Ústavní soud potvrdil soulad vyššího zdanění herních automatů s ústavním pořádkem

Odvod z loterií a jiných podobných her byl od 1. ledna 2017 nahrazen daní z hazardních her.

„Rozhodnutí soudu vítám, má pozitivní dopad na případy, kdy běží lhůta pro stanovení odvodu z loterií a jiných podobných her či daně z hazardních her,“ uvedl Zdeněk Hrdlička, zástupce náměstka pro daně a cla. „Veřejným rozpočtům hrozil výpadek příjmů až 7 miliard korun za roky 2014 až 2017, pokud by dal soud za pravdu navrhovateli,“ doplnil Zdeněk Hrdlička.

Rozhodnutí ÚS má zásadní význam, protože argumenty uvedené v odůvodnění rozhodnutí se vztahují i na některé prvky stávající daně z hazardních her. Jde např. o vyšší sazbu daně pro provozovatele technické hry nebo tzv. minimální dílčí daň, která nahradila právě navrhovatelem napadenou pevnou část odvodu z loterií a jiných podobných her.

Návrh na zrušení ustanovení zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, která upravovala tzv. pevnou část odvodu z loterií a jiných podobných her, předložil Ústavnímu soudu Krajský soud v Plzni. Namítal, že napadená ustanovení jsou v rozporu s ústavními principy rovnosti v právech a svobody podnikání. K porušení principu rovnosti mělo údajně docházet v důsledku toho, že odvod provozovatelů výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení byl vyšší o tzv. pevnou část oproti odvodu provozovatelů ostatních her. K tomu podle tohoto soudu nebyl žádný legitimní a racionální důvod. Ohledně údajného porušení principu svobody podnikání neuvedl krajský soud žádné argumenty.

MF poskytlo vládě za účelem vstupu do řízení před ÚS podrobné vyjádření a ÚS se k těmto argumentům přiklonil. Jednalo se zejména o tyto argumenty:

• Legitimní důvod pro oprávnění zákonodárce stanovovat nerovné povinnosti provozovatelů jednotlivých druhů loterií a podobných her spočívá v rozdílné povaze těchto hazardních her, které se přinejmenším s velkou pravděpodobností velmi rozdílně projevují ve společenských dopadech, včetně dopadů na ústavně chráněné hodnoty jako jsou ochrana zdraví, zejména duševního, vytváření překážek pro vznik patologické závislosti na hraní těchto her (tzv. gamblerství), ochrana rodiny, jejího majetku, ochrana dětí, mládeže atd.
• Mezi technickými hrami a ostatními druhy hazardních her existují významné odlišnosti, které ospravedlňovaly odlišnou právní úpravu provozování tohoto druhu her, a rozlišení není tedy libovůlí zákonodárce, ale má legitimní a racionální důvody. Tyto odlišnosti přitom vedou k tomu, že právě výherní hrací přístroje a jiná technická herní zařízení (tzv. technické hry) vykazují vysokou škodlivost nejen přímo pro účastníky hazardních her, ale i pro celou společnost.
• Účelem daní je obecně funkce fiskální, redistribuční a alokační, nicméně uznávanou funkcí daní je i funkce regulace chování subjektů práva (v tomto případě provozovatelů hazardních her, potažmo hráčů). Vyšší zdanění zboží či služeb, které považuje zákonodárce za společensky více škodlivé, je zcela legitimní.
• Napadená právní úprava neměla na provozovatele hazardních her likvidační dopad.
• Jako racionální a legitimní cíl sledující právní úpravu je třeba vyhodnotit i skutečnost, že pevná část odvodu z loterií a jiných podobných her se odvíjela od počtu dní, ve kterých byly daný přístroj či zařízení povolené, nikoli pouze od počtu dní, ve kterých byly povolený přístroj či zařízení zapnuté. Jde o racionální zjednodušení správy daně.