Plnění státního rozpočtu ČR za leden až září 2025

„Máme nejnižší deficit po devíti měsících za posledních 6 let. Inkaso daňových příjmů státu na konci září odpovídá plánům a například výběr daně z příjmů právnických osob tuto hladinu překročil velmi výrazně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Běžné výdaje státu jsou pod kontrolou a realizace investic, která tradičně zesiluje v druhé polovině roku, také běží podle očekávání. Na základě dnešních čísel můžu dnes téměř s jistotou říci, že stejně jako každý rok naší vlády dodržíme schválený deficit 241 mld. Kč,“ doplnil ministr Stanjura. 

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci září meziročně vyšší o 7,8 % (+113,1 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 10,6 % (+75,3 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 % (+39,9 mld. Kč). Negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 mld. Kč (-12,5 mld. Kč). Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-1,2 mld. Kč) značně navýšila v průběhu září platba z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie ve výši 18,9 mld. Kč.

Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,1 %, +12,2 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+16,5 %, +24,9 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+63,7 %, +4,0 mld. Kč), měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků, (+20,9 %, +5,7 mld. Kč). Výše inkasa je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna mj. snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně, které již ovlivnily výši záloh ve 3. čtvrtletí letošního roku. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce dotčeny lednovým zavedením slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč) a zvýšením minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,2 % (+39,9 mld. Kč). 

Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +22,4 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností a též legislativními změnami účinnými od roku 2025, hlavně zrušením osvobození v oblasti finančních služeb.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+4,0 %, +4,8 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+5,8 %, +2,5 mld. Kč) je ovlivněn zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024. Faktor zvýšení sazeb v rámci víceletého plánu hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+2,4 %, +0,2 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+2,0 %, +1,2 mld. Kč) způsobený zvýšením přepravních výkonů souvisejících s vývojem ekonomiky. V rámci energetických daní vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+15,2 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+6,4 %, +0,1 mld. Kč). Mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína snižuje postupný odklon mladé generace od pití alkoholu.   

Příjmy státního rozpočtu za leden až září

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 85,2 mld. Kč (+5,2 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+3,4 %, +51,6 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+26,2 mld. Kč), výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+17,1 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+7,3 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+6,2 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+7,4 mld. Kč), dále šlo o kompenzace České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+3,0 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,7 mld. Kč).  Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-12,2 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 33,6 mld. Kč (+29,1 %).

Na sociálních dávkách (+2,0 %, +13,4 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,7 %, +3,9 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,8 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+2,1 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,5 mld. Kč), nemocenské (+1,5 mld. Kč) a ostatní dávky sociální pomoci (+1,2 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky. Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,1 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Z běžných výdajů nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 237,4 mld. Kč (+9,8 %, +21,2 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 182,2 mld. Kč (+16,1 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách, včetně 5,8 mld. Kč uvolněných v září na dofinancování platů nepedagogů. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 4,3 mld. Kč především zásluhou zapojení Operačního programu Jan Amos Komenský  (+4,6 mld. Kč). Podobně jako loni stát uvolnil na konci září téměř celý roční objem prostředků (26,4 mld. Kč, +1,5 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,4 mld. Kč téměř na nulu.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+12,4 %, +9,2 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 34,9 mld. Kč (+2,9 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky na běžný provoz vysokých škol ve výši 24,1 mld. Kč (+2,8 mld. Kč). Navýšeny byly i příspěvky organizacím v gesci Ministerstva kultury (+1,5 mld. Kč) a organizacím zajišťujícím hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany (+0,8 mld. Kč).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 67,8 mld. Kč (+12,1 %, +7,3 mld. Kč). 

Růst objemu platů a souvisejících výdajů vyplácených organizačními složkámi státu, tj. bez pracovníků ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, o 6,2 mld. Kč (+5,6 %) je v souladu s rozhodnutím vlády o plošném zvýšení těchto prostředků o 5 % od 1. ledna 2025.

Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 2,7 mld. Kč (+12,8 %) ovlivnilo financování církevního školství vyšší o 0,9 mld. Kč. Národní sportovní agentura uvolnila finanční prostředky na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí v objemu 6,4 mld. Kč (+0,7 mld. Kč). V kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus 2021+ (+0,7 mld. Kč) a také příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,7 mld. Kč (+6,9 %). 

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,4 % (+1,6 mld. Kč). 

Běžné transfery podnikatelům vzrostly o 1,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč. V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-7,5 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku minulého roku. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 19,6 mld. Kč vzrostly o 7,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 0,6 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1,0 mld. Kč). Prozatím růstový dopad má dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (+0,6 mld. Kč) a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (+0,6 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 12,2 mld. Kč (-21,9 %) nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-8,5 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí České republiky (-1,1 mld. Kč). 

Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.

Kapitálové výdaje v průběhu září podobně jako v červenci a srpnu vzrostly výrazně o 21,0 mld. Kč na 148,9 mld. Kč (+29,1 %, +33,6 mld. Kč). Přesto jejich úroveň prozatím dosahuje jen 55,2 % rozpočtu po změnách, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+30,1 mld. Kč), financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky bylo vyšší o 3,5 mld. Kč. Navýšení transferů státním fondům o 32,9 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+30,0 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen zejména z národních zdrojů (+30,3 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních. Nárůst investiční podpory poskytnuté příspěvkovým a podobným organizací o 4,2 mld. Kč směřoval především do vzdělávání (+2,9 mld. Kč) a zdravotnictví (+1,8 mld. Kč). Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 4,7 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-4,9 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. 

Výdaje státního rozpočtu za leden až září

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}