Otázky - schvalování účetních závěrek
Často kladené dotazy k účetní reformě v oblasti veřejných financí - schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek
| číslo/rok | dotaz | odpověď |
|---|---|---|
| 1/2022 | Do jakého termínu musí být schválena účetní závěrka příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem v případě jejího zrušení k datu 31. 12. (tj. k poslednímu dni účetního období)? |
Účetní závěrka sestavená k poslednímu dni účetního období se považuje za řádnou účetní závěrku v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to i v případě účetní závěrky sestavené při zrušení příspěvkové organizace k 31. 12., tj. taková účetní závěrka se schvaluje nejpozději do šesti měsíců od rozvahového dne v souladu s ustavením § 28 odst. 1 vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek. |
| 1/2019 | Jakým způsobem postupuje vybraná účetní jednotka v případě rozdělení výsledku hospodaření, pokud nebyla schválena účetní závěrka? |
V případě, kdy řádná účetní závěrka není schválena do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, považuje se předmětná účetní závěrka za neschválenou v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 vyhlášky č. 220/2013 Sb. a není možné ani její „dodatečné“ schválení (viz ustanovení § 28 odst. 2 vyhlášky č. 220/2013 Sb.). Pokud nebyla schválena účetní závěrka, nebyl schválen ani výsledek hospodaření a jeho rozdělení podle předmětné vyhlášky, a to v návaznosti na ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky č. 220/2013 Sb., kdy se schválením účetní závěrky rozumí také schválení výsledku hospodaření účetní jednotky včetně jeho rozdělení. Uvedené je v souladu s obsahovým vymezením položky rozvahy „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ (syntetický účet 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení), která obsahuje výsledek hospodaření předcházejících účetních období do okamžiku schválení účetní závěrky. Pokud účetní závěrka nebyla schválena, je možné provést schválení výsledku hospodaření a jeho rozdělení (včetně přídělů do peněžních fondů) schválením účetní závěrky za některé z následujících účetních období. Nebyla-li například schválena účetní závěrka za účetní období roku 2018, rozdělení výsledku hospodaření za rok 2018 může být schváleno v rámci schválení účetní závěrky a výsledku hospodaření za rok 2019. |
| S.42./18.2.2014 | Připravuje MF aplikaci pro zasílání informací o schvalování účetní závěrky do CSÚIS, kterou by si účetní jednotka mohla volně stáhnout? |
Ministerstvo financí nevytváří aplikaci pro zasílání Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky podle § 29 odst. 4 vyhlášky, a podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb. Tato informace je předávána standardní přenosovou cestou ve formátu XML. Předpokládá se zapracování tohoto XML v rámci aktualizace XSD schémat zveřejněných na webových stránkách Ministerstva financí https://www.statnipokladna.cz/cs/aktuality/2014/info-kciissp-balicek-21-xsd-schemata-902. Ministerstvu financí je známa pouze soukromá aktivita ve věci aplikace pro zasílání informací o schvalování účetní závěrky na stránkách http://vykaznictvi.cz/aktuality/132-porizovac-pro-schvalovani-ucetni-zaverky.html. |
| S.41./18.2.2014 | Je nutné vyplnit jména všech schvalovatelů? Nebo pouze postačuje uvést, že schválila rada města? Dále je potřeba osvětlit, v jakém formátu mají být identifikovány schvalující osoby. |
Účetní jednotky, jejichž účetní závěrka byla schválena nebo neschválena dne 1. srpna 2013 a později, uvádějí identifikaci osob rozhodujících o schválení nebo neschválení účetní závěrky povinně v Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky podle § 29 odst. 4 vyhlášky, a podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 383/2009 Sb., technická vyhláška o účetních záznamech. Účetní jednotky, jejichž účetní závěrka byla schválena nebo neschválena do 31. července 2013, nemusejí tuto identifikaci osob uvádět, avšak mohou tak učinit v rámci Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky zasílané do CSÚIS. Identifikací osob rozhodujících o schválení nebo neschválení účetní závěrky se rozumí jméno a příjmení všech členů příslušného orgánu, např. zastupitelstva obce nebo rady obce, kteří byli při hlasování přítomni. |
| S.40./1.11.2013 | Jakým způsobem se má zaslat protokol o schválení účetní závěrky? Je někde uveden vzor protokolu o schvalování účetní závěrky? |
Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky předává do CSÚIS standardně zodpovědná, případně náhradní zodpovědná osoba. Povinnosti předávání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, budou specifikovány ve vyhlášce č. 383/2009 Sb., technické vyhlášce o účetních záznamech. Tato specifikace bude provedena novelou technické vyhlášky, která stanoví rozsah a četnost předávání informace o schválení do CSÚIS. Předpokládá se zavedení této funkcionality v posledním čtvrtletí roku 2013. |
| S.39./1.11.2013 | Jeden z členů schvalujícího orgánu bude hlasovat proti schválení účetní závěrky. I přes jeho hlas pro neschválení účetní závěrky bude účetní závěrka schválená. Musí člen schvalujícího orgánu, který hlasoval proti schválení účetní závěrky uvést důvod do zápisu, proč hlasuje pro neschválení účetní závěrky? Anebo pokud se člen schvalujícího orgánu zdrží hlasování při schvalování účetní závěrky, je povinnost uvést do zápisu také důvod zdržení se hlasování při schvalování účetní závěrky? | V ustanovení § 12 odstavce 2 a § 24 vyhlášky je uvedeno, že každý ze členů schvalujícího orgánu má právo, aby v písemném záznamu o hlasování bylo uvedeno, jak hlasoval a současně má právo své hlasování písemně odůvodnit (a to bez ohledu na to, jak hlasoval nebo jestli se hlasování zdržel). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že člen schvalujícího orgánu, který hlasoval proti schválení účetní závěrky nebo se zdržel hlasování, nemá povinnost odůvodnit své hlasování nebo zdržení se hlasování. |
| S.38./1.11.2013 |
Podle § 24 mají členové schvalujícího orgánu právo na uvedení, jak hlasovali a právo své hlasování písemně odůvodnit. "Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou součástí záznamu o hlasování, případně protokolu podle této vyhlášky." |
Ano. V tomto případě postačí zápis z jednání Rady města. |
| S.37./1.11.2013 | Může být členem schvalujícího orgánu účetní, správce rozpočtu a příslušný nadřízený vedoucí (za ekonomiku)? | Ano, zvláštní zákon ani vyhláška nestanoví žádné bližší podrobnosti k obsazení členů schvalujícího orgánu. Je vhodné, aby členové schvalujícího orgánu byli z různých útvarů účetní jednotky. |
| S.36./1.11.2013 | V kterém nejzazším termínu je povinnost provést schválení účetní závěrky sestavené k 31. prosinci 2012 a vyplývá tento termín z právního předpisu? | V případě účetní závěrky za rok 2012 je tato lhůta prodloužena do 30. září 2013 (viz § 30 odst. 4 vyhlášky). |
| S.35./12.9.2013 | Čím mají být stanoveny odpovědnosti a pravomoci schvalujícího orgánu? | Co se týče odpovědnosti schvalujícího orgánu, tak jeho odpovědnost je dána předmětem jeho činnosti, kterým je schválení či neschválení účetní závěrky. V žádném případě nepřebírá odpovědnost za sestavení účetní závěrky ani za její správnost, úplnost nebo věrnost obrazu předmětu účetnictví. Tyto odpovědnosti nese účetní jednotka a nemůže se jich zbavit. Schvalující orgán by měl odpovědně shromáždit podklady pro schvalování účetní závěrky, a pokud z těchto podkladů nevyplývá, že účetní závěrka nepodává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky, účetní závěrku schválí. |
| S.34./12.9.2013 | Jakým aktem má být schvalující orgán v organizační složce státu stanoven (zřízen)? | Určení schvalujícího orgánu může být provedeno jakýmkoli aktem, a to jak přímo určením konkrétní fyzické osoby nebo určením pracovní pozice. Organizační složka státu by měla volit takovou formu, která je v rámci její činnosti obvyklá. Jinými slovy, pokud je běžným způsobem stanovení vnitřních pravidel „příkaz“, tak lze předpokládat, že tato forma bude zvolena též pro určení schvalujícího orgánu. Pokud je běžnou formou „směrnice“ nebo „opatření“, tak lze zvolit tuto formu. |
| S.33./12.9.2013 | Může být členem schvalujícího orgánu též účetní či vedoucí útvaru, který má ve své gesci účtárnu? | Členy tohoto orgánu mohou být i osoby, které se na sestavení účetní závěrky přímo podílejí. V tomto případě to může pomoci vysvětlit některé skutečnosti již při jednání samotného schvalujícího orgánu, což minimalizuje zátěž dalších osob, které by musely být k takovýmto jednáním přizvány, např. za účelem vysvětlení. |
| S.32./12.9.2013 | Kdo (který „útvar“) by měl být členem schvalujícího orgánu v organizační složce státu (zastoupení „útvarů“)? | Ustanovení § 5a odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. nestanoví žádné bližší podrobnosti o členech schvalujícího orgánu. Proto ani vyhláška nemůže nic podrobnějšího stanovit. V této věci je proto nezbytné držet se obecných pravidel a postupovat s jistou mírou zodpovědné úvahy. V mnoha případech je prováděno určení osob tvořících schvalující orgán tak, aby byly zastoupeny všechny významné složky řízení a kontroly účetní jednotky, tzn. osoby podílející se na řídící kontrole, rozpočtu, účetnictví a interním auditu. |
| S.31./12.9.2013 | Má organizační složka státu povinnost stanovenou prováděcím právním předpisem vytvořit „orgán“ ke schvalování své účetní závěrky? | Pokud organizační složka státu nemá zřizovatele, resp. funkci zřizovatele nevykonává žádná jiná organizační složka státu, tak má povinnost určit nejméně tříčlenný schvalující orgán. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a to konkrétně z ustanovení § 5a odst. 2. V § 29 odst. 2 vyhlášky je stanovena lhůta jednoho měsíce od počátku účetního období. Pro účetní období roku 2013 je tato lhůta přechodným ustanovením vyhlášky prodloužena do 30. září 2013. |
| S.30./12.9.2013 | Existuje rozdíl (v termínech) mezi schválením účetní závěrky za účetní období 2012 a mezi schválením účetní závěrky za účetní období 2013 a následující účetní období? | Ano. Schválení účetní závěrky za účetní období roku 2013 a za následující účetní období musí být podle ustanovení § 28 odst. 1 provedeno nejpozději do šesti měsíců ode dne, ke kterému se schvalovaná účetní závěrka sestavuje, tzn. zpravidla do 30. června následujícího roku. V případě schvalování účetní závěrky za účetní období roku 2012 je tato lhůta prodloužena do 30. září 2013 (viz § 30 odst. 4 vyhlášky). |
| S.29./12.9.2013 | Jak je upraven vztah vyhlášky k zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech zejména v oblasti hospodaření příspěvkových organizací s peněžními fondy příspěvkových organizací? | Schválení účetní závěrky a výsledku hospodaření podle zvláštního zákona a vyhlášky není totožné se schválením zlepšeného výsledku hospodaření podle rozpočtových pravidel. Na základě ustanovení § 28 odst. 1 vyhlášky se účetní závěrka, která není schválena ve lhůtě zde stanovené považuje za neschválenou včetně výsledku hospodaření. |
| S.28./12.9.2013 | Zřizovatel neschválí účetní závěrku zřizované příspěvkové organizace, a tím také rozdělení výsledku hospodaření do fondů. Jak budou příspěvkové organizace dál postupovat? Jak bude naloženo s účtem 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, který tak bude mít už napořád zůstatek. Co udělá organizace se ziskem, který v účetním období vznikl? Po opravách po termínu (30.6.) zřizovatel schválí závěrku i rozdělení, co bude obci i příspěvkové organizaci bránit v rozdělení výsledku hospodaření do fondů? |
Neschválení účetní závěrka v jednom účetním období neznamená, že není možné schválit účetní závěrku v následujícím účetním období. Z tohoto důvodu je možné provést schválení Výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení v některém z následujících účetních období. |
| S.27./12.9.2013 | Týká se ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky obcí a dobrovolných svazků obcí a jakým způsobem? | Vyhláška se vztahuje na všechny vybrané účetní jednotky s výjimkou zdravotních pojišťoven, tzn. i na obce a dobrovolné svazky obcí. |
| S.26./12.9.2013 | Pokud obec vůbec neprovede neschválení účetní závěrky do 30. 6. ve smyslu, že zastupitelstvo se k ní vůbec nevyjádří, neudělá žádné kroky ke schválení závěrky, má to tentýž důsledek jako úkon neschválení podle ustanovení § 19 vyhlášky? Odesílá se i v tomto případě protokol do CSUIS? S jakým zdůvodněním a s jakými údaji? | V každém případě je nezbytné rozlišovat, zda se jedná o účetní závěrku obce nebo jí zřizované příspěvkové organizace. V prvním případě se jedná o pochybení obce jako účetní jednotky, v druhém případě se jedná o pochybení obce jako zřizovatele. Pokud zřizovatel neučiní žádný úkon směřující ke schválení či neschválení účetní závěrky, uplynutím lhůty podle ustanovení § 28 odst. 1 vyhlášky se považuje účetní závěrka za neschválenou, pro příspěvkovou organizaci by však takovéto neschválení (z důvodu pochybení zřizovatele) nemělo mít stejný význam jako neschválení účetní závěrky z věcných či formálních důvodů podle ustanovení § 20 a § 21 vyhlášky. |
| S.25./12.9.2013 | Obec zastupuje starosta obce, který je současně zastupitelem, a tím i součástí schvalujícího orgánu a současně i dotčenou osobou účetní jednotky. Kdo v tomto případě zastupuje účetní jednotku a vyjadřuje se do protokolu o schvalování účetní závěrky k výroku o schválení nebo neschválení účetní závěrky? | Vyhláška o schvalování nezasahuje do pravidel jednání jménem obce stanovenými zvláštními právními předpisy (zejména zákonem o obcích). |
| S.24./12.9.2013 | Kdo předkládá u obcí vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení účetní závěrky. | Vyjádření provádí účetní jednotka, v případě obce se bude jednat zpravidla o starostu nebo jím pověřenou osobu. |
| S.23./12.9.2013 | Pokud bude příspěvkové organizaci dodatečně schválená účetní závěrka, bude se muset zpracovávat a do CSÚIS zasílat další protokol o schválení účetní závěrky? | Protokol o schvalování účetní závěrky se může skládat z více samostatných částí, případně příloh, a proto v příkladu popsaný postup uvedený v otázce č. S.22./12.9.2013 lze považovat za souladný s vyhláškou. |
| S.22./12.9.2013 | Podle § 11 odst. 2 písm. g) protokol o schvalování účetní závěrky bude obsahovat vyjádření účetní jednotky k výroku schválení či neschválení účetní závěrky. Jak vypadá časová posloupnost jednotlivých pochodů? Protokol o schvalování účetní závěrky bude zpracován až po výroku schválení či neschválení účetní závěrky Radou územního samosprávného celku a následně zaslán příslušné účetní jednotce (příspěvkové organizaci) k vyjádření. Teprve až se příslušná příspěvková organizace dozví, zda její účetní závěrka byla či nebyla schválena, může zaslat vyjádření k danému výroku o schválení nebo neschválení účetní závěrky, který bude součástí protokolu a následně bude protokol o schvalování účetní závěrky předán do CSÚIS? | Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, se bude zasílat až po skončení celého procesu schvalování. |
| S.21./12.9.2013 | Podle § 11 bude protokol o schvalování účetní závěrky obsahovat identifikaci osob rozhodujících o schválení nebo neschválení účetní závěrky. Znamená to, že zde budou uvedeny jmenovitě včetně data narození všichni radní, včetně jejich hlasování, případně odůvodnění daného hlasování? | Identifikací osob se rozumí například jméno a příjmení. |
| S.20./12.9.2013 | Podle ustanovení § 11 vyhlášky bude při schvalování účetní závěrky sepsán protokol o schvalování účetní závěrky. V ustanovení § 11 vyhlášky však není uvedeno, kdo bude za schvalující orgán podepisovat protokol o schvalování účetní závěrky. | Vyhláška nestanoví žádné závazné pravidlo pro podpisování protokolu, lze proto předpokládat, že účetní jednotka zvolí například řešení, kdy protokol podepisuje pověřený člen schvalujícího orgánu nebo jím pověřená osoba. |
| S.19./12.9.2013 | Podle ustanovení § 5 písm. b) a c) vyhlášky příspěvková organizace územního samosprávného celku není povinna mít ověřenou účetní závěrku auditorem, není povinna vytvořit útvar interního auditu, zpráva o výsledku veřejnosprávní kontroly není zpracovávána každoročně, podkladem pro schválení či neschválení účetní závěrky bude pouze schvalovaná účetní závěrka (kromě dalších dokladů k nahlížení). Je nutné v tomto případě, aby při předkládání účetních závěrek za jednotlivé příspěvkové organizace příslušný spravující odbor předkládal současně s účetní závěrkou i své souhlasné stanovisko, ve kterém se zavazuje, že účetní závěrka vykazuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky podle ustanovení § 4 vyhlášky? | Ano, pokud nejsou podklady podle § 5 písm. b) a c) vyhlášky vypracovávány, nejsou tyto podklady ani předkládány schvalujícímu orgánu. Zvláštní zákon ani vyhláška nestanoví povinnost příslušnému spravujícímu odboru předkládat současně s účetní závěrkou i své souhlasné či závazné stanovisko. |
| S.18./12.9.2013 | Jaký postup zvolit v případě, že krajský úřad předkládá do CSÚIS výkazy na základě zmocnění územních samosprávných celků a příspěvkových organizací. Bude nutné od územních samosprávných celků a příspěvkových organizací zajistit protokoly o schvalování účetní závěrky podle ustanovení § 11 (§ 23) vyhlášky (originál/kopie)? Bude za územní samosprávné celky a příspěvkové organizace na základě těchto protokolů o schvalování účetní závěrky označovat v CSÚIS schválení či neschválení účetní závěrky analytik kraj? |
Informace o schválení či neschválení účetní závěrky včetně souvisejících informací má povinnost předat účetní jednotka. Účetní jednotka tak činí prostřednictvím zodpovědné osoby případně náhradní zodpovědné osoby. Pokud k tomuto úkonu zmocnila jinou osobu (například pracovníka krajského úřadu) bude předávat tyto informace buď prostřednictvím tohoto zmocněnce nebo určí jinou náhradní zodpovědnou osobu. Povinnosti předávání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, budou specifikovány ve vyhlášce č. 383/2009 Sb., technické vyhlášce o účetních záznamech. Tato specifikace bude provedena novelou technické vyhlášky, která stanoví rozsah a četnost předávání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, do CSÚIS. Předpokládá se zavedení této funkcionality v posledním čtvrtletí roku 2013. |
| S.17./12.9.2013 | Jaký je stanoven termín pro předání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, do CSÚIS podle § 29 odst. 4 vyhlášky? | Povinnosti předávání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, budou specifikovány ve vyhlášce č. 383/2009 Sb., technické vyhlášce o účetních záznamech. Tato specifikace bude provedena novelou technické vyhlášky, která stanoví rozsah a četnost předávání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, do CSÚIS. Předpokládá se zavedení této funkcionality v posledním čtvrtletí roku 2013. |
| S.16./12.9.2013 | Není problém, aby bylo schvalování účetních závěrek součástí závěrečného účtu? Je to z důvodu duplicitních údajů. V usnesení by pak za prvé bylo, že zastupitelstvo schvaluje závěrečný účet a za druhé, že zastupitelstvo schvaluje účetní závěrku | V případě, že schvalující orgán činí více schvalujících úkonů, není na překážku, pokud tak učiní v rámci jednoho jednání. Je nezbytné zdůraznit, že podklady pro schválení účetní závěrky nejsou totožné s podklady pro schválení závěrečného účtu. Schválení účetní závěrky a výsledku hospodaření podle zvláštního zákona a vyhlášky není totožné se schválením zlepšeného výsledku hospodaření podle rozpočtových pravidel. |
| S.15./12.9.2013 | Bude dotčená účetní jednotka do CSUIS předávat informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, také mimořádné účetní závěrky? A jakou formou? | Schválení podle zvláštního zákona podléhá pouze řádná či mimořádná účetní závěrka. Povinnosti předávání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, budou specifikovány ve vyhlášce č. 383/2009 Sb., technické vyhlášce o účetních záznamech. Tato specifikace bude provedena novelou technické vyhlášky, která stanoví rozsah a četnost předávání informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací, do CSÚIS. Předpokládá se zavedení této funkcionality v posledním čtvrtletí roku 2013. |
| S.14./12.9.2013 | Může být k podpisu protokolu o schvalování účetní závěrky zmocněn starosta obce (u malých obcí) nebo vedoucí zřizovatelského odboru (u velkých obcí a krajů)? Nebo musí být protokol o schvalování účetní závěrky podepsán všemi členy schvalujícího orgánu? Protokol o schvalování účetní závěrky bude mít náležitosti podle ustanovení § 11 odst. 2 a 3 vyhlášky, osoby rozhodující o schválení nebo neschválení účetní závěrky v protokolu uvedeny budou, ale podpis by připojil pouze starosta nebo vedoucí zřizovatelského odboru. | Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ani vyhláška nestanoví požadavky podpisu, proto lze považovat podpis například starosty nebo jím zmocněné osoby za postačující. |
| S.13./29.8.2013 | Plánuje Ministerstvo financí v této věci organizovat pro dotčené účetní jednotky nějakou metodickou aktivitu? | Ministerstvo financí na svých webových stránkách již od roku 2012 informuje účetní jednotky o skutečnostech souvisejících s vyhláškou o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek. Ministerstvo financí zahájilo též zveřejňování nejčastějších otázek a odpovědí k vyhlášce. |
| S.12./29.8.2013 | Může schvalování podřízených organizací Ministerstva zemědělství provádět pouze jedna osoba? Nebo je k tomu třeba komise? | Schvalování účetních závěrek podřízených organizací zřizovatelem (organizační složka státu) tak, že tento zřizovatel určí pouze jednu osobu, není porušením právních předpisů. Zvláštní zákon v této věci podmínky blíže nestanoví, a proto ani prováděcí vyhláška nemohla tuto problematiku otevřít. |
| S.11./29.8.2013 | Plynou z neschválení účetní závěrky nějaké sankce či povinnosti pro schvalující či dotčenou účetní jednotku? | Neschválení účetní závěrky není postihováno žádnou peněžní ani jinou obdobnou sankcí. Proces schvalování účetní závěrky není kontrolním procesem, který by začínal sestavením účetní závěrky a končil případným potrestáním účetní jednotky za její neschválení. Schvalování účetní závěrky je průběžným procesem, jehož cílem je zajistit taková opatření, aby k neschválení účetní závěrky nedocházelo (aby byly veškeré nedostatky odstraněny již v průběhu účetního období nebo schvalovacího procesu). |
| S.10./29.8.2013 | Může schvalující orgán požadovat vypracování podkladů, které účetní jednotka nemá k dispozici? | Vyhláška nestanoví taxativní výčet podkladů pro schvalování účetní závěrky. Schvalující orgán není omezen ve svých požadavcích ani zvláštním zákonem. Požadavky na předání podkladů a jejich vypracování by měly být prováděny v souladu s principem efektivity a významnosti. |
| S.9./29.8.2013 | Bude kontrola účetních závěrek probíhat každé čtvrtletí? | Schvalování podle zvláštního zákona podléhá pouze řádná či mimořádná účetní závěrka, nikoliv mezitímní účetní závěrka. |
| S.8./29.8.2013 | Vyplývá z ustanovení vyhlášky povinnost ověřit účetní závěrku auditorem? | Povinnost ověřit účetní závěrku auditorem z ustanovení vyhlášky nevyplývá. |
| S.7./29.8.2013 | Pokud máme účetní závěrku schválenou za účetní období roku 2012 již na Ministerstvu financí (CSÚIS/IISSP), lze ji považovat za schválenou podle této vyhlášky? | Úkon schválení není a nebude prováděn v systému státní pokladny, do CSÚIS bude zasílána pouze informace o schválení či neschválení účetní závěrky. Úkon schválení či neschválení provádí buď schvalující orgán nebo schvalující účetní jednotka (zřizovatel). Schvalování podle zvláštního zákona podléhá pouze řádná či mimořádná účetní závěrka, nikoliv mezitímní účetní závěrka. |
| S.6./29.8.2013 | Nebude stanoven schvalující orgán a účetní závěrka nebude schválena ve stanovené lhůtě. Bude tedy platit dle § 28 odst. 1, že schválena nebyla? Kdo bude mít povinnost sepsat protokol o neschválení a kdo předá tuto informaci (do kdy) do CSÚIS? |
Pokud účetní závěrka nebude schválena v termínu podle § 28 odst. 1, případně v termínu podle § 30 odst. 4, tak platí, že účetní závěrka schválena nebyla. Povinnosti ve věci schvalování účetních závěrek jsou zákonem stanoveny příslušné účetní jednotce. Informace do CSÚIS předává standardně zodpovědná, případně náhradní zodpovědná osoba. Stejně tak tomu bude i v případě předávání informace o schválení či neschválení účetní závěrky. |
| S.5./29.8.2013 | Jakým způsobem bude v systému státní pokladny na úrovni kapitoly probíhat schvalování účetních závěrek jednotlivých vybraných účetních jednotek? Dojde k zavedení nové funkcionality systému, případně bude pouze upraveno schvalování sumárních výkazů dostupné v rámci záložky „Správa výkazů“ / „Schvalování“ rozšířením o možnost schválení jednotlivých účetních závěrek? A k jakému termínu je zavedení funkce schvalování závěrek v systému předpokládáno? | Úkon schválení není a nebude prováděn v systému státní pokladny, do CSÚIS bude zasílána pouze informace o schválení či neschválení účetní závěrky. Povinnosti předávání informace o schválení či neschválení účetní závěrky budou specifikovány ve vyhlášce č. 383/2009 Sb., technické vyhlášce o účetních záznamech. Tato specifikace bude provedena novelou technické vyhlášky, která stanoví rozsah a četnost předávání informace o schválení do CSÚIS. Předpokládá se zavedení této funkcionality v posledním čtvrtletí roku 2013. |
| S.4./29.8.2013 | Je povinností (v souvislosti s ustanovením § 30 odst. 3 vyhlášky) schvalujícího orgánu si vyžádat mezitímní účetní závěrku nebo je to pouze její právo? | V případě mezitímní účetní závěrky vyhláška nestanoví žádné konkrétní povinnosti vůči schvalujícímu orgánu. Je proto na schvalujícím orgánu, zda si mezitímní účetní závěrky vyžádá jako podklady pro schvalování. |
| S.3./29.8.2013 | Byl vypuštěn bod z pracovní verze návrhu vyhlášky z ustanovení § 12 ve věci schvalování účetní závěrky nadpoloviční většinou přítomných členů. Znamená to teď tedy, že musí být schvalující orgán při schvalování účetní závěrky v plném počtu stanovených členů? | Vyhláška nestanoví žádné bližší podrobnosti hlasování schvalujícího orgánu, proto je na příslušné účetní jednotce, pokud zvláštní zákon tyto podmínky nestanoví, aby tato pravidla stanovila sama, například vnitřním předpisem. |
| S.2./29.8.2013 | Vybrané účetní jednotky, které ještě neschválily své účetní závěrky za účetní období roku 2012, budou postupovat dle vyhlášky a tedy budou zasílat zápis do CSÚIS. Jaký bude postup a způsob zasílání do CSÚIS, bude připraven nějaký vzor nebo je to v kompetenci VÚJ? | Povinnosti předávání informace o schválení účetní závěrky budou specifikovány ve vyhlášce č. 383/2009 Sb., technické vyhlášce o účetních záznamech. Tato specifikace bude provedena novelou technické vyhlášky, která stanoví rozsah a četnost předávání informace o schválení do CSÚIS. |
| S.1./29.8.2013 | Vybraná účetní jednotka, která schválila svou účetní závěrku za účetní období roku 2012 před účinností této vyhlášky, nemusí posílat zápis o schválení do CSÚIS. Platí to tedy až pro rok 2013? | Přechodné ustanovení § 30 odst. 5 vyhlášky se vztahuje na proces a úkon schválení účetní závěrky, včetně schválení výsledku hospodaření a jeho rozdělení, nevztahuje se však na ustanovení § 29 odst. 4 vyhlášky. Povinnosti předávání informace o schválení účetní závěrky budou specifikovány ve vyhlášce č. 383/2009 Sb., technické vyhlášce o účetních záznamech. Tato specifikace bude provedena novelou technické vyhlášky. |