Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu předložen vládě
Ministerstvo financí dne 13. 4. 2023 předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu. Odborné veřejnosti se pro informaci předkládají příslušné dokumenty ve verzi předložené do vlády.
Cílem předloženého návrhu zákona je zavést některá opatření, která mají přispět k rozvoji finančního trhu v ČR. Hlavními navrhovanými opatřeními jsou tzv. dlouhodobý investiční produktu a některé změny ve III. penzijním pilíři. Návrh zákona navazuje na Koncepci rozvoje kapitálového trhu v ČR 2019–2023, která byla schválena vládou dne 4. 3. 2019.
V současnosti stát jako produkty zabezpečení na stáří daňově podporuje jen životní pojištění a produkty III. penzijního pilíře (účastnické a transformované penzijní fondy). Návrh zákona zavádí tzv. dlouhodobý investiční produkt jako další daňově podporovanou formu zabezpečení na stáří. Daňová podpora má být obdobná jako u životního pojištění a produktů III. penzijního pilíře (účet trval alespoň 10 let, dříve jen 5 let, a majetek z něj včetně výnosů nebyl vyveden před dosažením 60 let věku). Majetek z jednoho účtu může být bez ztráty daňové podpory převeden na jiný účet pouze tehdy, je-li původní účet zrušen. Vedle sjednocení podmínek v oblasti daní se navrhuje přijmout i odpovídající produktovou regulaci v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, která zajistí splnění alespoň minimálních náležitostí uvedeného produktu a dohled ČNB, případně působnost finančního arbitra pro řešení spotřebitelských sporů.
Ve III. penzijním pilíři se navrhuje zavést tzv. alternativní účastnický fond. Jde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, který má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu (private equity) a do nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury. U alternativního investičního fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožní penzijním společnostem investovat dynamičtěji a dosáhnout pro účastníky vyššího zhodnocení (přirozeně za cenu vyšší rizikovosti investice). Rovněž se navrhuje v zásadě neomezovat okruh aktiv, do nichž může alternativní účastnický fond investovat, ani zákonem nestanovit žádné investiční limity (tyto otázky mohou však být upraveny ve statutu alternativního účastnického fondu).
Návrh zákona dále obsahuje opatření ke zvýšení motivace k přechodu z transformovaných do účastnických fondů. V současnosti není umožněna paralelní účast v transformovaných fondech (fondy z doby před rokem 2013) a účastnických fondech (fondy vznikající od roku 2013), což snižuje motivaci účastníků k přechodu do účastnických fondů. Účastníky motivuje k setrvání v transformovaných fondech zejména garance nezáporného zhodnocení, která v účastnických fondech neplatí. Garance nezáporného zhodnocení má však za následek, že transformované účastnické fondy investují vysoce konzervativně a dosahují pouze velmi nízkého zhodnocení, hluboko pod současnou výší inflace. Návrh zákona umožňuje zachování účasti v transformovaném fondu při současném novém přispívání do účastnického fondu se státním příspěvkem, což by mohlo zvýšit motivaci k účasti v účastnických fondech pro stávající účastníky transformovaných fondů.
Ve III. penzijním pilíři se rovněž navrhují změny v poskytování státního příspěvku, které mají za cíl motivovat ke zvýšení příspěvků účastníků. Poskytování státního příspěvku je dnes vázáno na příspěvek účastníka tak, že minimální výše příspěvku účastníka, při které vzniká nárok na státní příspěvek, je 300 Kč měsíčně a výše tohoto příspěvku, nad kterou se státní příspěvek již dále nezvyšuje, činí 1 000 Kč měsíčně. Navrhuje se zvýšit spodní hranici příspěvku ze současných 300 Kč na 500 Kč měsíčně a horní hranici příspěvku ze současných 1 000 Kč na 1 700 Kč měsíčně. Tím má být jednak zohledněn obecný růst mezd, k němuž došlo od posledního nastavení v roce 2013, a jednak mají být účastníci motivováni k vyšším příspěvkům. Zároveň se navrhuje nastavit výši státního příspěvku jako lineární ve výši 20 % příspěvku účastníka. Navržená změna zohledňuje také cíl pokud možno neutrálního dopadu na státní rozpočet. Dále se s ohledem na skutečnost, že doplňkové penzijní spoření (resp. penzijní připojištění) nemá za cíl sloužit jako krátkodobý či střednědobý produkt s podporou státu, nýbrž jako prostředek k dlouhodobému odkládání spotřeby za účelem výplaty prostředků v období důchodového věku ke zmírnění případného propadu finančních příjmů, který se s odchodem do důchodu může pojit, upravuje, že státní příspěvek nebudou dostávat osoby, jimž byl přiznán starobní důchod a osoby starší 65 let.
Další navrhované změny se týkají podpory využívání XML formátu soudními exekutory při žádostech o součinnost vůči finančním institucím nebo zavedení nových informačních požadavků na korporátní dluhopisy bez prospektu (emise od 100 tis. € do 1 mil. €).