, je nezbytné, aby příslušný plán inventur tyto skutečnosti jednoznačně obsahoval, včetně stanovení příslušných inventarizačních položek (jmenovaných syntetických účtů a jmenovaných „podrozvahových“ účtů), u kterých nebude „prokazováno“ provedení inventury „nulovým“ inventurním soupisem.

V případě, že účtový rozvrh obsahuje syntetický účet, na kterém nebylo v průběhu účetního období (kalendářního roku) účtováno a který vykazuje nulový zůstatek, pak u této inventarizační položky nemusí být provedena inventura.

V případě syntetického účtu, resp. položky rozvahy, na kterém je vykázán nulový zůstatek, ale na kterém bylo v průběhu účetního období (kalendářního roku) účtováno, je nezbytné u této inventarizační položky provést k rozvahovému dni inventuru. 

3/2017 Provádí se dokladová inventura u položky rozvahy „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“? 

Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (syntetický účet 431) souvisí v prvé řadě s položkami výkazu zisku a ztráty, tj. s položkami nákladů a výnosů, a syntetickým účtem 493 – Výsledek hospodaření běžného účetního období, jehož zůstatek se převádí při uzavírání účetních knih na syntetický účet 492 – Konečný účet rozvažný. Při otevírání účetních knih stavy jednotlivých rozvahových položek syntetického účtu 491 – Počáteční účet rozvažný navazují na stavy jednotlivých rozvahových položek na syntetickém účtu 492 – Konečný účet rozvažný, kdy při otevírání účetních knih k 1. 1. se zisk/ztráta zaúčtuje na příslušnou stranu syntetického účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení se souvztažným zápisem na příslušnou stranu syntetického účtu 491 – Počáteční účet rozvažný.

Z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem ke skutečnosti, že na syntetický účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení je účtováno při otevírání účetních knih a při schválení účetní závěrky, není syntetický účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, resp. příslušná položka rozvahy, předmětem inventarizace majetku a závazků.

V případě, že nedojde ke schválení účetní závěrky, a tedy k rozdělení výsledku hospodaření, a na syntetickém účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, resp. příslušné položce rozvahy, je vykazován k rozvahovému dni zůstatek, pak ani v tomto případě syntetický účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, resp. příslušná položka rozvahy, není předmětem inventarizace majetku a závazků (náklady a výnosy nejsou předmětem inventarizace). 

2/2017  Jak postupovat při dokladové inventuře inventarizačních položek pasiv rozvahy „C.II. Fondy účetní jednotky“? 

S ohledem na charakter těchto pasiv rozvahy by mělo být předmětem dokladové inventury zejména posouzení rozdílů mezi počátečním stavem a stavem k rozvahovému dni, kdy se zejména jedná o dodržování platných právních předpisů v oblasti účetnictví a rozpočtových pravidel, na základě kterých dochází ke zvýšení nebo snížení stavu příslušných syntetických účtů vykazovaných na dotčených položkách pasiv rozvahy. Z uvedeného tedy vyplývá, že je vhodné, aby v rámci periodické inventarizace byla prováděna rozdílová inventura, při které jsou zaznamenány v dodatečném inventurním soupisu přírůstky a úbytky mezi počátečním stavem a stavem vykázaným k rozvahovému dni.

Pro úplnost je nutné připomenout i ustanovení § 18 zákona č. 563/1991 Sb., ze kterého vyplývá povinnost účetním jednotkám v příloze účetní závěrky vysvětlit a doplnit informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Z ustanovení § 45 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že příloha v účetní závěrce mimo jiné obsahuje informace o tvorbě a čerpání fondů v položce „F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky“, tzn. doplňující informace k položkám pasiv rozvahy „C.II. Fondy účetní jednotky“.

Ze závazného vzoru přílohy v účetní závěrce je patrné, že „přehledy“ (tabulky) jednotlivých fondů obsahují počáteční stav příslušného fondu k 1. lednu, jednotlivé tituly tvorby příslušného fondu v běžném účetním období, jednotlivé tituly čerpání příslušného fondu v běžném účetním období a konečný stav fondu k rozvahovému dni.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pro naplnění požadavků inventarizace majetku a závazků je v rámci periodické inventarizace při rozdílové inventuře zjišťování skutečných stavů dokladovou inventurou u položek rozvahy „C.II. Fondy účetní jednotky“ a zaznamenání v dodatečném inventurním soupisu přírůstků a úbytků mezi počátečním stavem a stavem k rozvahovému dni dostačující. 

1/2017 Jak postupovat při dokladové inventuře inventarizačních položek pasiv rozvahy „C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky“?  S ohledem na charakter těchto pasiv rozvahy by mělo být předmětem dokladové inventury zejména posouzení rozdílů mezi počátečním stavem a stavem k rozvahovému dni. Jedná se zejména o dodržování platných právních předpisů v oblasti účetnictví, na základě kterých dochází ke zvýšení nebo snížení stavu příslušných syntetických účtů vykazovaných na příslušných položkách pasiv rozvahy.
V případě položek rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ (syntetický účet 401), „C.I.4. Kurzové rozdíly“ (syntetický účet 405), „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ (syntetický účet 406), „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ (syntetický účet 407) a „C.I.7. Opravy předcházejících účetních období“ (syntetický účet 408) je podle našeho názoru dostačující, aby byly zjišťovány a vyhodnocovány pouze přírůstky a úbytky mezi počátečním stavem a stavem vykázaným k rozvahovému dni a aby inventurní soupis obsahoval počáteční stav, přírůstky celkem, úbytky celkem a stav k rozvahovému dni, to znamená, že v rámci periodické inventarizace majetku a závazků bude prováděna pouze rozdílová inventura. Stavy, přírůstky a úbytky mezi počátečním stavem a stavem vykázaným k rozvahovému dni výše uvedených položek zjištěné dokladovou inventurou by v tomto případě byly zaznamenány v dodatečném inventurním soupisu.
V případě položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ (syntetický účet 403) by měla být v rámci periodické inventarizace provedena prvotní inventura a stavy zjištěné dokladovou inventurou by měly být zaznamenány v inventurním soupise. Je nutné zdůraznit, že podle našeho názoru se v tomto případě jedná z hlediska interpretace o podobnou položku položce „výnosy příštích období“.  
1/2012 Ze kterého právního předpisu vyplývá „co je předmětem inventarizace“ v účetní jednotce tedy tzv. „rozsah inventarizace“? Tímto právním předpisem je v prvé řadě zákon o účetnictví.
Ustanovení § 29 odst. 1 mimo jiné vymezuje, že účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví.
Vyhláška o inventarizaci v § 2 písm. h) dále stanoví, že pro účely této vyhlášky se inventarizační položkou rozumí:

majetek,
závazky,
jiná aktiva a
jiná pasiva,

na základě kterých může být vyhotovován inventurní soupis nebo dodatečný inventurní soupis. Jejich označování je podle směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu syntetickými, analytickými nebo podrozvahovými účty.
Z ustanovení § 2 písm. i) vyplývá, že částí inventarizační položky se pro účely vyhlášky o inventarizaci rozumí:

jednotlivé věci,
jednotlivé pohledávky,
opravné položky k jednotlivým pohledávkám,
jednotlivé závazky a

další skutečnosti, které lze samostatně zjišťovat v rámci inventarizační položky.
Z výše uvedeného vyplývá, že „předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech.
Z uvedeného lze dovodit, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
2/2011 V případě, že dochází v průběhu účetního období ke změně hmotně odpovědného pracovníka v pokladněúčetní jednotky je provedena inventura pokladny (tzv. „předávací inventura“).
Jedná se v tomto případě o inventuru prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podleustanovení § 6 odst. 3, § 8 odst. 4, § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků?
Z ustanovení § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) mimo jiné vyplývá, že inventarizaci majetku a závazků provádějí účetní jednotky k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. V této souvislosti je nutné zdůraznit ustanovení § 17 zákona o účetnictví, které mimo jiné stanoví, že účetní jednotky uzavírají účetní knihy:

a.k poslednímu dni účetního období,
b.ke dni zániku povinnosti vést účetnictví.


V návaznosti na výše uvedené ustanovení je nutné zmínit též ustanovení § 19 tj., že řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dní účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě provedení inventury pokladny, která souvisí se změnou hmotně odpovědného pracovníka, ke které dochází v průběhu účetního období, se nejedná o inventuru pokladny prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podle výše uvedených ustanovení zákona o účetnictví a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků.
1/2011 Jakým způsobem může „předmět inventarizace“ definovat příslušná účetní jednotka a z čeho by při tomto určení měla vycházet ? „Předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech. Pro úplnost je třeba konstatovat, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
Při určení „předmětu inventarizace“ by příslušná vybraná účetní jednotka měla v prvé řadě vycházet ze dvou částí účetní závěrky tj. z rozvahy a přílohy. Dalším neméně důležitým „dokumentem“ pro jednoznačné určení „předmětu inventarizace“ je účtový rozvrh příslušné vybrané účetní jednotky.
Podle ustanovení § 4 odst. 8 zákona o účetnictví jsou i vybrané účetní jednotky při vedení účetnictví povinny dodržovat mimo jiné i uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů.
Dále § 4 odst. 8 v písm. f) zákona o účetnictví stanoví, že účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví též směrnou účtovou osnovu.
Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů a směrnou účtovou osnovu pro vybrané účetní jednotky vymezuje vyhláška č. 410/2009 Sb. (viz Hlava II, VII a Příloha č. 7).
V případě stanovení účtového rozvrhu je nutné postupovat podle ustanovení § 14 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá:
a.na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
b.účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat.
Z uvedeného vyplývá, že příslušná vybraná účetní jednotka při stanovení „předmětu inventarizace“ by měla vycházet

a.z „obsahu“ rozvahy,
b.z „obsahu“ přílohy - části označené A.4.
c.z účtového rozvrhu.

nahoru

číslo/rok  otázka  odpověď 
1.4. ČÚS č. 701 - Účty a zásady účtování na účtech
2/2019 Musí vybraná účetní jednotka podle bodu 4.2. písm. b) ČÚS č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech vytvářet analytické účty pro nemovitý majetek zatížený věcným břemenem? Účelem zřizování analytických účtů je zajištění podrobnějších informací o skutečnostech zachycených na příslušných syntetických účtech. V souladu s ustanovením bodu 4.2. ČÚS č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech bere účetní jednotka při vytváření analytických účtů v úvahu mj. zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, pokud již předmětná informace není zajištěna jiným průkazným způsobem (například v rámci majetkové evidence). Tento způsob naplnění předmětného bodu 4.2. písm. b) ČÚS č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech doporučujeme upravit vnitřním předpisem. 
1/2019 Jaký okamžik se považuje za okamžik uskutečnění účetního případu vzniku pohledávky z titulu prodeje nemovitého majetku? 

V souladu s ustanoveními bodů 6.1. až 6.4. ČÚS č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech se za okamžik uskutečnění účetního případu v případě vzniku pohledávky z titulu prodeje nemovitého majetku považuje den doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu.

Pro úplnost uvádíme, že se aktivum a výnos vykáží v souladu s jejich pojetím dle Koncepčního rámce finančního výkaznictví účetních jednotek veřejného sektoru pro všeobecné použití (Koncepční rámec IPSAS) ke dni doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu, což představuje ekonomické plnění, které má za následek zvýšení ekonomického prospěchu a čisté finanční pozice účetní jednotky. V případě, že by aktivum a výnos byly vykázány k datu uzavření smlouvy, bylo by vykázáno ekonomické plnění, které by však nikdy nemuselo nastat, a to také s ohledem na existenci budoucích událostí, které mohou a nemusí být plně pod kontrolou účetní jednotky. Z uvedeného vyplývá, že k datu uzavření smlouvy se vykáže podmíněná pohledávka, a to při zohlednění obecných pravidel pro postupy účtování v knize podrozvahových účtů. 

1/2017 Kdy nastane okamžik uskutečnění účetního případu vzniku pohledávky z titulu úplatného zřízení věcného břemene na straně povinného, kdy je uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene a jednou ze smluvních podmínek je vystavení faktury ze strany územního samosprávného celku. V uvedeném případě je podle našeho názoru podkladem pro vyhotovení průkazného účetního záznamu k provedení účetního zápisu v hlavní knize z titulu pohledávky ze zřízení věcného břemene vystavená faktura. V případě uzavřené smlouvy se s ohledem na významnost a další skutečnosti může jednat o podklad pro vyhotovení průkazného účetního záznamu k provedení účetního zápisu v knize podrozvahových účtů z titulu podmíněné pohledávky ze zřízení věcného břemene.

nahoru

1.6. ČÚS č. 703 – Transfery
číslo/rok otázka odpověď
 2/2020 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o dlouhodobých pohledávkách, resp. závazcích z titulu transferů, které nepodléhají povinnosti vypořádání podle bodu 3.4. ČÚS č. 703 - Transfery? V případě, že je doba splatnosti při vzniku účetního případu v souladu s ustanovením § 19 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb. delší než jeden rok, účtuje vybraná účetní jednotka pohledávky, resp. závazky z titulu uvedených transferů prostřednictvím syntetického účtu 469 - Ostatní dlouhodobé pohledávky, resp. prostřednictvím syntetického účtu 459 - Ostatní dlouhodobé závazky.
 1/2020 Místní příspěvková organizace zrušila z důvodu koronavirové pandemie divadelní představení. Na jaké položce výkazu zisku a ztráty vykáže výnosy z prodaných vstupenek na uvedené divadelní představení v případě, že se kupující (fyzická osoba) rozhodl divadlo podpořit a vzdal se nároku na vrácení vstupného za zrušené představení?

V uvedeném případě se jedná o přijatý transfer v souladu s ČÚS č. 703 – Transfery a účetní jednotka předmětné výnosy z titulu přijatého transferu vykáže na položce výkazu zisku a ztráty „B.IV.2. Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů“ (syntetický účet 672 – Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů). V této souvislosti zdůrazňujeme, že účetní jednotka provádí účetní zápisy v účetních knihách pouze na základě průkazného účetního záznamu.

Pro úplnost uvádíme, že v Pomocném analytickém přehledu se jako partner transakce „P11“ u syntetického účtu 672, resp. položky 67299 – Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů – ostatní, vykáže identifikátor „111“ Rezidenti bez IČO (Fyzické osoby). 

 5/2019 Účtuje vybraná účetní jednotka o odhadu výše přijatého investičního transferu k okamžiku zařazení majetku do užívání podle ustanovení bodu 5.3.4. písm. c) ČÚS č. 703 – Transfery v případě, že dosud nebyla podána žádost o poskytnutí dotace na financování pořízení tohoto majetku? 

Pokud k okamžiku zařazení dlouhodobého majetku nebo jeho technického zhodnocení do užívání nejsou naplněny podmínky podle ustanovení bodu 4.7. ČÚS č. 703 - Transfery, neúčtuje vybraná účetní jednotka prostřednictvím syntetického účtu 388 – Dohadné účty aktivní o odhadu výše přijatého investičního transferu.

V souladu s ustanovením bodu 4.7. ČÚS č. 703 – Transfery účtuje příjemce transferu prostřednictvím syntetického účtu 388 – Dohadné účty aktivní v případě, že nastaly skutečnosti, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu poskytnutí transferu a okamžik nebo lhůta poskytnutí transferu a není známa výše transferu nebo je tato výše zpochybnitelná. Dohadné účty aktivní představují pohledávku, tzn. nezpochybnitelný nárok vybrané účetní jednotky, jejíž výše je zpochybnitelná. 

 4/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o investičním transferu přijatém za účelem financování majetku, který byl zařazen do užívání před okamžikem podání žádosti o poskytnutí investičního transferu? 

K okamžiku, kdy nastanou skutečnosti podle ustanovení bodu 4.8. ČÚS č. 703 – Transfery, účtuje vybraná účetní jednotka s výjimkou organizační složky státu o přijatém investičním transferu na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu pohledávek se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku.

O časovém rozlišení přijatého investičního transferu účtuje účetní jednotka zejména současně s odpisem tohoto majetku v souladu s ustanovením bodu 8.3. ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 67 – Výnosy z transferů, a to v částce tohoto odpisu násobené transferovým podílem.

Po dobu, po kterou byl majetek užíván a odepisován, až do okamžiku předpisu pohledávky z titulu přijatého investičního transferu se neprovede „zpětně“ časové rozlišení investičního transferu.

Transferový podíl se stanoví obdobně jako podle bodu 3.1. písm. e) věty druhé ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku, tj. podíl přijatého investičního transferu k pořizovací ceně snížené o výši oprávek a opravných položek k tomuto majetku. V případě přijetí investičního transferu určeného na pořízení dlouhodobého majetku, který již byl zařazen do užívání, tak může dojít i k situaci, kdy hodnota transferového podílu bude větší než 1. 

 3/2019 Jakým způsobem poskytovatel transferu účtuje v případě vrácení dotace nebo její části podle ustanovení § 14f zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů? 

 V souladu s ustanovením § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. vyzve poskytovatel příjemce k vrácení dotace nebo její části, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace

a) porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb.,
b) nedodržel účel dotace,
c) porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle § 14f odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb.

V případě vrácení dotace nebo její části podle předmětného ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., které nastane po vyúčtování dotace, účtuje poskytovatel transferu na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování, se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 57 – Náklady na transfery, prostřednictvím kterého účtoval v souvislosti s poskytnutím předmětného transferu. Tento postup využije i v případě, kdy k vrácení dotace nebo její části dochází v jiném účetním období, než ve kterém bylo účtováno o poskytnutí transferu.

Uvedený postup využije poskytovatel transferu i v případě vrácení dotace nebo její části podle ustanovení § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

 2/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o přijatém či poskytnutém peněžním daru? 

Peněžní dary jsou v souladu s ustanovením bodu 3.1. písm. a) ČÚS č. 703 – Transfery považovány za transfery, a proto se o nich účtuje v souladu s ustanoveními tohoto standardu. V případě, že jsou peněžní dary zdrojem rezervního fondu, postupuje účetní jednotka podle ČÚS č. 704 – Fondy účetní jednotky.

V případě přijetí peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku účtuje vybraná účetní jednotka s výjimkou organizační složky státu o přijetí investičního transferu na stranu DAL syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku. Pokud je peněžní dar zdrojem fondu investic, resp. fondu reprodukce majetku, účtuje vybraná účetní jednotka k okamžiku přijetí peněžního daru zároveň na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 401 – Jmění účetní jednotky se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 416 – Fond reprodukce majetku, fond investic.

V případě přijetí peněžního daru neurčeného na pořízení dlouhodobého majetku účtuje vybraná účetní jednotka na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 67 – Výnosy z transferů. V případě přijetí peněžního daru určeného na zásoby účtuje vybraná účetní jednotka o přijetí transferu na stranu DAL syntetického účtu 384 – Výnosy příštích období, a to při zohlednění obecných pravidel významnosti a efektivnosti.

Pokud je peněžní dar zdrojem rezervního fondu a neexistuje průkazný účetní záznam o vzniku pohledávky z tohoto titulu, účtuje vybraná účetní jednotka k okamžiku přijetí peněžního daru na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 241 – Běžný účet (v případě organizačních složek státu 225 – Běžné účty fondů organizačních složek státu) se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 414 – Rezervní fond z ostatních titulů. V případě, že existuje průkazný účetní záznam, o vzniku pohledávky z tohoto titulu (může jít např. o podepsanou darovací smlouvu) účtuje vybraná účetní jednotka k tomuto okamžiku o vzniku pohledávky. Poté k okamžiku jejího splnění účtuje o jejím zániku, opět v souladu s průkazným účetním záznamem (může jít např. o výpis z bankovního účtu).

O poskytnutí peněžního daru účtuje vybraná účetní jednotka prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny 57 – Náklady na transfery bez ohledu na účel jeho poskytnutí.  

 1/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o vrácení dotace nebo její části podle ustanovení § 14f zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů? 

V souladu s ustanovením § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. vyzve poskytovatel příjemce k vrácení dotace nebo její části, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace

a) porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb.,
b) nedodržel účel dotace, nebo
c) porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle § 14f odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb.

V případě vrácení dotace nebo její části podle předmětného ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., které nastane po vyúčtování dotace, účtuje účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu účtové skupiny 67 – Výnosy z transferů (popř. syntetického účtu 401 – Jmění účetní jednotky u organizačních složek státu), prostřednictvím kterého účtovala v souvislosti s přijetím předmětného transferu, se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování. Tento postup využije i v případě, kdy k vrácení dotace nebo její části dochází v jiném účetním období, než ve kterém bylo účtováno o přijetí transferu.

Uvedený postup využije účetní jednotka i v případě vrácení dotace nebo její části podle ustanovení § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že účetní jednotka nevyužije postup podle ustanovení § 14f zákona č. 218/2000 Sb., a jedná se o porušení rozpočtové kázně, účtuje o odvodu za porušení rozpočtové kázně na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 542 – Jiné pokuty a penále. 

 1/2018 Lze o vypořádání poskytnutého transferu u jeho poskytovatele účtovat nikoliv postupem podle ustanovení bodu 5.2.3 ČÚS č. 703 – Transfery, nýbrž postupem podle ustanovení bodu 5.2.2. ČÚS č. 703 – Transfery, tedy bez účtování prostřednictvím syntetického účtu 389 – Dohadný účet pasivní v případě, kdy k formálnímu finančnímu vypořádání dochází až během prvních dvou měsíců účetního období, které bezprostředně následuje po účetním období, ve kterém byl daný transfer poskytnut? Za jakých podmínek? 

Podle ustanovení bodu 3.4. ČÚS č. 703 – Transfery je okamžik tzv. finančního vypořádání nejzazším, nikoliv však jediným přípustným okamžikem, ke kterému poskytovatel transferu může účtovat o vypořádání poskytnutého transferu. Toto účtování lze provést na základě průkazných účetních záznamů i postupem podle ustanovení bodu 5.2.2. ČÚS č. 703 – Transfery, tedy k okamžiku v rámci účetního období, ve kterém byl daný transfer poskytnut, a to s přihlédnutím k ustanovení bodu 6.5. ČÚS č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech.

Jinými slovy, existuje-li průkazná a dlouhodobá zkušenost poskytovatele transferu, z níž vyplývá, že účtování o vypořádání příslušného transferu podle bodu 5.2.2. ČÚS č. 703 – Transfery nevede k významné nepřesnosti výše nákladů zaúčtované prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny 57 – Náklady na transfery a vykázané v účetní závěrce sestavené k rozvahovému dni účetního období, ve kterém byl příslušný transfer poskytnut, a je-li takovýto postup upraven vnitřním předpisem účetní jednotky, je možné tento postup považovat za postup neovlivňující úsudek nebo rozhodování uživatele související informace z dotčené části účetní závěrky vybrané účetní jednotky, která je poskytovatelem transferu, tedy za postup neodporující ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., a proto přípustný. Zmíněný vnitřní předpis poskytovatele transferu však musí stanovovat také hladinu významnosti pro uvedenou nepřesnost, například ve výši maximálně 2 % z celkové částky nákladů na příslušný typ transferů. 

9/2015 Ve kterých případech poskytovatel transferu účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu prostřednictvím podrozvahových účtů 973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv nebo 974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.2. ČÚS č. 703 - Transfery, vyplývá, že poskytovatel transferu, jehož příjemcem není subjekt se sídlem v zahraničí, účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu pouze prostřednictvím podrozvahových účtů 916 - Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů nebo 956 - Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů. S ohledem na obsahové vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanovené ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je s účinností od 1. 1. 2015 uvedení podrozvahových účtů 973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv nebo 974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv v bodu 4.2. ČÚS č. 703 - Transfery bezpředmětné.
8/2015 Na kterých podrozvahových účtech účtuje organizační složka státu o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí předfinancovaného transferu z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, jehož příjemcem není subjekt se sídlem v zahraničí? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.2. ČÚS č. 703 - Transfery vyplývá, že organizační složka státu účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí předfinancovaného transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, jehož příjemcem není subjekt se sídlem v zahraničí, prostřednictvím podrozvahových účtů 916 - Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů nebo 956 - Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů.
7/2015 Mají účetní jednotky povinnost účtovat o záloze v případě dotací (transferů), které jsou poskytovány „ex post“, tudíž nemůže být zpochybněna jejich výše, a které podle vyhlášky č. 52/2008 Sb. následně podléhají finančnímu vypořádání? V případě dotací (transferů), které jsou poskytovány „ex post“, například jsou konkrétně propláceny jednotlivé faktury, kdy platby jsou zároveň snižovány o tzv. neuznatelné výdaje, a které následně podléhají finančnímu vypořádání podle vyhlášky č. 52/2008 Sb., se jedná o poskytnutí peněžních prostředků na úhradu již vynaložených výdajů (včetně zohlednění neuznatelných výdajů), tudíž výše dotace je nezpochybnitelná, a ze své podstaty se tedy jedná o vyúčtování dotace nikoli o zálohu, kdy následné finanční vypořádání je pouze formálním aktem. Z tohoto důvodu nenastává skutečnost, o které by mělo být účtováno jako o záloze. Z výše uvedeného je tedy patrné, že účetní jednotka o poskytnutých nebo přijatých peněžních prostředcích v tomto případě nebude účtovat jako o zálohách podle bodu 3.4. ČÚS č. 703 - Transfery a bude postupovat v souladu s bodem 5.4. nebo 5.5. ČÚS č. 703 - Transfery. V této souvislosti však doporučujeme, aby účetní jednotka tuto skutečnost měla upravenou v rámci vnitřní směrnice. S ohledem na jednotné zachycení účetního případu jak na straně poskytovatele, tak i na straně příjemce transferu, je nezbytné zajistit předání informace mezi poskytovatelem a příjemcem transferu.
6/2015 Na kterých podrozvahových účtech účtuje příjemce transferu o podmíněné pohledávce z titulu podání žádosti o transfer nebo možnosti poskytnutí transferu za subjektem se sídlem v zahraničí? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.5. ČÚS č. 703 - Transfery vyplývá, že příjemce transferu účtuje o podmíněné pohledávce z titulu podání žádosti o transfer nebo možnosti poskytnutí transferu příjemci za subjektem se sídlem v zahraničí prostřednictvím podrozvahových účtů 913 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů nebo 953 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů. Tyto podrozvahové účty použije i organizační složka státu v případě, že se jedná o předfinancování transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, kdy tato organizační složka státu je konečným příjemcem tohoto transferu.
5/2015 Na kterých podrozvahových účtech účtuje poskytovatel transferu o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu vůči subjektu se sídlem v zahraničí? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.1. ČÚS č. 703 - Transfery vyplývá, že poskytovatel transferu účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu vůči subjektu se sídlem v zahraničí prostřednictvím podrozvahových účtů 914 - Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů nebo 954 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů. V případě, že se jedná o předpokládané závazky organizačních složek státu zejména vůči Evropské unii z titulu předfinancování transferů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, účtuje organizační složka státu o těchto podmíněných závazcích prostřednictvím účtů 912 - Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů nebo 952 - Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů, přičemž z dosavadní praxe významné části vybraných účetních jednotek vyplývá, že tyto podrozvahové účty budou pravděpodobně použity v minimálním počtu případů.
4/2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 571? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 571 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery použije organizační složka státu v případě nákladů z titulu transferů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí, kdy příjemcem transferu může být subjekt, jak se sídlem v zahraničí, tak i v tuzemsku. V případě, že se jedná o spolufinancování transferu, u kterého dochází k poskytnutí předfinancování transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, je na tomto účtu účtováno o „národním“ podílu.
3/2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 575? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 575 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na předfinancování transferů použije organizační složka státu v případě nákladů z titulu poskytnutí předfinancování transferů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, kdy na tomto účtu je zachycen podíl EU, popřípadě podíl „Norských“ a „Švýcarských“ fondů.
2/2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 671? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 671 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů použije organizační složka státu v případě výnosů z titulu transferů, kdy poskytovatelem transferu může být subjekt, jak se sídlem v zahraničí, tak i v tuzemsku. Tento syntetický účet použije i organizační složka státu v případě, že se jedná o předfinancování transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, kdy tato organizační složka státu je konečným příjemcem tohoto transferu.
1/2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 675? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 675 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z předfinancování transferů použije organizační složka státu v případě výnosů z titulu poskytnutí předfinancování transferů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, tedy například v okamžiku předpisu pohledávky z titulu schválení souhrnné žádosti.

nahoru

1.9. ČÚS č. 706 - Opravné položky a vyřazení pohledávek
číslo/rok otázka odpověď
1/2013 Tvoří vybraná účetní jednotka opravnou položku k příslušenství takové pohledávky, k níž vyhláška č. 410/2009 Sb., v aktuálním znění, neumožňuje tvorbu opravných položek? ZVybrané účetní jednotky postupují při tvorbě a použití opravných položek podle ustanovení § 65 vyhlášky a v souladu s ustanovením § 23 odst. 2 vyhlášky, které vymezuje pohledávky, u kterých se opravné položky netvoří. Z uvedených ustanovení vyplývá, že pokud se netvoří opravná položka k pohledávce, netvoří se ani opravná položka k příslušenství této pohledávky.
1/2012 Jak naložit s částkami odpisu (odpisovým plánem), pokud jsou u majetku stanovené opravné položky? Snížit cenu majetku o opravné položky a oprávky a odpisy nově počítat z tohoto rozdílu, nebo pokračovat s odpisy v původní výši (tj. před ponížením o opravnou položku)? A s tímto dotazem souvisí otázka, jak postupovat v případě, že by opravná položka byla stanovena větší než zůstatková cena? Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující:
K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit(při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).
V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot.Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.
1/2011 Dotaz k vydanému ČÚS č. 707 - Zásoby a to k bodu 5.1.16., ve kterém je uveden v první větě syntetický účet 139 - Pořízení zboží. Nejedná se o chybu? ČÚS 707 jsem si stahovala ze stránek MFČR. V případě prekluze dochází k zániku práva na uspokojení věřitele dlužníkem. Oproti promlčení, při kterém nezaniká právo, ale pouze je snížena možnost uplatnit nárok na uspokojení před soudem (dlužník může namítnout promlčení nároku).
Pro účely účetního zachycení lze konstatovat, že nastanou-li účinky prekluze, dochází k zániku pohledávky a pro účetní jednotku nadále neexistuje účetní případ. Uvedená skutečnost nadále není předmětem zachycení na rozvahových ani podrozvahových účtech.
V případě promlčení pohledávky účetní jednotka posoudí, zda je předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo částečně splní nebo je předpoklad, že bude plněno jinou osobu.  Pokud ano, účtuje o takové pohledávce na příslušném podrozvahovém účtu. Obdobně se postupuje také v případě, pokud z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá nezbytnost zachycení této pohledávky na příslušném podrozvahovém účtu.

nahoru

1.10. ČÚS č. 707 - Zásoby
číslo/rok otázka odpověď
2/2019 Může vybraná účetní jednotka účtovat o pořízení materiálu (např. palivového dřeva), kdy materiál byl částečně pořízen úplatně a částečně vlastní činností (např. pokácení stromu provedeno dodavatelem a další zpracování zaměstnancem), účetním zápisem MÁ DÁTI 111//DAL 321 a MÁ DÁTI 111//DAL 507?  Ano, v předmětném případě účetní jednotka může účtovat o předpisu závazku z titulu úplatného pořízení materiálu na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 111 – Pořízení materiálu se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 321 – Dodavatelé a zároveň k příslušnému okamžiku uskutečnění tohoto účetního případu o vytvoření materiálu vlastní činností (např. související část mzdy zaměstnance) na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 111 – Pořízení materiálu se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 507 – Aktivace oběžného majetku. Upozorňujeme však na potřebu průkazné vnitroorganizační nákladové kalkulace. O převzetí materiálu na sklad účtuje účetní jednotka v souladu s ustanovením bodu 5.1.3. ČÚS č. 707 – Zásoby. 
1/2019 Musí vybraná účetní jednotka účtovat o všech zásobách stejným způsobem, tj. buď průběžným, nebo periodickým?  Ne, účetní jednotka musí využít stejný způsob účtování o zásobách u stejného druhu zásob a v případech uvedených v bodu 3.7. ČÚS č. 707 - Zásoby, nicméně v rámci jedné účetní jednotky může být pro různé druhy zásob využito různých způsobů účtování o nich. 
1/2015 S účinností od 1. 1. 2015 byla upravena ustanovení bodů 5.1.2. a 5.2.2. Českého účetního standardu č. 707 - Zásoby. Z uvedených bodů byl vypuštěn text: „případně ve významných případech účtu 384 – Výnosy příštích období, pokud nejsou tyto zásoby spotřebovány nebo nedochází k jejich jinému úbytku v účetním období, ve kterém byly nabyty“. Může vybraná účetní jednotka s účinností od 1. 1. 2015 v případě, že nejsou zásoby spotřebovány nebo nedochází k jejich jinému úbytku v účetním období, ve kterém byly nabyty, nadále použít syntetický účet 384 Výnosy příštích období?

V prvé řadě je nezbytné upozornit na ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o účetnictví“), ve kterém je stanoveno, že „Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.“. V tomto ustanovení je zakotven základní předpoklad účetního výkaznictví vybraných účetních jednotek, a to akruální princip, což ve svém důsledku znamená věcné přiřazování nákladů a výnosů (tzv. „matching principle“).

Dále pak zákon o účetnictví v ustanovení § 4 odst. 8 vymezuje, že účetní jednotky jsou povinny při vedení účetnictví dodržovat mimo jiné i účetní metody. Pro vybrané účetní jednotky je použití účetních metod upraveno ustanoveními vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, kdy v ustanovení § 69 je upravena metoda časového rozlišení.

V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že akruální princip, tedy i metoda časového rozlišení, patří mezi základní pravidla účetního výkaznictví vybraných účetních jednotek, a tudíž není nutné její použití explicitně vymezovat v případě Českého účetního standardu pro některé vybrané účetní jednotky č. 707 - Zásoby. Je tedy zřejmé, že vybrané účetní jednotky použijí i po 1. 1. 2015 syntetický účet 384 Výnosy příštích období, a to ve významných případech, kdy zásoby nejsou spotřebovány nebo nedochází k jejich jinému úbytku v účetním období, ve kterém byly nabyty. I v těchto případech tedy postupuje vybraná účetní jednotka v souladu s ustanoveními bodů 6.2. a 6.5. Českého účetního standardu pro některé vybrané účetní jednotky č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech.

2/2011 Dotaz k vydanému ČÚS č. 707 - Zásoby a to k bodu 5.1.16., ve kterém je uveden v první větě syntetický účet 139 - Pořízení zboží. Nejedná se o chybu? ČÚS 707 jsem si stahovala ze stránek MFČR. V ČÚS č. 707 uveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 8 ze dne 31.12.2010 je v bodě 5.1.16. skutečně nesprávně uvedeno číslo účtu.
1/2011 Jaký by měl být použit účet pro naskladnění materiálu získaného rozebráním vyřazeného dlouhodobého majetku? Český účetní standard ani vyhláška problém neřeší. a.Je správné účtovat v OSS na syntetický účet 401 – Jmění účetní jednotky, nebo jde o výnos, např. syntetický účet 649 – Ostatní výnosy z činnosti?
b.Lze materiál získaný rozebráním majetku vyřazeného v důsledku škody účtovat jako snížení syntetického účtu 547 – Manka a škody?
c.Mají být výše uvedené případy účtovány prostřednictvím syntetického účtu 111 – Pořízení materiálu? Například přebytky nebo aktivace se totiž podle ČÚS 707 účtují přímo na příslušný syntetický účet zásob, bez mezikroku se syntetickým účtem 111 – Pořízení materiálu.
a) Pokud byl majetek vyřazen a rozebrán na díly, které byly aktivovány jako materiál, tj. převzaty na sklad materiálu, účtuje o tomto materiálu účetní jednotka jako o pořízení zásob vytvořených vlastní činností podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.8. a 5.1.9.
b) Tento případ je analogický s výše uvedeným. Materiál získaný rozebráním vyřazeného majetku bude taktéž účtován podle bodu 5.1.8. ČÚS č. 707 – Zásoby. Nikoliv jako snížení nákladu z titulu škody.
c) V tomto případě se postupuje podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.9. Z uvedeného bodu nevyplývá závaznost použití syntetického účtu 111.

nahoru

1.11. ČÚS č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku
číslo/rok  otázka  odpověď 
1/2019 Může vybraná účetní jednotka prodloužit dobu odpisování dlouhodobého majetku, pokud předmětný majetek stále používá?  Ano, účetní jednotka prodlouží dobu odpisování dlouhodobého majetku, pokud předmětný majetek stále používá, a to v souladu s ustanovením bodu 4.11. ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku, kdy účetní jednotky sestavují a aktualizují odpisový plán s ohledem na předpokládaný průběh používání majetku a se zohledněním změn, k nimž došlo v průběhu používání majetku. Ustanovení bodu 6.2. ČÚS č. 708 dále stanoví, že pokud účetní jednotka zjistí, například při inventarizaci dlouhodobého majetku, že předpokládaná doba používání dlouhodobého majetku neodpovídá odpisovému plánu, zohlední tuto skutečnost při úpravě odpisového plánu. Uvedený postup může být velmi pracný, proto doporučujeme konkrétní způsob jeho provedení v prostředí vybrané účetní jednotky upravit vnitřním předpisem tak, aby nevedl k neefektivním postupům. 
1/2017 Při sestavení odpisového plánu dlouhodobého majetku vybraná účetní jednotka stanoví u některého dlouhodobého majetku podle ustanovení bodu 4.11. ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku jeho zbytkovou hodnotu. Jakým způsobem bude vybraná účetní jednotka postupovat u dlouhodobého majetku se stanovenou zbytkovou hodnotou při stanovení výše odpisů?

Při stanovení výše odpisů u dlouhodobého majetku, u kterého vybraná účetní jednotka stanovila jeho zbytkovou hodnotou, je nutné vycházet z ustanovení:
1) § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb.,
2) § 66 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,
3) bodu 4.11. ČÚS č. 708,
4) bodu 3.1. písm. f) ČÚS č. 708.

Z výše uvedeného lze dovodit, že při stanovení odpisového plánu u dlouhodobého majetku, u kterého vybraná účetní jednotka stanovila jeho zbytkovou hodnotou, postupuje vybraná účetní jednotka tak, že pro účely výpočtu odpisů se částka pro výpočet odpisů, vycházející z ocenění příslušného dlouhodobého majetku, sníží o stanovenou zbytkovou hodnotu a výsledná hodnota se v případě rovnoměrného způsobu odpisování vydělí počtem roků resp. měsíců předpokládané doby používání dlouhodobého majetku, případně přepočte na celkový odhadovaný objem výkonů daného majetku v případě výkonového způsobu odpisování. 

2/2012 Účtují příspěvkové organizace o časovém rozlišení přijatého investičního transferu (tzn. na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 671 nebo 672) ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku? V prvé řadě je nutné zdůraznit, že z ustanovení čl. II bodu 3. (přechodná ustanovení) vyhlášky č. 435/2010 Sb., kterou se novelizovala vyhláška č. 410/2009 Sb., vyplývá, že příspěvkové organizace provedou změnu metody odpisování v souladu s § 66 uvedené vyhlášky nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.Podle našeho názoru by měly příspěvkové organizace v účetním období 2012 účtovat o časovém rozlišení přijatého investičního transferu ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku za rok 2012 na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 401. 
1/2012 Jak naložit s částkami odpisu (odpisovým plánem), pokud jsou u majetku stanovené opravné položky? Snížit cenu majetku o opravné položky a oprávky a odpisy nově počítat z tohoto rozdílu, nebo pokračovat s odpisy v původní výši (tj. před ponížením o opravnou položku)? A s tímto dotazem souvisí otázka, jak postupovat v případě, že by opravná položka byla stanovena větší než zůstatková cena?  Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující: K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit (při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot. Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.
1/2011 Jsme příspěvková organizace a v roce 2003 jsme zakoupili počítačový program za 119.700,- Kč, který je k dnešnímu dni již odepsán. V prosinci roku 2010 jsme tento počítačový program technicky zhodnotili o 113.400,- Kč. Je nezbytné odpisovat uvedené technické zhodnocení podle původního odpisového plánu, nebo začít odpisovat podle ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku? Podle bodu 3 Přechodných ustanovení vyhlášky č. 435/2010 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 410/2009 Sb., cituji:
„Příspěvková organizace, která metodu odpisování dlouhodobého majetku k okamžiku účinnosti této vyhlášky již používá pro některý druh majetku, ustanovení § 66 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, na tento druh majetku nepoužije; změnu účetní metody odpisování dlouhodobého majetku provede v souladu s příslušným Českým účetním standardem nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.“

nahoru

1.12. ČÚS č. 709 - Vlastní zdroje
číslo/rok otázka odpověď
 1/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o nákladech souvisejících s bezúplatným převodem majetku od jiné vybrané účetní jednotky, například o nákladech na přepravu? 

V případě bezúplatného převodu majetku od jiné vybrané účetní jednotky se postupuje v souladu s ustanovením § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., kdy účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala. Postup účtování při bezúplatném nabytí majetku je upraven zejména v bodech 4.1.1. a 4.1.3. ČÚS č. 709 – Vlastní zdroje.

O dalších nákladech souvisejících s bezúplatným převodem bude účetní jednotka účtovat na příslušný syntetický účet účtové třídy 5 – Náklady, např. v případě dopravy na syntetický účet 518 – Ostatní služby. 

 1/2017 Jakým způsobem účtuje příspěvková organizace o přijatých peněžních prostředcích od zřizovatele určených na pořízení dlouhodobého majetku s výjimkou drobného dlouhodobého majetku?  V případě, že přijaté prostředky poskytnuté zřizovatelem na pořízení dlouhodobého majetku nebyly poskytnuty z peněžních prostředků z transferu přijatého zřizovatelem za tímto účelem a nejsou předmětem předfinancování z příslušné kapitoly státního rozpočtu, příspěvková organizace účtuje v souladu s bodem 4.1.7. ČÚS č. 709 – Vlastní zdroje o peněžních prostředcích prostřednictvím syntetického účtu 401 – Jmění účetní jednotky. V uvedeném případě se nejedná o transfer podle bodu 3.1. písm. a) ČÚS č. 703 – Transfery.
V případě, že přijaté prostředky byly poskytnuty příspěvkové organizaci z transferu přijatého zřizovatelem za tímto účelem, nebo které jsou předmětem předfinancování z příslušné kapitoly státního rozpočtu a u kterých lze předpokládat jejich refundaci zejména z rozpočtu Evropské unie, příspěvková organizace účtuje v souladu s bodem 5.3.2. písm. c) ČÚS č. 703 – Transfery o peněžních prostředcích prostřednictvím syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku. V uvedeném případě se jedná o investiční transfer.
Rozhodnutí příspěvkové organizace o způsobu účtování v souladu s prvním, nebo druhým výše uvedeným odstavcem si nezbytně vyžaduje poskytnutí příslušných informací zřizovatelem, a to průkazným způsobem. Rozhodnutí o účetním zachycení popsané skutečnosti buď v režimu ČÚS č. 703 – Transfery, tedy jako transferu, nebo mimo tento režim, tj. prostřednictvím syntetického účtu 401 – Jmění účetní jednotky, je nezbytné koordinovat se zřizovatelem. 
1/2013 Jakým způsobem postupují vybrané účetní jednotky při směně pozemků na základě uzavřené směnné smlouvy, pokud jsou sjednány ceny pozemků a zároveň je dohodnuto, že směna bude realizována bez doplatku?

V případě směny pozemků mezi vybranými účetními jednotkami na základě uzavřené směnné smlouvy postupují vybrané účetní jednotky v souladu s ustanovením bodu 3.4.3. věty první Českého účetního standardu č. 709 – Vlastní zdroje, podle něhož se u majetku určeného ke směně postupuje stejným způsobem jako u majetku určeného k prodeji, viz § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejedná se o bezúplatný převod (věta druhá uvedeného bodu).
Pozemek, který vybraná účetní jednotka na základě směnné smlouvy předává, ocení reálnou hodnotou v souladu s ustanovením § 27 zákona o účetnictví a § 64 vyhlášky a účtuje o jeho vyřazení. Pozemek, který vybraná účetní jednotka na základě směnné smlouvy nabývá, ocení v souladu s ustanovením § 55 odstavce 4 vyhlášky.
Účetní jednotka současně účtuje o pohledávce z prodeje pozemku, a to ve výši ocenění nabývaného pozemku dle směnné smlouvy, nikoliv ve výši ocenění pozbývaného pozemku uvedeného ve směnné smlouvě. Následně provede vybraná účetní jednotka vzájemné zúčtování uvedené pohledávky a závazku v souladu s ustanovením bodu 3.4.4. Českého účetního standardu č. 709 – Vlastní zdroje a § 68 odstavce 1 písmene d) vyhlášky.

nahoru

1.13. ČÚS č. 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek
číslo/rok otázka odpověď
4/2017 Jakým způsobem bude v účetnictví zaúčtována modernizace dlouhodobého nehmotného majetku v případě, že ocenění modernizace nepřevýší částku 60 000 Kč? Vybraná účetní jednotka postupuje podle ustanovení bodu 5.2.3. ČÚS č. 710, to znamená, že v průběhu běžného účetního období účtuje účetní jednotka o plněních podle ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než částka stanovená v ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. a která nemohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu nákladů se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové třídy 3, účtové skupiny 45 nebo syntetického účtu 261 – Pokladna. Vybraná účetní jednotka nepoužije syntetický účet 511 – Opravy a udržování, neboť se v tomto případě nejedná o opravu ani udržování.
3/2017 Jakým způsobem bude v účetnictví zaúčtována změna technických parametrů dlouhodobého nehmotného majetku, pokud je předpoklad, že ocenění uvedené změny převýší částku 60 000 Kč v následujícím účetním období? Vybraná účetní jednotka postupuje podle ustanovení bodu 5.2.5. ČÚS č. 710, to znamená, že pokud v průběhu běžného účetního období úhrn plnění podle ustanovení bodu 5.2.1. ČÚS č. 710 nepřevýší částku stanovenou v ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., avšak je zde předpoklad splnění podmínek podle ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. v některém z následujících účetních období, účtuje účetní jednotka do okamžiku uvedení tohoto technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání o každém následném jednotlivém plnění v souvislosti s tímto technickým zhodnocením na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové třídy 3, účtové skupiny 45 nebo syntetického účtu 261 – Pokladna, nebo syntetického účtu 506 – Aktivace dlouhodobého majetku v případě technického zhodnocení vytvářeného vlastní činností.
2/2017 Jakým způsobem bude v účetnictví zaúčtována rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku, pokud je předpoklad, že ocenění uvedené rekonstrukce převýší částku 40 000 Kč? Vybraná účetní jednotka postupuje podle ustanovení bodu 6.2.2. ČÚS č. 710, to znamená, že v průběhu běžného účetního období účtuje účetní jednotka o plněních podle ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., jejichž jednotlivá ocenění jsou vyšší než částka stanovená v ustanovení § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb. na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové třídy 3, účtové skupiny 45 nebo syntetického účtu 261 – Pokladna, nebo syntetického účtu 506 – Aktivace dlouhodobého majetku v případě technického zhodnocení vytvářeného vlastní činností.
1/2017 Jakým způsobem bude v účetnictví zaúčtována modernizace dlouhodobého hmotného majetku, pokud je předpoklad, že ocenění uvedené modernizace nepřevýší částku 40 000 Kč? Vybraná účetní jednotka postupuje podle ustanovení bodu 6.2.3. ČÚS č. 710, to znamená, že v průběhu běžného účetního období účtuje účetní jednotka o plněních podle ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než částka stanovená v ustanovení § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb. a která nemohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku podle ustanovení § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu nákladů se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové třídy 3, účtové skupiny 45 nebo syntetického účtu 261 – Pokladna.
1/2013 Prostřednictvím syntetického účtu 042 – Nedokončený dlouhodobý majetek účtuje obec o projektové dokumentaci ke stavbě, o které zastupitelstvo obce rozhodlo, že nebude realizována. Jak o této skutečnosti má obec účtovat? V uvedeném případě se jedná o tzv. „zmařenou investici“, kterou vykáže účetní jednotka v souladu s § 33 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.26. Manka a škody“, respektive účtuje o této zmařené investici v souladu s bodem 6.4.4. ČÚS 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek.

nahoru

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.