Příjmy z řízení likvidity a prodeje dluhopisů se opět zvýšily
Ministerstvo financí se ve druhém čtvrtletí letošního roku zaměřilo na prodlužování doby do splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Do aukcí zařadilo státní dluhopisy úročené na dlouhém konci výnosové křivky. Ministerstvo tak v druhém čtvrtletí roku 2017 vydalo na primárním trhu střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 22,8 mld. Kč s průměrnou dobou do splatnosti ve výši 9,6 roku, což představuje nárůst o 4,6 roku oproti předchozímu čtvrtletí. Ministerstvo se tak po plánovaném krátkodobém snížení průměrné doby do splatnosti dluhového portfolia, kdy prodávalo státní dluhopisy s kratší dobou do splatnosti za účelem maximálního využití mimořádně příznivých tržních podmínek, opětovně přibližuje ke střednědobému cíli 6,0 let.
„Ministerstvo financí využívá již druhým rokem emise státních pokladničních poukázek nikoli jako nástroj financování dluhu, ale jako zdroj příjmů státního rozpočtu. Ke konci letošního roku plánujeme stejně jako loni, že jejich jmenovitá hodnota v oběhu nepřekročí 5 mld. Kč,“ upřesňuje náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek. „Jejich emisí dochází krátkodobě k růstu státního dluhu a následně k jeho poklesu v období před koncem roku. Touto taktikou se nijak netajíme a transparentně ji komunikujeme,“ doplňuje náměstek.
Ministerstvu se i po ukončení kurzového závazku ČNB daří prodávat i nadále státní dluhopisy za záporný výnos s dobou do splatnosti až 5 let. Celkově tak Ministerstvo za první pololetí získalo emisí státních pokladničních poukázek a střednědobých státních dluhopisů za záporný výnos více než jednu miliardu. Dalších přibližně 100 milionů korun získalo Ministerstvo z efektivního investování disponibilních peněžních prostředků souhrnných účtů státní pokladny. Celkové čisté příjmy z řízení likvidity státní pokladny a prodeje státních dluhopisů za záporný výnos tak dosáhly v prvním pololetí roku 2017 výše 1,1 mld. Kč, což je přibližně o 0,2 mld. Kč více než za celý rok 2016.
„I díky těmto dodatečným příjmům státního rozpočtu Ministerstvo na obsluze státního dluhu vykázalo již v průběhu prvního pololetí úspory, které umožnily posílit výdajové priority vlády, aniž by došlo ke změnám v základních parametrech schváleného státního rozpočtu,“ vysvětluje ministr financí Ivan Pilný. „Od 1. července 2017 tak mohlo dojít ke zvýšení služebních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů o 10 %, ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců v kultuře a nepedagogických pracovníků ve školství o 9,4 % či sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách o 23 %,“ vyjmenovává ministr.
Od 10. května 2016 došlo dle zákona o rozpočtových pravidlech ke klíčovému rozšíření souhrnných účtů státní pokladny. Celkové navýšení disponibilních prostředků státní pokladny oproti počátku roku 2016 tak v důsledku prostředků nových klientů a nových prostředků státních příspěvkových organizací dosáhlo ke konci prvního pololetí 2017 úrovně 50,7 mld. Kč. Tato dodatečná a stabilní likvidita a pokračující centralizace řízení celkové likvidity státu přispěly k opětovnému posílení pozice České republiky na finančních trzích umožňující další zefektivnění řízení výpůjčních operací státu a snížení úrokových výdajů státního rozpočtu.
Ratingová agentura Moody’s ve své hodnotící zprávě z června 2017 vyzdvihla obezřetnou fiskální politiku, velmi nízké zadlužení a rovněž zavedení nového fiskálního rámce v podobě zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Silná fiskální pozice státu a snižování státního dluhu umožněné jeho efektivnější správou podporují vysoké ratingové hodnocení na stupni A1 se stabilním výhledem pro dlouhodobé závazky České republiky v domácí i cizí měně. Výše uvedené skutečnosti kladně zhodnotila i ratingová agentura R&I, která v červnu 2017 potvrdila ratingové hodnocení na stupni A+ se stabilním výhledem pro dlouhodobé závazky v cizí měně a AA- se stabilním výhledem pro dlouhodobé závazky v domácí měně.