Dávám přednost vlastním mozkovým závitům před stádním uvažováním

MINISTR FINANCÍ MIROSLAV KALOUSEK ŘEKL PRÁVU:

Pane ministře, dostal jste na starost státní kasu, prozradíte, kdo vládne pokladně u vás doma?

Má výplata odchází na rodinný účet a běžné provozní výdaje vyřizuje moje žena. To je naprosto transparentní. Na ministerstvu mě také nezajímají výdaje v řádu tisíců a desetitisíců korun, ale v řádu miliard a desetimiliard.

Vnímáte něco jako morální pnutí kvůli tomu, že vláda, ve které sedíte, vznikla jen díky přeběhlíkům Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi?

Necítím to jako morální pnutí. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, každý z nich se rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jestli vláda získá podporu 101 či 102 poslanců, tak to bude stejně legitimní, jako kdyby to bylo na základě smlouvy politických stran. Ti, kteří se dnes morálně rozhořčují, by si měli položit otázku, zda by neuvítali, kdyby v naší situaci také měli 101 či 102 poslance. Pan Paroubek by také jistě odmítl řešit takový morální problém, kdyby byl předsedou vlády, která by se opírala o dva tři hlasy takzvaných přeběhlíků. Jako problém chápu to, že vláda přes získání důvěry nemusí mít většinu pro prosazování reformních zákonů, se kterými stojí a padá programové prohlášení. Pro mě zásadní prioritou jsou reformy veřejných rozpočtů, které nejsou v silách ani ministra financí, ani vlády, ale v silách parlamentu. Z toho mi vyplývá, že buď vláda pro reformní zákony najde většinu, anebo ji nenalezne, a potom nebude schopna plnit programové prohlášení. Pro tento případ jsme se zavázali podat demisi. Já beru tento závazek velmi vážně.

Znamená to, že čekáte krátkou životnost vlády?

To ne, pevně doufám, že bude na celé volební období a že pro příslušné reformy, alespoň na výdajové straně rozpočtu, se nám podaří získat v Poslanecké sněmovně většinu. K tomuto optimismu mě vede zkušenost z prosince a srpna 2006. Já jsem nevedl jednání nejen o programu této vlády, ale vedl jsem jednání i v prosinci o vládě ODS, KDUČSL a ČSSD, vedl jsem jednání i v srpnu o menšinové vládě ČSSD a KDU-ČSL. Proto mohu se stoprocentní jistotou říci, že sociální demokracie si uvědomuje stejně jako my nezbytnost reformy na straně výdajů a nezbytnost snižování mandatorních výdajů a podílu deficitu. Osmdesát procent toho, co vláda Mirka Topolánka má ve svém programovém prohlášení na straně reformy výdajů, bylo už napevno dohodnuto se sociální demokracií.

To se týká výdajů, ale ten soc. demokrat, který zvedne ruku pro reformu daní, bude vlastně souhlasit s jednotnou daní, s rušením majetkových daní?

Já pokládám za nezbytnou prioritu reformu mandatorních výdajů i reformu daňových sazeb. Prioritou číslo jedna jsou ale výdaje. Tam je klíč k otočení vývoje veřejných rozpočtů, k zvýšení efektivity hospodaření, snížení deficitu a pro uvolnění prostředků pro budoucí investice. Kdybychom našli se sociálními demokraty kompromis na výdajové straně, udělá se obrovský kus práce.

Znamená to, že budete reformní zákony předkládat po částech, nejdříve redukci výdajů a daně až výhledově?

Náš závazek je na celé volební období, nedokážu si představit, že bychom předložili všechny zákony najednou. Budeme je předkládat podle priorit. Umím si představit, že nejdříve předložíme zákony na výdajové straně a poté na příjmové straně. Nebo taky současně. Určitě nebudu předkládat nejdříve daně a poté výdaje.

Vy chcete sjednotit daně z příjmu na 17 až 19 procentech. To poškodí lidi s menšími příjmy, kteří dnes platí 12procentní daň. Zároveň je v programu formulace, že se daňové změny nedotknou negativně žádné skupiny lidí. Čím budete propad lidí s nižšími platy kompenzovat?

Daně budou sníženy všem. Což při jednotné sazbě daně je dosažitelné buď odpočitatelnou položkou, či slevou na dani, které budou výrazně vyšší než doposud. Bude zachováno zvýhodnění pro rodiny s dětmi, kde počítáme s daňovým bonusem negativní daně. V mantinelech, které máme, je škála srovnatelných možností, které vyhoví politickému zadání, že se musí snížit daňová zátěž pod 34 procent, že musí být sníženy daně všem, že musí být dvě sazby DPH a že bude dodrženo určité tempo snižování deficitu.

Na jiném místě programu vlády ale stojí, že chcete zavést poplatky v nemocnicích, u lékaře a lékárníka. Sice díky odpočitatelným položkám lidem s nižšími příjmy nepoklesne plat, ale kvůli vyšším výdajům jim poklesne životní úroveň.

Jde o poplatky za stravu v nemocnici a nepatrné manipulační poplatky za návštěvu u lékaře. Jistě se mnou budete souhlasit, že když jste zdráv a doma, tak vynakládáte na potraviny stejnou či vyšší částku, než je předpokládaný poplatek za stravu v nemocnici. Tím nechci tvrdit, že reforma na straně výdajů nemůže nezasáhnout některé skupiny obyvatelstva. To není možné. Ale chceme, aby to nezasáhlo ty, kteří to potřebují, ale ty, kteří mají sociální síť jako alternativu ke slovu pracovat.

Proč chcete rušit majetkové daně? Ukázalo se, že už nejsou zapotřebí?

Já mám dvě možnosti. Buď jako kolega (bývalý ministr financí ODS) Vlastimil Tlustý mohu říkat, že jenom ta moje alternativa je správná a stoprocentně spočtená, a to ostatní je špatně. Kdybych tuto alternativu zvolil, tak v programu KDU-ČSL kromě zemědělské půdy žádné jiné rušení majetkových daní nenajdete. Pohled číslo dvě je: respektovat koaliční kompromis a v tom je i rušení majetkových daní. Potom mým úkolem je rozpracovat tento kompromis do realizovatelné varianty. Jako politik si vybírám to druhé. Nemyslím si, že rušení majetkových daní je prioritním problémem reformy veřejných rozpočtů. Byl to politický závazek strany, která vyhrála volby, a já ten závazek respektuji.

Na jaře KDU-ČSL prosadila razantní zvýšení rodičovského příspěvku, nyní ho chcete zredukovat. Jak se vám bude prosazovat tento návrh?

Jak jste na to přišel? My chceme na polovinu snížit porodné, protože byl výrazně zvýšen rodičovský příspěvek.

Chcete ale i změnit rodičovský příspěvek, v programu vlády přece stojí: zavedeme vícerychlostní flexibilní rodičovskou a mateřskou dovolenou s degresivní platbou v průběhu let s omezením do tří let věku dítěte. Což podle mě znamená, že příspěvek chcete krátit.

Bude záležet na volbě rodičů, v jaké době a jak dlouhý čas chtějí příspěvek čerpat. Když se rozhodnou čerpat kratší dobu, tak bude ten příspěvek větší, pokud se rozhodnou pro celou dobu, bude příspěvek snižován. Myslím si, že to není jednostranná nevýhoda.

Když se vrátíme k přeběhlíkům, věříte jejich motivaci?

Já jim neříkám přeběhlíci, já jim říkám lidé z vlastními mozkovými závity. Já jsem v minulosti dal často přednost vlastním mozkovým závitům před stádním uvažováním. Je známo, že jsem při hlasování o důvěře první vlády Mirka Topolánka odešel ze sálu a necítil jsem se přitom jako přeběhlík.

Já jsem se ptal, jestli věříte motivaci těch dvou poslanců, že se rozhodli svobodně a nezištně.

Věřím, že to udělali z vlastního rozhodnutí. Proč si myslíte, že to udělali z rozhodnutí někoho jiného?

Jsou různé důvody, proč se člověk neřídí vlastní úvahou, protože ho někdo nutí nebo protože má tajné důvody.

Nevěřím na vydírání. Podobnou sprostou pomluvou jsem byl osočen poté, co jsem odcházel po hlasování o důvěře první Topolánkovy vlády. Podařilo se mi ji vyvrátit, protože kdybych byl vydírán tenkrát, tak bych byl jistě vydírán i dnes. Jsem si také jist, že oba pány nikdo nemotivoval hmotně.

Které návrhy Melčák s Pohankou prosadili v programovém prohlášení?

Jejich návrhy se týkají většinou dopadů na nízkopříjmové skupiny. Například formulace, která se týká snížené sazby DPH. Trvali na tom, že prioritním parametrem, na základě kterého bude sazba stanovována, bude dopad na nízkopříjmové skupiny.

Jsou jejich zásahy tak zásadní, aby vládu tolerovali?

To se zeptejte jich, já jsem nebyl účastníkem politických vyjednávání. Já znám jejich výsledek a je pro mě akceptovatelný.

Co říkáte na to, že vaše kolegyně, ministryně kultury Helena Třeštíková, premiérovi pohrozila, že pokud jí nepřestane vnucovat za prvního náměstka Františka Formánka, rezignuje?

Ministerstvo je monokratický orgán, samozřejmě žádného ministra nelze nutit, aby jmenoval do funkce náměstka někoho, s kým nechce spolupracovat. Na druhou stranu je vhodné a je pro ministra výhodné, aby v případě koaličních vlád měl na ministerstvu náměstky nominované koaličními stranami. To je praktické řešení, které doporučuji. Z tohoto hlediska nominaci ODS také očekávám a dokonce ji vyžaduji.

Premiér ale podle slov Třeštíkové řekl, že je to v rámci politických dohod, a přitom to koaličně dohodnuto nebylo.

Nejsem u personálních dohod, takže platí předešlá odpověď.

Budete vy nějak měnit personální složení vedení ministerstva?

Logicky jako každý z ministrů odděluji své uvažování na časový úsek do důvěry a po důvěře. Do hlasování jsem se věnoval tomu, aby instituce s výjimečným profesionálním potenciálem standardně fungovala, aniž bych měl ambice k nějakým změnám. Když dostane vláda důvěru, personální změny na ministerstvu nevylučuji. Což je právo každého, kdo si tvoří svůj tým, ale nedomnívám se, že by to bylo nějak razantní či masivní.

Když se vrátím v čase, kdo a kdy vám nabídl, abyste se stal ministrem financí?

Nikdo jiný než moje politická strana, to znamená KDU-ČSL.

Zavolal vám nebo za vámi přišel předseda Jiří Čunek a nabídl vám to?

Proces v rámci politické strany probíhá možná jinak, než že mi zavolal pan Čunek, ale to je jedno. Správná odpověď na vaši otázku je, že jsem byl nominován svojí vlastní politickou stranou. Musím podotknout, že to nebylo tak, že bych obíhal všechny kanceláře a říkal, že bych byl rád ministrem financí.

Konzultoval s vámi nominaci i premiér, zavolal vám a zeptal se - pane Kalousku, tedy spíš Mirku, chtěl bych tě mít ve vládě?

Já si myslím, že odpovědný předseda vlády vede rozhovory se všemi svými potenciálními ministry. Mluvil se mnou jako se všemi kandidáty.

Překvapilo vás, že vám ODS nabídla ministerstvo financí?

Pokud jednou z pozic, kterou měla KDU-ČSL obsadit, mělo být i ministerstvo financí, pak mě nepřekvapilo, že jsem byl nominován já. Jsem autorem jejích rozpočtových programů od roku 1992 a byl jsem předsedou rozpočtového výboru.

Jinak - překvapilo vás, že lidovci získali ministerstvo financí, které většinou obsazuje vítězná strana?

V posledním půlroce mě tady nepřekvapuje nic. Máte pravdu, že je to precedens. Poprvé v polistopadové historii neobsadila ministerstvo financí nejsilnější vládní strana. Je také potřeba říci, že poprvé v historii vládní koalice prezentuje velmi ambiciózní a velmi konkrétní reformu veřejných rozpočtů a daňových sazeb. Přitom je skutečností, že to není prezentace jedné strany, ale koaličního kompromisu. Možná právě tato skutečnost je důvodem, proč jsem ministrem.

Když se začalo vyjednávat o personálním obsazení vlády, přišel Topolánek na jednání s připraveným seznamem a pohněval tak Čunka. Ten poté uvedl, že seznam podle něj připravil někdo z poslanců. Věděl jste o něm?

Musíte se ptát přímých účastníků jednání.

Já jsem se ptal na seznam.

Nikdy jsem nebyl účastníkem žádných personálních jednání, a tudíž nemohu nic vědět o žádném seznamu.

Topolánek uvedl, že ho Tlustý zklamal, a vás označil za většího rozpočtového odborníka. Polichotilo vám to?

Není mým úkolem, abych hodnotil kohokoli z mých předchůdců. Pana Tlustého znám řadu let a vždy jsem si vážil jeho kvalifikace i vzájemné schopnosti komunikovat.

Také Čunek vás označil ze nejlepšího makroekonoma ve Sněmovně. Jak jste jeho pochvalu jako neekonoma přijal?

Není mou úlohou nikoho hodnotit, natož sebe sama.

Jaké máte nyní vztahy s Tlustým?

Znám se s ním 15 let a vždy jsme spolu dokázali komunikovat. Nemyslím si, že by personální výměna na ministerstvu tuto schopnost měla nějakým způsobem omezit.

V televizní diskusi v ČT minulou neděli byla mezi vámi cítit nevraživost, chvílemi Tlustý proti vám vystupoval spíše jako opoziční poslanec.

Já jsem čelil dvojí opozici. Opozice opoziční strany byla legitimní, pak jsem čelil opozici argumentů pana Tlustého. Ten svou argumentaci postavil na vymezení programu ODS proti koaličnímu kompromisu. To já bych uměl taky, ale to není mojí úlohou. Mou úlohou i všech koaličních politiků by mělo být hájení koaličního kompromisu. Z lidského hlediska argumentaci pana Tlustého chápu, protože se snažil přesvědčit, že to, co navrhovala Modrá šance, je lepší než kompromis koalice. Já o tom nechci polemizovat. Já chci přesvědčit veřejnost, že kompromis je lepší než nic, a v tom je zásadní rozdíl. Pan Tlustý by se mohl zamyslet nad tím, že i když ODS dosáhla famózního výsledku, tak samotný model ODS je neprosaditelný. To znamená, že výsledkem jeho snažení o prosazení tohoto modelu je nula.

Když jsme u vztahů: Čunek se proti vašemu kroku vytvořit se soc. dem. vládu před sjezdem KDU-ČSL hodně vymezil, vy jste také o jeho způsobu vystěhování Romů ze Vsetína mluvil jako o deportaci a vytváření ghett. Jaké je to nyní mezi vámi?

Určitě jsme neslevili nic ze svých názorů. Já jsem neslevil nic z toho, co si myslím o řešení vsetínského problému. On má jistě právo na hodnocení kroků svého předchůdce. Podotýkám, že je objektivním faktem, že kdybych ten srpnový krok neudělal, tak dnes čtvrtý měsíc žijeme v realitě opoziční smlouvy.

Předhazuje vám ještě někdo, že jste chtěl dojednat s předsedou ČSSD vládu opřenou o komunisty?

Naopak. Stále více a více lidí chápe - já si uvědomuji, že to chtělo určitý čas - že kdybych svůj krok neudělal, tak již čtvrtý měsíc žijeme v realitě opoziční smlouvy a Jiří Čunek s Martinem Bursíkem a Mirkem Topolánkem by nevyjednávali trojkoalici.

Pan Tlustý by se mohl zamyslet nad tím, že i když ODS dosáhla famózního výsledku, tak samotný model ODS je neprosaditelný. To znamená, že výsledkem jeho snažení o prosazení tohoto modelu je nula.

Zdroj: Právo - Rozhovor

Autor: Oldřich Danda