Plnění státního rozpočtu ČR za říjen 2023

K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z Evropské unie, především z Národního plánu obnovy, zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené výnosy mimořádného a dočasného zdanění zejména energetických firem. Růst příjmů tak téměř o 9 procentních bodů převýšil tempo výdajů, které i nadále navyšují výdaje v sociální oblasti (+89,7 mld. Kč), pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (+50,8 mld. Kč), vyšší investice (+25,9 mld. Kč), prostředky na financování regionálního školství (+19,0 mld. Kč) a v neposlední řadě obsluha státního dluhu navýšená mimo jiné výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+14,2 mld. Kč).

"Průběžné plnění rozpočtu za 10 měsíců lze hodnotit příznivě. Provozní výdaje státu jsou na 70 procentech celoročního plánu a zcela jistě zde za celý rok ušetříme více než 10 mld. Kč. Spolu s dalšími průběžnými úsporami a vysokým výběrem daní z příjmu bychom měli dodržet plánovaný celoroční schodek okolo úrovně 295 mld. Kč," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. 
 
"Inkaso daně z příjmů právnických osob už překročilo celoroční plán, příznivě se vyvíjí také výběr daně z příjmu fyzických osob a čerpání prostředků z Evropské unie. Tyto příjmy více než vyvažují mírně slabší inkaso spotřebních daní a DPH ovlivněné nižší spotřebou domácností. Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků. Konečný výsledek deficitu bude záležet také na dočerpání výdajů investičního i neinvestičního charakteru z končícího období spolufinancování projektů EU 2014-2020," dodal ministr financí.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci října růstu 21,6 % (+280,8 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+54,6 mld. Kč) navýšené o 45,2 mld. Kč z Národního plánu obnovy a o srpnové výnosy z dividend akciové společnosti ČEZ (54,0 mld. Kč). Za nárůstem stál také výběr pojistného (+44,1 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+47,4 mld. Kč) i fyzických (+22,0 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+11,1 mld. Kč) a mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků (+25,8 mld. Kč) a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+17,3 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+19,9 %, +14,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci října 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+39,6 %, +47,4 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,9 %, +0,3 mld. Kč) mělo v pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 splatné v roce 2023 a následně zaplacené vyšší zálohy. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály hlavně firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Inkaso daně z neočekávaných zisků prozatím dosáhlo částky 25,8 mld. Kč. Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečná výše zaplacených záloh je ovlivněna dosavadním vývojem ziskovosti dotčených subjektů v letošním roce a s tím související úpravou výše záloh dle rozhodnutí správce daně. Celkové inkaso této daně bude ovlivněno vývojem ziskovosti v dalších měsících se zohledněním sezónnosti dotčených odvětví, které se následně projeví ve stanovení výše zálohy splatné 15. prosince.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,4 % (+44,1 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,9 %, +11,1 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-3,7 %, -4,8 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit, kromě spotřební daně z minerálních olejů. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-7,9 %, -3,9 mld. Kč), kde se projevuje změna preferencí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů naopak meziročně rostlo (+0,7 %, +0,4 mld. Kč), což souvisí s novelou zákona, díky níž došlo od začátku srpna k navrácení sazby spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň (z 8 450 Kč/1 000 l na 9 950 Kč/1 000 l). 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 17,3 mld. Kč.  

Příjmy státního rozpočtu za leden až říjen 

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 204,8 mld. Kč (+12,9 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+12,3 %, +178,9 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy pedagogů základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+20,1 %, +25,9 mld. Kč) zvýšily především strategické nákupy Ministerstva obrany, transfery Státnímu fondu životního prostředí (program Nová zelená úsporám) a podpora investičních záměrů územních rozpočtů.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+13,7 %, +87,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+17,3 %, +84,2 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+8,2 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek (+1,2 mld. Kč) a příspěvek na mobilitu (+1,0 mld. Kč). Naopak klesly výplaty přídavku na dítě (-4,5 mld. Kč) z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě od srpna loňského roku, dávek nemocenského pojištění (-1,8 mld. Kč) a rodičovského příspěvku (-1,6 mld. Kč). O cca 1,5 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby. 

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+72,5 %, +48,8 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (48,2 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (15,4 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková mimořádná pomoc s vysokými cenami energií ve výši 68,2 mld. Kč byla hrazena nejen z rozpočtu letošního roku, ale i z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Meziroční růst naopak zmírnil příspěvek na úhradu nákladů za energie na měsíce říjen až prosinec 2022 vyplacený ze státního rozpočtu v září loňského roku v objemu 17,4 mld. Kč. Prozatím klesly také dotace na obnovitelné zdroje energie (-2,8 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,4 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 26,4 mld. Kč (+13,2 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+12,0 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+7,2 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+5,1 mld. Kč), zálohové financování sociálních služeb (+2,7 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni ve výši 1,2 mld. Kč. 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 54,6 mld. Kč (+14,2 mld. Kč). Meziroční nárůst o 35,0 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižšího nárůstu (+4,0 %, +4,4 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022, která pro státní rozpočet znamenala snížení plateb v závěru předchozího roku. 

Za zvýšením běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+5,7 %, +4,2 mld. Kč) stály především výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+1,3 mld. Kč), Ministerstva kultury (+0,8 mld. Kč) a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč).

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-9,8 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-5,9 mld. Kč), nákupy vakcín (-5,1 mld. Kč) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-6,0 mld. Kč). Naopak vyšší běžné nákupy uskutečnily silové resorty Ministerstvo obrany (+2,9 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra (+1,4 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-11,2 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+20,1 %, +25,9 mld. Kč) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+9,5 mld. Kč). Za jejich růstem stálo hlavně Ministerstvo obrany (+6,7 mld. Kč) s nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,5 mld. Kč) a další armádní techniky. Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+4,3 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+4,6 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 52,2 mld. Kč (-6,2 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 5,3 mld. Kč (+2,0 mld. Kč). Vysoká míra prostředků uvolněných podnikatelům (130,8 % rozpočtu; +5,5 mld. Kč) a územním rozpočtům (124,2 % rozpočtu; +6,8 mld. Kč) je dána především úspěšnou realizací projektů společných programů Evropské unie a České republiky, převážně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.

Výdaje státního rozpočtu za leden až říjen 

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}