Plnění státního rozpočtu ČR za duben 2022

Za meziročním zlepšením salda o 91,9 mld. Kč stály na výdajové straně především menší restrikce související s průběhem epidemie a tomu odpovídající kompenzace ve srovnání s počátkem loňského roku a specifika již ukončeného rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním. Příjmové straně pomohly daňové výnosy vyšší téměř o 19 %. I přes relativně pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu naplňující představy o rychlém snižování deficitu lze však pod vlivem důsledků invaze ruských vojsk na Ukrajině ve zbývající části roku očekávat spíše pesimističtější vývoj.

„Ke konci dubna stát hospodařil se schodkem rovných sto miliard korun, což je meziročně o 92 miliard lepší výsledek. Zhruba poloviční deficit oproti minulé vládě není výsledek k sebechvále, ale potvrzuje to náš závazek krotit neudržitelné tempo zadlužování, které minulý kabinet před volbami nastartoval. V důsledku této populistické rozdávací politiky jsme se loni zadlužovali nejrychleji v celé Evropské unii,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Samozřejmě je třeba vnímat plnění rozpočtu také v kontextu války na Ukrajině a předpokládané potřeby novely zapříčiněné dodatečnými výdaji na pomoc domácnostem, zvládání uprchlické krize i na obranu a bezpečnost. Zejména na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií využijeme meziročně zhruba o pětinu vyšší daňové příjmy, jejichž vývoj odpovídá naší predikci.“

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci dubna o 8,5 % (+37,5 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+12,6 %, +47,3 mld. Kč) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Naopak poklesly o 7,8 mld. Kč (-16,4 %) příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+6,4 %, +1,5 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021. Efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 dále snížilo opětovné zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak, inkaso je pozitivně ovlivněno růstem zaměstnanosti a zvýšením mezd v soukromém sektoru. Výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům snížila výnos i v roce 2022, dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 2,6 mld. Kč byl ale meziročně nižší o 5,7 mld. Kč.

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+9,8 %, +2,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,8 mld. Kč) se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků. V meziročním srovnání se projevila opatření ke zmírnění hospodářských dopadů restrikcí především v podobě faktického posunu lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2021.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,6 % (+12,5 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+23,2 %, +20,4 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory).

V meziročním růstu inkasa spotřebních daní (+18,9 %, +7,5 mld. Kč) se začal rovněž promítat ekonomický růst, stejně jako absence opatření zavedených k omezení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně vzrostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+27,4 %, +3,7 mld. Kč), dále spotřební daně z minerálních olejů (+13,6 %, +2,7 mld. Kč), z piva (+20,8 %, +0,2 mld. Kč) a z lihu (+4,1 %, +0,1 mld. Kč). Inkaso energetických daní zůstává na přibližně stejné úrovni jako v loňském roce.

Příjmy státního rozpočtu za leden až duben

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Pro pokles celkových výdajů o 54,4 mld. Kč (-8,6 %) byl z hlediska objemu určující vývoj běžných výdajů (-44,0 mld. Kč, -7,4 %). Ten ovlivnily nižší výplaty protiepidemické pomoci a v menší míře nerovnoměrně uvolňované zálohy, především na spolufinancování sociálních služeb a vysokých škol.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,7 %, +11,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,5 %, +9,9 mld. Kč), v prvé řadě letošní první valorizace o 5,2 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+1,7 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále příspěvek na péči (+1,1 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,4 mld. Kč), výsluhový příspěvek (+0,3 mld. Kč) a příspěvek na bydlení (+0,3 mld. Kč). Snížení počtu závažných průběhů nemoci COVID-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-1,2 mld. Kč) a nemocenského (-0,5 mld. Kč). Nižší zátěž představoval i rodičovský příspěvek (-0,9 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,4 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 4,8 mld. Kč (+11,4 %).

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům (-63,4 %, -32,3 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem téměř 30 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-0,8 mld. Kč).

Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-20,8 %, -9,2 mld. Kč), ovlivněné prozatím nižším příspěvkem vysokým školám (-4,9 mld. Kč) a dalším institucím na financování výzkumu, vývoje a inovací.

Transfery neziskovým a podobným organizacím (-54,9 %, -7,2 mld. Kč) ovlivnila doposud nižší podpora sportu vyplácená Národní sportovní agenturou (-3,4 mld. Kč).

Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (-8,4 %, -7,2 mld. Kč) jsou především prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 2,6 mld. Kč. Meziroční vývoj těchto transferů ovlivnily převody prostředků určených na financování sociálních služeb nižší o 9,0 mld. Kč kvůli jejich předfinancování v roce 2021.

Nižší byly zatím také odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU (-14,1 %, -3,1 mld. Kč), které byly loni v únoru na základě požadavku Evropské komise vyplaceny ve vyšším objemu, a běžné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-6,0 mld. Kč), jemuž k financování běžných výdajů prozatím stačilo jen 0,5 mld. Kč ze státního rozpočtu.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 3,5 mld. Kč (+62,2 %).

Kapitálové výdaje (-26,7 %, -10,4 mld. Kč) státu jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za jejich poklesem stály především nižší požadavky Státního fondu dopravní infrastruktury o 11,6 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu za leden až duben

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}