Materiály na jednání vlády dne 26. dubna 2023
Bod č. 4: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2022
Za rok 2022 vykázalo hospodaření státního rozpočtu schodek 360,4 mld. Kč, což představovalo proti výši dané rozpočtem výsledek lepší o 14,6 mld. Kč. Plnění rozpočtu příjmů dosáhlo 96,3 % a čerpání výdajů taktéž 96,3 % rozpočtu po změnách. Výsledný schodek státního rozpočtu za rok 2022 byl proti stejnému období roku 2021 nižší o 59,3 mld. Kč.
Bod č. 5: Konvergenční program České republiky (duben 2023)
Podle údajů ČSÚ skončilo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2022 meziročním poklesem deficitu o 1,5 %, přestože se ekonomika potýkala s důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Deficit tak dosáhl 3,6 % HDP, přičemž zahrnoval nejenom celou řadu jednorázových či přechodných opatření jako humanitární pomoc a podporu ekonomických subjektů v důsledku vysokých cen, ale i efekty opatření, která během epidemie covid-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Ve strukturálním vyjádření pak hospodaření skončilo deficitem ve výši 2,8 % HDP. Dluh sektoru vládních institucí činil ke konci loňského roku 44,1 % HDP.
V letošním roce očekáváme obdobné deficitní hospodaření sektoru vládních institucí, a to ve výši 3,5 % HDP. Po očištění o vliv hospodářského cyklu a jednorázové operace, které jsou v tomto roce navázané hlavně na ceny energií, by mělo jít o deficit ve výši 1,6 % HDP. Výše zadlužení veřejných financí v letošním roce pravděpodobně mírně poklesne na 43,5 % HDP.
Pod referenční hranici deficitu sektoru vládních institucí 3 % HDP by se ČR měla dostat již v roce 2024. Dále by schodky měly klesat až k hodnotě kolem 2 % HDP v roce 2026. Strukturální deficit by se na konci horizontu výhledu měl pohybovat na 2,2 % HDP. V důsledku poměrně významné absolutní výše deficitů veřejných financí by úroveň zadlužení sektoru vládních institucí měla v letech výhledu mírně růst a na konci horizontu výhledu dosáhnout 45 % HDP. Výbor pro rozpočtové prognózy na základě materiálu konstatoval, že prognózy jsou realistické.
Bod č. 6: Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2023
Výsledky plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu jsou prezentovány na základě údajů o jeho pokladním plnění, tj. podle stavu na účtech státního rozpočtu vedených v ČNB k 31. březnu 2023, a dále podle dat rozpočtového systému Integrovaného informačního systému státní pokladny za leden až březen 2023 k 1. dubnu 2023. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března schodkem ve výši 166,2 mld. Kč, což byl výsledek meziročně horší o 107,0 mld. Kč. Po očištění vlivu prostředků Evropské unie a finančních mechanismů z příjmové i výdajové strany vykázalo hospodaření státního rozpočtu schodek 156,8 mld. Kč.
Bod č. 7: Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2022 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR
Ministerstvo financí předkládá ve smyslu uvedeného ustanovení zpracovaný Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2022 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, který podává souhrnnou informaci o rozsahu a zaměření cenových kontrol v uvedeném roce. Materiál obsahuje číselné údaje o kontrolách, provedených jednotlivými kontrolními orgány, kterými jsou MF, SFÚ, celní úřady, ČTÚ, ERÚ, Státní energetické inspekce, Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, krajských úřadů, včetně Magistrátu hl. m. Prahy, a obecních úřadů.
Pro informaci
Bod č. 1: Makroekonomická predikce České republiky (duben 2023)
V roce 2023 by se HDP mohl zvýšit o 0,1 %. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 10,9 % a v roce 2024 klesnout na 2,4 %. Nezaměstnanost by se z průměrných 2,3 % v roce 2022 mohla letos mírně zvýšit na 3,0 %, v příštím roce by však již mohla klesnout v průměru na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.
Veřejné finance hospodařily v roce 2022 se schodkem meziročně nižším o 1,5 %, přestože se potýkaly s důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Deficit 3,6 % HDP zahrnuje nejen humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami, ale i efekty opatření, která během epidemie covidu-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhad výsledku hospodaření za rok 2023 ve výši −3,5 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí a rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti. S odezněním vysokých a volatilních cen energií a 10% růstem nominálního HDP pravděpodobně poklesne zadlužení veřejných financí ze 44,1 % HDP v roce 2022 na 43,5 % HDP ke konci roku 2023.