Stanovisko Ministerstva financí k minimálnímu základu daně z příjmů
Na základě programového prohlášení vlády a koaličních jednáních v Kolodějích v červnu roku 2003 bylo schváleno a realizováno zavedení minimálního základu daně pro samostatně podnikající fyzické osoby.
Opatření je nedílnou součástí postupu vlády při potírání „šedé ekonomiky“ a daňové nekázně. Z daňové statistiky vyplývá, že cca 141 tis. poplatníků s příjmy z podnikání vykazuje ztrátu, dalších cca 660 tis poplatníků pak základ daně nepřevyšující minimální základ daně platný pro rok 2004, přitom část z nich takové výsledky hospodaření vykazuje i dlouhodobě. Jejich životní poměry i další pokračování ve „ztrátové“ podnikatelské činnosti nasvědčují tomu, že může docházet k záměrnému krácení daňové povinnosti. Daňová správa má samozřejmě zákonné prostředky k nápravě (daňové kontroly, místní šetření, atd.), avšak zjistit zejména zatajování příjmů je v praxi velmi obtížné, a to zvlášť tam, kde příjmy plynou v hotovosti a zákazník či odběratel zboží, výrobků nebo služby nepožaduje příslušný doklad. Nové pojetí řešení bylo vypracováno na základě dohod koaličních partnerů v Kolodějích, kde bylo stanoveno, že se bude vycházet z minimálního základu daně ve výši 50 % průměrné mzdy, či přesněji z poloviny všeobecného vyměřovacího základu stanovovaného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění, upraveného příslušným koeficientem.
Implementací minimálního základu daně nejsou podle názoru Ministerstva financí porušena práva daňových subjektů, fyzických osob, dána Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. Institut minimálního základu daně je zakotven v zákoně o daních z příjmů a proto jeho použití je tak plně v souladu s ustanovením Listiny, podle kterého mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a s obdobným ustanovením Ústavy.
Za zdaňovací období roku 2004 byl minimální základ daně vypočten ve výši 101 000 Kč. Za zdaňovací období roku 2005 byl minimální základ daně vypočten ve výši 107 300 Kč.
Pro účely posouzení dopadu na podnikatele je třeba vidět, že se jedná o podnikatele úspěšné (ziskové) a neúspěšné (ztrátové) a přitom je třeba brát v úvahu i jejich přístup k dodržování zákona při výpočtu daňové povinnosti, zjednodušeně tedy u poctivých a nepoctivých.
Celá výše daně stanovená z minimálního základu daně prakticky dopadne na skupinu úspěšných a přitom nepoctivých podnikatelů, což je také cílem tohoto opatření. Jedná se o poplatníky mající dostatečné zisky, takže je spravedlivé od nich alespoň nějakou daň vybrat. Tito poplatníci budou i nadále podnikat a nerozšíří řady nezaměstnaných, neboť zaplatit roční daň 9 435 Kč za zdaňovací období roku 2004, resp. 10 380 Kč za zdaňovací období roku 2005 (případně i méně), pro ně není podstatným problémem.
Osvobození od povinnosti uplatňovat minimální základ daně
Je třeba zdůraznit, že na celou řadu poplatníků se ustanovení o minimálním základu daně nevztahuje. Jedná se záměrně především o poplatníky, kteří se z více či méně objektivních důvodů nemohou podnikání plně věnovat, tedy o poplatníky
- kteří mají další příjmy, např. ze zaměstnání, z nájmu a příjmy z podnikání jsou prakticky doplňkem jejich hlavních příjmů. Jestliže součet dílčích základů daně ze závislé činnosti, z nájmu a z podnikání převýší vypočtenou částku (pro rok 2004 činí minimální základ daně za rok 101 000 Kč a pro rok 2005 činí minimální základ daně 107 300 Kč za rok),
- kterým byla daň stanovena paušální částkou (týká se drobných podnikatelů s poměrně nízkými a stabilními příjmy),
- kterým náleží rodičovský příspěvek, a to i po část zdaňovacího období,
- kterým náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního předpisu, a to i po část zdaňovacího období,
- kteří jsou poživateli starobního, invalidního, částečného invalidního důchodu,
- kteří nedovršili 26 let a připravují se soustavně na budoucí povolání,
- kteří ve zdaňovacím období podají daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkurzu a kteří do konce téhož zdaňovacího období neukončili podnikatelskou činnost,
- kteří mají nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b, tzn. zaměstnávají osoby se zdravotním pojištěním nebo jim byl poskytnut příslib investiční pobídky,
- kteří uplatnili nárok na osvobození příjmů z provozu zařízení na ekologickou výrobu energie (např. vodní elektrárny do výkonu 1MW, větrné elektrárny, apod.), nemají-li jiné příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
- kteří nemají jiné příjmy z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč,
- kteří nemají jiné příjmy z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjmy z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou od daně z příjmů osvobozeny (počínaje rokem 2006),
- kteří zahájili a ukončili podnikatelskou činnost, nebo jedná-li se o rok následující po roce, ve kterém zahájili činnost,
Minimální základ daně se dále snižuje o položky snižující základ daně (základní nezdanitelná část, manželka bez příjmů, invalidní důchodce, odečet pojistného na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, atd.). Za zdaňovací období roku 2005 došlo k nahrazení nezdanitelné části základu daně na vyživované děti žijící s poplatníkem v domácnosti daňovým zvýhodněním, které se odečítá od daně, tj. v daném případě i od daně vypočítané z minimálního základu daně. Výsledkem tak může být daň mnohem nižší než 9 435 Kč za zdaňovací období roku 2004, resp. 10 380 Kč za zdaňovací období roku 2005, ročně nebo dokonce nulová (viz. následující propočty).
|
Poplatník |
Daň v Kč za rok 2004 |
Daň v Kč za rok 2005 |
Rozdíl |
|---|---|---|---|
| Samotný poplatník | 9 435 | 10 380 | 945 |
| Poplatník + 1 vyživované dítě | 5 610 | 4 380 | -1 230 |
| Poplatník + 1 vyživované dítě + manželka bez příjmů | 2 340 | 1 125 | -1 215 |
| Poplatník + 2 vyživované děti | 1 770 | - 1 620 (daňový bonus) | -3 390 |
| Poplatník + 2 vyživované děti + manželka bez příjmů | 0 | - 4 875 (daňový bonus) | -4 875 |
Z výpočtu je patrné, že u poplatníka se s počtem dětí snižuje daň. V roce 2005 pak dokonce u poplatníka s 2 vyživovanými dětmi dochází k tomu, že poplatník neplatí daň žádnou, ba naopak čerpá daňový bonus (předpokladem je dostatečná výše příjmů pro nárok na daňový bonus).
Statistický pokles počtu podnikajících osob tedy nelze v diskusích přičítat na vrub minimálního základu daně, protože převážná část osob, která ukončila podnikání pochází z množiny poplatníků, kteří nevykázali v daném zdaňovacím období žádnou ekonomickou aktivitu v souvislosti s držbou živnostenského oprávnění nebo jiného oprávnění k podnikání. Ukončení takových to „podnikatelských činností“ však nemá žádný vliv ani na hospodářský růst, ani na zaměstnanost.