Česká republika nejlépe hospodařící zemí Evropské unie v roce 2017
Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách Fiskální výhled České republiky. Dokument je zaměřen na hospodaření celých veřejných financí v aktuálním roce a ve střednědobém horizontu včetně mezinárodního srovnání.
V roce 2016 byl poprvé v historii dosažen přebytek hospodaření sektoru vládních institucí, a to ve výši 0,7 % HDP. V letošním roce je očekáván přebytek hospodaření ve výši 1,1 % HDP. Očekávání lepšího hospodaření v aktuálním roce se opírá o dosavadní vývoj pokladního plnění státního rozpočtu, rozpočtů místních vládních institucí a inkasa daňových příjmů, které rostou nadprůměrně. V roce 2018 se odhaduje další nárůst přebytku hospodaření sektoru vládních institucí na úroveň 1,3 % HDP. Nárůst náhrad zaměstnancům, důchodů, sociálních dávek a vyšší investiční aktivita tak budou probíhat v prostředí fiskální rovnováhy.
V následujících letech se očekává zlepšení hospodaření sektoru vládních institucí až na 1,7 % HDP v roce 2020. Na přebytcích by se měly podílet jak územní samosprávné celky, tak ústřední vládní instituce. U strukturálního salda by mělo také v letošním roce probíhat přebytkové hospodaření ve výši 0,5 % HDP, v roce 2018 by pak strukturální přebytek měl dosáhnout výše 0,4 % HDP. V dalších letech očekáváme postupné zvyšování strukturálních přebytků až na 0,8 % HDP v roce 2020.
V letech 2013–2016 poklesl dluh sektoru vládních institucí o více než 8 procentních bodů na 36,8 % HDP, v letošním roce se očekává jeho další pokles na 34,7 % HDP. V roce 2018 by mělo snížení zadlužení sektoru vládních institucí dosáhnout na úroveň cca 33 % HDP, v dalších letech se očekává pokračování poklesu poměru dluhu na HDP pod 31 % v roce 2020.
Česká republika se tak řadí v rámci EU mezi nejlépe hospodařící země. V roce 2016 byl přebytek 0,7 % HDP pátým nejvyšším přebytkem v celé EU, před Českou republikou skončily pouze Lucembursko, Švédsko, Malta a Německo. Odhadované saldo pro rok 2017 ve výši 1,1 % HDP je dokonce výsledek nejlepší. V případě dluhu sektoru vládních institucí vykazuje Česká republika v roce 2016 i 2017 čtvrté nejnižší zadlužení v EU, nižší zadlužení lze zaznamenat pouze u Estonska, Lucemburska a Bulharska. K tomu klíčovou měrou přispělo také efektivnější řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny Ministerstvem financí.
2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | |
---|---|---|---|---|---|
Saldo sektoru vládních institucí | 0,7 | 1,1 | 1,3 | 1,6 | 1,7 |
Strukturální saldo | 0,8 | 0,5 | 0,4 | 0,7 | 0,8 |
Dluh sektoru vládních institucí | 36,8 | 34,7 | 33,1 | 32,1 | 30,9 |
Zdroj: Ministerstvo financí: Fiskální výhled České republiky (listopad 2017).
Saldo | Dluh | |||
---|---|---|---|---|
2016 | 2017 | 2016 | 2017 | |
EU28* | -1,7 | -1,2 | 83,2 | 83,5 |
EA19* | -1,5 | -1,1 | 88,9 | 89,3 |
Česká republika | 0,7 | 1,1 | 36,8 | 34,7 |
Belgie | -2,5 | -1,5 | 105,7 | 103,8 |
Bulharsko | 0,0 | 0,0 | 29,0 | 25,4 |
Dánsko | -0,6 | -1,4 | 37,7 | 36,3 |
Estonsko | -0,3 | 0,0 | 9,4 | 9,0 |
Finsko | -1,7 | -1,2 | 63,1 | 62,5 |
Francie | -3,4 | -2,9 | 96,5 | 97,0 |
Chorvatsko | -0,9 | -1,3 | 82,9 | 81,1 |
Irsko | -0,7 | -0,3 | 72,8 | 70,1 |
Itálie | -2,5 | -2,1 | 132,0 | 131,6 |
Kypr | 0,5 | 1,0 | 107,1 | 102,3 |
Litva | 0,3 | 0,1 | 40,1 | 41,4 |
Lotyšsko | 0,0 | -0,8 | 40,6 | 39,5 |
Lucembursko | 1,6 | 0,6 | 20,8 | 23,0 |
Maďarsko | -1,9 | -2,4 | 73,9 | 72,4 |
Malta | 1,1 | 0,8 | 57,6 | 54,9 |
Německo | 0,8 | 0,8 | 68,1 | 65,5 |
Nizozemsko | 0,4 | 0,6 | 61,8 | 57,5 |
Polsko | -2,5 | -2,6 | 54,1 | 53,8 |
Portugalsko | -2,0 | -1,5 | 130,1 | 127,7 |
Rakousko | -1,6 | -0,9 | 83,6 | 78,3 |
Rumunsko | -3,0 | -3,0 | 37,6 | 37,1 |
Řecko | 0,5 | -1,2 | 180,8 | 176,8 |
Slovensko | -2,2 | -1,6 | 51,8 | 50,9 |
Slovinsko | -1,9 | -0,8 | 78,5 | 75,2 |
Španělsko | -4,5 | -3,1 | 99,0 | 98,0 |
Švédsko | 1,1 | 1,0 | 42,2 | 38,6 |
Spojené království | -2,3 | -2,8 | 86,8 | 87,7 |
Pozn.: *) pro rok 2017 se jedná o údaj z Prognózy EK - podzim 2017.
Zdroj: Eurostat; Ministerstvo financí: Fiskální výhled České republiky (listopad 2017).