Materiály na jednání vlády 6. března 2013

Bod č.2 :
Návrh zákona o povinném značení lihu a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu

Ministerstvo financí předkládá návrh zákona o povinném značení lihu (dále jen „návrh zákona“), kterým by měl být nahrazen stávající zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o povinném značení lihu“).

Účelem zákona o povinném značení lihu je především zajištění identifikačního značení lihu pro daňové účely v zájmu zamezení daňovým a celním únikům, následně pak zamezení nelegální výrobě lihu a zajištění, aby nakládání s lihem probíhalo v souladu s platnými právními předpisy. 

Podle současné právní úpravy je zavedena povinnost značit každé spotřebitelské balení lihu, které je určeno pro tuzemský trh, kontrolní páskou, a to takovým způsobem, aby při otevření spotřebitelského balení došlo ke znehodnocení této pásky. Kontrolní páska přitom neobsahuje spotřební daň a její funkce je výhradně kontrolní. Kontrolní páska je ceninou obsahující speciální ochranné prvky proti padělání a pozměňování. 

V rámci současné úpravy byla ze strany Ministerstva financí, orgánů Celní správy České republiky i výrobců a dovozců lihovin identifikována řada dílčích nedostatků věcného i legislativního charakteru, resp. řada potenciálních možností inovace právní úpravy. Naléhavost řešení uvedených nedostatků byla dále podtržena vypuknutím tzv. methylalkoholové aféry v srpnu loňského roku.

Návrh zákona by měl přinést řešení, resp. výrazný pozitivní posun v předmětné oblasti, jakkoliv nelze předpokládat, že černý trh s lihovinami bude jakýmikoliv zákonnými opatřeními vymýcen zcela. Nová úprava nadále vychází ze základního principu, že kontrolní páska je určena ke značení spotřebitelského balení lihu, neobsahuje spotřební daň a její funkce je výhradně kontrolní. Návrh zákona přináší především následující opatření věcného charakteru:     

• snížení objemu spotřebitelského balení lihu z 6 litrů na 1 litr; výjimku budou představovat spotřebitelská balení ve skle do objemu 3 litrů (zejména tzv. dárková balení) za podmínky, že se nebudou nacházet v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou spotřebu,
• kombinace správních deliktů, které na jedné straně postihnou porušení povinnosti držitele kontrolních pásek zajistit ochranu těchto pásek (se zvýšenou sankcí v případě, že toto porušení vedlo ke ztrátě, zničení nebo odcizení kontrolních pásek) a na druhé straně postihnou ztrátu nebo zničení kontrolních pásek jejich držitelem (a to s výší sankce odpovídající výši spotřební daně z lihu odpovídající lihu potenciálně označenému těmito kontrolními páskami),
• nové vymezení neznačeného lihu a explicitní zákaz nakládání s neznačeným lihem (dosud sporně formulováno),
• pravidlo, podle něhož se smí v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou spotřebu, nacházet pouze jedno spotřebitelské balení lihu jednoho druhu s porušenou kontrolní páskou (k zamezení přelévání lihovin do řady nádob s porušenou kontrolní páskou v restauračních a podobných zařízeních); alternativou budou až tři balení vybavená tzv. jednocestným uzávěrem,
• pravidlo, podle něhož se nesmí v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny, nacházet líh, který je produktem pěstitelského pálení ovoce (k zamezení vydávání neznačeného lihu za líh z pěstitelského pálení, který nemusí být značen),
• zpřísnění podmínek registrace osob povinných značit líh (zejména výrobci a dovozci) a sledování jejich průběžného plnění registrovanými osobami (zejména podmínka bezdlužnosti osoby u orgánů Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky a podmínka bezúhonnosti fyzických osob majících klíčový vliv na fungování registrovaných právnických osob, a to včetně jejich odpovědnosti za působení v právnických osobách v minulosti),
• zavedení obdobného systému registrace též pro distributory lihu včetně povinnosti nakupovat a prodávat líh ve spotřebitelském balení pouze v řetězci: registrovaná osoba povinná značit líh – registrovaný distributor – konečný prodejce,
• zavedení povinnosti osoby povinné značit líh, resp. distributora lihu složit kauci, a to ve výši 5 mil. Kč., tedy úměrné potenciálním sankcím za správní delikty podle návrhu zákona,
• zveřejňování klíčových údajů z registru osob povinných značit líh a distributorů lihu,
• stanovení povinnosti vracet sejmuté neporušené kontrolní pásky celnímu úřadu,
• posílení kontrolních a sankčních kompetencí České obchodní inspekce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, živnostenských úřadů a orgánů Finanční správy České republiky k postihu porušování povinností při značení lihu, 
• zavedení nové generace kontrolních pásek (zejména nové ochranné prvky, resp. jejich kombinace a ztenčení použitého ceninového papíru, což by ztížilo sejmutí kontrolní pásky ze spotřebitelského balení pro její opakovanou aplikaci),
• uvádění na kontrolní pásce údaje o přesném obsahu lihu ve spotřebitelském balení (v současnosti je uváděn pouze interval, což umožňuje zkreslovat skutečný obsah lihu v balení),
• zavedení individualizace kontrolních pásek v zájmu jejich nesporné identifikace a usnadnění kontrolní činnosti,
• zveřejňování klíčových údajů z registru kontrolních pásek mimo jiné v zájmu ochrany spotřebitele,
• zavedení povinného kamerového systému instalovaného na místech značení lihu,
• posílení kontrolního systému v rámci trhu s lihem – povinnost osob povinných značit líh a distributorů hlásit celnímu úřadu vybrané údaje, týkající se kontrolních pásek a spotřebitelských balení lihu (zejména množství a druh spotřebitelských balení lihu, resp. kontrolních pásek dodaných konkrétním distributorům nebo konečným prodejcům).

Návrh zákona dále přináší následující opatření legislativního charakteru:

• odstranění systematických a terminologických nepřesností současné právní úpravy a její celková modernizace,
• vyšší stupeň provázanosti s právní úpravou spotřebních daní,
• podřízení výkonu působnosti podle návrhu zákona procesnímu režimu daňového řádu včetně odstranění duplicitních procesních ustanovení,
• zpřesnění úpravy správního trestání.

Cílem návrhu zákona je tedy reagovat na dosavadní zkušenosti s prováděním zákona o povinném značení lihu a tím co nejúčinněji zamezit daňovým a celním únikům v oblasti nakládání s lihem, a to způsobem, který nepřiměřeně nezatěžuje poctivé výrobce, dovozce, distributory a prodejce lihu a současně chrání spotřebitele.

Spolu s návrhem zákona je předkládán těž doprovodný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu.

Navrhuje se, aby návrh zákona nabyl účinnosti prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Bod č. 3:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění tzv. „zákon proti praní peněz“, tedy zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Za účelem posílení nezávislosti Finančního analytického útvaru působícího v rámci Ministerstva financí v roli takzvané „finanční zpravodajské jednotky“ se navrhuje, aby ředitele tohoto útvaru na návrh ministra financí jmenovala a odvolávala vždy vláda a navíc aby předseda vlády namísto ministra financí rozhodoval o zproštění povinnosti mlčenlivosti. Současně se navrhuje zavést dohled nad objektivitou, nestranností a neovlivnitelností fungování tohoto útvaru, který by vykonával určený orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Bod č. 8:
Návrh na revokaci usnesení vlády České republiky č. 597 ze dne 15. srpna 2012, kterým byl schválen návrh zákona o provozování sázkových her a návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o provozování sázkových her

Dne 15. srpna 2012 vláda České republiky přijala usnesení č. 597, kterým byl schválen návrh zákona o provozování sázkových her a návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o provozování sázkových her. Současně bylo Ministerstvu financí uloženo, aby vypracovalo konečné znění těchto návrhů zákona a podrobilo je notifikační proceduře v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, v platném znění (dále jen ,,Směrnice“). Ministerstvo financí dne 30. ledna 2013 obdrželo sdělení Evropské komise, jímž reaguje na dodatečnou odpověď České republiky k uplatněnému podrobnému stanovisku a připomínkám k návrhu zákona o provozování sázkových her. O výsledku notifikačního řízení Ministerstvo financí v současně době informuje vládu České republiky, která stanoví další kroky ve věci návrhu zákona o provozování sázkových her.

Ministerstvo financí je toho názoru, že je nutné přistoupit k sladění zákona o provozování sázkových her s právem Evropské unie, tak aby nevznikaly žádné pochybnosti o jeho slučitelnosti. Současně je nutné přijmout komplexní úpravu sázkových her provozovaných prostřednictvím internetu, neboť nelze opomíjet fakt, že občané České republiky již dnes v rozsáhlé míře využívají služeb provozovatelů sázkových her usídlených v zahraničí. V tomto ohledu je nutné nastavit regulační rámec, který bude poskytovat legální prostředí pro účastníky sázkových her spočívající v nastavení konkrétních pravidel pro internetové provozovatele a s tím související spotřebitelské ochrany. Na druhé straně tento regulační rámec umožní zdanění zahraničních provozovatelů, které za současné situace není možné.

Bod č. 16:
Návrh na převod dalšího podílu České republiky na mimořádném zisku Mezinárodního měnového fondu (MMF) z omezeného prodeje zlata ve prospěch zvýhodněných zdrojů určených pro nízkopříjmové země

Ministerstvo financí předkládá vládě ke schválení návrh na převod podílu ČR na mimořádném zisku Mezinárodního měnového fondu (MMF) z prodeje zlata ve prospěch zdrojů, které jsou určeny pro zvýhodněné financování nízko příjmových zemí.

V případě ČR se bude jednat o částku cca  7,37 mil. SDR, což odpovídá zhruba  220  mil. Kč.
Tyto prostředky budou konkrétně použity k subvencování úroků z půjček poskytovaných nízko příjmovým zemím z fondu PRGT (Poverty Reduction and Growth Trust), který spravuje právě MMF.

Toto rozhodnutí je v souladu s postojem EU k otázce podpory nízkopříjmových zemí. 

Bod č. 17:
Řešení nedostatečného objemu finančních prostředků kapitoly státního rozpočtu 374 – Správa státních hmotných rezerv na ochraňování a pořízení státních hmotných rezerv v roce 2013

Správa státních hmotných rezerv je ústředním správním úřadem v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. Vláda na svém zasedání konaném dne 23. ledna 2013 schválila svým usnesením č. 66/V „Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky na léta 2013 – 2014“. Realizace tohoto Plánu není možná bez dodatečného navýšení výdajů kapitoly státního rozpočtu 374 – Správa státních hmotných rezerv.

V souladu s ustanovením § 27, odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, vláda vyjádřila souhlas s uvolněním potřebné částky 575 000 tis. Kč z kapitoly státního rozpočtu 398 – Všeobecná pokladní správa, položky Vládní rozpočtová rezerva. Uvolněním finančních prostředků dojde k navýšení výdajů Správy státních hmotných rezerv na částku 2 336 799 tis. Kč. Navýšení výdajů bude Správou státních hmotných rezerv využito na pořízení pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc a krytí výdajů spojených s ochraňováním státních hmotných rezerv.

Bod č. 18:
Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

Ve snaze omezit daňové zatížení ekonomických subjektů, zajistit výměnu informací v daňové oblasti potřebnou pro správu daní a vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, k němuž běžně, bez existence daňových smluv, dochází v mezinárodních hospodářských, obchodních, ale i kulturních stycích a jehož příčinou je kolize daňových zákonů jednotlivých států, je mezi zeměmi obvyklé sjednávat bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

V současné době existuje ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou bezesmluvní vztah, přičemž pro rozvoj vzájemných ekonomických vztahů mezi oběma státy je existence smlouvy o zamezení dvojímu zdanění potřebná. Na expertní úrovni se podařilo tuto komplexní daňovou smlouvu dojednat na podzim roku 2012. V současnosti probíhá v obou zemích standardní legislativní proces vedoucí k podpisu smlouvy v době co možná nejbližší.