Sněmovna přehlasovala prezidentské veto k novele rozpočtu 2022 se schodkem 375 mld. Kč
„Novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 % přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentuje novelu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 160,1 mld. Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekáváme o 65,1 mld. Kč vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 95 mld. Kč na 375 mld. Kč. Ke konci října činil deficit hospodaření státního rozpočtu 286,7mld. Kč.
| Původní návrh* | Aktuální rozpočet | Novelizovaný rozpočet | Rozdíl původní návrh/novela | Rozdíl aktuální rozpočet/novela | |
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy rozpočtu | 1 551,1 | 1 613,2 | 1 678,3 | 127,2 | 65,1 |
| Výdaje rozpočtu | 1 927,7 | 1 893,2 | 2 053,3 | 125,6 | 160,1 |
| Saldo rozpočtu | 376,6 | 280 | 375 | 1,6 | 95 |
* Původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 připravený předchozí vládou.
Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. V novele letošního rozpočtu bude na pomoc s cenami energií alokována celková částka 55,1 mld. Kč, konkrétně 18,5 mld. Kč na pomoc domácnostem s cenami energií (zejména tzv. úsporný tarif), 6,6 mld. Kč na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií pro domácnosti a firmy a díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu také 30 mld. Kč na pomoc firmám v rámci dočasného rámce EU. Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku včetně mimořádné okamžité pomoci a na příspěvek pro solidární domácnost je v rozpočtu navíc 10 mld. Kč.
Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 mld. Kč a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 mld. Kč či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 mld. Kč. „Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýšil od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o více než dva a půl tisíce měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ říká Zbyněk Stanjura. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem zhruba 56 mld. Kč.
Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýšil od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun.
Zbyněk Stanjura
ministr financíPozměňovacími návrhy došlo ve 2. čtení k navýšení kapitoly Všeobecné pokladní správy o 8 mld. Kč k zajištění příspěvků na úhradu nákladů za energie (tzv. úsporný tarif). O 30 mld. Kč více je nově vyhrazeno v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na zajištění finančních prostředků pro podnikatelské subjekty v souvislosti s mimořádným růstem cen energií. V souvislosti s nutností zajistit dodatečné peníze na výplatu sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti pak došlo k navýšení kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí o 7 mld. Kč. „Dodatečných 45 miliard korun muselo být na výdajové straně do rozpočtu doplněno v průběhu projednání ve Sněmovně primárně za účelem pomoci s cenami energií. Ty přitom kulminovaly v září, tedy až po červencovém schválení novely rozpočtu vládou,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.
V kapitole Ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných 5 mld. Kč pro SFDI na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 mld. Kč bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 mld. Kč navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima nejprve o 10 % a následně o dalších 8,8 % se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 mld. Kč. Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 mld. Kč navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 mld. Kč) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 mld. Kč).
| Dotační program pro podnikatele na pomoc s vysokými cenami energií | +30 mld. Kč |
| Pomoc domácnostem s cenami energií (zejména úsporný tarif) | +18,5 mld. Kč |
| Nemocenské pojištění, sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti | +12,2 mld. Kč |
| Humanitární dávka včetně mimořádné okamžité pomoci a příspěvek pro solidární domácnost | +10 mld. Kč |
| Nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv | +8,5 mld. Kč |
| Jednorázový příspěvek na dítě | +8 mld. Kč |
| Druhá mimořádná valorizace penzí | +7,8 mld. Kč |
| Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií | +6,6 mld. Kč |
| Platba za státní pojištěnce | +5,2 mld. Kč |
| Kompenzace výpadku příjmů SFDI | +5 mld. Kč |
| Obsluha státního dluhu | +4 mld. Kč |
| Dotace na sociální služby | +3,4 mld. Kč |
| Kompenzace za vakcíny proti Covid-19 | +3,2 mld. Kč |
| Podpora bydlení a regionálního rozvoje | +2,8 mld. Kč |
Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 mld. Kč více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 mld. Kč a u fyzických osob dokonce o 10,2 mld. Kč. O 9 mld. Kč vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve výši -3,8 mld. Kč naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 Kč na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně, které bylo v plné výši 4,2 mld. Kč kompenzováno SFDI. O 4,9 mld. Kč pak klesnou příjmy kapitoly Ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti Covid-19.
| DPH | +25,2 mld. Kč |
| DPFO | +10,2 mld. Kč |
| DPPO | +9,2 mld. Kč |
| Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti | +9 mld. Kč |
| Příjmy Ministerstva zdravotnictví (nižší prodej vakcín proti Covid-19) | -4,9 mld. Kč |
| Snížení spotřební daně z pohonných hmot | -3,8 mld. Kč |
| Číslo | Kapitola | Rozpočet navržený předchozí vládou* | Státní rozpočet 2022 | Státní rozpočet po novele 2022 |
|---|---|---|---|---|
| 301 | Kancelář prezidenta republiky | 420 100 862 | 398 387 465 | 368 387 465 |
| 302 | Poslanecká sněmovna Parlamentu | 1 501 854 982 | 1 462 806 752 | 1 462 806 752 |
| 303 | Senát Parlamentu | 653 224 364 | 636 240 531 | 636 240 531 |
| 304 | Úřad vlády České republiky | 1 458 790 801 | 1 532 645 653 | 1 544 645 653 |
| 305 | Bezpečnostní informační služba | 2 177 000 000 | 2 120 190 270 | 2 120 190 270 |
| 306 | Ministerstvo zahraničních věcí | 8 988 428 652 | 8 431 068 101 | 8 751 068 101 |
| 307 | Ministerstvo obrany | 93 544 944 795 | 89 144 944 795 | 89 144 944 795 |
| 308 | Národní bezpečnostní úřad | 306 363 099 | 291 496 642 | 291 496 642 |
| 309 | Kancelář veřejného ochránce práv | 162 544 491 | 158 318 334 | 158 318 334 |
| 312 | Ministerstvo financí | 23 818 723 816 | 21 947 672 706 | 23 624 404 706 |
| 313 | Ministerstvo práce a sociálních věcí | 740 564 536 979 | 757 986 679 357 | 791 099 648 357 |
| 314 | Ministerstvo vnitra | 93 923 522 429 | 92 396 321 158 | 95 651 367 361 |
| 315 | Ministerstvo životního prostředí | 23 385 154 233 | 22 702 917 960 | 23 002 917 960 |
| 317 | Ministerstvo pro místní rozvoj | 28 869 819 842 | 28 576 464 059 | 31 326 464 059 |
| 321 | Grantová agentura České republiky | 4 675 711 386 | 4 669 819 125 | 4 669 819 125 |
| 322 | Ministerstvo průmyslu a obchodu | 63 268 469 225 | 56 734 498 292 | 93 334 498 292 |
| 327 | Ministerstvo dopravy | 116 313 942 578 | 107 226 660 340 | 114 726 660 340 |
| 328 | Český telekomunikační úřad | 2 256 121 112 | 730 764 017 | 730 764 017 |
| 329 | Ministerstvo zemědělství | 62 082 502 214 | 58 649 515 450 | 59 689 515 450 |
| 333 | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 254 713 494 463 | 249 476 945 264 | 251 937 602 949 |
| 334 | Ministerstvo kultury | 16 139 446 801 | 15 237 780 850 | 16 417 349 618 |
| 335 | Ministerstvo zdravotnictví | 23 781 413 155 | 17 979 836 706 | 20 652 805 178 |
| 336 | Ministerstvo spravedlnosti | 33 766 644 863 | 31 981 727 701 | 31 981 727 701 |
| 343 | Úřad pro ochranu osobních údajů | 169 176 395 | 160 431 506 | 160 431 506 |
| 344 | Úřad průmyslového vlastnictví | 210 829 783 | 203 310 666 | 203 310 666 |
| 345 | Český statistický úřad | 1 310 452 146 | 1 248 881 377 | 1 248 881 377 |
| 346 | Český úřad zeměměřický a katastrální | 3 767 404 895 | 3 616 053 492 | 3 676 053 492 |
| 348 | Český báňský úřad | 173 293 668 | 168 367 979 | 168 367 979 |
| 349 | Energetický regulační úřad | 301 830 729 | 287 169 827 | 287 169 827 |
| 353 | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | 257 975 281 | 245 063 537 | 245 063 537 |
| 355 | Ústav pro studium totalitních režimů | 193 853 289 | 185 660 709 | 185 660 709 |
| 358 | Ústavní soud | 236 988 895 | 230 827 184 | 230 827 184 |
| 359 | Úřad Národní rozpočtové rady | 23 775 531 | 23 775 531 | 23 775 531 |
| 361 | Akademie věd České republiky | 7 002 087 138 | 7 081 401 581 | 7 081 401 581 |
| 362 | Národní sportovní agentura | 5 923 794 724 | 4 604 366 271 | 5 044 366 271 |
| 363 | Nejvyšší stavební úřad | 0 | 0 | |
| 371 | Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí | 33 084 850 | 31 525 193 | 31 525 193 |
| 372 | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání | 69 596 478 | 66 475 410 | 66 475 410 |
| 373 | Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře | 22 713 300 | 22 048 101 | 22 048 101 |
| 374 | Správa státních hmotných rezerv | 2 764 036 056 | 2 537 924 271 | 2 537 924 271 |
| 375 | Státní úřad pro jadernou bezpečnost | 474 094 730 | 458 870 085 | 458 870 085 |
| 376 | Generální inspekce bezpečnostních sborů | 489 901 259 | 473 466 158 | 473 466 158 |
| 377 | Technologická agentura České republiky | 6 076 654 829 | 5 664 987 717 | 5 664 987 717 |
| 378 | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | 557 496 798 | 529 141 429 | 529 141 429 |
| 381 | Nejvyšší kontrolní úřad | 808 940 731 | 787 908 272 | 787 908 272 |
| 396 | Státní dluh | 44 966 880 286 | 49 966 880 286 | 53 966 880 286 |
| 397 | Operace státních finančních aktiv | 19 155 000 000 | 19 155 000 000 | 19 155 000 000 |
| 398 | Všeobecná pokladní správa | 235 913 307 337 | 225 017 873 807 | 287 677 116 994 |
| C E L K E M | 1 927 675 924 270 | 1 893 241 111 917 | 2 053 250 297 232 |
* Původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 připravený předchozí vládou.