Základní informace
III. pilíř českého penzijního systému je jedním z nástrojů pro zmírnění propadu finančních příjmů, který se pojí s odchodem do důchodu. Skládá se z penzijní připojištění a novějšího doplňkového penzijního spoření, přičemž účast v něm je zcela dobrovolná. Do transformovaných fondů penzijního připojištění již však nemohou noví účastníci v současnosti vstoupit. Stát k měsíčním příspěvkům účastníků vyplácí státní příspěvek a umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů. Za účastníky penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření může platit příspěvek účastníka nebo jeho část též zaměstnavatel, k příspěvku zaměstnavatele se však státní příspěvek neposkytuje. Ze systému lze předčasně vystoupit, ovšem nárok na státní příspěvky a daňové úlevy je podmíněn setrváním do dosažení stanovené délky spořící doby a věku účastníka.
Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření doporučujeme prostudovat zejména dokument obsahující klíčové informace pro účastníky, který musí poskytnout penzijní společnost nebo zprostředkovatel.
Legislativa:
- Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
- Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
- Nařízení vlády č. 361/2012 Sb., o sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření
Vybrané vyhlášky České národní banky:
- Vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu
- Vyhláška č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a důchodového fondu
- Vyhláška č. 341/2012 Sb., o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu
- Vyhláška č. 425/2012 Sb., o předkládání informací penzijní společností České národní bance
- Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob
- Vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu
- Vyhláška č. 145/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu
- Vyhláška č. 476/2017 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s ukončením důchodového spoření
- Vyhláška č. 199/2020 Sb., o žádostech podle zákona o doplňkovém penzijním spoření
- Vyhláška č. 404/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 425/2012 Sb., o předkládání informací penzijní společnosti České národní bance, ve znění vyhlášky č. 476/2017 Sb.
Užitečné odkazy
Informace o návazné právní úpravě a metodiku lze nalézt také na internetových stránkách České národní banky, která vykonává dohled nad finančním trhem.
Informace o penzijních společnostech a jejích nabídkách můžete nalézt také na internetových stránkách Asociace penzijních společností.
Informace o tzv. předdůchodech
Tzv. předdůchod je penze vyplácená z doplňkového penzijního spoření, jejíž vyplácení musí splňovat podmínky zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění (zejména upozorňujeme na ustanovení § 19 až 23).
V případě, že má účastník doplňkového penzijního spoření zájem čerpat prostředky z doplňkového penzijního spoření formou tzv. předdůchodu, musí mít dosaženou spořící dobu nejméně 60 kalendářních měsíců (do této doby se započítává i doba účasti v penzijním připojištění) a musí dosáhnout alespoň věku, který je o pět let nižší, než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod ze státního důchodového pojištění a mít naspořenou dostatečnou částku tak, aby měsíční splátka penze činila alespoň 30 % průměrné mzdy a penze byla vyplácena nepřerušovaně alespoň pod dobu dvou let. Pro posouzení nároku na penzi z doplňkového penzijního spoření se u žen při stanovení důchodového věku postupuje jako u mužů stejného data narození. Tzv. předdůchod je rovněž možné čerpat u pojišťovny, k níž lze převést prostředky účastníka doplňkového penzijního spoření jako jednorázové pojistné na výplatu doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V tomto případě musí účastník nejdříve žádat penzijní společnost o úhradu jednorázového pojistného, které penzijní společnost vyplatí na základě předložení uzavřené pojistné smlouvy.
Výhody v systému veřejného zdravotního pojištění (status státního pojištěnce) platí po dobu pobírání této penze; u důchodového pojištění (doba pobírání tzv. předdůchodu se považuje za vyloučenou dobu pro účely výpočtu důchodu ze státního důchodového pojištění) do okamžiku dosažení důchodového věku potřebného pro nárok na důchod. Úprava tzv. předdůchodů by měla pomoci k překlenutí případného obtížného období ve věku blízkém důchodovému věku, kdy může být ztíženo uplatnění na trhu práce a zvýšena tendence odejít z tohoto důvodu do předčasného důchodu, který má ovšem za následek trvale snížený starobní důchod.
Změny ve III. penzijním pilíři v souvislosti s přijetím zákona č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří
Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 462/2023 Sb. ( 185,58 kB), kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Předmětný zákon obsahuje sadu opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji českého finančního trhu. Navazuje na Koncepci rozvoje kapitálového trhu, kterou vláda schválila v roce 2019.
- Penzijním společnostem se umožňuje zavést tzv. alternativní účastnický fond – jde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, který má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. U alternativního účastnického fondu je poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožňuje penzijním společnostem investovat dynamičtěji a dosahovat pro účastníky potenciálně vyššího zhodnocení.
- Obsahem předmětného zákona je též opatření ke zvýšení motivace k přechodu z transformovaných fondů, což jsou fondy z doby před rokem 2013, do účastnických fondů tím, že umožňuje paralelní účast v obou systémech. V současnosti není paralelní účast umožněna, což snižuje motivaci účastníků k převodu prostředků z transformovaných do účastnických fondů. Účastníky motivuje k setrvání v transformovaných fondech zejména tzv. garance černé nuly, která v účastnických fondech neplatí. Tato garance má však za následek, že transformované fondy investují vysoce konzervativně a dosahují pro své účastníky pouze velmi nízkého zhodnocení. Účastník III. penzijního pilíře si v takovém případě musí vybrat, na kterou smlouvu (zda na penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření) bude posílat příspěvky a dostávat státní příspěvek. Nemůže platit příspěvek a dostávat státní příspěvek na dvě smlouvy, nýbrž vždy jen na jednu. Penzijní připojištění i doplňkové penzijní spoření lze přerušit. U přerušeného penzijního připojištění i doplňkového penzijního spoření penzijní společnost nadále prostředky (vložené před přerušením) investuje podle strategie zvolené ve smlouvě.
- Ve III. penzijním pilíři dochází ke změnám v poskytování státního příspěvku, které mají za cíl motivovat ke zvýšení příspěvků samotných účastníků. Poskytování státního příspěvku je dnes vázáno na příspěvek účastníka tak, že minimální výše příspěvku účastníka, při které vzniká nárok na státní příspěvek, je 300 Kč měsíčně a výše tohoto příspěvku, nad kterou se státní příspěvek již dále nezvyšuje, činí 1 000 Kč měsíčně; na něj pak navazuje daňová motivace. Od 1. 7. 2024:
- dochází ke zvýšení spodní hranice příspěvku z 300 Kč na 500 Kč a horní hranice příspěvku z 1 000 Kč na 1 700 Kč,
- výše státního příspěvku se nastavuje jako lineární ve výši 20 % příspěvku účastníka a
- státní příspěvek nebudou dostávat osoby, jimž byl přiznán starobní důchod (příjemci starobního důchodu se zdanitelnými příjmy však budou moci nadále využívat daňové zvýhodnění spoření na stáří, a to již od první vložené koruny).
Nová pravidla poskytování státního příspěvku budou po uplynutí přechodného období dopadat i na stávající smlouvy, budou se však týkat pouze nově připsaných příspěvků.
Související informace: