CZ EN

Motivový obrázek

Strukturální nerovnováhy z pandemie a důsledky války ztěžují konsolidaci veřejných financí

Veřejné finance čelí v poslední době bezprecedentním tlakům, které přesahují situaci běžných hospodářských recesí. Protiepidemická, stabilizační a redistribuční opatření, která dominovala vládním zásahům během epidemie, jsou postupně nahrazována nástroji, jež mají pomoci překonat období násobného nárůstu cen klíčových komodit a jejich vysoké volatility.

Růstové vyhlídky světové ekonomiky s nedořešenými důsledky pandemie narušila na konci února invaze ruských vojsk na Ukrajině. Energetická závislost na Rusku, sankce s cílem tlumit vojenskou agresi a nestabilita na trzích s fosilními palivy vedly k masivnímu růstu cen energií. Ty dopadají na domácnosti, podniky, ale i na poskytovatele veřejných služeb. Situace vyžadující rázná opatření současně vytváří příležitosti, jak tyto mimořádné programy dočasně financovat.

Očekáváme, že veřejné finance, stále zatížené opatřeními přijatými v minulých letech během pandemie, budou letos hospodařit se schodkem 4,6 % HDP. V příštím roce by se měl schodek mírně snížit na 4,3 % HDP a při absenci podpůrných opatření v letech výhledu by deficity měly klesat ke 2,5 % HDP. Nastavená fiskální politika tak povede k nárůstu zadlužení na téměř 44 % HDP v roce 2022, respektive na cca 46 % HDP v roce 2023.

Provádět letos tvrdou fiskální restrikci by bylo na úkor výrazného snížení životního úrovně a přežití řady firem. Jsem ale přesvědčen, že v příštím roce musíme otočit kormidlem a přijít s plánem fiskálně restriktivních kroků.

Zbyněk Stanjura

ministr financí

„V letošním krizovém roce jsme se pod tíhou dvouciferné inflace a násobně rostoucích cen energií rozhodli řešit primárně akutní pomoc domácnostem a firmám a zajistit dostatek cenově dostupných energií. Provádět letos tvrdou fiskální restrikci by bylo skutečně na úkor výrazného snížení životního úrovně a přežití řady firem. Jsem ale přesvědčen, že v příštím roce musíme otočit kormidlem a přijít jako vláda s plánem fiskálně restriktivních kroků, které povedou ke snížení tempa zadlužování. Jakkoliv to bude bolestivé, nepopulární a voda na mlýn populistickým projevům opozice,“ dodává Stanjura.

Aktuální deficity veřejných financí odvádí pozornost od dlouhodobého financování sociálních systémů ČR. Podobně jako u již tradičního nedostatku pracovníků na trhu práce se nabízí, zda je možné vyšší mírou ekonomické aktivity obyvatel pozitivně ovlivnit například důchodový systém. Analýza obsažená v samostatné kapitole Fiskálního výhledu poukazuje s ohledem na mezinárodní srovnání a zkušenosti na nižší využití potenciálu u žen v produktivním věku a u obyvatel nad 55 let.

V případě žen v produktivním věku jsou na vině značné přestávky v pracovní kariéře ale například také omezené institucionální možnosti péče o malé děti. Tyto nedostatky se pak negativně odráží v následném uplatnění žen na trhu práce a ve výši jejich výdělků. U seniorů se chování na trhu práce do značné míry odvíjí od nastavení odchodu do důchodu. Ve společnosti, která čelí fenoménu stárnutí a prodlužující se době dožití v dobrém zdraví, je vhodné hledat způsoby a podmínky, jak motivovat obyvatele k ekonomické aktivitě do vyššího věku.

Efekt změn vedoucích k vyšší míře ekonomické aktivity přitom není zanedbatelný. Jak ukazují naše propočty, zvýšení míry participace u žen mateřskou a rodičovskou dovolenou podle Rakouska a zároveň sladění důchodového věku mužů i žen dle doby dožití by nerovnováhu důchodového systému snížilo až o cca 100 miliard korun v dnešních cenách.

Tabulka: Hlavní ukazatele hospodaření veřejných financí České republiky
ukazatele v metodice Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010
    2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
                Predikce Predikce Výhled Výhled
Příjmy celkem mld. Kč 1 941 2 069 2 245 2 394 2 367 2 530 2 784 3 064 3 157 3 246
  změna v % 1,6 6,6 8,5 6,7 -1,2 6,9 10,0 10,1 3,0 2,8
Výdaje celkem mld. Kč 1 907 1 992 2 196 2 378 2 696 2 841  3 091 3 367 3 349 3 431
  změna v % -1,7 4,5 10,3 8,2 13,4 5,4 8,8 9,0 -0,5 2,4
Saldo veřejných financí mld. Kč 34 77 48 17 -329 -312 -307 -303 -192 -185
  % HDP 0,7 1,5 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -4,6 -4,3 -2,5 -2,3
Strukturální saldo % HDP 0,8 0,8 0,0 -1,1 -2,6 -3,5 -3,1 -3,3 -3,0 -2,9
Dluh veřejných financí mld. Kč 1 755 1 750 1 735 1 740 2 150 2 567 2 927 3 270 3 504 3 726
  % HDP 36,6 34,2 32,1 30,0 37,7 42,0 43,9 46,1 46,2 46,7

Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.

Dokument ke stažení:

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.