Přebytek státního rozpočtu na konci března vzrostl na 4,7 mld. Kč

Meziročně nižší přebytek (v březnu 2016 byl přebytek rekordních 43,6 mld. Kč) výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů (FM), které byly za první 3 měsíce roku 2017 nižší o 52,7 mld. Kč. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech. Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 4,6 mld. Kč (ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 12,0 mld. Kč).

Pokladní plnění za Leden - Březen 2017 (v mlD. Kč)

Ukazatel	2016		2017
	Skutečnost leden-březen	% plnění	Schválený rozpočet	Rozpočet po změnách	Skutečnost leden-březen	% plnění	Index 2017/2016	Rozdíl 2017-2016
	1	2	3	4	5	6 = 5 / 4	7 = 5 / 1	8 = 5 - 1
PŘÍJMY CELKEM	341,95	29,0	1 249,27	1 249,27	307,67	24,6	90,0	-34,29
VÝDAJE CELKEM	298,35	23,9	1 309,27	1 309,27	302,99	23,1	101,6	4,63
SALDO	43,60	.	-60,00	-60,00	4,68	.	10,7	-38,92
Saldo bez EU/FM *)	-12,00	17,1	-60,00	-60,00	-4,57	7,6	38,1	7,42

---

*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM (EHP a Norské fondy, Program švýcarsko-české spolupráce), které byly vydané ze SR a v následujících letech budou proplaceny z rozpočtu EU a FM

Příjmy státního rozpočtu

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 18,6 mld. Kč, tj. o 7,5 %. Meziročně byly ovšem celkové příjmy rozpočtu nižší o 34,3 mld. Kč, tj. o 10,0 %, vlivem nižších prostředků z rozpočtu EU a FM.
Inkaso DPH ve výši 57,2 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 3,9 mld. Kč, tj. o 7,4 %. Od 1.1.2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Meziročně bylo inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů vyšší o 6,5 mld. Kč, tj. o 8,6 %.

Inkaso DPH by v roce 2017 mělo být pozitivně ovlivněno promítnutím dopadů opatření, která byla zavedena v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod. Celoroční odhadovaný pozitivní rozpočtový dopad za první fázi EET je malý s ohledem na nízkou relativní váhu těchto tržeb v celkovém maloobchodním obratu. Výraznější celoroční rozpočtový dopad lze očekávat od druhé fáze EET, jejíž první rozpočtové dopady se promítnou až v inkasu za měsíc duben. Příznivé předpoklady pro další nárůst výběru DPH vytváří také akcelerující podnikatelská aktivita v podobě rekordních měsíčních přírůstků nových obchodních firem a podnikajících fyzických osob.

Meziroční nárůst inkasa DPH za leden až březen jednoznačně indikuje vysokou efektivitu institutu kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům. Naopak negativně se na inkasu projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET. Od začátku měsíce března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů. Meziroční nárůst inkasa snižovalo i to, že Finanční správa zadržovala meziročně mnohem nižší částku sporných nadměrných odpočtů DPH, což nepřímo signalizuje klesající míru daňových úniků a zrychlení kontrolních mechanismů Finanční správy ve prospěch poctivých plátců daně.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 34,9 mld. Kč, což je o 0,7 mld. Kč, tj. o 2,1 %, více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 18,8 mld. Kč při meziročním růstu o 1,2 mld. Kč, tj. o 6,9 %. Rozpočet této daně počítá s poklesem proti skutečnosti 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu. Toto opatření umožňuje zemědělcům žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016 (očekávaný dopad na SR v roce 2017 ve výši cca -1,7 mld. Kč).

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 11,6 mld. Kč, což je meziročně o 0,7 mld. Kč, tj. o 5,3 %, méně. Tento meziroční pokles je způsoben zejména vracením spotřební daně za staré krabičky cigaret, které bylo nutno zlikvidovat v důsledku zavedení nového kombinovaného zdravotního varování. Výše rozpočtu této daně na rok 2017 je o 2,4 % nad úrovní inkasa roku 2016. Je zde promítnuto zejména zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od 1.1.2017, zohledněny jsou rovněž i očekávané negativní rozpočtové dopady související s přijetím protikuřáckého zákona.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 2,4 mld. Kč, tj. o 10,3 %, dosáhlo výše 25,3 mld. Kč. Meziroční růst inkasa je dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017. Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivňuje také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč (vyšší podíl zaměstnanců na úkor dohod o provedení práce), a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa bude mít v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání zatím dosáhlo 5,8 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 2,2 mld. Kč, tj. o 60,4 %. Inkaso této daně v samotném březnu dosáhlo 5,2 mld. Kč (o 1,9 mld. Kč více než v březnu 2016) a souvisí s termínem podání daňového přiznání a odvodem daně za rok 2016. Zásadní pozitivní změnou je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 procentních bodů, a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso bude mít zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které bylo účinné od roku 2016 a díky splatnosti daně se projeví až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč).

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,3 mld. Kč zatím dosáhlo 2,3 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek (předpokládaný dopad ve výši cca -0,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 1. čtvrtletí roku 26,3 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 2,4 mld. Kč, tj. o 9,8 %, a dokumentuje pokračující dynamiku ekonomiky a dobré výsledky hospodaření firem. V roce 2017 je rozpočet této daně o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. V samotném březnu inkasoval na této dani státní rozpočet 23,4 mld. Kč (o 1,0 mld. Kč více než v březnu 2016), což souvisí s odvodem první čtvrtletní zálohy na daň u větších plátců. V rozpočtu je zohledněno zavedení rezolučních fondů ve finančním sektoru (dopad na úrovni státního rozpočtu očekáván ve výši -0,4 mld. Kč). Inkaso této daně nebudou v roce 2017 ovlivňovat žádné další výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhly 2,9 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 7,3 mld. Kč, tj. 7,1 %, dosáhly 110,0 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak především růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 40,2 mld. Kč (meziroční pokles o 52,9 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 26,5 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 52,7 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 303,0 mld. Kč čerpané ke konci března 2017 byly o 4,6 mld. Kč, tj. o 1,6 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,3 %. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 18,4 mld. Kč, na což působily zejména vyšší sociální dávky o 6,5 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 4,0 mld. Kč (zejména vliv vyšších platů ve školství). Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 13,8 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 19,9 mld. Kč, což je o 7,0 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 31.3.2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 132,4 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 6,5 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 5,3 mld. Kč, tj. o 5,4 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 43,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,0 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 32,3 mld. Kč. Šlo o 2 zálohy regionálnímu školství na první čtyři měsíce roku ve výši 31,0 mld. Kč (v březnu 2016 to bylo 28,5 mld. Kč) a čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,3 mld. Kč (v březnu 2016 to bylo 1,1 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 16,4 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 6,2 mld. Kč mld. Kč, což je o 13,8 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a ČR již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020. V 1. čtvrtletí 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014-2020 jen 2,0 mld. Kč, v průběhu 1. čtvrtletí 2017 to bylo 3,5 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března 2017 přebytkem ve výši 4,7 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 přebytek nižší o 38,9 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky EU a FM prostředků (na příjmové i výdajové straně), které měly v prvních třech měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 9,3 mld. Kč (tj. příjmy z EU a FM byly vyšší než výdaje, které mají být kryty právě EU/FM příjmy), zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 55,6 mld. Kč, tj. o 46,3 mld. Kč více.

Hospodaření rozpočtu v samotném březnu skončilo přebytkem 1,0 mld. Kč (v březnu 2016 přebytkem ve výši 15,9 mld. Kč), když příjmy činily 110,4 mld. Kč (v březnu 2016 to bylo 125,1 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 109,4 mld. Kč (v březnu 2016 to bylo 109,2 mld. Kč). Na nižší příjmy v samotném březnu o 14,6 mld. Kč měly výrazný vliv o 12,8 mld. Kč nižší příjmy z rozpočtu EU a FM.