Plnění státního rozpočtu ČR za leden až duben 2020
Z těchto důvodů přistoupila vláda již k druhé revizi parametrů rozpočtu, kterou 22. dubna schválila i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Nově schválený rozpočet snížil objem předpokládaných příjmů o dalších 60,1 mld. Kč, zvýšil předpokládané výdaje o dalších 39,9 mld. Kč a plánovaný schodek navýšil na 300 mld. Kč.
Hospodaření státního rozpočtu za čtyři měsíce roku skončilo deficitem ve výši 93,8 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 88,8 mld. Kč. Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu dubna umocnily dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. Klesající tempo příjmů (-0,6 %) a současně vysoké tempo výdajů (12,2 %) vedly k dalšímu zvýšení deficitu rozpočtu, které se jen v průběhu dubna prohloubilo o 46,0 mld. Kč (loni o 20,4 mld. Kč).
Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 57 kB).
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy rozpočtu jsou a v dalším průběhu roku budou výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení.
Dopady šíření nemoci COVID-19 a některá dosud přijatá daňová opatření ovlivnila příjmy rozpočtu již v březnu a v dubnu. Z opatření se jedná zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob se v průběhu dubna propadl a meziročně klesl o 6,8 %, když ještě na konci března vykazoval mírný růst o 1,6 %. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-1,8 mld. Kč) se meziročně propadal již v průběhu března a na konci dubna dosáhl stejně jako loni záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání.
Přímá podpora osob samostatně výdělečně činných vyplácená formou kompenzačních bonusů (10,3 mld. Kč) měla negativní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (-7,8 %). Zpomalování tempa růstu mezd a platů v ekonomice determinuje i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení (+2,1 % proti 4,3 % na konci března). V nich se navíc od poloviny loňského roku promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby a mírně již také březnové opatření, které umožnilo OSVČ odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění.
Inkaso daně z přidané hodnoty (-1,5 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo na druhé straně tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Inkaso na měsíční úrovni (-17,5 %) bylo již výrazně ovlivněno pandemií koronaviru a souvisejícími daňovými opatřeními.
Meziroční zvýšení inkasa spotřebních daní (+2,4 %) bylo zapříčiněno růstem inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+12,8 %). Prozatím je toto odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku. Proto nelze v jednotlivých měsících, zejména prvního pololetí, vyloučit výkyvy v inkasu. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů, a to o 4,9 %. Ten je způsoben zejména vyšší vratkou spotřební daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem změny v systému jejího vracení (roční normativy). Rovněž se již mohou začít mírně projevovat dopady opatření proti šíření nemoci COVID-19, které se však naplno projeví až v dalších měsících. Negativní dopady lze očekávat zejména na inkaso spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků, piva a lihu.
Příjmy státního rozpočtu za leden až duben
DPH - daň z přidané hodnoty;
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny;
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou;
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám;
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR;
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Výdaje státního rozpočtu:
Tempo růstu celkových výdajů v průběhu dubna mírně kleslo na 12,2 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+10,0 %, tj. +47,6 mld. Kč). Silný růst kapitálových výdajů o 51,0 % (+13,5 mld. Kč) částečně vychází z nižšího základ typického pro začátky roku.
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+7,7 mld. Kč). Jen v samotném březnu a dubnu dosáhly nákupy materiálu 7,8 mld. Kč (+5,9 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+7,8 mld.) odráží pokračující priority vlády orientované na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+6,5 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+1,6 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,2 mld. Kč).
Objemově nejvyšší nárůst vykázaly sociální dávky (+21,7 mld. Kč). V jejich rámci jsou od ledna výrazně zvýšeny důchody (+13,6 mld.), rodičovský příspěvek (+3,9 mld. Kč) a příspěvek na péči (+2,0 mld. Kč). Výplata dávek nemocenského pojištění včetně ošetřovného zatím vzrostla o 1,9 mld. Kč.
Kapitálové výdaje jsou na začátku roku tradičně nižší (plnění 28,4 %), což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Jejich výrazný růst (+51,0 %) pozitivně ovlivnily zejména investice financované z národních zdrojů (+120,6 %, tj. +9,6 mld. Kč). Opatření státu k zabránění šíření pandemie měly dopad i na zvýšené investiční nákupy a související výdaje, které se proti stejnému období roku 2019 téměř zdvojnásobily (+2,3 mld. Kč).
Z ostatních položek byly na konci dubna meziročně vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyplacené na běžné (+3,1 mld. Kč) i investiční výdaje (+10,6 mld. Kč). Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+4,6 mld. Kč) v sobě zahrnují například růst dotací pro vysoké školy (+1,2 mld. Kč), zvýšenou podporu výzkumu, vývoje a inovací realizovanou prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+1,1 mld. Kč) či zvýšené transfery poskytnuté z Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč) a Ministerstva zdravotnictví (+0,7 mld. Kč).
1 bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu
Výdaje státního rozpočtu za leden až duben
Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu,
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím,
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům),
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům,
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím,
Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.