Státní dluh v poměru k HDP již čtvrtým rokem setrvale klesá
V roce 2017 tedy již čtvrtým rokem bylo dosaženo meziročního poklesu zadluženosti České republiky vyjádřené jako podíl státního dluhu na HDP, vloni o 1,6 procentního bodu z 33,8 % na 32,2 %. „V prosinci jsme využili možnost vydat státní dluh za záporný výnos a prodejem pokladničních poukázek za 23 miliard korun jsme získali pro stát dodatečný čistý příjem 70 milionů korun,“ vysvětluje náměstek ministryně financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek důvod mírného meziročního nárůstu absolutní výše státního dluhu v roce 2017 o 11,3 mld. Kč na úroveň 1 624,7 mld. Kč.
Ministerstvo i v roce 2017 flexibilně reagovalo na situaci na finančních trzích a nadále využívalo prostředí záporných výnosů státních dluhopisů ČR na domácím trhu s relativně krátkou dobou do splatnosti, kdy na trh umisťovalo státní dluhopisy se splatností až pět let, a to i po dubnovém ukončení režimu devizových intervencí a navýšení základních sazeb České národní banky po téměř deseti letech.
V rámci splatnosti do jednoho roku prodávalo MF státní pokladniční poukázky splatné převážně ještě v roce 2017 v celkové jmenovité hodnotě 409,9 mld. Kč, za něž obdrželo dodatečné příjmy státního rozpočtu ve výši 714,0 mil. Kč, a v segmentu splatnosti od jednoho roku do pěti let prodalo MF státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 83,3 mld. Kč, za něž obdrželo dodatečné příjmy státního rozpočtu ve výši 490,6 mil. Kč. „V roce 2017 jsme na prodeji státních dluhopisů za záporný výnos celkem získali do státního rozpočtu příjmy ve výši 1,2 mld. Kč a od roku 2015 dokonce 2,4 mld. Kč,“ dodává Petr Pavelek
Díky tomu se dále zvýšil podíl státního dluhu, s nímž nejenže nejsou spojeny žádné úrokové výdaje, ale který dokonce přináší i úrokové příjmy, z 12,0 % ke konci roku 2016 na 15,2 % ke konci roku 2017.
Vhodným časováním emisní činnosti a pružnou reakcí na vývoj na finančních trzích dosáhlo MF v předchozím roce poklesu čistých úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu o další 1,0 mld. Kč oproti předchozímu roku, což při poklesu o 4,7 mld. Kč v roce 2016, 3,2 mld. Kč v roce 2015 a 2,3 mld. Kč v roce 2014 znamená celkovou úsporu na úrokových výdajích na obsluhu státního dluhu cca 29,1 mld. Kč realizovanou od počátku roku 2014.
Vlivem silného zájmu investorů o dluhopisy s relativně krátkou dobou do splatnosti přetrvávajícího zejména v prvním pololetí roku 2017 převažovala hrubá emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v segmentu zbytkové doby do splatnosti do 5 let, ve kterém bylo prodáno 39,5 % celkové hrubé emise těchto dluhopisů. Ministerstvo však prodávalo i státní dluhopisy s delší dobou do splatnosti, když v segmentu zbytkové doby do splatnosti 5 až 10 let prodalo 33,2 % celkové hrubé emise a v segmentu zbytkové doby do splatnosti nad 10 let 27,2 % celkové hrubé emise. „Průměrná doba do splatnosti střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů prodávaných v roce 2017 se oproti předchozímu roku zvýšila o jeden rok a čtyři měsíce, což jasně dokládá zaměření ministerstva na svůj střednědobý cíl spočívající v prodlužování doby do splatnosti celého dluhového portfolia tak, jak si jej vytyčilo ve Strategii financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2017,“ vysvětluje náměstek Pavelek.
Pozitivní vnímání České republiky na domácím i zahraničních finančních trzích bylo v roce 2017 opakovaně potvrzeno nadprůměrným ratingovým hodnocením všech hlavních ratingových agentur s mezinárodní působností, a to nejen s ponecháním stabilního výhledu, ale v případě Fitch Ratings byl výhled hodnocení dokonce vylepšen na pozitivní. „Nadprůměrné hodnocení České republiky mezinárodními ratingovými agenturami je zdůvodňováno zejména obezřetnou fiskální politikou vlády a pokračující fiskální konsolidaci umožňující stabilní pokles zadluženosti České republiky díky efektivnímu řízení státního dluhu a státní pokladny,“ uzavírá Petr Pavelek.