Materiály na jednání vlády dne 8. listopadu 2023
Bod č. 6: Mandát pro provedení revize výdajů v oblasti ICT
MF předkládá vládě k projednání a schválení „Záměr provedení revize výdajů v oblasti ICT“. Předložený materiál představuje první realizaci revize výdajů v rámci nové agendy Ministerstva financí, kde vláda pro každou revizi výdajů určí její cíl, časový rámec a rámec spolupráce mezi dotčenými ministerstvy a ostatními subjekty.
Mandát pro provedení revize výdajů v oblasti informačních a komunikačních technologií stanovuje několik konkrétních cílů revize, časový rámec realizace mezi říjnem 2023 a květnem 2024, předmět prací, zapojené subjekty a jejich vzájemnou zodpovědnost v rámci realizace revize výdajů.
Bod č. 11: Návrh na schválení změn Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj
Ve dnech 16. až 18. května 2023 proběhlo v uzbeckém Samarkandu 32. Výroční zasedání Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), nejvyššího orgánu banky, na kterém byly přijaty rezoluce číslo 259 a 260 týkající se změn článků 1 a článku 12.1 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
Nová úprava čl. 1 Dohody umožní omezené a postupné rozšíření geografického mandátu operací EBRD do regionu Subsaharské Afriky a Iráku.
Změna čl. 12.1 Dohody odstraňuje omezení v přístupu k základnímu kapitálu banky pro běžné operace a pověřuje Radu ředitelů EBRD, aby stanovovala a udržovala limity základního kapitálu banky s ohledem na ukazatele kapitálové přiměřenosti. Tato změna byla navržena v reakci na doporučení vycházející z Nezávislé studie rámců kapitálové přiměřenosti (CAF Review) připravené expertní skupinou G20 určené mezinárodním rozvojovým bankám v rámci procesu revize rámce jejich kapitálové přiměřenosti. EBRD se konkrétně odkazuje na doporučení přesunout určité nominální cíle pro pákový efekt ze stanov mezinárodních rozvojových bank do rámce kapitálové přiměřenosti. Po této změně budou limity nastavovány Radou ředitelů, tj. zástupci členských států. Tento krok umožní navýšit úvěrovou kapacitu banky a zachovat vysoké ratingové hodnocení, a to bez dodatečného kapitálového vstupu ze strany akcionářů.
Pro informaci:
Bod č. 3: Zpráva o plnění opatření vyplývajících ze Strategie vlastnické politiky státu k 31. 12. 2022
MF předkládá pravidelnou každoroční informaci v souladu s Usnesením vlády č. 115 ze dne 17. února 2020.
Portfolio společností a podniků s majetkovou účastí státu tvořilo k 31. 12. 2022 celkem 107 subjektů. Z hlediska právní formy se jedná o 46 akciových společností, 1 společnost s ručením omezeným, 1 komanditní společnost, 58 státních podniků a 1 národní podnik. Ministerstvo financí vykázalo ve svém portfoliu k 31. 12. 2022 celkem 38 subjektů z toho 35 akciových společností, 1 komanditní společnost a 2 státní podniky. Součástí materiálu je i přehled všech společností s majetkovou účastí státu, státních podniků a národního podniku v gesci jednotlivých ministerstev s vybranými daty a informacemi ve stavu ke konci roku 2022.
Součástí Zprávy je i vyhodnocení plnění opatření zaměřených na uplatňování politiky diverzity. Aktivní společnosti a podniky v portfoliu státu (mimo zbytkové účasti, podniky a společnosti v konkurzu či v likvidaci apod.) měly k 31. 12. 2022 celkem 432 míst v řídících a dozorčích orgánech. Ve statutárních orgánech k tomuto datu působilo celkem 134 osob, z toho 10 žen, tj. podíl 7,5 %. U kontrolních orgánů činil celkový počet osob 298, z toho 51 žen, tj. podíl 17,1 %.
Bod č. 4: Zpráva o činnosti a výsledcích strategických společností s majetkovou účastí státu, státních podniků a národního podniku za rok 2022
MF předkládá pravidelnou každoroční informaci v souladu s Usnesením vlády č. 115 ze dne 17. února 2020.
Portfolio České republiky tvořilo dle vyhodnocení jednotlivých ministerstev v návaznosti na schválení Strategie vlastnické politiky státu k 31. 12. 2022 celkem 36 subjektů. Stát aktuálně vykonává vlastnická a zakladatelská práva ve strategických subjektech prostřednictvím 7 rezortů, a to Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany, Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj. Z hlediska právní formy se jedná o 17 akciových společností, 17 státních podniků, 1 národní podnik a 1 státní organizaci.
Strategické subjekty České republiky v roce 2022 vykázaly hospodářský výsledek po zdanění v souhrnné výši 67 220 mil. Kč, více než pětinásobný nárůst oproti roku 2021. Subjekty prostřednictvím ministerstev spravovaly aktiva v celkové výši 1 603 116 mil. Kč. Z hlediska příjmové stránky státního rozpočtu v roce 2022 strategické subjekty odvedly do fondu zakladatele, respektive vyplatily dividendu v celkové výši 26 632 mil. Kč, tj. nárůst oproti roku 2021 o 13,1 %. V roce 2022 vyplatily finanční prostředky ve formě dividendy společnosti ČEZ, a.s. (18 020 mil. Kč), Lesy České republiky, s.p. (3 810 mil. Kč), ČEPS, a.s. (2 000 mil. Kč), ČEPRO, a.s. (1 579 mil. Kč), MERO ČR, a.s. (673 mil. Kč) a Budějovický Budvar, národní podnik (550 mil. Kč).
V roce 2022 bylo 83 741 osob zaměstnáno v subjektech strategického významu, z toho 33 776 žen, což představuje genderové zastoupení na úrovni 40,3 % z celkového počtu zaměstnanců. V případě složení orgánů společností bylo ve statutárních orgánech 127 osob, z toho 9 žen, tj. 7,1% zastoupení, a v dozorčích radách 233 osob, z toho 33 žen tj. 14,2% zastoupení.