Stát loni hospodařil s druhým nejlepším výsledkem od roku 1997, schodek dosáhl 6,2 mld. Kč

Na výrazně lepším než původně plánovaném výsledku se podílely zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které byly proti rozpočtu vyšší o 41,1 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílel jak efektivnější výběr daní, tak pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru. Efektivní řízení finančních toků souvisejících s obsluhou státního dluhu vedlo k úsporám oproti původně plánovaným výdajům ve výši 6,2 mld. Kč. Nedočerpání kapitálových výdajů o 22,2 mld. Kč ve vztahu ke schválenému rozpočtu souviselo s pomalejším náběhem financování společných programů EU a ČR z nového programového období.

Proti výsledku roku 2016, kdy byl vykázán přebytek ve výši 61,8 mld. Kč, došlo ke zhoršení hospodaření o 67,9 mld. Kč a to především vlivem poklesu prostředků přijatých z EU a finančních mechanismů (FM) o 81,9 mld. Kč. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech.

Pokud by hospodaření státního rozpočtu bylo očištěno na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM, pak by skončilo v roce 2017 schodkem ve výši 1,3 mld. Kč. Přitom v roce 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 13,6 mld. Kč.

Pokladní plnění za leden - prosinec 2017 (v mld. Kč)

Ukazatel	2016		2017
	Skutečnost leden-prosinec	% plnění	Schválený rozpočet	Rozpočet po změnách	Skutečnost leden-prosinec	% plnění	Rozdíl proti SR	Index 2017/2016	Rozdíl 2017-2016
	1	2	3	4	5	6 = 5 / 4	7 = 5 - 3	8 = 5 / 1	9 = 5 - 1
PŘÍJMY CELKEM	1 281,62	108,3	1 249,27	1 250,21	1 273,64	101,9	24,37	99,4	-7,97
VÝDAJE CELKEM	1 219,84	97,3	1 309,27	1 310,26	1 279,80	97,7	-29,48	104,9	59,95
SALDO	61,77	.	-60,00	-60,05	-6,15	10,2	53,85	.	-67,93
Saldo bez EU/FM *)	-13,58	19,4	-60,00	-60,05	-1,30	2,2	58,70	9,6	12,28

---

*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM (EHP a Norské fondy, Program švýcarsko-české spolupráce), které byly vydané ze SR a v následujících letech budou proplaceny z rozpočtu EU a FM

Příjmy státního rozpočtu

Celkové příjmy státního rozpočtu sice meziročně klesly o 8,0 mld. Kč, tj. o 0,6 %, ovšem tato skutečnost byla výrazně ovlivněna o 81,9 mld. Kč nižšími prostředky přijatými z rozpočtu EU a FM.

Tento negativní faktor byl vyvážen inkasem daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení, které vzrostlo o 82,4 mld. Kč, tj. o 7,7 %. Proti rozpočtu byly tyto příjmy vyšší o 41,1 mld. Kč, tj. o 3,7 % a největší měrou tak přispěly k překročení celkových rozpočtových příjmů o 24,4 mld. Kč, tj. o 1,9 %.

Inkaso DPH ve výši 266,0 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 20,3 mld. Kč, tj. o 8,3 %. Rozpočet této daně byl na úrovni státního rozpočtu překročen o 7,8 mld. Kč, tj. o 3,0 %. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR byl 2,2 mld. Kč). Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které meziročně vzrostlo o 32,0 mld. Kč, tj. o 9,1 %, a překročilo plánovanou výši o 11,2 mld. Kč, tj. o 3,0 %.

I přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností, které zásadně ovlivňují vývoj inkasa DPH, se pohybuje na úrovni 5,8 %, růst inkasa DPH byl výrazně vyšší a to sice na úrovni 9,1 %. Pokud zohledníme i nově zavedená opatření, která meziročně snižují inkaso DPH jako například snížení sazby pro noviny, časopisy či stravování, tak by meziroční růst inkasa dosáhl výše až 9,5 %. Rozdíl v tempech růstu mezi konečnou spotřebou a inkasem DPH je důsledkem pozitivních rozpočtových dopadů opatření zavedených v roce 2016 a 2017 – jednalo se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod.

Celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH za rok 2017 na úrovni veřejných rozpočtů odhadujeme ve výši 5,2 mld. Kč. Celoroční plán zvýšení inkasa na úrovni veřejných rozpočtů v důsledku EET byl v dokumentaci ke státnímu rozpočtu pro letošní rok predikován na 4,3 mld. Kč. Na základě předběžných odhadů se ukazuje, že EET bylo mnohem efektivnější, než se původně předpokládalo. Pozitivní celoroční plán vlivu EET na inkaso DPH byl dokonce předběžně překonán o více než pětinu a stejně tak důkazem vysoké efektivnosti tohoto opatření jsou i pozitivní ohlasy z řad podnikatelů na narovnání podnikatelského prostředí. Výše uvedený pozitivní rozpočtový dopad se týká pouze DPH. Pozitivní rozpočtový dopad z první a druhé vlny EET na daních z příjmů (vč. sociálního pojištění) se projeví až v souvislosti se splatností těchto daní v průběhu roku 2018, po uplynutí zákonných termínů pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2017.

Dodatečný pozitivní dopad na meziroční růst inkasa DPH na úrovni veřejných rozpočtů mělo ještě v roce 2017 kontrolní hlášení a to zhruba ve výši 7,2 mld. Kč navíc oproti roku 2016. Ve druhém roce účinnosti tak pozitivní vliv kontrolního hlášení na inkaso DPH byl již téměř 20 mld. Kč, což jednoznačně potvrzuje vysokou účinnost tohoto opatření v boji proti daňovým únikům.

Naopak na celoročním inkasu DPH se negativně projevilo vládou zavedené snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET a také snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů od začátku měsíce března. Bez těchto negativních vlivů by byl meziroční růst inkasa na úrovni veřejných rozpočtů ještě o zhruba 1,2 mld. Kč vyšší.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 154,7 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 4,4 mld. Kč, tj. o 2,9 %, a překročení výše dané rozpočtem o 3,7 mld. Kč, tj. o 2,5 %.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo 80,8 mld. Kč, při meziročním růstu o 2,0 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet této daně počítal s poklesem oproti skutečnosti roku 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu, při možnosti žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016. Dopad tohoto opatření na státní rozpočet v roce 2017 byl očekáván ve výši -1,7 mld. Kč a začal se v inkasu daně projevovat od měsíce května. Inkaso této daně za celý rok však nasvědčuje tomu, že nakonec převážil pozitivní efekt růstu ekonomiky nad negativním efektem vracení daně - rozpočet byl překročen o 2,4 mld. Kč, tj. o 3,1 %.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 56,2 mld. Kč, což je meziročně o 1,8 mld. Kč, tj. o 3,3 %, více. Rozpočet byl překročen o 0,5 mld. Kč, tj. o 0,9 %. Důvodem růstu inkasa bylo hlavně zvýšení sazeb daně od ledna 2017 a pravděpodobně i rychleji rostoucí spotřební výdaje na tabákové výrobky, které souvisejí s vyššími disponibilními důchody domácností. Z uvedených výsledků lze usuzovat, že přijetím protikuřáckého zákona zatím nebyla spotřeba tabákových výrobků výrazněji utlumena.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (za zaměstnance) při meziročním růstu o 13,1 mld. Kč, tj. o 13,3 %, dosáhlo výše 111,7 mld. Kč. Rozpočtovaná výše byla překročena o 6,6 mld. Kč, tj. o 6,3 %. Meziroční růst i překročení rozpočtu byly dány především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017.

Vyšší meziroční nárůst inkasa je zčásti ovlivňován také díky zvýšení minimální mzdy, která byla pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč a nepřímo opět také zavedením EET. V odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde bylo EET zavedeno, rostla průměrná mzda meziročně za první tři čtvrtletí nejrychleji ze všech odvětví, a to o 12,6 %, čímž převýšila i dynamiku růstu minimální mzdy. Dopad těchto vlivů od sebe nelze přesně oddělit, je však zřejmé, že EET i růst minimální mzdy se podílejí na snižování šedé ekonomiky a přispívají k řádnému zdaňování skutečně vyplácených mezd. Naopak negativní dopad na výši inkasa měla v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (osoby podávající přiznání) dosáhlo 6,1 mld. Kč, což představovalo 117,9 % rozpočtu (překročení o 0,9 mld. Kč) a meziroční růst o 2,7 mld. Kč, tj. o 77,3 %. Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu byla úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 p.b., a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso mělo zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které je účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu roku 2017 (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů). Pozitivní dopady z EET se v inkasu této daně projeví až v roce 2018.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,1 mld. Kč dosáhlo 10,8 mld. Kč, měla v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek. I přesto byla výše daná rozpočtem překročena o 0,7 mld. Kč.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 115,2 mld. Kč. To představovalo překročení rozpočtu o 1,0 mld. Kč, tj. o 0,9 %, a meziroční růst o 4,0 mld. Kč, tj. o 3,6 %. Jde o nejvyšší inkaso od vypuknutí finanční krize (rok 2008). Výběr této daně neovlivňovaly v roce 2017 žádné výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v roce 2018.

U inkasa majetkových daní, které dosáhlo 12,6 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítalo s žádnými legislativními změnami, které by měly zásadní dopad na inkaso daně. Hlavní složkou majetkových daní z pohledu státního rozpočtu je daň z nabytí nemovitých věcí. Ta dosáhla 12,6 mld. Kč a meziročně klesla o 0,3 mld. Kč. Výši danou rozpočtem však převýšila o 1,0 mld. Kč.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 466,1 mld. Kč znamenaly překročení rozpočtu o 18,3 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Meziročně vzrostly o 37,6 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Vysoký růst inkasa vycházel z rostoucích příjmů obyvatelstva a vyšší zaměstnanosti.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 119,8 mld. Kč představovaly plnění rozpočtu po změnách na 87,2 % (výpadek 17,6 mld. Kč) a meziročně byly nižší o 90,3 mld. Kč, tj. o 43,0 %. Na jejich poklesu i plnění se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a z FM. Jejich výše 77,0 mld. Kč znamenala výpadek proti rozpočtu po změnách 21,0 mld. Kč a byla meziročně nižší o 81,9 mld. Kč, což bylo dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013. V průběhu prosince také došlo k odvodu 3,05 mld. Kč ze zisku státního podniku Lesy ČR do příjmů kapitoly Ministerstvo zemědělství (v roce 2016 to bylo 5,6 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje byly v roce 2016 čerpány v objemu 1279,8 mld. Kč, což proti skutečnosti roku 2016 představovalo meziroční růst o 60,0 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Proti výši dané schváleným rozpočtem je však o 29,5 mld. Kč, tj. o 2,3 %, méně. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 62,6 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o 16,9 mld. Kč, vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 16,4 mld. Kč (zejména vlivem vyšších platů ve školství). Zrychlené čerpání kapitálových výdajů v druhé polovině roku 2017 znamenalo, že jejich výše dosáhla téměř stejné hodnoty jako v roce 2016 (o 3,1 % nižší). Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) dosáhly 91,1 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč méně než v roce 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ty dosáhly 530,0 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 16,9 mld. Kč, tj. o 3,3 %, a proti schválenému rozpočtu byly nižší o 0,5 mld. Kč. Meziroční růst byl dán z velké části růstem výdajů na důchody o 15,4 mld. Kč, tj. o 3,9 %. Podíl sociálních dávek na celkových výdajích činil 41,4 % (v roce 2016 to bylo 42,1 %).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 139,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,4 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 102,2 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na celý rok ve výši 97,1 mld. Kč (v roce 2016 to bylo 87,7 mld. Kč) a všechny čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 5,1 mld. Kč (v roce 2016 to bylo 4,5 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016, a také již částečně zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %. Nově se projevilo i další navýšení platů pedagogickým pracovníkům s platností od 1. listopadu 2017, a to o 15 %.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 65,3 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 3,0 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2017 (od počátku roku 2018 se platba zvyšuje na 969 Kč/měsíc). Příznivý vývoj v oblasti nezaměstnanosti vedl k úspoře proti schválenému rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč.

Kapitálové výdaje dosáhly 81,6 mld. Kč, což je o 2,6 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. I přes zlepšené čerpání investic v druhé polovině roku nebyla výše schválená rozpočtem naplněna o 22,2 mld. Kč. Meziroční pokles ovlivnil fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v roce 2017 probíhalo financování společných programů EU a ČR jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020.

Za celý rok 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014-2020 jen 18,2 mld. Kč, za celý rok 2017 tyto výdaje výrazně vzrostly na 36,9 mld. Kč. Nejvíce výdajů bylo čerpáno v rámci OP Doprava 2014+ (16,7 mld. Kč) a OP Životní prostředí 2014+ (6,4 mld. Kč). Investice hrazené výhradně z národních prostředků dosáhly 44,2 mld. Kč a byly tak téměř na stejné úrovni jako v roce 2016.

Za posledních 6 měsíců roku 2017 byly zvýšenou měrou čerpány kapitálové výdaje, které za toto období dosáhly 61,3 mld. Kč, což je o 40,9 mld. Kč více než za celou první polovinu roku 2017 a také o 16,2 mld. Kč více než ve stejném období roku 2016.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2017 skončilo schodkem ve výši 6,2 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 výsledek horší o 67,9 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky prostředků z EU a FM (na příjmové i výdajové straně). V roce 2016 byly příjmy z EU a FM o 75,4 mld. Kč vyšší než výdaje, které mají být kryty příjmy z EU/FM. V roce 2017 byly naopak vyšší EU/FM výdaje nad příjmy z EU a FM o 4,8 mld. Kč.

Po očištění příjmové i výdajové strany o prostředky z rozpočtu EU a FM by hospodaření státního rozpočtu vykázalo deficit pouze ve výši 1,3 mld. Kč, což je z meziročního hlediska výsledek lepší o 12,3 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném prosinci skončilo přebytkem ve výši 5,5 mld. Kč (v prosinci 2016 přebytkem ve výši 6,3 mld. Kč), když příjmy činily 131,8 mld. Kč (v prosinci 2016 to bylo 133,3 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 126,4 mld. Kč (v prosinci 2016 to bylo 127,0 mld. Kč).