„Dokázali jsme se vypořádat s chybějícími nekrytými požadavky rozpočtu SFDI za 37 miliard nebo nezapočítanými zákonnými výdaji na sociální dávky za neuvěřitelných 17 miliard. Museli jsme také upravit uměle nafouknuté příjmy, které kritizoval i Výbor pro rozpočtové prognózy. Výsledkem je pouze o 24 miliard vyšší deficit, který jde kompletně na prorůstové investice. Prostředky, díky kterým protiinflačně zlevňujeme elektřinu a důstojněji zaplatíme zaměstnance státu, jsme získali úsporami na provozu. Udělali jsme maximum možného, abychom podvodný rozpočet minulé vlády zreálnili do podoby, ve které může zamířit do Sněmovny,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.

„Výsledný deficit ale samozřejmě zůstává odpovědností Petra Fialy a Zbyňka Stanjury, je to jejich schodek,“ dodává Alena Schillerová. 

Jaké změny byly v rámci revize provedeny na straně příjmů?

O 9 mld. Kč byly sníženy příjmy ze sociálního zabezpečení, protože jejich vyšší odhad z titulu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a novely zákona o zaměstnanosti byly uměle nadhodnoceny, na což mimo jiné 30. října 2025 upozornil Výbor pro rozpočtové prognózy. Naproti tomu došlo ke zvýšení daňových příjmů v souladu s lednovou makroekonomickou predikcí o celkem 15,3 mld. Kč. Dále byl zvýšen výnos z dividendy ČEPS o 1 mld. Kč, odvody ze státních podniků v kapitole Ministerstvo zemědělství o 1,1 mld. Kč, sníženy příjmy ze zvláštních účtů MF o 12,3 mld. Kč v důsledku zreálnění dividend z majetkových účastí státu, sníženy příjmy z prodeje majetku v kapitole Ministerstvo financí o 2 mld. Kč a zvýšení příjmů ze cla o 0,9 mld. Kč. Došlo také ke snížení ostatních příjmů v kapitole Ministerstvo životního prostředí v úhrnu o 0,2 mld. Kč. Celkový efekt na straně příjmů je jejich snížení o 5,2 mld. Kč. 

Jaké změny byly v rámci revize provedeny na straně výdajů?

• Zvýšení sociálních mandatorních výdajů v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí o 17 mld. Kč.
• V kapitole Ministerstvo dopravy zvýšení transferu na krytí deficitu SFDI o 26 mld. Kč a na slevy na jízdném o 0,8 mld. Kč.
• Zvýšení prostředků na spolufinancování v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky - Rozvoj venkova 2023+ v kapitole Ministerstvo zemědělství o 6 mld. Kč.
• V kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy byly zejména navýšeny prostředky v rámci regionálního školství ÚSC na dofinancování výkonů a soukromé a církevní školství ve výši 2,5 mld. Kč. 
• V kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu zvýšení výdajů na POZE o 7,3 mld. Kč, které v plném rozsahu kryjí ušetřené provozní výdaje, a dále snížení prostředků souvisejících s novým jaderným zdrojem (Dukovany) o 18,3 mld. Kč z důvodu chybějící notifikace EU. 
• Zvýšení výdajů na odvody do EU v kapitole Všeobecná pokladní správa o 7,7 mld. Kč.
• Navýšení platů zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce a podle zákona o státní službě v úhrnu podle kapitol o 2 mld. Kč, které je trvale kryto úsporami v rámci běžných výdajů kapitol. Dále je navrženo navýšení platů pro civilní zaměstnance v kapitole Ministerstva spravedlnosti ve výši 0,5 mld. Kč. 
• Snížení výdajů na obranu v kapitole Ministerstvo obrany o 21 mld. Kč a v ostatních kapitolách o 0,8 mld. Kč, což znamená předběžně 2,1 % HDP dle výchozí predikce dubna 2025. (Respektive 2,07 % HDP dle lednové predikce) 
• Snížení v oblasti provozních výdajů, dotací a kapitálových výdajů v úhrnu za všechny kapitoly o 11,4 mld. Kč.
• Snížení v oblasti ostatních plateb za provedenou práci v úhrnu za kapitoly o 0,5 mld. Kč.

Je rozpočet v souladu se zákonem?

Ano. Rozpočtové rámce, které jsou stanoveny zákonem o rozpočtové odpovědnosti, se podle zákona o rozpočtových pravidlech vztahují na přípravu návrhu zákona v řádném termínu, nikoliv na jeho novely či úpravy. 

Pokud jde o samotný technicistní nesoulad rozpočtu s výdajovými rámci dle zákona o rozpočtové odpovědnosti, ten se podařilo oproti původnímu návrhu snížit z 35,7 mld. Kč na 17 mld. Kč, tedy o 18,7 mld. Kč.

Je tomu tak proto, že k původnímu deficitu 286 mld. Kč musí být přičteny nekryté požadavky SFDI ve výši 37,2 mld. Kč, čímž skutečný deficit dosáhl nejméně 323,2 mld. Kč. Srpnový výdajový rámec přitom dovoloval maximální schodek 287,4 mld. Kč. 

Naopak revidovaný rozpočet s deficitem 310 mld. Kč je aktuálnímu výdajovému rámci ve výši 293 mld. Kč o 18,7 mld. Kč blíže. 

V současnosti probíhá transpozice evropské směrnice, která kromě fiskálně neutrálního přechodu na nový ukazatel růstu čistých výdajů umožní členským státům jednodušší zohlednění výdajů souvisejících například s obranou. 

Případný konflikt mezi národními fiskálními pravidly a rozpočtem způsobila minulá vláda. Suverénem, který ho rozhodne, bude Poslanecká Sněmovna. Vláda ČR je přesvědčena, že poslanci upřednostní realistický rozpočet zohledňující potřebné mandatorní a kvazimandatorní výdaje, a to při očekávaném deficitu veřejných financí ve výši 2,2 %, tedy bezpečně v intencích evropských fiskálních pravidel a v souladu s rozpočtovými pravidly ČR. 

Navíc platí, že konečné posouzení souladu rozpočtu s výdajovými rámci, bude provedeno Evropskou komisí až po skončení fiskálního roku 2026.