S poskytnutím záruky za úvěr společnosti SAZKA MF nesouhlasí z následujících důvodů

požadovaná státní záruka je z hlediska státního rozpočtu vysoce riziková. Přestože není nikde vyslovena požadovaná výše záruky, z vyčíslených investičních nákladů lze vyvodit, že může být vyšší než 6 mld. Kč. Při známém stavu deficitního financování by byl dopad při realizaci této státní záruky na rozpočet značný.

pokud by stát blokoval jako jištění své záruky odvedený výtěžek Sazky, který je však určen na veřejně prospěšné účely, bylo by nutné, aby stát chybějící prostředky "na tyto účely" hradil z jiných svých zdrojů;

nebylo nikde jasně řečeno v jaké výši a čase by měl být garantovaný úvěr poskytnut, ani celkové náklady stavby nejsou v různých materiálech uváděny stejnými částkami;

SAZKA sama odmítá přistoupit na placení dluhů cizího subjektu s komentářem, že podpis kupní smlouvy by byl jen stěží chápán jako postup s péčí řádného hospodáře, totéž však musí mít na zřeteli při svém rozhodování i stát;

rizikem je i případ, kdy bude záruka poskytnuta a přesto se hala v termínu pro MS nedostaví;

nabízené zajištění úvěru akciemi ve výši 150 % požadovaného úvěru je možné nabídnout rovněž financujícím bankám;

problém vidíme i v tom, že investorem haly má být a.s. BESTSPORT, konečným vlastníkem Haly SAZKA má být Občanské sdružení Hala SAZKA a bude plátcem splátek cizích zdrojů včetně úroků, avšak příjemcem cizích zdrojů má být SAZKA a.s., BESTSPORT a.s. pak bude generálním nájemcem a správcem Haly SAZKA;

investor nesprávně předpokládá, že cesta poskytnutí státní záruky je rychlá a práce na stavbě mohou bez přerušení dále pokračovat - časová rovina mechanismu poskytnutí státní záruky je v rovině několika měsíců. Bez účinné státní záruky zřejmě banky úvěr v předstihu neposkytnou, neboť by samy riziko, že Parlament návrh zákona o státní záruce předložený vládou neschválí;

v materiálu, který vypracoval zmocněnec Karel Hrdý pro jednání vlády, je dokonce uvedeno konstatování: "financování výstavby a provozu sportovní haly je postaveno na principu korporátního financování", nejde tedy o financování projektové. Z tohoto důvodu je irelevantní zkoumat, zda je výstavba sportovní haly projektem návratným nebo nikoli.