CZ EN

Soubor investičních nástrojů

09.12.2024 00:00

 

odbor Politiky udržitelnosti

Zelené investiční nástroje mohou výrazně přispět k plnění cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a k přechodu na udržitelné hospodářství. Tyto nástroje usnadní účastníkům finančního trhu sladit jejich strategie s environmentálními cíli a podnikům pomohou financovat transformaci jejich činností směrem k větší udržitelnosti. Pokud se navíc tyto nástroje opírají o důvěryhodné standardy, poskytují vysokou míru spolehlivosti a atraktivity pro investory.

Evropská komise prozatím přijala legislativní opatření týkající se dvou typů investičních nástrojů. Těmi jsou referenční hodnoty EU v oblasti klimatu, které jsou založeny na závazcích stanovených v Pařížské dohodě a evropské zelené dluhopisy/EuGB, které jsou spojeny s taxonomií EU. Tato opatření zavádí standardy a metodiky, které zajišťují vysokou míru transparentnosti a srovnatelnosti.

  • Referenční hodnoty EU v oblasti klimatu

    Úvod

    Referenčními hodnotami se obecně rozumí indexy, které se používají zejména pro stanovení cen finančních nástrojů, měření výkonnosti investičních fondů, stanovení úrokových sazeb či cen komodit. S cílem regulovat poskytování indexů, které jsou používány jako finanční referenční hodnoty, bylo přijato Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 tzv. nařízení o referenčních hodnotách. 

    Tradiční finanční referenční hodnoty sledují aktuální stav trhu bez zohlednění environmentálních nebo udržitelných kritérií, a proto nejsou proto příliš vhodné k měření výkonosti udržitelných investic. Přestože se na finančních trzích začaly objevovat také „nízkoemisní“ referenční hodnoty, často vyvolávaly nejasnosti ohledně jejich charakteristik. Existence řady různých indexů zohledňujících nízké emise skleníkových plynů vedla k roztříštěnosti trhu a nejistotě ohledně toho, zda určitý index souvisí s cíli Pařížské dohody, nebo je jeho cílem pouze snížit uhlíkovou stopu standardního investičního portfolia.

    V reakci na uvedené nejasnosti bylo nařízení o referenčních hodnotách doplněno Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 tzv. nařízením o referenčních hodnotách pro klima, které je platné a použitelné ve všech členských státech Evropské unie od 10. prosince 2019. Aktuální konsolidované znění nařízení o referenčních hodnotách bylo zveřejněno dne 9. ledna 2024.

    Nařízení o referenčních hodnotách pro klima zavedlo dva typy klimatických referenčních hodnot včetně souvisejících požadavků na zveřejňování informací. Zároveň zavedlo požadavky na zveřejňování ESG informací pro všechny referenční hodnoty s výjimkou referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a směnných kurzů.

    Působnost opatření

    Nařízení o referenčních hodnotách se vztahuje na administrátory referenčních hodnot. Referenční hodnoty mohou poskytovat pouze administrátoři, kteří splňují požadavky stanovené nařízením o referenčních hodnotách. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřizuje a vede veřejný registr všech administrátorů s povolením k činnosti nebo s registrací.

    Podstata opatření

    Cílem nařízení o referenčních hodnotách pro klima je harmonizovat kategorie nízkouhlíkových indexů a usnadnit tak správcům aktiv a institucionálním investorům měřit výkonnost investičních portfolií založených na nízkouhlíkových strategiích.

    Nařízení o referenčních hodnotách pro klima zavedlo dva typy referenčních hodnot týkající se klimatu, tj.

    • referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem – EU CTB (Climate Transition Benchmark),
    • referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu – EU PAB (Paris – Aligned Benchmark).

    Metodiky pro stanovení těchto referenčních hodnot jsou založeny na závazcích stanovených v Pařížské dohodě. EU CTB a EU PAB sledují podobné cíle, liší se však úrovní svých ambicí. Minimální standardy pro tyto referenční hodnoty stanovuje Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (platné a použitelné od 23. prosince 2020).

    EU CTB je referenční hodnota, která měří vývoj emisní intenzity investičních portfolií s cílem přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a dosažení cílů Pařížské dohody. Tato referenční hodnota zahrnuje výběr podkladových aktiv, například cenných papírů společností, které jsou pečlivě vybírány, váženy nebo vylučovány na základě jejich emisních profilů. Záměrem je zajistit, aby výsledné referenční portfolio bylo na tzv. dekarbonizační trajektorii, neboli na cestě ke snižování emisí skleníkových plynů v souladu s vědecky podloženými klimatickými cíli. Dekarbonizační trajektorií se rozumí měřitelná, vědecky podložená a časově vymezená cesta k dosažení cílů Pařížské dohody, spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů okruhů (Scopes) 1, 2 a 3. Podkladová aktiva v portfoliu jsou proto vybírána tak, aby intenzita emisí skleníkových plynů byla nejméně o 30 % nižší než intenzita emisí skleníkových plynů souboru investičních příležitostí1 na trhu. Navíc dekarbonizační trajektorie pro EU CTB vyžaduje, aby se intenzita emisí skleníkových plynů v referenčním portfoliu každoročně snižovala o nejméně 7 %, což zajišťuje soulad této referenční hodnoty s dlouhodobým cílem Pařížské dohody udržet globální oteplování pod 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Tento přístup umožňuje investorům aktivně přispívat k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství investováním do portfolií, která skutečně podporují snižován í emisí.

    Z EU CTB jsou vyloučena aktiva podniků, které

    • významně poškozují jeden nebo více environmentálních cílů taxonomie EU,
    • podílejí se na činnostech souvisejících s kontroverzními zbraněmi nebo pěstováním a výrobou tabáku,
    • porušují zásady globálního paktu OSN2 nebo pokynů OECD3 pro nadnárodní podniky.

    EU PAB je referenční hodnota, která rovněž měří vývoj emisní intenzity investičních portfolií s cílem být plně v souladu s cíli Pařížské dohody, jejímž cílem je udržet globální oteplování pod 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Na rozdíl od EU CTB, je EU PAB přísnější ve svých požadavcích. Podkladová aktiva, například cenné papíry nebo dluhopisy společností, jsou vybírána, vážena nebo vylučována tak, aby intenzita emisí skleníkových plynů ve výsledném portfoliu EU PAB byla nejméně o 50 % nižší ve srovnání s běžným souborem investičních příležitostí4 na trhu. Dekarbonizační trajektorie pro EU PAB rovněž vyžaduje, aby se intenzita emisí skleníkových plynů v referenčním portfoliu každoročně snižovala o nejméně 7 %. Tímto způsobem EU PAB poskytuje přísnější a více ambiciózní rámec pro investory, kteří chtějí investovat do portfolií, jež skutečně podporují přechod na nízkouhlíkové hospodářství, a nabízí vyšší standard souladu s cíli Pařížské dohody než EU CTB. 

    Z EU PAB jsou vyloučena aktiva podniků, které

    • významně poškozují jeden nebo více environmentálních cílů taxonomie EU,
    • podílejí se na činnostech souvisejících s kontroverzními zbraněmi nebo pěstováním a výrobou tabáku,
    • porušují zásady globálního paktu OSN5 nebo pokynů OECD6 pro nadnárodní podniky,
    • dosahují nejméně 1 % příjmů z průzkumu, těžby, získávání, distribuce nebo rafinace černého a hnědého uhlí; nejméně 10 % příjmů z průzkumu, těžby, distribuce nebo rafinace ropných paliv; nejméně 50 % příjmů z průzkumu, těžby, výroby nebo distribuce plynných paliv; a nejméně 50 % příjmů z výroby elektřiny s intenzitou emisí skleníkových plynů vyšší než 100 g CO2 e/kWh.

    Používání označení EU CTB nebo EU PAB je podmíněno plněním cíle dekarbonizační trajektorie, tj. 7% snížením intenzity emisí skleníkových plynů v průměru za rok. Administrátoři referenčních hodnot nemohou označení EU CTB nebo EU PAB nadále používat, pokud

    • nebylo cíle dekarbonizační trajektorie v daném roce dosaženo a zároveň nedošlo ke kompenzaci v následujícím roce7, nebo
    • nebylo cíle dekarbonizační trajektorie dosaženo třikrát v jakémkoli období po sobě jdoucích deseti let.

    Opětovně mohou administrátoři referenčních hodnot použít označení EU CTB nebo EU PAB, pokud daná referenční hodnota splňuje cíl dekarbonizační trajektorie ve dvou po sobě následujících letech po ztrátě předmětného označení. To však neplatí, pokud daná referenční hodnota ztratila označení EU CTB nebo EU PAB dvakrát.

    Nařízením o referenčních hodnotách pro klima zavádí kromě klimatických referenčních hodnot také požadavky na transparentnost související s udržitelností. Administrátoři referenčních hodnot musí mimo dalších informací8 uvádět ve svých prohlášeních o referenční hodnotě.

    • informace o tom, zda a v jakém rozsahu je v případě EU CTB, EU PAB a referenční hodnoty se značným významem pro akcie a dluhopisy zajištěn stupeň celkového souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo cíli Pařížské dohody (v souladu s článkem 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 tzv. SFDR),
    • informace o tom, jakým způsobem je metodika pro každou referenční hodnotu9 (nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot) v souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo cíli Pařížské dohody,
    • informace o tom, že referenční hodnota není EU CTB nebo EU PAB,
    • informace o tom, jakým způsobem jsou v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě (nebo skupině příbuzných referenčních hodnot) zohledňovány ESG faktory, případně sdělení, že referenční hodnota tyto faktory nezohledňuje (nesleduje ESG cíle).

    S cílem usnadnit administrátorům referenčních hodnot zveřejňování informací o zohledňování ESG faktorů v prohlášeních o referenční hodnotě přijala Evropská komise Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 (platné a použitelné od 23. prosince 2020) a Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817 (platné a použitelné od 23. prosince 2020).

    Souhrn uvedených odkazů

    • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (tzv. nařízení o referenčních hodnotách)
    • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty (tzv. nařízením o referenčních hodnotách pro klima)
    • Konsolidované znění: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014
    • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu
    • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory
    • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální obsah vysvětlení, jakým způsobem jsou v metodice pro stanovení referenčních hodnot zohledněny environmentální, sociální a správní faktory

    1 Souborem investičních příležitostí se rozumí soubor všech nástrojů v dané třídě aktiv nebo skupině tříd aktiv, do nichž je možné investovat. Tento soubor zahrnuje veškeré investiční možnosti dostupné v dané třídě aktiv nebo kombinaci tříd aktiv na trhu a slouží jako komplexní referenční rámec pro investiční rozhodování.
    2 Organizace spojených národů.
    3 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
    4 Souborem investičních příležitostí se rozumí soubor všech nástrojů v dané třídě aktiv nebo skupině tříd aktiv, do nichž je možné investovat. Tento soubor zahrnuje veškeré investiční možnosti dostupné v dané třídě aktiv nebo kombinaci tříd aktiv na trhu a slouží jako komplexní referenční rámec pro investiční rozhodování.
    5 Organizace spojených národů.
    6 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
    7 Úpravou cílů v dekarbonizační trajektorii pro následující rok směrem nahoru.
    8 Stanovených v článku 27 nařízení o referenčních hodnotách.
    9 Vyjma referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a měnových kurzů. 

  • Evropský standard pro zelené dluhopisy

    Úvod

    Klíčovými nástroji financování udržitelnosti, jejichž význam a obliba postupem let roste, jsou zelené a environmentálně udržitelné dluhopisy. Dle údajů Evropské komise jsou environmentálně udržitelné dluhopisy jedním z hlavních nástrojů financování investic souvisejících se zelenými technologiemi, environmentálně udržitelnou dopravní infrastrukturou nebo účinným využíváním energie a zdrojů. Tyto investice budou navíc posíleny jednotným rámcem pro vydávání zelených dluhopisů prostřednictvím evropského standardu pro zelené dluhopisy.

    Evropský standard pro zelené dluhopisy je dobrovolný standard, který byl přijat prostřednictvím Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 tzv. nařízení o evropských zelených dluhopisech.  Nařízení o evropských zelených dluhopisech je platné od 20. prosince 2023 a použitelné bude od 21. prosince 2024.

    Působnost opatření

    Nařízení o evropských zelených dluhopisech stanovuje harmonizovaná pravidla a poskytuje šablony určené ke zveřejňování standardizovaných informací pro emitenty, kteří chtějí vydávat dluhopisy označené jako evropské zelené dluhopisy nebo EuGB v Evropské unii. Zároveň poskytuje dobrovolné šablony pro emitenty, kteří v Evropské unii vydávají dluhopisy nabízené jako environmentálně udržitelné nebo dluhopisy vázané na udržitelnost. Emitenty uvedených dluhopisů mohou být finanční a nefinanční podniky a veřejnoprávní subjekty z Evropské unie nebo třetích zemí.

    Nařízení o evropských zelených dluhopisech taktéž stanovuje pravidla pro externí posuzovatele, kteří budou standardizované informace ověřovat. Tato pravidla se týkají 

    • registrace externích posuzovatelů,
    • organizačních požadavků, procesů a dokumentů ohledně správy a řízení externích posuzovatelů,
    • požadavků pro externí poskytovatele ze třetích zemí,
    • dohledu nad externími posuzovateli ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a případně vnitrostátních orgánů.

    Podstata opatření

    Evropský standard pro zelené dluhopisy byl vytvořen s cílem 

    • zvýšit transparentnost a integritu na trhu se zelenými dluhopisy,
    • podpořit a stimulovat investice nezbytné k přechodu na uhlíkově neutrální a udržitelné hospodářství,
    • omezit riziko klamavé ekologické reklamy („greenwashing“) na trhu se zelenými dluhopisy,
    • zvýšit srovnatelnost investičních projektů.

    Schéma

    Nařízení o evropských zelených dluhopisech se zaměřuje na dva koncepty udržitelných dluhopisů, tj.

    • evropský zelený dluhopis (neboli EuGB),
    • dluhopis nabízený jako environmentálně udržitelný a dluhopis vázaný na udržitelnost.

    V prvním případě stanovuje nařízení o evropských zelených dluhopisech jednotné požadavky, jejichž splnění umožňuje emitentům dluhopisů použít označení evropský zelený dluhopis nebo EuGB (dále jen „EuGB“). Záměrem jednotných požadavků je zajistit

    • soulad financovaných hospodářských činností (projektů) s taxonomií EU,
    • transparentnost standardizovaných informací souvisejících s vydáváním EuGB, alokací finančních prostředků získaných z jejich vydávání a dopady alokovaných finančních prostředků,
    • ověřování standardizovaných informací spojených s vydáváním EuGB a alokací finančních prostředků získaných jejich vydáváním a případně dopady alokovaných finančních prostředků.

    Peněžní prostředky získané vydáním EuGB se v plné výši a při splnění taxonomických požadavků10 mohou alokovat na

    • dlouhodobá aktiva, která nejsou finančními aktivy,
    • kapitálové výdaje,
    • provozní výdaje, které vznikly nejdříve tři roky před vydáním evropského zeleného dluhopisu,
    • finanční aktiva, která byla vytvořena nejpozději pět let po vydání evropského zeleného dluhopisu,
    • aktiva a výdaje domácností,
    		 tzv. „postupný přístup“,
    • portfolio dlouhodobých aktiv nebo finančních aktiv,
    		 tzv. „portfoliový přístup“,
    • daňové úlevy,
    • subvence,
    • mezispotřebu,
    • běžné převody v rámci vládních institucí,
    • běžnou mezinárodní spolupráci, jiné druhy veřejných výdajů,
    		 pokud je emitentem veřejnoprávní subjekt nebo subjekt ze třetí země, který je státem, členem federace v případě federálního státu nebo regionálním či obecním subjektem.

    Nařízení o evropských zelených dluhopisech nicméně umožňuje flexibilitu alokace peněžních prostředků získaných vydáním EuGB. Emitenti mohou až 15 % získaných peněžních prostředků alokovat na hospodářské činnosti, které nesplňují technická screeningová kritéria, pokud

    • splňují ostatní taxonomické požadavky11,
    • představují
      • hospodářské činnosti, pro které k datu emise EuGB neexistují technická screeningová kritéria, nebo
      • činnosti v rámci mezinárodní podpory a financování opatření v oblasti klimatu12.

    V souvislosti s EuGB podléhají emitenti řadě požadavků na zveřejňování standardizovaných informací, které budou navíc ověřovány ze strany externích posuzovatelů. Standardizované informace budou emitenti poskytovat prostřednictvím zpráv, jež zajistí vysokou míru srovnatelnosti EuGB. Ověřování těchto zpráv zase zajistí důvěryhodnost EuGB. Na základě požadavků stanovených nařízením o evropských zelených dluhopisech emitenti

    • před vydáním EuGB uveřejní prospekt podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 a na svých internetových stránkách bezplatně zpřístupní odkaz na tento prospekt,
    • před vydáním EuGB zpracují přehled údajů o EuGB a zajistí k němu předemisní posouzení s kladným stanoviskem od externího posuzovatele,
    • před vydáním EuGB zveřejní a bezplatně zpřístupní přehled údajů a předemisní posouzení na svých internetových stránkách, a to nejméně do uplynutí dvanácti měsíců po splatnosti EuGB,
    • každých dvanáct měsíců vypracují zprávu o alokaci peněžních prostředků získaných vydáním EuGB (a aktualizují ji, pokud dojde ke změně v alokaci),
    • po úplné alokaci peněžních prostředků získaných vydáním EuGB zajistí ke zprávě o alokaci poemisní posouzení od externího posuzovatele,
    • bez zbytečného odkladu zveřejní a bezplatně zpřístupní zprávu o alokaci a poemisní posouzení na svých internetových stránkách, a to nejméně do uplynutí dvanácti měsíců po splatnosti EuGB,
    • po úplné alokaci získaných peněžních prostředků a alespoň jednou během doby platnosti EuGB vypracují zprávu o dopadu EuGB na životní prostředí (zajištění posouzení zprávy o dopadu od externího posuzovatele je dobrovolné),
    • bez zbytečného odkladu zveřejní a bezplatně zpřístupní zprávu o dopadu a její případné posouzení na svých internetových stránkách, a to nejméně do uplynutí dvanácti měsíců po splatnosti EuGB,
    • zveřejní a bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách případný plán kapitálových výdajů.

    Přehled údajů o EuGB, zpráva o alokaci peněžních prostředků získaných vydáním EuGB a zpráva o dopadu EuGB budou mimo jiné obsahovat informace o 

    • environmentální strategii včetně odůvodnění13,
    • klíčových ukazatelích výkonosti,
    • plánech přechodu14,
    • alokaci peněžních prostředků získaných vydáním EuGB,
    • dopadu peněžních prostředků získaných vydáním EuGB na životní prostředí,
    • plánu kapitálových výdajů.

    Nařízení o evropských zelených dluhopisech doplní akty v přenesené pravomoci, které přijme Evropská komise a kterými se stanoví regulační technické normy a další doplňující skutečnosti (například informace týkající se poplatků za registraci externích posuzovatelů nebo ukládání pokut).

    Vyjma požadavků vztahujících se k EuGB, zavádí nařízení o evropských zelených dluhopisech taktéž šablony pro volitelné zveřejňování informací pro

    • dluhopisy nabízené jako environmentálně udržitelný, tj. dluhopisy, jejichž emitenti se vůči investorům zavazují nebo jim poskytují jakoukoli formu předsmluvních tvrzení, že peněžní prostředky získané vydáním těchto dluhopisů budou alokovány na hospodářské činnosti, které přispívají k některému environmentálnímu cíli,
    • dluhopisy vázané na udržitelnost, tj. dluhopisy, jejichž finanční nebo strukturální charakteristiky se liší v závislosti na tom, nakolik emitenti dosáhnou předem stanovených cílů environmentální udržitelnosti.

    Konkrétní podobu šablon pro volitelné zveřejňování předemisních a poemisních informací včetně pokynů přijme Evropská komise do 21. prosince 2024 (tj. do dne vstupu nařízení o evropských zelených dluhopisech v použitelnost).

    Šablony pro emitenty dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné budou zahrnovat alespoň následující informace

    • způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu přispějí k provádění plánů přechodu na udržitelné hospodářství, pokud tyto plány mají emitenti povinnost zveřejňovat podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU tzv. účetní směrnice nebo je zveřejňují dobrovolně,
    • způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu přispějí k obratu, kapitálovým výdajům a provozním výdajům, pokud tyto ukazatele mají emitenti povinnost zveřejňovat podle nařízení o taxonomii,
    • minimální podíl peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisů, které budou použity na environmentálně udržitelné činnosti podle nařízení o taxonomii.

    Šablony pro emitenty dluhopisů vázaných na udržitelnost budou zahrnovat alespoň následující informace

    • odůvodnění, úroveň ambicí, významnost a metodiku výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených emitenty,
    • způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu přispějí k provádění plánů přechodu na udržitelné hospodářství, pokud tyto plány mají emitenti povinnost zveřejňovat podle účetní směrnice nebo je zveřejňují dobrovolně,
    • způsob, jakým budou dluhopisy a peněžní prostředky získané jejich vydáním vázány na obrat, kapitálové výdaje a provozní výdaje, pokud tyto ukazatele mají emitenti povinnost zveřejňovat podle nařízení o taxonomii,
    • popis struktury dluhopisu, včetně mechanismu úpravy kupónu.

    Souhrn uvedených odkazů

    • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (tzv. evropský standard pro zelené dluhopisy)
    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (tzv. účetní směrnice)
    • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES

    10 Neboli kritérií pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti stanovená v článku 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 tzv. nařízení o taxonomii.
    11 Neboli kritérií pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti stanovená v článku 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 tzv. nařízení o taxonomii.
    12 Neboli kritéria pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti stanovená v článku 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 tzv. nařízení o taxonomii.
    13 Specifikované v článku 5 nařízení o evropských zelených dluhopisech.
    14 Stategie emitenta EuGB, která popisuje, jakým způsobem bude využití prostředků získaných vydáním EuGB přispívat k environmentálním cílům.
     Plány přechodu týkající se toho, jak emitent plánuje postupný přechod na nízkouhlíkovou nebo klimaticky neutrální činnost v souladu s dlouhodobými klimatickými cíli EU.

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.

Přejít na začátek