Česká republika je nejkonkurenceschopnější zemí Visegrádské čtyřky
Mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti 2005
Česká republika zaznamenala v mezinárodním srovnání konkurenceschopnosti významný posun. Nachází se nyní na 36. místě (oproti předešlému roku si polepšila o 7 míst) a mezi deseti novými členy EU se umístila na místě druhém (po Estonsku [26]). Vedle Maďarska [37], Slovenska [40], Slovinska [52], nebo Polska [57] za sebou nechala i země původní evropské 15 jako Španělsko [38], Portugalsko [45], nebo Řecko [50].
Index konkurenceschopnosti se neomezuje pouze na hrubý domácí produkt a produktivitu, ale bere v potaz i politické, sociální a kulturní souvislosti daného prostředí. Do výpočtu indexu vstupuje více než 300 kritérií včetně názorů podnikatelské a akademické veřejnosti. Základní rozdělení kritérií je následující:
- Ekonomický výkon (77 kritérií; jako je například hospodářský růst, zahraniční obchod, investice, zaměstnanost a inflace),
- Efektivnost vlády (73 kritérií měřících to, jak jsou vládní politiky nápomocny konkurenceschopnosti v dané zemi; jde hlavně o veřejné finance, fiskální politiku, institucionální a legislativní rámec podnikání),
- Podnikatelská efektivnost (69 kritérií soustředících se hlavně na produktivitu, trh práce a schopnost inovace podnikatelské veřejnosti), a konečně
- Infrastruktura (95 kritérií sledujících do jaké míry technologické, vědecké a lidské zdroje splňují potřeby podnikání; spadají sem rovněž kritéria jako je zdravotní stav a vzdělání obyvatelstva).
Výsledný index je tak kombinací tzv. "tvrdých dat", popisujících skutečný stav a "dotazníkových dat" vypovídajících o tom, jak je daná ekonomika vnímána.
Výroční kniha konkurenceschopnosti švýcarského institutu IMD je světově uznávanou zprávou o konkurenceschopnosti jednotlivých států a je publikována nepřetržitě od roku 1989.
Pořadí prvních 60 ekonomik světa ukazuje následující tabulka: