Plnění státního rozpočtu ČR za leden až červenec 2020
Novela snížila objem předpokládaný příjmů o dalších 63,4 mld. Kč a zvýšila plánované výdaje o 136,6 mld. Kč, což vedlo ke zvýšení rozpočtovaného schodku na 500 mld. Kč.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 205,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 209,0 mld. Kč. Bez diskrečních opatření na straně příjmů a výdajů souvisejících s potlačením šíření nemoci COVID-19 a omezení dopadu hospodářské recese na rozpočty veřejného zdravotnictví, obyvatelstva a firem, by deficit státního rozpočtu činil 97,2 mld. Kč.
V průběhu července se celkový deficit rozpočtu prohloubil o 9,8 mld. Kč, tedy výrazně méně, než v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí. Na druhou stranu v předchozích letech dosahovaly červencové výsledky přebytků 10 až 30 mld. Kč. Stále tak převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady diskrečních opatření financované státním rozpočtem.
Podrobná data, včetně výše vybrané realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách(.XLSX, 70 kB).
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy rozpočtu byly výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázené poklesem zaměstnanosti, nižší dynamikou objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 5,4 % (-46,2 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 12,1 % (-52,1 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 26,5 % (+17,7 mld. Kč).
Příjem rozpočtu z inkasa daní z příjmů právnických osob se i v průběhu měsíce července propadal a meziročně klesl o 29,1 %. Důvodem je především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení pro většinu poplatníků až 18. srpna a prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy prozatím odhadujeme na cca 20 mld. Kč. Lze předpokládat, že se na inkasu daně již mohl začít projevovat také vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty, díky kterému poplatníci mohou uplatnit odpočet odhadnuté výše ztráty za zdaňovací období 2020 již v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2019 podaném v roce 2020, čímž dojde ke snížení inkasa v roce 2020.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -4,6 mld. Kč) výrazně ovlivňuje roční vyúčtování záloh na základě podání daňových přiznání. Meziroční vývoj příjmů rovněž ovlivnilo faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 do 18. srpna a prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Výpadek na červnovém inkasu z titulu plošného prominutí zálohy je prozatím odhadován na cca 2 mld. Kč. Dále lze předpokládat, že se na inkasu daně již mohl začít projevovat také vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty, díky kterému poplatníci mohou uplatnit odpočet odhadnuté výše ztráty za zdaňovací období 2020 již v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2019 podaném v roce 2020, čímž dojde ke snížení inkasa v roce 2020.
Přímá podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem 21,6 mld. Kč zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci, které meziročně pokleslo o 12,9 %. Současně se na samotné výši odvodů daňové povinnosti v uplynulých měsících projevily vyšší počty zaměstnanců na ošetřovném a nižší příjmy zaměstnanců z důvodů překážek na straně zaměstnavatele. V samotném červenci již bylo inkaso meziročně vyšší o 4,5 % (bez vlivu kompenzačního bonusu).
Nižší dynamika objemu mezd a platů a odklad záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné determinovalo i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 2,8 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby.
Na inkasu daně z přidané hodnoty (-4,1 %) se především negativně projevil statisticky zaznamenaný meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu celkem 5,6 mld. Kč, pro státní rozpočet 3,8 mld. Kč. Mírný pozitivní vliv měla loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Čistě z pohledu za červenec bylo inkaso ovlivněno vyšším počtem pracovních dní a bylo meziročně vyšší o 1,4 mld. Kč. Dalším důvodem pravděpodobně bude razantní pokles výplat nadměrných odpočtů, který souvisí s citelným omezením mezinárodního obchodu v minulých měsících.
V inkasu spotřebních daní (-6,0 %) se také projevily dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (+0,1 %) se v minulých měsících promítaly důsledky uzavření hranic a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Čistě za měsíc červenec již došlo k meziročnímu zvýšení inkasa o 0,8 mld. Kč. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů (-11,0 %). Ten je způsoben výrazným úbytkem přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu a také vyšší vratkou daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem zavedení možnosti využít ročních normativů. Dále je patrný meziroční pokles inkasa spotřební daně z piva (-3,7 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Na měsíční bázi již došlo k meziročnímu zvýšení inkasa o 19,1 %.
Příjmy státního rozpočtu za leden až červenec
DPH - daň z přidané hodnoty;
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny;
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou;
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám;
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR;
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy..
Výdaje státního rozpočtu:
Tempo růstu celkových výdajů ve výši 17,1 % zůstalo na podobné úrovni jako na konci června. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+15,1 %, tj. +123,4 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje (+45,8 %, tj. +25,8 mld. Kč).
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+48,2 mld. Kč). Kromě dopadů valorizace důchodů (+22,5 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+8,1 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,0 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+12,8 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (+8,6 mld. Kč), následované nemocenským (+3,9 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,3 mld. Kč.
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+26,9 mld. Kč) byly zejména v květnu a červnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus v celkovém objemu 15,7 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti na krytí závazků z poskytovaných záruk k realizaci mimořádného opatření vlády v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+5,3 mld. Kč) a dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ (1,8 mld. Kč) a prostředků v rámci programu COVID Nájemné (0,3 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+15,9 mld. Kč) odráží prioritu vlády orientovanou na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+13,6 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+3,7 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,4 mld. Kč).
Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+10,5 mld. Kč) se výrazně promítl převod 6,6 mld. Kč určený na odlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,2 mld. Kč) a do oblasti kultury (+1,0 mld. Kč). Zvýšila se i podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč).
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+7,2 mld. Kč)když zejména nákupy materiálu meziročně vzrostly více než dvojnásobně (+6,0 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) s účinností od 1. června a aktualizace predikce průměrného počtu státních pojištěnců vedly k navýšení původního rozpočtu těchto plateb o 22,3 mld. Kč. Platby za poslední dva měsíce tak již v průměru o 3 mld. Kč převyšovaly objem prostředků vyplacených v předchozích měsících tohoto roku.
Kapitálové výdaje letos velmi výrazně rostou (+45,8 %, tj. +25,8 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+70,8 %, tj. +15,8 mld. Kč). Rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+20,6 mld. Kč).
1 bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu
Výdaje státního rozpočtu za leden až červenec
Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu,
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím,
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům),
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům,
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím,
Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.